Bombardování Drážďan - válečný zločin nebo zasloužená "facka" nacistickému Německu
Za pár dní si připomeneme jedno smutné výročí - bombardování Drážďan. Toto téma již několik desítek let rozděluje historiky i odbornou veřejnost na dva tábory. Jeden tábor jej odsuzuje jako válečný zločin, navíc už zbytečný před neodvratitelným koncem války a druhý tábor jej obhajuje, zejména kvůli vojensky strategickým cílům, které se v oblasti nacházely.
Dle mého názoru je velmi důležité si prvně uvědomit atmosféru té doby, kdy válka pokračovala šestým rokem, lidské ztráty činily desítky milionů lidí a spojenci se snažili další krveprolití ukončit za každou cenu. Zdá se vám nelogické ukončit další zabíjení podobným činem? Jak se říká, na hrubý pytel, hrubá záplata. Německo doslova rozvrátilo celý svět, bylo přímo zodpovědné za šílené masakry civilního obyvatelstva, a tak se Němci nemohli divit, že když zaseli vítr, sklidili bouři. A v tomto případě doslova ohnivou bouři. Zmiňuji Německo jako celek, který samozřejmě netvořil jen Adolf Hitler, ale německý lid. Ten samý lid, který umožnil Hitlerovi dostat se k moci, ten samý lid, který ho slepě následoval a podporoval v jeho megalomanských a naprosto šílených představách o nadřazené rase a nutnosti budování nového životního prostoru a ten samý lid, který slepě vykonával jeho rozkazy. Byl to ten samý lid, který si na závěr války vypil až do dna pohár hořkosti během bombardování Drážďan, které mělo nejen donutit Třetí říši ke konečné kapitulaci, ale dost možná bylo i pomyslnou pomstou a splacení účtu za jejich rozpoutání nejstrašnějšího konfliktu v dějinách lidstva.
Bombardování Drážďan byl britsko-americký vzdušný útok, který provedlo Royal Air Force (RAF) a americké United States Army Air Forces (USAAF) 13. - 15. února 1945 během druhé světové války.
Ve čtyřech náletech shodilo 769 těžkých bombardérů britské RAF a 527 strojů USAAF přes 3 900 tun výbušných a zápalných pum na Drážďany, hlavní město Saska, spolkové země nacistického Německa. Drážďany byly v té době přeplněné uprchlíky unikajícími před postupujícími sovětskými vojsky. Následná ohnivá bouře zničila plochu 6,5 km² městského centra.
V roce 1953 vyšla zpráva amerického letectva, kterou napsal Joseph W. Angell, ve které obhajovali tuto událost jako oprávněné bombardování vojenského a průmyslového centra, které bylo důležitým železničním a komunikačním bodem se 110 továrnami a 50 000 dělníky podporujícími vojenské tažení Nacistického Německa. Naproti tomu několik odborníků namítalo, že cílem nebyla celá infrastruktura, jako například mosty nebo rozsáhlé průmyslové oblasti mimo centra města, a že Drážďany byly kulturním centrem, Florencií na Labi s malým nebo žádným vojenským významem a že útok proběhl jako plošné bombardování a ne jako nálet přiměřený vojenským cílem.
Několik desetiletí po válce odhadovaly různé zdroje počet mrtvých až na 250 000, toto číslo je však v současnosti považováno za přehnané. Nezávislé vyšetřování komise historiků zřízené městskou radou v roce 2010 uvedlo nejméně 18 000 či 22 700 a nejvíce 25 000 obětí.
Ve srovnání s bombardováním Hamburku v roce 1943, které způsobilo nejničivější požár v dějinách RAF a USAAF, vyžádalo si asi 50 000 obětí a které zničilo prakticky celý Hamburk a bombardováním Pforzheimu v roce 1945, ve kterém zahynulo přibližně 18 000 civilistů, nebylo bombardování Drážďan nejhorším během druhé světové války. Nicméně zůstává jedním z nejhorších příkladů utrpení civilistů, které způsobují nálety a stalo se známým příkladem kontroverzního útoku v druhé světové válce. Poválečné diskuse polemizují o tom, zda bombardování Drážďan bylo oprávněné a zda jeho výsledek lze označit jako válečný zločin.
