EXCALIBUR - 3.8.
Nejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cystNejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cyst
KERBEROS - 2.2.

Deník českého absolventa elitního kurzu RANGER, 2.část, první fáze Fort Benning

 09. 08. 2016      kategorie: Události      0 komentářů

Do kurzu RANGER se mohou přihlásit vojáci US ARMY, kteří mají již základní výcvik za sebou. Tento kurz absolvoval i Ludvík Cimburek, poradce NGŠ AČR pro AZ, bývalý příslušník 601.skss a současný velitel roty AZ 601.skss. Podle oficiálních dokumentů, tento kurz dokončí méně než 50% účastníků, následující řádky ukazují proč.

Nášivku RANGER na levém rameni nosí také:

Plk. Karel Řehka, ředitel Ředitelství speciálních sil
Plk. David Franta, velitel 601. skupiny speciálních sil
Mjr. Ivo Zelinka, zástupce velitele 43. výsadkového praporu

titulka
Foto: Nášivku RANGER na levém rameni nosí také Mjr. Ivo Zelinka (vlevo), Plk. Karel Řehka (uprostřed) nebo Plk. David Franta (vpravo)

Deník účastníka kurzu RANGER Ludvíka Cimburka II. část (historie deníku zde)

3. 12. 1994

Budíček v 5:00, vyklidit barák. Poučení k seskoku a taktický námět cvičení. Balit věci na seskok

padákem, batoh, puška. Teorie, poté nácvik u lesa. Předseskoková příprava, odjezd na letiště. Stavíme se do řady a dostáváme padáky. Hodinu ležíme na zemi, pak hodinu čekáme v letadle C 130, seskok z 300 m.

Sbalit padák, rychlý přesun ke startu, napít se vody, trocha jídla, a v 19:50 vyrážíme na pochod.

Po 1 míli úprava materiálu, po 1 hodině je 5 minut na doplnění vody. Při pochodu na nás instruktor řve, ať si nelezeme do zadku, držet rozestupy 3 - 5 m. Kdo nestačí je vyhozen. Do kopce skoro běžíme, z kopce jdeme pomalu. Po 2 hodinách pochodu se cpu dopředu, abych nemusel stále dobíhat. Po 3. Hodině dostávám kulomet. Po 4. hodině kluk s mojí M 16 padá vyčerpáním na zem. Poslední zastávka, krátká, zbývá asi 30 minut pochodu do tábora.

Příchod asi 0:15. Z 15 lidí 1. družstva 1. čety nás došlo 5.


Video: The Water Test" o kterém se psalo v 1.díle / YouTube

Kontrola materiálu, přerozdělení lidí a zbraní. Přenášení věcí, vaky dáváme do přístřešku. Bereme spacák a jdeme do stanů. Asi 50 lidí do jednoho stanu, hlídky po 15 minutách, usínám kolem 4:00.

kontrola-materiálu
Foto: Kontrola materiálu

4. 12. 1994

Budíček v 7:30, hygiena z polní láhve, oholit, nakrémovat boty, všechno sbalit, odnést spacák do

přístřešku. V 8:00 nástup, kontrola materiálu a lidí. Stojíme venku, začíná pršet a je z toho pěknej slejvák. Instruktoři se na nás dívají z pod střechy. Dostáváme 2 MRE na den. Pořád prší, schováváme se pod kabát a snažíme se sníst něco pod kapucí. Vůbec to nepřestává. Přes batoh dáváme pončo.

Stojíme venku a instruktoři na nás řvou z pod střechy. Od teď ani krok od buddyho, pušky bez nosného řemene (ale na provázku), postroje LBE (2 láhve, 2 sumky).

Teorie pod střechou, pořád leje jako z konve. Po 2 hodinách teorie jdeme ven. Všude bahno, procvičujeme to samé (SH, ORP, Recon) v praxi.

SH - security halt, bezpečnostní zastávka. Provádí se asi 200 – 400 m před ORP. Jednotka a velitel se třemi vojáky jde vyhledat ORP. ORP - objective rely point, místo 200 – 400 m od prostoru akce. V tomto bodě se zaujímá kruhová obrana, provádí se odtud průzkum místa akce, odkládá se nepotřebný materiál pro akci, vychází se k místu akce. Recon, reconnaisance - průzkum.

