Jedním z uchazečů ve výběrovém řízení na nová pásová obrněná vozidla pro Armádu České republiky je typ ASCOD 42, který nabízí korporace General Dynamics European Land Systems (GDELS). Tato moderní platforma plní všechny požadavky české armády a nabízí i špičkové parametry a schopnosti.

Video: Obrněné vozidlo ASCOD 42 / YouTube

Obrněná vozidla na bázi platformy ASCOD slouží ve španělské, rakouské či britské armádě a existují v mnoha účelových variantách. Jde totiž o flexibilní platformu, která umožňuje konstrukci široké škály nástaveb i instalaci různé výzbroje a vybavení. Armády NATO používají nebo plánují pořídit vozidla ASCOD například ve verzích bojové vozidlo pěchoty, obrněný transportér, průzkumné, velitelské, vyprošťovací/dílenské, minometné, zdravotnické anebo vozidlo přímé palebné podpory. Celkový počet strojů dodaných a objednaných v současnosti činí téměř tisíc kusů. 

Psali jsme:Ruská pomsta za francouzské vrtulníkové lodě Mistral

Foto: Obrněné vozidlo ASCOD 42 | GDELS

Výzbroj kompatibilní s pandury české armády

Společnost GDELS nabízí v rámci výběrového řízení české armády vozidlo typu ASCOD 42, které je základem i pro stroje v současnosti dodávané britské armádě v rámci programu Ajax. Pro výběrové řízení české armády je vozidlo ASCOD 42 vybaveno osádkovou izraelskou věží Elbit MT-30 MK2, přičemž tato věž existuje i v bezosádkové variantě, která je z více než 90 procent shodná. Konfigurace vozidla s osádkovou věží umožňuje přepravu osmičlenného výsadku přesně podle požadavků AČR. Hlavní výzbroj stroje představuje kanon ATK Mk44 Bushmaster II ráže 30 mm nabíjený z interiéru věže. Doplňkovou zbraní je kulomet ráže 7,62 mm. Vedle toho je ve věži MT-30 MK2 ukryto výsuvné odpalovací zařízení pro dvě protitankové řízené střely Spike, kterými disponují například i česká kolová bojová vozidla pěchoty Pandur II 8x8 CZ. Ve vybavení věže vozidla nechybějí dva nezávislé zaměřovací a pozorovací optoelektronické systémy pro střelce a velitele. 

Foto: Společnost GDELS nabízí v rámci výběrového řízení české armády vozidlo typu ASCOD 42, které je základem i pro stroje v současnosti dodávané britské armádě v rámci programu Ajax. | GDELS

Konstrukce věže však umožňuje i snadnou instalaci kanonů větších ráží, což je důležitý takticko-technický aspekt. Trendem u moderních pancéřovaných vozidel je zvyšování palebné síly a s tím spojené použití hlavňové výzbroje větších ráží. Je tedy pravděpodobné, že česká armáda bude v průběhu životního cyklu u svých bojových vozidel pěchoty požadovat přezbrojení. Kanony řady Bushmaster už dnes existují v několika verzích, verze Bushmaster III je k dispozici s ráží 35 nebo 50 mm a Bushmaster IV disponuje ráží 40 mm, v případě výběru typu ASCOD 42 by tedy technologicky nebyla změna v budoucnu nijak složitá.

Psali jsme:Indové jsou zklamáni z letounu Rafale a pokukují po ruském MiG-35

Velmi důležitým aspektem z hlediska logistiky a unifikace s partnery v NATO i s vlastní výzbrojí je fakt, že GDELS bojové vozidlo pěchoty ASCOD 42 české armádě nabízí se zbraní ATK Mk44 Bushmaster II. Ta využívá typ střeliva i systém podávání munice a nábojové pásy plně kompatibilní s mnoha dalšími obrněnci ve výzbroji zemí NATO. Především však jde o to, že veškeré tyto položky jsou plně kompatibilní i s vozidly KBVP Pandur II 8x8 CZ české armády. Naproti tomu kanony systému Mauser ráže 30 mm, které jsou použity v několika typech obrněnců armád NATO a prototypech, například Puma, Ulan, Pizarro, Boxer, Lynx, používají odlišný systém podávání munice, a tedy i odlišné nábojové pásy, které nejsou s většinou zbraní ráže 30 mm používaných v obrněných vozidel NATO (a tedy i s vozidly KBVP Pandur II CZ 8x8 české armády) kompatibilní. 