Na konci roku 1944 ustupovala německá armáda na obou frontách, ale stále nebyla definitivně poražena. 8. února překročili Sověti řeku Odra pouze 70 kilometrů od Berlína. Jak se východní a západní fronta přibližovaly, spojenci na západě začali uvažovat, jak by mohli pomoci sovětské armádě v postupu pomocí svého bombardovacího letectva. Cílem bylo bombardování Berlína a několika dalších východoněmeckých měst v součinnosti s postupem sovětských vojsk, aby tak způsobily zmatek mezi německými jednotkami a uprchlíky z východní fronty a narušily jejich zásobování ze západu.
Zpráva zvláštní britské komise s názvem German Strategy and Capacity to Resist (Německá strategie a možnosti odporu), která byla připravena výlučně pro Winstona Churchilla, předpověděla, že Německo by se mohlo zhroutit již kolem poloviny dubna, pokud Sověti dokážou obsadit jejich východní pozice. Zpráva zároveň varovala, že by Němci mohli vzdorovat až do listopadu, pokud Sověti nedokážou obsadit Slezsko. Proto by mohla jakákoliv pomoc východnímu fronty zkrátit válku.
Foto: Pohled z věže Kreuzkirche na náletem zničené centrum v Drážďanech
Plány na rozsáhlý a intenzivní útok na Berlín a další východoněmecká města analyzovali Spojenci pod krycím názvem Operace Thunderclap v polovině roku 1944, ale nakonec ho odložili na 16. srpna. Do té doby byly tyto plány znovu projednány a Spojenci rozhodli o méně rozsáhlé operaci.
4. února, během jaltské konference, nastolil sovětský generál Alexej Antonov otázku narušení přesunu německých jednotek ze západní fronty leteckým bombardováním dopravních křižovatek Berlína a Lipska. Portait, který byl v Jaltě, proto požádal Bottomleyho, aby mu zaslal seznam cílů, aby je mohli prodiskutovat se Sověty. Tento seznam obsahoval ropné rafinerie, továrny na výrobu tanků a letadel. Rovněž zde byla i města Berlín a Drážďany. Britský tlumočník později tvrdil, že Antonov a Stalin žádali spojence o bombardování Drážďan, ale v oficiálních záznamech z konference se taková zmínka nenachází. Je proto možné, že šlo pouze o propagandu v rámci Studené války.
Foto: Drážďanský Frauenkirche byl komunistickou vládou NDR po desetiletí ponechán ve stavu, v jakém byl po náletu. Opraven byl teprve na přelomu 20. a 21. století. Foto z roku 1991.
Význam města
Drážďany byly sedmým největším německým městem a podle záznamů RAF byly největším, zatím nebombardovaným zastavěným územím. Taylor napsal, že podle oficiální příručky z roku 1942 bylo město "jedním z nejdůležitějších průmyslových center Třetí říše" a v roce 1944 nejdůležitějším výrobcem zbraní. Nacházelo se zde 127 středně velkých a velkých továren a dílen, které zásobovaly německou armádu vojenskou technikou. Významnost tohoto města z vojenského hlediska však nemusela být pro Německo až tak velká, jak se domnívali plánovači bombardování.
Jako reakci na mezinárodní obavy z bombardování napsalo americké letectvo zprávu, která byla utajena až do prosince 1978. Psalo se v ní, že v Drážďanech bylo 110 továren a 50 000 dělníků. Podle této zprávy se ve městě nacházely fabriky na výrobu leteckých komponentů, továrny na výrobu jedovatých plynů (Chemische Fabrik Goye and Company), protiletadlová a dělostřelecká továrna Lehman, továrna na výrobu optických zařízení Zeiss Ikon a také továrny na výrobu elektrických a rentgenových přístrojů (Koch & Sterz), převodovek a diferenciálů (Saxoniswerke) a elektroměrů (Gebrüder Bassler). Ve zprávě se také psalo, že se zde nacházela kasárna, stanové tábory a muniční sklady.
Americké letectvo také tvrdilo, že dvě z drážďanských dopravních tepen mají vojenský význam: severojižní z Německa do Československa a východo-západní podél hranic s Českem. Město bylo křižovatkou na dopravní trase Berlín - Praha - Vídeň, Mnichov - Vratislav a Hamburk - Lipsko.
Americký plukovník Harold E. Cook, který byl jako zajatec vězněn v Drážďanech později vypověděl, že Drážďany byly ozbrojeným táborem s tisíci německých jednotek, tanků a dělostřelectva a mílemi nákladních aut naložených zásobami určenými na podporu německých jednotek na východní frontě.