Šleháme sebou o zem, sundaváme a nandaváme si batohy. Trvá to asi 2 hodiny a na konci zase prší. Než dojdeme pod střechu, jsme promočení. 20 minut pauza, pak odpolední vyučování. 2 hodiny teorie, ambush, zase leje jako z konve.

Ambush - léčka. Podle americké taktiky družstvo (dva týmy po 5 členech plus tříčlenná obsluha kulometu, spojař a velitel) smí provádět pouze průzkum a léčku. Léčka se provádí na maximálně 2 - 3 osoby.

Skoro zázrakem přestává pršet, když jdeme do terénu. Zkoušíme léčku. Družstvo na 2 - 3 lidi! Pěkně jsem se vyválel a jsem opět mokrej až na kůži. Po návratu píšeme nějaké tabulky pro OPORD (bojový rozkaz). Docela to jde. Končíme asi ve 20:30. Spát kolem 22:30.

5. 12. 1994

Budíček ve 4:15. Sušil jsem ve spacáku nějaké věci, trochu mi trvá, než se vyhrabu. Je tma, rychle se oholit bez zrcátka vodou z polní láhve a utíkám na nástup. Jsem tam v 04:57 - pozdě, v US Army je třeba 10 minut před limitem.

Snídaně je teplá, přijelo auto s várnicemi. Vajíčka, jablko, chleba, šunka, džus, káva. Hned po snídani vyhlášení WO (předběžné bojové nařízení). Plánování, fasování a příprava materiálu. SL (velitel družstva) je instruktor, učíme se co a jak dělat. Jdu vyměnit baterii do vysílačky.

Po chvíli klikování chápu, že po táboře je přesun pouze „double time" - poklusem. Celé dopoledne se chystají podklady k vydání OPORD. Vyhlašuje se od 11:30 do 14:30, skoro celé 3 hodiny osloucháme co budeme dělat do nejmenšího detailu.

příroda-hodně-připomíná-české-lesy---1
Foto: Příroda hodně připomíná české lesy

Po skončení rozkazu sbalit a odchod na nácvik klíčových činností. Na kousku lesa se provádějí všechny části činnosti celé mise. To trvá asi 1 hodinu. Poté se maskujem a hurá do akce. Nejdříve navazujeme kontakt s vlastní jednotkou na okraji bojiště. Dostáváme doplňkové informace od velitele těchto jednotek a průvodce minovým polem. Po průchodu postupujeme podle azimutu, compasman a paceman mají práci.

Compasman - jedinec odpovědný za udržování správného směru pochodu. Paceman - jedinec odpovědný za měření ušlé vzdálenosti krokováním.

Před vysláním prvních průzkumných hlídek je tma, není vidět na krok. Po průzkumu začíná přesun zpět. Přesně podle azimutu a počtu kroků, roští, neroští k bodu, kde nás čeká průvodce vlastními zátarasy. Trefili jsme se skoro přesně. Všichni toho mají dost. Do tábora se vracíme asi ve 23:00. Kontrola materiálu, přerozdělení lidí, jídlo (kdo ještě má). V 0:15 si leháme do spacáků.

6. 12. 1994

V noci hlídka od 3:00 do 3:30. Budíček v 5:15. Zase rychle vyskočit, sbalit spacák, vylézt ze stanu, oholit se a rychle na nástup. Dnes jsem ATL (velitel týmu A). Dostáváme WO a přesunujeme se na učebnu. Rozdělil jsem úkoly a to, co jsem měl dělat já, se dobrovolně nabídl udělat RTO (spojař). Těžká pohoda ;-)

Celé dopoledne se chystal OPORD. Pak 3 hodiny vyhlašování, už vím o co běží (mluví tu trochu jinou angličtinou než učitelé v San Antoniu ;-)

Dělám si poznámky, je jasno, ale zima. Kolem 17. hodiny nás vezou autem do počátečního bodu průzkumu. Hned na začátku přepad zezadu. 200 m útěk, pak chvíli zmatek, kde jsme.

Před akcí změna, už nejsem velitel A - týmu, ale mám SAW. Squad Automatic Weapon - M 249, lehký kulomet, stejné náboje jako M 16, ale se zásobníkem na 200 nábojů. Pěkná mrcha, furt to někde cinká.