Foto: Velmi důležitým aspektem z hlediska logistiky a unifikace s partnery v NATO i s vlastní výzbrojí je fakt, že GDELS bojové vozidlo pěchoty ASCOD 42 české armádě nabízí se zbraní ATK Mk44 Bushmaster II. | GDELS

Je naprosto běžné, že výrobci dodávají armádám munici ráže 30 mm již napáskovanou, tedy rozdílné nábojové pásy a systémy podávání munice u vozidel jsou z hlediska logistiky, skladování, a především použití pro armádu výrazná komplikace. Pokud by armáda zvolila typ ASCOD 42, veškerá logistika týkající se munice a výzbroje by byla pro kolovou (KBVP Pandur II CZ) i pásovou (ASCOD 42) platformu shodná, a to včetně řízených protitankových střel.

Působení proti vzdušným cílům

Z hlediska efektivity a univerzálnosti nasazení moderních bojových vozidel pěchoty je velmi důležitým parametrem rozsah elevace výzbroje bojové věže. Velký elevační rozsah výzbroje hraje zásadní roli při operacích v urbanisticky hustě zastavěných oblastech (postřelování střech či vyšších pater budov), ale i v členitém terénu s velkým převýšením, který je typický pro střední Evropu. Hlavňovou výzbroj bojových vozidel pěchoty je možné použít i jako prostředek k ochraně před nízkoletícími cíli, tedy vrtulníky či ve stále větším měřítku nasazované bezpilotní prostředky. 

U typu ASCOD 42 s věží MT-30 MK2 dosahuje minimální deprese kanonu ATK Mk44 Bushmaster II (i spřaženého kulometu) -10 stupňů a maximální elevace +60 stupňů, což jsou mezi moderními bojovými vozidly pěchoty s osádkovými věžemi mimořádné hodnoty. Jen pro srovnání, vozidlo KBVP Pandur II CZ, které ovšem disponuje bezosádkovou navíc výsuvnou věží RCWS Samson II, má rozsah elevace hlavní i spřažené zbraně -20 až +70 stupňů, u vozidla KF41 Lynx s osádkovou věží Lance 2.0 se elevační rozsah kanonu Mauser MK 30-2/ABM pohybuje v rozsahu -10 až +45 stupňů, u typu CV-90/30 s osádkovou věží a kanonem ATK Mk44 Bushmaster II je stejný, tedy -10 až +45 stupňů. 

Foto: U typu ASCOD 42 s věží MT-30 MK2 dosahuje minimální deprese kanonu ATK Mk44 Bushmaster II (i spřaženého kulometu) -10 stupňů a maximální elevace +60 stupňů, což jsou mezi moderními bojovými vozidly pěchoty s osádkovými věžemi mimořádné hodnoty. | GDELS

ASCOD 42 může díky velkému elevačnímu rozsahu i vysoké kadenci výzbroje ve věži a moderním elektronickým pozorovacím či zaměřovacím systémům účinně působit proti vzdušným cílům. To je umocněno i schopností používat tzv. air-burst munici. Z hlediska potřeb české armády jsou to důležité skutečnosti, protože po vyřazení protiletadlových systémů S-10M2D nebude armáda v příštích letech disponovat žádnými mobilními prostředky protiletecké obrany mechanizovaných jednotek.

Růstový potenciál

ASCOD 42 v provedení bojové vozidlo pěchoty má v základu hmotnost 38 t, ovšem s možností navýšit ji až na 42 t. Při této hmotnosti pak připadá až 19 t na vybavení, zbraňové, elektronické systémy, munici, přídavné pancéřování atd. ASCOD 42 tedy disponuje velkou váhovou rezervou pro růstový potenciál a modernizace či speciální vybavení. Zároveň však dostal do vínku i velmi dobrou dynamiku a jízdní vlastnosti v těžkém terénu díky pohonné jednotce MTU 8V MT199 TE21 o výkonu 600 kW spojené s převodovkou RENK HSWL 256B. ASCOD 42 může být osazen i silnějšími agregáty až o výkonu 800 kW nebo hybridním pohonným systémem, což opět podporuje růstový potenciál platformy pro budoucí modernizace nebo vývoj nových účelových verzí. 

Osádku vozidla tvoří tři osoby (velitel, střelec a řidič), přičemž v útrobách je prostor pro osmičlenné pěchotní družstvo, které má k dispozici speciální protivýbuchové sedačky a dostatek místa i úchyty pro osobní vybavení a výzbroj. Specialitou vozidel ASCOD 42 je podlaha oddělená od vlastního dna korby (tzv. double deck), která účinně chrání osádku i pěší výsadek před účinky výbuchů pod strojem. Členové pěšího výsadku tak nemusejí mít při jízdě nohy na speciálních lištách sedaček, jako u jiných vozidel. Navíc konstrukce podlahy tlumí výbuch natolik, že nehrozí zranění od předmětů ležících na podlaze, které jsou explozí vymrštěny vzhůru. 