V náletech však spojenci neútočili na hlavní průmyslové oblasti na periferiích města, které se rozkládaly na míle daleko. Podle Donalda Millera by ekonomické škody mohly být mnohem větší, pokud by se bombardéry zaměřily na periferie, kde byla soustředěna většina drážďanského průmyslu.
Obrana města
Původně byla kolem Drážďan rozmístěna silná protiletecká obrana. Ta však nebyla za celou dobu výrazněji využita, proto byly postupně baterie částečně přesunuty na východní frontu, kde se používaly proti tankům, a částečně posílily protiletecké obrany např. v Berlíně, Halle a měst v Porúří. Protiletecká obrana Říše v prostoru Drážďan tak v únoru 1945 nedosahovala vysokého stupně účinnosti.
Nálety
16. října 1944 došlo k velké ofenzívě sovětských vojsk. Velká část uprchlíků před Rudou armádou se skryla právě v Drážďanech, jež před válkou čítaly 630 000 obyvatel. V noci z 13. na 14. února 1945 na město zaútočilo 805 bombardérů, z nichž 796 bylo Lancasterů. Na město svrhly 2660 tn pum, z nichž necelých 45 % bylo zápalných. První vlna čelila nepříznivému počasí, a tak byl útok vyhodnocen jen jako středně úspěšný; druhé vlně o tři hodiny později již nic nebránilo v přesném zaměření značek.
V důsledku vysoce koncentrovaného bombardování v krátkém časovém intervalu se vytvořila ohňová bouře, jejímž následkem shořelo centrum města. Následující den si drážďanské seřaďovací nádraží za cíl vzal i jeden svaz 461 B-17 Flying Fortress USAAF (cíl bombardovalo ale jen 311 z nich; část v důsledku navigačních chyb omylem bombardovala Prahu, nálet prožil i Most apod.), doprovázených 316 stíhacími letouny North American P-51 Mustang, a o den později bombardovalo Drážďany dalších 210 amerických létajících pevností, které se odklonily od svých primárních „palivových cílů“.
Důsledky
V důsledku náletu a svržení cca 3900 tun pum bylo zničeno 34 km² zástavby a mezi civilním obyvatelstvem byly způsobeny vysoké, dodnes přesně neznámé ztráty. Podle závěrečné policejní zprávy z března 1945 byly nalezeny ostatky 18 375 mrtvých a celkový počet obětí byl odhadnut na 25 tisíc. Tento fakt již roku 1966 veřejně akceptoval i kontroverzní historik David Irving , autor knihy Zkáza Drážďan o náletu na město vydané v roce 1963.
Foto: Hromada mrtvol na drážďanském náměstí, únor 1945
Hodnocení operace
Řada autorů poválečného období se v odhadu počtu obětí přikláněla k počtu do 35 tisíc jako nejvíc odpovídajícímu skutečnosti, což korespondovalo i s tvrzeními vlády Německé demokratické republiky. Komise německých historiků, zřízená v roce 2004 městem Drážďany za účelem objasnění počtu obětí na životech, dospěla v říjnu 2008 k předběžnému určení známého počtu ztracených životů v hodnotě okolo 18 000, s tím, že jejich počet nepřekročil 25 000.
- PROTI
Odpůrci akce argumentují, že vojenský přínos náletu nebyl příliš velký a naprosto neospravedlňuje barbarství akce, kterou označují za jeden z nejtěžších spojeneckých válečných zločinů. Podle nich se Spojenci při něm prostě rozhodli kobercovým bombardováním zlikvidovat město plné civilních obyvatel, uprchlíků před frontou a nuceně nasazených zahraničních dělníků. Město, které bylo nejen hlavním městem Saska, ale též jeden z vrcholů barokního stavitelství v Evropě. Britský historik druhé světové války Frederick Taylor však upozorňuje na skutečnost, že zdůrazňováním urbanistického a architektonického dědictví města je odsouván do pozadí význam města pro vojenský průmysl a jeho role uzlu dopravní infrastruktury. Odpůrci poukazují i na to, že sami západní Spojenci ještě v průběhu války v roce 1939 označovali mnohem méně rozsáhlé bombardování měst ze strany Německa a Sovětského svazu za barbarské válečné zločiny.