SAW---M249-(v-roce-1994-brýle-povinné-nebyly)
Foto: SAW M249 (v roce 1994 brýle povinné nebyly)

Blížíme se k potůčku, párkrát ho přeskakujeme, ale nakonec se brodíme po kolena. Pak pokračujeme 2 km lehkou bažinou. Promočené boty, pod blůzou jen triko, zima, mrznou mi nohy. Je tma, dole je mokro, nahoře jsou větve a větvičky, něco jako liány. Kolem 21. hodiny jsme konečně na suchu a může začít samotný průzkum objektu.

Velitel je mírně zmaten, takže po chvíli vyčkávání a popocházení jsme nakonec svoláni instruktorem. Ani jeho snaha napovědět není nic platná, takže ve 22:30, kdy měl být konec, stále ještě bloudíme. Kolem 23:30 to přestává instruktora bavit a ukazuje, co jsme hledali. Velitel to „samozřejmě" chápe. Vracíme se pro ostatní a pokračujeme po plánované cestě dál. Je tu hluboký písek, padla mlha a SAW je těžká. Asi v 1:30 konečně přicházíme k místu setkání s náklaďákem. Vezou nás nazpět, kontrola materiálu atd. Rozchod ve 3:15, rychle do spacáku.

7. 12. 1994

Budíček ve 4:30, honem na nástup, v 5:00 přijede teplá snídaně. Cpu se, další jídlo je jen jedno MRE na zbytek dne. Celkem jsem se najedl. Na učebně ostatní píší WO, já deníček. Bude léčka.

Během dopoledne jsem se dozvěděl, že jeden z kluků, absolvent West Pointu má ženu u Vojenské Policie v Koreji (taky absolventka West Pointu) a jede za ní během vánoční pauzy do Koreje, druhý se bude ženit 27.12.(!) mezi první a druhou fází Ranger kurzu.

Zima na nohy. Jsem v B - týmu, mám SAW. Když jsem fasoval MRE, vyměnil jsem si boty. Moc jsem toho neudělal je nás na to hodně, dělal jsem si nějaké poznámky a už byl OPORD. Po něm nácvik léčky. Po nácviku namaskovat a jdem do boje.

Je jasno, pěkný podzimní den (na české poměry). Je 15:50, ležím na místě a čekáme na náš objekt. Jde to dobře. Jestli to půjde takhle rychle, vypadá to na delší spánek. Dnes je SL instruktor, nácvik, vysvětlování. Na večeři mám schovaný zbytek MRE č.12, nějaké brambory, maso a Ranger puding. Asi hodinu jsme čekali na pozicích a usínali při tom. Léčka na 3 lidi, palba jako kdyby jich bylo 50. Pak jsme to zabalili, procvičili zpáteční průchod minovým polem a v 20:00 jsme byli v táboře.

Čištění zbraní, jídlo, povinná prohlídka nohou - musím si odlepit své preventivní náplasti (bez polštářků) a ukázat, že mám nohy OK. V 21:00 rozchod.

8. 12. 1994

Budíček v 5:15. Opět oholit za tmy, z polní láhve, bez zrcátka. V 6:00 nástup. Přesunujeme se na učebnu a začíná příprava. Dnes je SL jeden z nás, nikdo už neříká, co je třeba udělat.

Na tabuli se píše WO a chystá se materiál. Jsem v B - týmu, mám M 16, nesu claymore. Claymore je směrová protipěchotní mina.

V 9 hodin je konečně čas na jídlo. Mám MRE č.1 a č.11, cpu se. Moc jsem toho neudělal, srovnal jsem věci a došel pro materiál. Makáme na OPORD. Velká diskuse při vyhlašování OPORDu, ale SL je dobrý.

Mám návštěvu, nějaký důstojník ze Slovenské republiky. Zakládají kaplanskou službu, tak se přijeli podívat, jak to dělají v Americe.

Bývalý příslušník Ranger pluku, major, nyní kaplan je přivezl do Darby kempu. Ukázali a „pohostili" je MRE, jen jsme se s Petrem koukali, jak se cpou a doporučovali jim kombinace. Za chvíli jsme museli jít pryč.

Poté nácvik, včetně nástupu do vrtulníku. Čekáme na mixer (vrtulník). Vejde se tam 16 lidí, ale s

batohama nás tam bylo jen 7. Letíme asi 5 minut, přistání, vyskákat ven a k zemi. Střelba na ploše, utíkáme pryč. Za chvíli další přepad při přecházení cesty. Zdržení, ale pokračujeme dále k objektu. Zase musíme překračovat potok. Voda do půli stehen, ale jen chvilku, boty nejsou úplně promočený. Chodíme po lese, asi se změnil plán, nakonec děláme léčku na hlídku. Cestou zpět jsem SL, moc jsem toho neuvelel. Ztratil jsem zásobník.

