Bitva u Zborova (1.–2. července 1917) představovala součást tzv. Kerenského ofenzívy a představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská prozatímní vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.

Ještě před bitvou, která byla vedena v blízkosti ukrajinské obce Zborova, byli v průběhu dělostřelecké přípravy těžce zraněni dva pozdější významní českoslovenští generálové Jan Syrový (přišel o oko) a Otakar Husák.

Československá střelecká brigáda o síle asi 3500 mužů (1. střelecký pluk „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“) dosáhla úspěchu na vedlejším směru v rámci Kerenského ofenzívy, když prorazila přes čtyři linie rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize a rakouské pěší pluky č. 35 (Plzeňský) a č. 75 (Jindřichohradecký) z 19. pěší divize o síle asi 5500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených.

Psali jsme:Hitlerův supertank Maus byl působivý na pohled, ale jako zbraň do skutečné války se nehodil

Foto: Vlevo nahoře: Armádní generál Ludvík Krejčí na snímku z roku 1934
Vpravo nahoře: Plukovník Krejčí na transsibiřské magistrále s legionáři z rodné obce Tuřany
Dole: Ludvík Krejčí se svým štábem jako velitel II. střelecké divize čsl. legií, Sibiř 1919

Oproti tomu měla Čs. střelecká brigáda velmi slabou výzbroj, nedostatek kulometů a zcela nedostatečná byla i výstroj vojáků. Ztráty Čs. střelecké brigády při této bitvě byly 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných. Krvavý byl zvláště polední boj o Mogilu, opevněné návrší držené maďarským plukem. Tam padla většina českých a slovenských legionářů.

S bitvou jsou spojování hned tři budoucí českoslovenští prezidenti. Zatímco T. G. Masaryk bitvu sledoval z Petrohradu pomocí telegramů a válečných vývěsek, Ludvík Svoboda se jí účastnil v poli jako legionář, kde proti němu podle legendy stál na straně Rakouska-Uherska Klement Gottwald. Přítomnost Klementa Gottwalda však nelze podle dobových pramenů potvrdit. Podle historičky Lenky Bobíkové byl v červnu 1917 na východní frontě zraněn a z nemocnice v Marmaros-Sighetu se vrátil až v srpnu téhož roku.

U Zborova bojoval 1. střelecký pluk ještě pod názvem pluk „Svatého Václava“. Po zborovské bitvě, když profesor Masaryk navštívil československé legionáře, dovolil si jako předseda Československé národní rady tento pluk přejmenovat na pluk „Mistra Jana Husa“. Souhrnně byly výše uvedené pluky označeny ruským velením čestným názvem „pluky 18. června“ (na tento den přišlo dle ruského kalendáře zahájení Kerenského ofenzívy, den před zborovskou bitvou) a mohly si na své prapory a korouhve připevnit čestné svatojiřské stuhy. Vrchní velitel ruských vojsk generál Alexej Alexejevič Brusilov ocenil československé legionáře tím, že se před jejich velitelem T. G. Masarykem poklonil po mužicku, až po pás. 

Psali jsme:Fenomén Military Skull Art - aneb vyobrazování lebek ve světě military

Foto: Příslušníci československé 7. roty ve zborovských zákopech

„Pamatujme, že by nebylo 28. října 1918 bez odhodlání a obětí bojovníků v řadách legií. Naše samostatnost není spojena pouze se jmény Masaryka, Beneše a Štefánika, nýbrž také s tisíci vojáků, kteří ji vykoupili krví a bojem. Zasluhují si, abychom si je stále připomínali a uznávali. Rovněž náš stát si zaslouží, aby v jejich odkazu měl vzor, na němž může stavět a k němuž se může hlásit,“ řekl v proslovu k 102. výročí bitvy u Zborova 2. července člen předsednictva Československé obce legionářské plukovník Jiří Vlasák během pietního setkání na pražských Olšanských hřbitovech.

Ohlasy bitvy u Zborova

• Tři střelecké pluky Československé střelecké brigády dosáhly v rámci Kerenského ofenzívy na vedlejším směru pronikavého úspěchu, neboť prorazily přes čtyři linie rakousko-uherské armády až do hloubky pěti kilometrů. Úspěch to byl o to větší, že na rozdíl od protivníků měly mnohem slabší výzbroj a trpěly mimo jiné nedostatkem kulometů.

• „Zborovem dobyli jsme si na Rusku rázem vojensky i politicky mnohem lepší pozice, než jsme měli před ním; Zborov vydatně působil na Spojence a Prahu, a tím na Rakousko. Zborov znamená pro náš zahraniční odboj mezník,“ uvedl 14. června 1927 prezident T. G. Masaryk

• Zborovská tradice tvořila základní pilíř ideje nového, samostatného československého státu. 2.červenec se každoročně slavil v celé mladé republice, přičemž oslavám byla věnována nevšední pozornost a publicita

• V roce 1928 se výroční den Zborova stal svátkem československé branné moci a po 28. říjnu zároveň druhým nejvýznačnějším státním svátkem

Video: Dokument Československé legie v Rusku 1914-1920 / YouTube