- PRO
Na druhou stranu, obhájci Spojenců poukazují na fakt, že Drážďany byly díky velkému komunikačnímu uzlu a 110 továrním budovám s více než 50 000 dělníky regulérním vojenským cílem. Argument o kobercovém bombardování navíc nutně naráží na fakt, že akci Bomber Command vedly značkovací stroje - v první vlně stroje No. 5 Group, pro druhou cíle označili slavní Pathfinders. První vlně částečně bránily nízké mraky, druhá vlna již odbombardovala přesně na značky. USAAF už na tom ale byla hůře. Tu samou noc navíc dalších 368 strojů Bomber Command útočilo na Böhlen. Na architektonické památky sice nebrala ani jedna strana ohledy, ovšem až na jednu německou bombardovací ofenzívu se památky jako takové cílem nestaly.
Faktem je, že i sám jinak nekompromisní Churchill byl akcí otřesen natolik, že v memorandu náčelníkovi leteckého štábu a komisi náčelníků štábů z 28. března zpochybnil přiměřenost zvolených prostředků a označil podobné konání za „pouhý akt teroru a svévolného ničení“ („mere acts of terror and wanton destruction“), po upozornění Sira Archibalda Sinclaira (tedy, že to byl nakonec i on sám, kdo 26. ledna 1945 požadoval zničení měst ve východním Německu) své memorandum stáhl a v novém již pečlivěji vážil svá slova. Roli jistě sehrála i rozdílná optika konce března a půlky února 1945.
Pokud jde o vojenské hledisko celé akce, tak zde ze spojenecké strany nebyl žádný větší problém, protože Luftwaffe již v této době nebyla schopna klást vážný odpor. Spojenecké ztráty byly minimální. Navíc všechny blízké a dostupné síly Luftwaffe zůstaly po celou dobu náletu nečinné na letištích, neboť měly nedostatek pohonných hmot a dále plnily jiné úkoly.
Komentáře
vankr
15. 04. 2020, 14:39Mluvit o barbarství vůči Německu je výsměch milionům bestiálně zavražděných. Poptejte se v Lidicích nebo třebas v Oradour-sur -Glane.
Franta
01. 03. 2019, 21:46Benito Mussolini :
MY FAŠISTÉ SE SOCIALISTICKÉ MYŠLENKY NIKDY NEVZDÁME
asi taky ,,pravičák,, :-)
Franta
01. 03. 2019, 21:44narodní S O C I A L I S M U S se zkracuje na NACISMUS , a jeste jednou soudruzi : narodni S O C I A L I S M U S
Socialismus jakehokoliv odstinu je podle soudruhu tedy ,,pravice,,
Ok , tak to pak jo
Franta
25. 02. 2019, 23:29Je priznacne jak nacisty opet obhajuje Levice .
Opet Levice se zastava nacistu .
Konecne je znamo ze Hitler rozpoutal valku spolecne s SSSR prepadenim polska na tancich vycvicenych v Sovetske Kazani a z materialu dodanym Stalinem - vyrobu tanku a vycvik osadek mel totiz Hitler Versailskou smlouvou zakazane a tak vyrabel potaji a cvicil jeste tajneji v Sovetske Kazani - ano je to na netu soudruzi.
-X-
12. 02. 2019, 19:06----Byl to válečný zločin-!-A to nenávidím Germány jakožto pamětník .-Ale ať je nepřítel zrůda -člověk nesmí přestat být člověkem-jinak nepřítel vítězí.---A člověk se mění v zrůdu-!
PK
11. 02. 2019, 08:05Pro Jerryho. Největší zvěrstva na východě skutečně mnohdy páchali místní a okupační správa jim v tom příliš nebránila (nakonec Rus zná přece pojem ´"éto váše dělo"), byl to důsledek předcházející "politiky" vlád (např. uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině s možná 8 miliony obětí, antisemitismus, který v SSSR i jinde bujel i před WWII, neurovnané národnostní spory do té doby potlačované silou ústřední vlády atd.). Co se týče německé armády (nikoliv SS, ty měli primárně zadání vyhubit Židy a politické odpůrce, tedy převážně komunisty atd.), tak je třeba si ještě uvědomit jednu věc. SSSR proti ní vedl v mnoha směrech, dle Ženevských konvencí ilegální způsob boje. Tzv. "partyzán", tudíž ozbrojený civil bez uniformy, psí známky atd., tedy jasné identifikace byl minimálně tehdy (a v podstatě i dnes) v pozici bandity mimo zákon a jakoukoliv ochranu (ta se vztahuje jen na válečné zajatce a neozbrojené civilní obyvatelstvo). Sovětský "partyzán" byl tedy (nemluvím o obklíčených součástech RA a tedy vojácích pravidelné armády v týlu Wehrmachtu) v podstatě z hlediska válečného práva v pozici dnešního bojovníka Islámského státu a podobných teroristických organizací. Tudíž jeho okamžitá likvidace byla zcela lege artis. To, že některé vesnice tyto bandity podporovaly, tedy civilní obyvatelstvo se zapojovalo do teroristických akcí vůči okupační moci (dle válečného práva), pak mnohdy vyvolávalo reakce, které nebyly zrovna adekvátní (to není omluva, ale fakt). Kdyby nebylo partyzánů a přepadávání německých vojáků, tak by s vysokou pravděpodobností nebyla odvetná opatření, jelikož každý velitel je rád, když má v týlu klid a nebude zbytečně dráždit místní (např. US Army měla zcela jasné pokyny, jak se mají vojáci na obsazených územích Německa chovat - na rozdíl od RA). Samozřejmě masové armády nejsou složeny ze samých estétů. etiků a univerzitních profesorů, ale také z lumpenproletariátu a spodiny, takže nikdy nelze vyloučit nevhodné chování.