Po problémech a naštvání instruktora nacházíme průchod minovým polem našich jednotek. Je to sranda v noci v lese něco hledat podle azimutu a vzdálenosti. Vracíme se asi v 01:00. Čistit zbraně, trocha jídla. Čeká se na ostatní jednotky. V 2:00 nás pouští do stanů. Jedno družstvo čeká na muže, co se ztratil.

9. 12. 1994

Hlídka 3:45 - 4:00. Budíček v 5:15. Honem na nástup. Kontrola, dostáváme 1 MRE a pokyny.

Hygiena, jídlo. Příprava na Darby Quin (překážková dráha).

darby-nápis
Foto:  Darby - nápis

MRE bodlo, snědl jsem ho celý, kromě paštiky. Strečink, dostávám buddyho a čekáme na start.

Je to dlouhá, překážková dráha lesem. Překážky nejsou těžké, spíš dovednost, psychika.

darby-1
Foto: Darby

Horší je to mezi nima. Před každou překážkou je fronta, takže se cvičí, plazí, zpívá, předříkává Ranger - creed. Za nesplnění překážky je velké mínus, za nesplnění 3 překážek - NO GO. Před jednou překážkou si musíme lehnout na zem, zvednout ruce a nohy, třepat s nimi a zpívat „I am a fucking cocroach". Volně přeloženo „já jsem zkurvenej šváb".

svab
Foto: Šváb

Furt řev, plazení s hlavou v hlíně (low crawl). Překážky: bariera, skok na kládu a po laně dolů, prolézání žebříkem hlavou dolů, šplhání, sjíždění, plazení, prolézání.

darby-2
Foto: Darby

Jako poslední je výběh do svahu, musí vyhrát jeden z týmu, jinak se běží znovu. Dvakrát jsem první, ale nevím, co mám dělat nahoře (měl jsem sebrat plastovou láhev). Při čtvrtém startu můj buddy ostatním podtrhává nohy a já vybíhám nahoru. Konečně vítězíme.

darby-3
Foto: Darby

Jsme špinaví jako čuňata. Čas odhaduju na hodinu až hodinu a půl. Dojídám MRE, kuřecí paštika. Beru si čisté maskáče a trochu se meju. Čištění zbraní, a v 12:45 přiváží hot chow (slengový výraz pro teplé jídlo), živé králíky a kuřata, odpoledne je přežití.

Jdu na bohoslužbu, nechce se mi být venku, ještě bych chytil nějakou práci. Kaplan je starší pán, voják. („To je Ranger Amen? Znovu! Tak, to je lepší.") Povídá se o smrti, moc neposlouchám.

Po té přežití. Je hnusné, mlhavé odpoledne. Mám ještě mokré boty, je mi zima. Začínají krátké vstupy na seznámení s problematikou. Co je přežití, jak najít vodu, jak rozdělat oheň, co se nechá jíst, jak poznat jedovatou rostlinu, výroba improvizovaných zbraní a nástrojů, přístřešky, pasti. Ukázka zabití králíka a kuřete, jak je stáhnout a všímat si, jestli je zdravé.

Potom každé družstvo fasuje potraviny, 3 kuřata, brambory, rýži, zeleninu, mrkev cibuli a chřest. Mám hlad a tak jím syrovou bramboru a kus chřestu.

Jdeme připravit jídlo, musí se rozdělat oheň předepsaným způsobem, postavit přístřešek, nalíčit past. Jeden z družstva odchází zabít další kuře, stáhnout a vyvrhnout. Vaří se ve starých bednách na náboje do kulometu. Musel jsem rozdělat oheň pro spálení zbytků ze zabitých zvířat.

Při té příležitosti mě instruktoři dávají ochutnat své jídlo. Rýže a zeleninová poleva. Kecáme asi půl hodiny. Pak přicházím ke svému družstvu, dostávám trochu rýže se zeleninou, pečou kuřata. Cpu se co to jde, mám stále hlad. Končíme asi ve 22:30, do spacáku kolem 23:30.

