Pro úvod připomenu, že 10. září 1931 došlo ve vedení organizace Cosa nostra k palácovému převratu, který je znám jako „Sicilská večeře Páně“ a během kterého přišlo o život přes 60 starých kmotrů. Na jejich místo nastoupila nová generace mafiánů, který velel kmotr všech kmotrů, Lucky Luciano. Protože si nové velení přálo, aby utichly války mezi jednotlivými gangy a policií, byl vydán zákaz vraždit policisty a státní zástupce a též mělo skončit neřízené vraždění v řadách mafie. K tomuto účelu byla založena agentura Murder Incorporated, která měla pod vedením Alberta Anastasia likvidovat nepohodlné osoby, schválené mafiánským velením.

Lucky Luciano řídil Cosa Nostru, jako když generál velí vojsku. Pod jeho velením mafiáni bohatli a byli stále mocnější. Jenže v roce 1936 se karta obrátila a Luciano byl prokurátorem Denwerem obviněn z kuplířství a k údivu všech byl následně odsouzen k 50 letům vězení. Kmotr byl odvezen do věznice Sing Sing, odkud sice dál Cosa Nostru ovládal, ale bez jeho přítomnosti moc mafie postupně slábla. Do problémů se dostala i Murder Incorporated včetně jejího šéfa Anastasia, když se policii podařilo zatknout jednoho ze zaměstnanců agentury, Abeho Relese, který byl zkušený zabiják a měl na svědomí desítku vražd. Reles k obrovskému šoku Cosa Nostry porušil omertu a začal na policii „zpívat jako slavík“. Mafii se nakonec podařilo Relese díky uplaceným policistům ve vazbě zlikvidovat, ale už bylo pozdě, jelikož Reles stihl udat většinu svých nadřízených a dokonale popsat fungování celé agentury. Kruh kolem Cosa Nostry se pomalu utahoval a zdálo se, že skončí.

Novou naději přineslo mafiánům zákeřné napadení Polska Německem v roce 1939. V USA žily miliony německých a italský přistěhovalců a americká vláda, která musela brát ohled na veřejné mínění, kvůli nim zachovávala neutrální politiku. To se změnilo po pádu Francie, kdy Američané začali dodávat Britům válečnou techniku a americká vláda zahájila válečné přípravy. Začala tak nevyhlášená válka mezi USA a Osou, která umožnila, aby se Cosa Nostra zmátořila. Díky přídělovému systému se novou prohibiční tekutinou stal benzín a mafie ovládla trh s paděláním odběrních poukázek. Odhadovalo se, že mafie denně okrádala válečné hospodářství o dva miliony litrů benzínu. Amerika se tou dobou začala hemžit německými a italskými agenty a s nimi se množily i sabotáže zbrojního průmyslu. Agentům Osy začali pomáhat nacionalističtí členové mafie, kteří měli velký vliv v newyorských docích a mezi odbory přístavních dělníků. Asi největší akcí mafie bylo zapálení obří nákladní lodi Normandie, která se nakonec částečně potopila na dno řeky Hudson. Loď se sice podařilo pozdeji zachránit, ale její oprava by byla tak nákladná, že bylo nakonec rozhodnuto o jejím sešrotování. Za požárem Normandie stál pravděpodobně Anastasia a americká vláda si uvědomila, že má v mafii silného nepřítele.

Psali jsme:US Army vybrala náhradu za pušky M4 a kulomety M249

Foto: Asi největší akcí mafie bylo zapálení obří nákladní lodi Normandie, která se nakonec částečně potopila na dno řeky Hudson. | Wikimedia Commons / Public domain

Těžko říct, kdo z tajné policie dostal nápad zkusit s mafií spolupracovat, ale po napadení Pearl Harboru Japonci (7. prosince 1941) byl vypracován plán „Podsvětí“, který měl zbavit USA migrantů, kteří podporovali německé agenty. Vládě měla pomoci právě mafie, která měla pod svou kontrolou celé východní pobřeží. Těsnou spoluprací s mafií byli pověřeni poručík Maley a major Marsloe, kteří uměli italsky a dobře znali sicilské dialekty. Někteří kmotři souhlasili a za slíbenou přízeň byli ochotni s vládou spolupracovat. Jenže poslední slovo měl mít jejich šéf Luciano, který hnil v Sing Singu. Luciano dostal nabídku, že pokud se postará o to, že přestanou sabotáže v docích a jeho muži pomohou odhalit německé agenty, bude Luciano převezen do věznice pro nemocné v Comstocku, kde bude mít volný režim. Luciano souhlasil. Sabotáže skutečně ustaly a tajná policie díky mafiánským kontaktům odhalila desítky německých agentů. Že byla spolupráce s mafií dobrý nápad, ukázaly následné výslechy zadržených agentů, které odhalily, že Němci plánovali zničení Empire State, Niagarských vodopádů nebo se plánovaly sabotážní útoky na newyorské přístavy. Luciano byl za odměnu převezen do Comstocku, kde měl v cele k dispozici např. rozhlasový přijímač nebo telefon, se kterým mohl lépe řídit své obchody.