ulla
09. 02. 2019, 15:28No, o počtech obětí se dá diskutovat. Bylo jich určitě podle mne o řád více, než se dnes udává, protože v Drážďanech v té době bylo najeto spousta utečenců z Východního Pruska před Rudou armádou. A Ti všichni zmizeli v oné ohnivé bouři. Nezbylo po nich na rozdíl od evidovaných pracovníků v továrnách a nemocnicích nic, ani seznamy či doklady, protože přijeli nekontrolovatelně jako povodňová vlna a všichni parkovali v ulicích Drážďan se svými dřevěnými žebřiňáky s peřinami a pár kousky dřevěného nábytku. Místní správa si s nimi moc rady nevěděla. A všimněte si, že Poláci nemají starosti s "vyhnanci", jako my. Oni je prostě nemají, protože většina zmizela v Drážďanech. Jen je neslušné v dnešní době o tom mluvit a psát.
jerry
09. 02. 2019, 07:31To: bombero +Óňa. Já nic neignoruji a nepřekrucuji. To pouze vy nemáte přesné informace. Na Jaltské konferenci se sice dohodlo rozdělení vlivu a nejzažší čára postupu velmocí, ale rusové byli tak rozjetí, že jim američani nevěřili že tyto dohody dodrží, a že prostě budou postupovat tak dlouho než narazí na spojence. Proto také zvolili i masivní plošné bombardování mnoha německých měst, aby co nejvéce urychlili svůj postup a nikoliv ruský. Ostatně právě bomberem uváděný příklad Varšavy jasně ukazují, že jejich obavy mohly být oprávněné. No a proč američané stáli před Prahou? Protože oni byli rozhodnuti ty dohody doržet, jelikož si v té chvíli fakt nemohli dovolit s ruskem nějaký střet. V každém případě tvrzení o nějaké pomoci Rusům v postupu (SSSR se mi příčí říkat) ze strany spojenců je nesmysl. Naopak při krizi v Ardenách zahájili rusové na žádost spojenců o několik týdnů dříve svou ofenzívu, aby je náhodou nacisti nezahnali zpátky až k moři. No a pro M. Krejsu, vámi uvedený příklad je celkem nešt'astný, protože město Rovno leží na Volyni, kde byla tehdy silná polská menšina a tam šlo opravdu o ukrajinské pogromy na Polácích(proto jsou dodnes vztahy Ukrajiny a Polska velmi problematické, a proto se tam němci chovali"slušně" protože špinavou práci za ně s přehledem udělali sami Ukrajinci). Drtivou většinu zvěrstev na východě však přesto spáchala prokazatelně nacistická armáda. A zdaleka to nebyly jen zmíněné Einsatzgruppen. Byly to také všechny ostatní jednotky SS a ve velké většině i ten Wehrmacht. Ten se z těchto hrůz relativně dobře vylhal, ale později bylo ze zdokumentovaných materiálů nezvratně prokázáno, že dělali prakticky to samé co SS. Prostě pod vlivem propagandy vraždili všichni tzv. "podlidi" bez nejmenších výčitek, protože přece "chránili" svou vlast před bolševizmem, a invazí "hord z východu".