10. 12. 1994

Hlídka 3:30 - 3:45. Budíček v 4:45. V 5:15 nástup, teplá snídaně. Vajíčka, šunka, chleba, džus, kafe, beru si spoustu cukru. Cestou na nástup ještě jablko. Jsem ATL, píšu jeden článek OPORD (počasí, protivník, sousedé). Opisuju dvě stránky A4, hrůza.

Holím se, páčím nějaké detaily z kluků a už je tu OPORD. SL je Battman. Dobrý vystoupení, ale moc se nelíbí sgt. Gazdovi, zas je nasranej. Nácvik, já jako velitel týmu nic moc. Když vyrážíme, začíná pršet.

Máme na sobě jen triko a maskáče. Před vstupem do minového pole 15 minut čekáme. Ležíme na zemi a už jsme mokrý. Pořád drobně prší. Kousek za minovým polem začínají problémy, napadení zezadu.

Utíkáme, postupujeme dál, překračujeme potůček, jako obvykle rozvodněný, spousta bahna, spousta stružek. Na druhé straně čeká protivník. Ústup a obcházíme je zleva. Náhodně nacházíme nějaký nepřátelský minomet, ale není to náš objekt, tak jen úvodní procedura. Po ní to instruktor přerušuje, začíná být zvědavý, kde jsme. Moc jistí si nejsme, po tom utíkání a kličkování.

Velitel musí kdykoli znát svou polohu s přesností do 200 m. Pokud ne, je okamžitě NO GO. Přecházíme větší silnici a začíná pořádný slejvák. Za 2 minuty jsme promočení až na kost. Provazy vody a my stále držíme kurz. V batohu máme nepromokavý goretex a gumovou blůzu s kalhotama, nesmí se ale používat. Po čekání v leže na zemi, přesun a zase na zem, konečně zaujmout vyčkávací prostor. Bude léčka na nepřátelskou hlídku.

Přestalo pršet, vyjasňuje se, začíná foukat studený vítr. Je asi 20:00. Děláme léčku, následuje kontrola materiálu. Hrozná zima, jsem promočenej. Žádné převlékání. Přesun zpět po jiné trase. Jde se samozřejmě podle azimutu, lesem, pralesem, potoky, strmými úpatími. Vyrážíme asi v 21:30.

Průchod minovým polem nacházíme asi ve 24:00. Přesun do tábora a konečně vyměnit alespoň blůzu. Vyhodnocení, měníme boty a kalhoty. Čištění zbraní, rozdělení funkcí na zítřek, udělení plusů a mínusů (dostal jsem velké mínus). Je zima, jasno, fouká ostrý vítr i do stanu, je pěkně děravej. Do spacáku lezu v maskáčích, s pláštěm i rukavicema asi ve 2:30.

11. 12. 1994

Budíček v 5:30, hrozná zima, snad dokonce mrzne. Je úplně jasno a fouká ostrý vítr. Nástup, strčit spacák do skladu a odchod pod přístřešek. Chystáme WO, materiál. Rozdělali jsme si oheň vedle učebny v sudu.

Po vyhlášení WO se tam všichni mačkají, dnes je průzkum. Na mapě to vypadá jako procházka asi 3 km od místa zasazení, ale potůček, kopečky a nejspíš trable. Jsem v surveillance team, pěkně si poležím na zemi. Surveillance team - 2 vojáci, kteří jdou společně s velitelem a dalším vojákem z SH do ORP. V ORP zůstanou, zatímco velitel + 1 se vrací pro jednotku.

Připravuju věci, trochu jsem se najedl. Ještě mám šunku. Už jsem znovu OK, ale včera, asi 4 hodiny jsem myslel na to, že pojedu domů.

Je úplně jasno, ale zima. Po OPORDu nácvik a čekáme na auto. Vysadili nás těsně před setměním. Po 500 m jsme na prvním kopci přepadeni. Instruktoři pozorují, co se děje. Jdem pryč, za chvíli jsme u potoka, tentokrát jdem přes suchou nohou. Je zima, ale dá se to vydržet. Před objektem jsme za chvíli, ale musíme se vrátit, zakládáme ORP. Jdu jako surveillance, beru si goretex, bude kosa. Goretex je výraz pro nepromokavý a velmi teplý plášť z goretexu. Ideální pro postávání a polehávání na zemi.