Válka pokračovala a Američané začali plánovat vylodění na Sicílii. Brzy se ukázalo, že rozvědka nemá o Sicílii žádné informace. Bylo potřeba získat podrobné topografické údaje, informace o přístavech či nepřátelských posádkách ve městech a vesnicích. Americká špionáž neměla na Sicílii žádné kontakty, a tak si ve štábu tajné služby válečného námořnictva opět vzpomněli na kmotra Luciana. Luciana navštívil šéf sekce F z tajné služby a dal mu nabídku, která se neodmítá – amnestii. Luciano pochopitelně souhlasil. Opustil vězení a jeho novým domovem se stala prostorná místnost, kde visely mapy Evropy a Sicílie. Luciano ve svém novém útočišti telefonoval, konferoval, přijímal „neznámé návštěvníky“, jejichž totožnost musela být podle dohody utajena, dokud nekontaktoval všechny kmotry staré sicilské mafie. Ti se postarali o to, aby mezi USA a Jižní Itálií vznikla a fungovala jakási kurýrní síť, která zásobovala Američany důležitými informacemi, které potřebovali k vylodění.

Luciano pomáhal i jinak. Byl vytvořen speciální 319. prapor, který byl složen z „poručíků“ mafie, kteří se z rozkazu Lucky Luciana dobrovolně přihlásili do armády. Prapor měl svou standartu se symbolem Lucky Luciana – vyšitým písmenem L. Praporu velel kmotr agentury Murder Incorporated, Albert Anastasia. Tento speciální prapor měl pomáhat americké armádě během postupu Sicílií, kdy jeho členové měli za úkol vyjednávat s místními kmotry a italskými vojáky, které měli přesvědčit, aby s americkou armádou nebojovali. 10. července 1943 byla zahájena operace Husky, kdy se na Sicílii se vylodilo 150 000 amerických a britských vojáků. Sicílii tehdy bránily čtyři italské divize, pět divizí italské námořní obrany, německá 5. divize pancéřových granátníků a tanková divize „Hermann Göring“.

Psali jsme:Podezřelí z vraždy a loupeže u Nelahozevsi byli dopadeni

Hornatá krajina a špatné, úzké silnice vytvářely pro italskou a německou obranu ideální terén a už od prvních dní čekal Spojence pomalý postup a tvrdé boje. 319. prapor se poprvé objevil u města Villalba, u kterého Italové vybudovali soustavu důmyslných pevností a bunkrů. 19. července se před italskými opevněními objevili američtí vojáci z 319. praporu, které doprovázeli zástupci místního kmotra dona Calóna. Vojáci měli v rukách megafony, kterými vyvolávali jména a hodnosti velitelů italských vojáků v bunkrech a dobrou italštinou jim vřele doporučovali, aby přestali válčit, pokud se chtějí ještě někdy napít dobrého vína a políbit své rodiny. Těmto argumentům Italové dobře rozuměli, a tak nepadl jediný výstřel, celá jednotka odešla do zajetí a 20. července vjely do Villalby první americké tanky, které ji bez boje obsadily.

Navečer téhož dne se americký předvoj čtvrté americké divize přiblížil k Mussomeli, k městečku, které, jak tvrdili fašisté, mělo být bráněno do posledního muže. Zde se ujal úkolu don Genco Russo, který italským důstojníků promluvil do duše. Don jim oznámil: „Složte zbraně, až se Američané přiblíží k Mussomeli, nevypálíte ani ránu! Neuposlechnete-li našich příkazů, postaráme se o to, aby z vás, z vašich žen, dětí a všech příbuzných, ať žijí kdekoliv, ať se schovají kamkoliv, nezůstalo nic, ale vůbec nic!“ Posádka nedobytného města Mussomeli okamžitě kapitulovala bez jediného výstřelu. V noci 21. července dorazili sicilští kmotři doprovázení několika muži z 319. praporu pod vedením padrina Calogera k veliteli italských vojsk v oblasti Cammarata plukovníkovi Salemimu. Když jejich rozhovor skončil, požádal Salemi vojáky z 319. praporu, ať ho čestně zatknou a uvězní ve sklepě radnice. Příští den si německý vojenský atašé Rintelen vztekle stěžoval Ducemu, že „posádka opěrného vojenského bodu v Cammaratě vyhodila do povětří děla a zapálila zásobu pohonných látek, ačkoliv Američané na město ještě nezaútočili!“ Americký nečekaný postup uvrhl v paniku i jinak dobře bojující německé vojáky a útvary zfanatizovaných černých košil a všichni zahájili rychlý ústup, a tak 22. července mohly vstoupit oddíly generála Pattona do Palerma.

Americká vláda dodržela slib a v roce 1946 dostal Luciano amnestii. Byl podle plánu vyhoštěn ze země a Luciano se vrátil na rodnou Sicílii, kde mu jeho poručíci z 319. praporu připravili půdu pro další podnikání. Lucianovi poručíci, které vděční Američané zásobovali nedostatkovými masovými konzervami, benzínem, cukrem, pneumatiky nebo moukou, rychle ovládli černý trh a Luciano jen převzal toto vybudované království. Luciano ovládal sicilskou Cosa Nostru do roku 1962, kdy ho měl otrávenou whisky zabít kmotr Joe Adonis. Adonis sice do příběhu nepatří, ale i tak o něm zmíním jednu zajímavost. Joe Adonis byl považován za nejbrutálnějšího mafiána ze všech kmotrů Cosa Nostry, a šel z něj takový strach, že se na něj nikdo neodvážil provést atentát. Zemřel ve věku 69 let po boku své pětadvacetileté ženy a na jeho pohřeb přišli kmotři z celých Spojených států. Adonis byl také obrovský svůdník, před kterým si nemohla být žádná žena jistá. Jeden z kmotrů na jeho pohřbu s respektem i nenávistí poznamenal: „Ten panchart nadělal přinejmenším dvanácti stovkám děvčat třináct set dětí, ale lidí kvůli tomu na Zemi nepřibylo. Za stejnou dobu dal přinejmenším čtrnáct set lidí oddělat.“

Zdroj: historie válek