Vaclav Flek
09. 02. 2019, 01:35Na rozdil od vetsiny diskutujicich povazuji bombardovani Drazdan za tezky zlocin ze strany Spojencu, ktery se da spatne oduvodnit nejakymi "vyssimi strategickymi zajmy". (ktere se vymysleli dodatecne). Planovaci strategickeho bombardovaciho letectva (americkeho i britskeho) jiz museli vedet, ze mesto je preplnene bezenci z vychodniho Pruska a samo nema zadnou zasadni strategickou hodnotu. Presto doporucili usporadat ohnive peklo, ve kterem se doslova uvarili ci usmazili tisice civilnich obyvatel, vcetne mnoha zen a malych deti. Vubec nechapu sve spoluobcany( ci spoluobcanky), kteri mohou podobnou hruzu schvalovat.
Vaclav Flek
09. 02. 2019, 01:33Na rozdil od vetsiny diskutujicich povazuji bombardovani Drazdan za tezky zlocin ze strany Spojencu, ktery se da spatne oduvodnit nejakymi "vyssimi strategickymi zajmy". (ktere se vymysleli dodatecne). Planovaci strategickeho bombardovaciho letectva (americkeho i britskeho) jiz museli vedet, ze mesto je preplnene bezenci z vychodniho Pruska a samo nema zadnou zasadni strategickou hodnotu. Presto doporucili usporadat ohnive peklo, ve kterem se doslova uvarili ci usmazili tisice civilnich obyvatel, vcetne mnoha zen a malych deti. Vubec nechapu sve spoluobcany( ci spoluobcanky), kteri mohou podobnou hruzu schvalovat.
Vaclav Flek
09. 02. 2019, 01:25Na rozdil od vetsiny diskutujicich povazuji bombardovani Drazdan za tezky zlocin ze strany Spojencu, ktery se da spatne oduvodnit nejakymi "vyssimi strategickymi zajmy". (ktere se vymysleli dodatecne). Planovaci strategickeho bombardovaciho letectva (americkeho i britskeho) jiz museli vedet, ze mesto je preplnene bezenci z vychodniho Pruska a samo nema zadnou zasadni strategickou hodnotu. Presto doporucili usporadat ohnive peklo, ve kterem se doslova uvarili ci usmazili tisice civilnich obyvatel, vcetne mnoha zen a malych deti. Vubec nechapu sve spoluobcany( ci spoluobcanky), kteri mohou podobnou hruzu schvalovat.
Óňa
08. 02. 2019, 20:21Milý Jerry, než začneš vykládat nesmysly o tom, jak spojenci chtěli zpomalit postup Rusů, zjisti si, o čem se mocnosti ujednaly na Jaltské konferenci. Zóny vlivu byly rozdělené, karty rozdané, někoho zpomalovat už z politického hlediska nemělo smysl.
Osobně si myslím, že bombardování Drážďan byl strašný, ale nutný akt. Ne z důvodu likvidace továren a td., ale proto, aby se neopakovala situace, která nastala po I. světové. Německo prohrálo, ale jeho území se válka nedotkla a Němci brzy začali věřit povídačkám, že Německo vlastně neprohrálo, že to byla porážka politická a ne vojenská, že to zosnovali židi atd.
Jedině fakt, že z německých měst byly ruiny, že jejich politické elity byly popraveny jako váleční zločinci, že zajatci se vraceli zbědovaní až po letech, Němce přinutil pochopit a přijmout fakt, že byli v totální válce (kterou chtěli) totálně poraženi.
Fin
08. 02. 2019, 19:55Já myslím že těch bomb bylo moc málo.Za to utrpení co ti zmetci způsobili ostatním národům
si zasloužili daleko víc tun. A ještě se nestyděli tvrdit že o ničem nevěděli.
Milan Krejsa
08. 02. 2019, 09:30Zmíněné hrůzy na východě prováděli především místní. Zářným příkladem je Ukrajina. Já mám třeba informace od pamětníků z Rovna informace zcela rozdílné. Němci se chovali civilizovaně a slušně, narozdíl právě od Ukrajinců, kterým jsou mimochodem právě připisována zmíněná zvěrstva na východě. Tím ale nezlehčuji činy Einsatzgruppen které spáchali na východě.
bombero
08. 02. 2019, 09:18JERRY- Když ostatní napadáte z ignorování historických dat a překrucování dějin,tak proč děláte to samé?Proč stáli amíci od 5.5 ráno v plzni a do prahy to měli 80km po rovině a čekalo se na rusáky,kteří v té době byli od prahy 180km a v cestě krušné hory? Proč se rus zastavil v polsku,obrátil se na rumunsko a nechal krvavě potlačit povstání ve varšavě?A proč i zmařil snahu spojenců zásobovat povstání letecky?O zbytečnosti bombardování plzně byly popsány tuny materiálu. Z dnešního hlediska to bylo pár dní před koncem války,ale tenkrát nikdo nevěděl,jestli válka bude týden,měsíc,nebo ještě rok. A plzen byla poslední německá zbrojovka co jela naplno.To rus bombardováním Mladé boleslavi už po skončení války byl jiný kabrnák.A těch civilů tam zemřelo také dost,uvádí se až 500lidí,z toho 150místních.