Balistická odolnost ASCODu 42 dosahuje úrovně 5 dle normy STANAG 4569 a úrovně 4a/b proti minám. Přes vysokou odolnost a velkou nosnost se ASCOD 42 vyznačuje rozměry, které umožňují bezproblémovou přepravu po pozemních komunikacích či železnici. Šířka vozidla ASCOD 42 bez odnímatelných bočních modulů přídavného pancéřování činí 3 m, což je ve srovnání s 3,150 m v případě v české armádě používaného typu BVP-2 (s mnohem menší odolností a nosností) velmi zajímavá hodnota, stejně tak i ve srovnání s moderními konkurenčními typy. 

Foto: Obrněné vozidlo ASCOD 42 v akci  / YouTube

Pro vozidla nabízená české armádě v rámci výběrového řízení GDELS také počítá s instalací velmi pokročilých systémů, které jiné typy nenabízejí. Jde například o aktivní obranný systém Iron Fist. Tento systém kategorie hard-kill zajišťuje ochranu například před projektily pancéřovek, protitankovými řízenými střelami a dělostřeleckými granáty. Dále je to panoramatický vizuální systém Iron Vision, který umožňuje osádce v reálném čase sledovat na průhledových displejích umístěných na jejich přilbách celé okolí vozidla i veškeré dění kolem něj pomocí akcelerometrů, kamer a senzorů umístěných na věži a korbě vozidla. Vedle toho je ASCOD 42 vybaven i ochranným systémem kategorie soft-kill, jehož součástí jsou například elektrooptický rušič a vrhače zadýmovacích granátů. Věž je osazena i detektory varovného systému ozáření laserovým paprskem.

Žádné přísliby, ale reálná spolupráce

GDELS je jediná společnost ze všech uchazečů v rámci výběrového řízení na nová pásová obrněná vozidla pro AČR, která už má za sebou reálné výsledky spolupráce s českými podniky obranného průmyslu i Armádou České republiky. Jde především o program vozidel Pandur II 8x8 pro Armádu České republiky, na kterém společnost GDELS prokázala, že své závazky plní a je spolehlivým partnerem jak pro české podniky, tak pro stát i armádu. V rámci programu Pandur pro AČR společnost GDELS převedla do České republiky technologie, know-how i kompletní výrobu vozidel. Pouze prvních 17 kusů verze KBVP Pandur II CZ bylo vyrobeno ve vídeňské továrně GDELS-Steyr, zbylé stroje vyrobil státní podnik VOP CZ, a dokonce bylo pět verzí z šesti vyvinuto a vyprojektováno českými inženýry ve VOP CZ za podpory specialistů GDELS. 

GDELS do projektu zapojila více než 50 českých firem, což přineslo práci pro více než 10 tisíc lidí. V rámci přímých offsetových programů putovalo do české ekonomiky 4,84 miliard korun, celkově i s nepřímými investicemi to pak bylo přes 18 miliard korun. Navíc Česká republika se stala v oblasti vývoje i výroby kolových obrněných vozidel soběstačná, a dokonce se vrátila zpět do role exportéra, což má výrazně pozitivní strategické i ekonomické důsledky. Spolupráce českých podniků s GDELS trvá i dnes. Nové speciální verze vozidel Pandur II 8x8 pro AČR vznikají v Česku opět za podpory GDELS, české podniky také ve spolupráci s GDELS vyvážejí speciální techniku do zahraničí (například vozidla Pandur II a mostní systémy do Indonésie či Brazílie atd.). České podniky se rovněž podílely a podílejí na projektech GDELS v zahraničí, například na dodávkách obrněných vozidel Piranha V pro armády Dánska a Rumunska, či transportérů Pandur 6x6 pro Kuvajt. 

GDELS již má také připravený rámec pro výrobu platformy ASCOD 42, pokud by ji česká armáda zvolila jako nástupce dosluhujícího typu BVP-2 a jeho derivátů. GDELS například počítá s podnikem VOP CZ jako s hlavním partnerem pro projekt výroby vozidel ASCOD 42 v Česku. Podepsala také dohodu s pardubickou Retií, která má kapacity působit jako řešitel a integrátor komunikačních a speciálních elektronických systémů pro různé verze vozidla ASCOD 42. V koordinaci s GDELS izraelská společnost Elbit Systems podepsala dohodu s českou Excalibur Army o možnosti licenční výroby bojových věží MT-30 MK2 ve Šternberku. 

Dohodu o možné spolupráci GDELS podepsala i se společností Ray Service, jež vyrábí kabelové svazky a elektromechanické celky a některé komponenty z jejího portfolia jsou již použity v nejnovějších technologických demonstrátorech vozidla ASCOD 42. GDELS se také předběžně dohodla s firmou VR Group na tvorbě simulačních systémů pro vozidla a s brněnským výzkumným centrem CEITEC připravuje spolupráci v oblasti nanomateriálů a velmi lehkých materiálů. GDELS také připravuje spolupráci s českými vysokými školami a vědeckými pracovišti, například s fakultami strojní a elektrotechnickou při ČVUT nebo VŠB – TU Ostrava.