Usínám, naštěstí to netrvá moc dlouho. Jdeme nazpátek do ORP. Tam se pod dekou kreslí plánek. Při akci se nesmí používat baterky s bílým světlem, jedině červené a pod přikrývkou. Musím sundat goretex a jdeme k objektu. Tam postáváme okolo ohně, instruktoři kecají a my posloucháme. Asi ve

23:00 se jde nazpátek do tábora. Chvíli čekáme na auto, nejspíš mrzne. Přijíždíme zpět, údržba, zdržování.

Teplé jídlo! ;-) (Ohřál jsem si špagety na břiše pod trikem.) Je zima, spát se jde po 2. hodině ráno. Zůstal mi sýr a puding.

12. 12. 1994

Hlídka 3:30 - 3:45, budíček v 5:30. Šílená kosa, nástup, zdržování. Přesun na učebnu, jsem BTL.

Rozděluju práci, dělám, co můžu. KOSA!

Vyhlášení WO, fasování, trochu jsem se najedl. Dnes průzkum, pokud se mi povede nic neztratit, nebo se zadaří při napadení a nikdo neusne, PLUS by bodlo. Serža je pěkně ostrej. Dal Benovi velké mínus za psaní dopisu při přípravě OPORDu. Je jasno, zima.

Po OPORDu, při nácviku se zatahuje, už je docela teplo. Vyrážíme, na sobě mám 2 hnědá trika s krátkými a jedno zelené s dlouhými rukávy, spodky. Když lezeme do kopce, je mi teplo. Při útěku je mi před napadením pořádný horko.

při-zastávce-vždy-zakleknout
Foto: Při zastávce vždy zakleknout

Mám problémy s komunikací, samý fuck od SL Barryho. Spousta chyb na ORP. Blbé rozmístění, dva usnuli, další se šel sám vyčůrat. Vyhodnocení - všechno špatně.

Před cestou zpátky sundaváme goretex, jde to rychle. Zpátky jsme asi v 1 hodinu. Kontrola nohou, materiálu, vyhodnocení, jsem NO GO. Zdržování, kosa. Spát asi v 2:15.

13. 12. 1994

Budíček 5:45, nástup v 6:00. Kosa, postávání, asi v 7: 00 jdeme na učebnu. Dnes léčka, jsem střelec z kulometu M 60. Dělám si kafe, konečně něco teplého do břicha. Po WO začínám čistit s Markem kulomet. Při zkoušce zbraně se rozbil, oprava, znovu střelby. Přítomný opravář se jmenuje CERNOCK, má prarodiče z Čech. K snídani mám kakao, čokoládu a bonbony. Dnes po akci mají být hamburgery, tak sním asi vše před akcí. Je kolem poledne, dal jsem si jedno hlavní jídlo a mám rozdělané kakao. Zbývá jablečný kompot, vepřové s rýží, sušenky, karamely, žvýkačky. Sušenky a kompot schovávám. SL je Fox, je dobrej, precizní, čistě mluví. JE POSLEDNÍ DEN!

Jdeme do stejného prostoru jako včera. Máme seržu od SF, potápěč, trochu jsme kecali. Nástup na přezkoušení 14:00, Jdeme pozdě, smoke. Běháme s batohem na zádech a mlátíme sebou o zem. Vylomil se mi kus zubu. Nebolí to, ale zub asi dosloužil.

Do prostoru se přesunujeme ještě za světla, dnes je SL dobrodruh, tak si „hrajem" na vojáky. Mám kulomet, spoďáry a svítí sluníčko. Do kopečka jsem se pěkně zahřál. Šli jsme po druhé straně úbočí. Narazili jsme na protivníka, tak to obcházíme. SH na druhé straně silnice, při čekání už je kosa. Kecám s Battym, jede na vánoce do Koreje za ženou, podívat se na místo, kam má po kurzu nastoupit.

Přesun do ORP, beru si další triko. Jasná noc, světlo jako ve dne. Jdeme na místo, čekáme, kosa, konečně jsou tam, chvíli to nestřílí, pak to kosím, asi 300 ran. Nazpátek skoro běžíme. V táboře jsme kolem 23:00. Odevzdat materiál, uklízení, čekání.

Asi v 1:30 jdeme psát peer evaluation. To trvá asi do 3 hodin. Pak postáváme, popocházíme, trochu smoke, musíme sundat goretex, protože i přes zákaz nějakej dobrák byl pod pončem.

