Do registru dárců kostní dřeně se přihlásila téměř třicítka vojáků z Hranic
Nejen výcvikovými úkoly se zabývají příslušníci 71. mechanizovaného praporu „Sibiřského". Bezprostředně po návratu z vojenského výcvikového prostoru je čekala další výzva. Zdravotnický záchranář 1. mechanizované roty rotmistr Pavel Tlach zorganizoval průřezově celým útvarem vstup do Českého národního registru dárců kostní dřeně. Získal do něj devětadvacet vojáků.
Foto: Vstup do Českého národního registru dárců kostní dřeně napříč 71. mechanizovaným praporem zorganizoval zdravotnický záchranář 1. mechanizované roty rotmistr Pavel Tlach | autor: kpt. Radek Hampl
„Máme u útvaru spoustu nových vojáků v ideálním dárcovském věku, proto jsem se rozhodl pro novou informační kampaň mezi příslušníky útvaru a ta naštěstí zabrala. Myslím si, že takováto angažovanost by měla být mezi příslušníky ozbrojených složek samozřejmostí, protože smyslem naší práce je pomáhat druhým a čím víc bude v registru lidí, tím větší je šance, že se najde vhodný dárce," vysvětlil rotmistr Pavel Tlach.
V naší zemi i ve světě každoročně onemocní tisíce lidí poruchami krvetvorby, které vážně ohrožují jejich životy. Velkou nadějí na uzdravení je transplantace krevních buněk. K ní je nezbytné najít vhodného dárce kostní dřeně, který však musí mít zcela jedinečnou shodu ve složitém systému transplantačních znaků.
Foto: Příslušníci 71. mechanizovaného praporu Sibiřského vstoupili do Českého národního registru dárců kostní dřeně | autor: kpt. Radek Hampl
Třetinu dárců tvoří nepříbuzní pacienta
„Dvě třetiny transplantací v České republice se uskutečňují od nepříbuzného dobrovolného dárce, přičemž pro každého čtvrtého nemocného se dárce nenajde. Proto jsme rádi za každého nově registrovaného člověka," pochvalovala si Ingrid Venclíková z Ústavu imunologie Fakultní nemocnice Olomouc, která přijela přímo do hranických kasáren odebrat potřebné vzorky.
Foto: Vojáci se do registru hlásili po návratu z vojenského výcvikového prostoru | autor: kpt. Radek Hampl
„Dozvěděl jsem se, že u nás je aktuálně pouze asi 76 tisíc registrovaných dárců, což je méně než jedno procento obyvatel a často jsou pacienti léčeni dárci ze zahraničí. Do registru mohu být zapsán mezi 18. – 35. rokem života a vyřazen budu až v šedesáti. To je dost dlouhá doba, kdy je šance, že mohu někomu zachránit život, tak proč bych to neudělal," komentoval své rozhodnutí desátník Karel Šerý, jeden z devětadvaceti nově registrovaných dárců.
To, že odběrová akce připadla přesně na úterý 28. listopadu, tedy na den, který je celosvětovým dnem dárcovství a dobrovolnictví, rotmistr Pavel Tlach vůbec nevěděl. „Hlavní je, že jsme mohli malým dílem přispět nesmírně užitečné věci," dodal skromně.
Komentáře