Jerry
08. 02. 2019, 07:04Válka je vždy strašná. Bohužel máme v Evropě Německo. Tomu se podařilo během 100 let už třikrát totálně zkurvit celou Evropu, ale za to co prováděli v Polsku a hlavně v Rusku si tento národ zasloužil vyhladit. Mám známé a kamarády na východě. To, co mi popisovali, co tam prováděli Němci, to zde ani nelze napsat, protože bych dostal ban. Viděl jsem fotky a to co na nich bylo s tím se snad nikdy nesrovnám. To si prostě ani normální člověk nedokáže představit, co za absolutní šílenosti je schopna lidská bytost provést té druhé. Chcete příklad? Ok. Máte dítě? Tak jak by se vám líbilo kdyby si vašeho dvouletého syna někdo před vámi napíchl na tyč a opekl zaživa na ohni, a pak ho hodil psům? Nebo máte malou 10 letou dcerku, a Němci vás svážou abyste se nemohl sám zabít a donutí vás se dívat jak ji 5 vojáků znásilní a pak ji do pohlaví vrazí násadu lopaty a nechají vás dívat jak naražená na tu násadu několik hodin krvácí a umírá. Chcete pokračovat? Nechtějte. Slyšel jsem mnohem víc a m,nohem horšího od přímých pamětníků a nesrovnám se s tím do konce života. To co tam naši nynější "přátelé" vyváděli, to bylo naprosto šílené. Ano to jsou germáni. A pokud si myslíte, že se změnili, tak jste hlupáci. Ne nezměnili. Jsme pro ně stejně jako tehdy "untermensch", jen ted' nemají k takovým zvěrstvům příležitost a hlavně z nás mají peníze, které jim vyděláváme tady u nás v jejich továrnách. Ale nebudťe naivní. Germán bude vždy Germán. Mají to v genech.
jerry
08. 02. 2019, 02:08Je naprosto neuvěřitelné, jak se s odstupem doby zcela překrucují dějiny. Napsat výrok, že: "Jak se východní a západní fronta přibližovaly, spojenci na západě začali uvažovat, jak by mohli pomoci sovětské armádě v postupu pomocí svého bombardovacího letectva." Může jen naprostý ignorant historických fakt.. Pravě absolutně naopak se USA, V.B. a Francie co nejvíce snažily postup Rusů zpomalit ( a to za každou cenu), aby neobsadili celou Evropu, a aby co nejvíce vykrváceli, protože již v té době jasně věděli, že po válce budou stát proti sobě. Stejnou kapitolou je v úplném závěru války naprosto zbytečné opakované americké bombardování Plzně, Prahy, Kralup, Českých Velenic,Ústí nad Labem, Ćeských Budějovic, Zlína atd., kdy šlo jen o to zničit naši infrastrukturu, protože bylo jasné, že spadneme pod vliv Ruska. Zahynuly přitom zbytečně jen několik desítek dní před koncem války tisíce našich občanů a vězňů v bombardovaných průmyslových objektech. Jak si vůbec můžete dovolit takto blábolit a přitom se tvářit jako seriozní web(a to není zdaleka poprvé co předkládáte zcela nepravdivé informace).
olifant32
07. 02. 2019, 20:08pro ch - někde jsem to četl při loňském výročí. Šlo o to, že město mělo neporušený silniční a železniční systém. Přez město prý proudily zásoby na východ. A masivní bombardování to mnělo změnit.:airplane::airplane::airplane: O vojenské cíle šlo až v druhé řadě.
ch
07. 02. 2019, 19:14"Jak se východní a západní fronta přibližovaly, spojenci na západě začali uvažovat, jak by mohli pomoci sovětské armádě v postupu pomocí svého bombardovacího letectva."
to jako vazne ??