V 5:00 je Hot dog sale. Instruktoři „potřebují peníze na vánoce", tak prodávají Hot dogy. Je připravena velká zásoba s předstihem, takže je to spíš cold dog. Beru si 5 Hot dogů s hořčicí a kečupem, 2 balíčky sladkostí a colu. Po té je mi hrozná zima zvenku i zevnitř. Uklízíme prostor, pokecal jsem s Petrem a Garrym. Kupuju další 2 Hot dogy a 2 coly. V 7:00 konečně odjíždíme do Ranger kempu.

14. 12. 1994

Hned po příjezdu čistíme zbraně, M 60, SAW, M 203. Různě to nosíme pod horkou vodu apod.

Každej se těší na chvíli volna.

Asi ve 12:30 jdem na míting k veliteli RTB (Ranger Treining Brigade), 5 lidí z roty, jsem tam vyslán jen proto, že jsem exot z Evropy. Zabitej čas, povídání o první fázi, jen poslouchám.

Po návratu k rotě je pryč moje pončo a čištění. Začínají se odevzdávat zbraně. Dostáváme chvíli na vykoupání. Ta pohoda, horká voda ;-)

Beru si civil, mám jen triko, džíny a špinavý tenisky. Kalhoty na mě vyloženě visí („trošku" jsem zhubnul). Beru si ještě hnědý triko a klepu kosu. Odevzdávání zbraní se poněkud protahuje, měli nás pustit v 16:00. Domlouvám se s Garrym a Petrem co budeme dělat.

V 17:00 konečně nástup. BuBuBu co se nesmí (pít, řídit auto, vzdalovat se víc než 25 mil, vrátit se pozdě). Při neuposlechnutí zpět do nultého týdne. Po nástupu věci do skříně a běžíme na taxi. Bere nás osm!

V Olson Hall vystupujeme. Herman nikde, a já zapomněl kombinaci u své poštovní schránky. Jedeme ke Gerryho autu. Bereme jeho kámoše, který čeká na Ranger kurz a ten řídí své auto. Jedeme se cpát.

Platíme předem asi 8 $, pak kdo co sní. Dělám pouze dvě kolečka, různé druhy masa, rýže, bramborová kaše, ananas. Piju colu a kafe se spoustou cukru. Nemůžu se ani hnout. Odvalil jsem se do auta a jeli jsme na ubytovnu ke Gerryho kámošovi. Tam jsme se hodinu v teple vyspali. Dost to pomohlo. Žaludek splasknul, cítím se OK.

Ve 23:00 nástup zpátky v barákách. Pár lidí nemá svoje věci, trochu řevu, ale rozchod je brzo. Protože nejsou zbraně na baráku, ruší se hlídky. Zhasíná se v 0:15, holím se, jdu spát.

15. 12. 1994

Budíček v 5:15. Jdu na ošetřovnu pro něco na kašel a rýmu. Těch papírů! Nějakej desátník se mi dívá do krku, ucha, měří tlak. Pak listuje v tlustý knize a hledá, co mi je. Doktor to zkontroloval a dostávám dvoje prášky. Jdu na snídani, akorát stíhám svojí jednotku. Dostávám míchaná vajíčka, 2 malé hamburgery, trocha brambor. Beru si grids, chleba, hořčici, 2x colu, mléko, džus, věneček. Ten dávám Petrovi, jejich rota to má zakázaný.

Dopoledne nástupy, kontrola a uložení věcí, balení a uklízení. Cpu se MRE, mám stále hlad. Objednal jsem odvoz na zítra, vyčistil boty. Povolili nám navštívit armu, tak jsem si koupil něco sladkého a džus. Trochu jsem ochutnal a šetřil se na večeři.

Někdo byl viděn, jak se cpe uvnitř baráku, takže smoke včetně Ranger kliků. Ranger kliky je skupinové cvičení, kdy první dává nohy na vyvýšené místo, další mu dá nohy na ramena, další tomu druhému a tak třeba celá četa, pak společně klikují.

Večeře. Nesmíme do baráku, tak kecám s Michelem o Ranger pluku. V 19:30 nás pouští na barák.

Mám hned nad postelí horký vzduch, tak si ho užívám. Jdu spát.

16. 12. 1994

Budíček 6:00. Nástup, opět BuBuBu co se nesmí a odjezd na vánoce.

Vánoční pauzu mezi 1. a 2. fází jsme s Petrem strávili snad jako jediní ve Fort Benningu. Udělali jsme si krátký výlet do Orlanda na Floridu a celou dobu jsme se cíleně přežírali ;-)

 autor: Ludvík Cimburek

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

AFG