V pátek 29. června skončilo čtrnáctidenní cvičení Vzdušných sil AČR pod názvem Mountain Flight 2018, kterého se ve výcvikovém středisku Saint Leocadie ve francouzských Pyrenejích zúčastnili příslušníci 22. základny vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou s trojicí vrtulníků Mi-171Š/ŠM ev. č. 9844, 9813 a 9926. Členité okolí střediska s horskými masivy a hlubokými údolími umožnily pilotům provádět náročný a důležitý výcvik v létání v horských oblastech, který je nezbytnou součástí přípravy k nasazení do zahraničních operací. Zhruba padesátičlenný tým pod velením majora Ladislava Žáčka si v Pyrenejích osvojil potřebné návyky pro létání v náročném prostředí.

České hory nedosahují potřebných nadmořských výšek a vrcholky hor jsou navíc součástí chráněných krajinných oblastí. Vrtulníkáři si však tyto návyky potřebují osvojit a udržet zejména kvůli nasazení v operačních misích například v Afghánistánu, který je rovněž hornatý a dosahuje podobných hodnot nadmořské výšky.

Psali jsme:Českou armádu čeká s největší pravděpodobností modernizace tankové techniky na německé tanky Leopard 2

„Piloti si zde vyzkoušeli nejen létání v mezních situacích, kdy motory ve vysokohorském prostředí při podstatně řidším vzduchu dosahují svého maxima, a na piloty jsou tak kladeny nejvyšší nároky. Jako velitel vidím přínos v tom, že tým táhne za jeden provaz, což je v reálném prostředí důležité. V České republice létáme v letových hladinách okolo 200 až 500 metrů nadmořské výšky, ovšem zde okolní hory poskytují až 3000 metrů. Takové podmínky u nás můžeme cvičit pouze na simulátorech," uvedl major Ladislav Žáček

Hlavními specifiky létání ve vysokých nadmořských výškách jsou řídký vzduch, horské vzdušné proudy, výkyvy teplot, nedostatek vhodných ploch pro přistání, nebezpečné povětrnostní jevy, které ovlivňují rozhodování pilota při provádění přistávacích manévrů a celkový průběh a bezpečnost letu.

To vše přináší rizika, nicméně armádní piloti jsou cvičeni i na skutečné extrémy. Letos se ve Francii podařilo například absolvovat noční lety za použití NVG a to i přes značná hluková omezení, která na místě panují. Francouzská strana ale české armádě udělila povolení, a proto bylo možné vyzkoušet vzlety a přistání, včetně přistávání v horském terénu za pomoci brýlí pro noční vidění. Neméně důležitou součástí každého cvičení je pozemní personál, což jsou zejména technici, kteří každý den udržují techniku v chodu a dbají na všechny potřebné kontroly.

Psali jsme:Zkušební a cvičný objekt CE „Jordán“: bunkr z filmu Obecná škola

„Toto prostředí vyžaduje zvýšenou kontrolu čistoty listů rotoru, přístupů vzduchu k motorům, včetně filtrů a kontrolu pneumatik. Shodou okolností bylo potřeba u jednoho stroje vyměnit levou pneumatiku, protože došlo k proražení při přistání v nezpevněném terénu," uvedl major Marian Mráz, koordinátor příprav letecké techniky a údržby.

Zmíněný terén byl přínosem i pro potřeby výcviku záchranných činností pomocí vrtulníku. Kapitán Zbyněk Partsch cvičil slanění z vrtulníku, záchranu osob, vytažení osob za užití jeřábů, ale také tzv. fast rope, tedy úkon, při kterém dochází k rychlému slanění za pomocí speciálního lana. Tento prvek se nově cvičí i u 22. základny vrtulníkového letectva. Spolupráce s francouzskou základnou probíhá již řadu let a díky prostředí a ochotě spojenců patří čeští piloti ke světové špičce, což dokazujeme v rámci aliančních cvičení, ale i při nasazení či mentoringu v Afghánistánu.