PK
07. 02. 2019, 16:51Ještě jedna poznámka k příspěvku MildyS. Pane kolego, to je nesmysl. Těžká voda, neboli D2O je slučenina izotopu vodíku - deuteria (od normálního se liší jedním neutronem v jádru) - a kyslíku. Z hlediska běžných vlastností se chová prakticky jako běžná, tzv. lehká voda (H2O), ve ktreré je nicméně také v minimálním množství obsažena. To co ji dělá vyjímečnou je právě onen neutron v jádru a lze ji využít jako moderátor (zpomalovač) rychlých neutronů napři při štěpení uranu 235. Sama o sobě je zcela nezávadná, takže i kdyby tam byla, tak to v podstatě nikdo nepozná. Kostel, předpokládám že myslíte Frauenkirche (neboli evangelický chrám Panny Marie) byl ponechán soudruhy z NDR coby troska ze dvou důvodů a oba jsou ideologické: 1) Komunisté obecně a ti východoněmečtí nebyli výjimkou, byli proti náboženství jako takovému a takový dominantní symbol, jakým Frauenkirche je, se jim nehodil a za 2) nálet byl východní propagadnou interpretován jako čin amerického imperialismu a zničený kostel se hodil jako "příklad" takového činu.
Proto byl obnoven až po pádu komunistických režimů a a ještě částečně ze sbírky napříč Evropou, tedy nejen z německých peněz.
PK
07. 02. 2019, 16:36Ad Pavel Komárek. Kdysi jsem mluvil s člověkem, který tam byl coby "totálně nasazený" dělník z Čech a nálet zažil. Továrny byly zhusta na předměstích a tábory pro dělníky (neplést z koncentráky, dle jeho vyprávění nebyly podmínky nijak zlé) v jejich okolí. Tenkrát už bylo v průmyslu i službách spousta zahraničních dělníků (jak ze Západu, tak z Východu), takže to někteří schytali "od osvoboditelů" z první ruky (ti co byli v centru). Ten můj známý měl štěstí, tábor i továrna přežily, jen jim tlakové vlny vytloukly okna na ubytovnách, což v mrazivém únoru a nedostatku skla či jiného materiálu na opravu byl problém. Následně byli nasazeni, spolu s hasiči a starými německými vojáky na "záchranné práce", i když už nebylo koho zachraňovat. Vytahovali mrtvoly z trosek, hledali přeživší a u toho všichni, ruku v ruce s místními přeživšími z jiných částí města či okolí a pár vojáky pili schnaps, aby to vůbec psychicky vydrželi. A ještě po desítkách let byl naštvaný na propagandu na téma vojenských cílů - říkal, jo vojenské - spousta mrtvých žen, dětí, starých lidí, tam jsem přestal věřit v Boha a trvalo mi strašně dlouho, než jsem našel cestu zpět. Myslím, že se s tímhle zážitkem do smrti nevyrovnal. Jak mi říkal, samozřejmě, Hitlera a tu jeho bandu jsme nenáviděli, Němce, když přitáhli v roce 1939 do Prahy jsme nemohli ani cítit a když jsem jako 20-letý kluk musel povinně do "Rajchu", tak bych vraždil. Ale když jsem spolu s mými spolupraocvníky a kamarády vytahoval ze zavaleného sklepa udušenou krásnou mladou holku, se kterou bych radší šel na rande nebo mrtvého malého kluka či holčičku, kteří si ještě drželi medvídka, tak jsme řvali všichni a ptali se proč sami sebe ... a ti ten německý voják, co tam byl a nehlídal nás, ale spíž, jestli tam není nějaká nevybuchlá bomba, nám dával napít schnapsu .... Takže asi tak.
MildaS
07. 02. 2019, 16:19A ještě malý dodatek k tomu bombardování konkrétního města. Podle mnoha indicií měl být pod městem sklad těžké vody. Proto byl ten nálet tak důkladný. Dokonce dlouho po válce se soudruzi v NDR báli odklidit trosky kostela, protože stále neměli jasno, zda tam ten sklad byl a nebo ne
MildaS
07. 02. 2019, 16:14Bombardování Drážďan je stejné jako atomovka na Hirošimu a Nagasaki. Tu američané původně připravovali pro Německo. To by pak byl řev.
Německo válku začalo a tak je jasné, že muselo nést i konečné následky. Bombardování měst začali také Němci, takže šlo jen o spravedlivou odplatu
satestsat121
07. 02. 2019, 14:53Je celkem jedno, zda je typ letadla odlišný, měli bychom si položit otázku, zda hodnotit takový čin válečného plánování byl v pořádku nebo nebyl. Hodnotit bombardování Drážďan tolik let po skončení války prostě nelze. Nejsme a ani nemůžeme být objektivní.