EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Dvojnásobné eso Korejské války aneb když jste tak dobří, že na vás nepřítel podá žalobu

 06. 05. 2020      kategorie: Vojenská historie      2 komentáře
Přidat na Seznam.cz

Dá se říct, že Ralph Parr byl v mnoha ohledech výjimečný muž a kromě jiného je mu připisováno i několik prvenství ve vzdušném boji. Ralph se narodil ve Virginii roku 1924 do vojensky založené rodiny, kde jeho otec sloužil jako fregatní kapitán v obou světových válkách. Během té druhé se mladý Ralph společně se svým bratrem přihlásili do armády.

Jeho bratr Warren dostál rodinné tradici, když se stal kontradmirálem amerického námořnictva. Ralph naopak mířil výš, doslova až k nebesům. Stal se totiž pilotem amerického, tehdy ještě armádního letectva. Do bojů nicméně nezasáhl, neboť byl pověřen službou instruktora na strojích P-38 'Lightning' a později byl převelen do okupovaného Japonska, kde se překvalifikoval a dále školil nové piloty na stíhačkách P-51 'Mustang'. V roce 1947 došlo k překvalifikování P-51 ("Pursuit" - pronásledovatel) na F-51 ("Fighter" - stíhač). Po skončení jeho branné povinnosti sice opustil letectvo, ale zapsal se k rezervistům vojenských leteckých sil USA.

16797575_1569595653069919_5949851484900103616_o
Foto: Letouny North American F-86 Sabre se připravují k boji vyrovnané na vzletové dráze. | Wikimedia Commons

Když o pár let později vypukla válka v Koreji, Ralph byl povolán do aktivní služby a následně odeslán do Japonska, kde se u 7. stíhací letky seznámil s proudovými stroji F-80 'Shooting Star'. Na nich od července 1950 odlétal několik bojových misí proti pozemním cílům. V květnu následujícího roku, byl převelen zpět do USA, kde se měl učit létat na moderních strojích F-86 'Sabre'. Už v zácviku byl podle svých nadřízených velmi horlivý a toužil se konečně dostat do ostrého boje. Trvalo ale ještě skoro dva roky, než se navždy zapsal do historie leteckých soubojů. V květnu 1953, jen 7 týdnů před podepsáním příměří, byl konečně odeslán zpět do Koreje, aby bojoval v takzvaném "Údolí Migů". Američané se tam už nějakou chvíli snažili získat vzdušnou nadvládu nad Čínou a SSSR masivně podporovanými severokorejskými piloty. Ti létali na nových sovětských proudových MiG-15 a značně mařily bombardovací mise OSN v regionu.

95392777_259348905451123_4964794431090720768_n
Foto: MiG-15 (na snímku) byl jedním z prvních úspěšných proudových letounů s šípovitými křídly, který dosahoval transsonických rychlostí. | Wikimedia Commons

Situaci na nebeském bojišti nám lépe přiblíží incident z 12. dubna 1951, kdy 30 Migů zaútočilo na skupinu 36 bombardérů B-29 mířících k cílům na severu Korejského poloostrova. Bombardéry byly doprovázeny asi stovkou proudových F-80 a také F-84 'Thunderjet'. Modernější Migy byly ale jednoduše rychlejší i obratnější, a tak se jim podařilo sestřelit tři B-29 a sedm dalších strojů více či méně vážně poškodit. V tento "černý" čtvrtek byli nepřátelští stíhači schopni zasáhnout americké letouny a uniknout bez utrpení jakýchkoliv ztrát.

Vzdušná ostuda, kterou utrpěli Američané, přinutila změnit strategii, jakou Organizace spojených národů přistupovala k bombardovacím kampaním v této válce. Americké letectvo na událost odpovědělo přesunutím 4. stíhací letky (4th Interceptor Wing), vyzbrojené novými stroji F-86. Ty si vedly obdivuhodně dobře a během 5 měsíců proti Mig-15 zaznamenaly 22 vítězství bez ztráty jediného letadla v boji. Nutno však podotknout, že letectvo přišlo o pár letadel v důsledku havárií. A dodejme ještě, že všechna americká letecká esa Korejské války, kromě jediného pilota, létala na F-86. To dokazuje jakou technologickou převahu měli tyto stroje oproti starším F-80 a F-84.

95477915_259348895451124_5615786579810320384_o
Foto: Druhá eskadra, přezdívaná "Létající Gepardi", byla jedinou eskadrou vybavenou F-86 Sabre z 18. letky stíhacích bombardérů. | Wikimedia Commons

Parr se po příletu do Soulu sotva stačil aklimatizovat, a už sedal do svého Sabre. Dva roky testování a vyvíjení nových leteckých taktik mu umožnily se se stíhačkou dokonale spojit. Takže při prvním střetnutí s velkou skupinou Migů-15 se byl schopen okamžitě a efektivně zapojit do souboje, i když byli Američané v početní nevýhodě. Krátce po spatření nepřátel se dokázal pověsit za jeden z Migů a spustit palbu. I když můžeme spekulovat, jak zkušený byl jeho protivník, tak použití několika sérií střemhlavých pádů, zvratů o 180° a dalších obranných a únikových manévrů ve velmi vysokém přetížení ukazuje spíše na korejského nováčka, než na ostříleného sovětského pilota. Navzdory ohromnému úsilí nepřátelského letce a neuvěřitelnému tlaku na Parra i jeho Sabre se mu podařilo zamířit šestici těžkých kulometů. Mig dostal několik zásahů a začal kouřit. Pilot Migu byl zřejmě vážně raněn a nakonec havaroval. Jeden z jeho spolubojovníků (takzvané 'Číslo') agresivně zaútočil na Parra a snažil se ho tím donutit k ústupu. Parrovi schopnosti mu ovšem dovolili uniknout a zavěsit se za jiný z MiGů, na který v mžiku zamířil své zbraně. Vypálil salvu a sestřelil další MiG-15, čímž vyhrál druhé vítězství v jeho prvním střetnutí v Korejské válce. Zbylé Migy byly přinuceny se stáhnout a Parr se mohl se svou letkou vrátit na leteckou základnu Kimpo nedaleko korejského hlavního města. O tři dny později opět skóroval, když si připsal další sestřel MiGu a jeden ještě poškodil.

95224484_259348872117793_1071878967834705920_n
Foto: Korejskou válku nakonec Parr ukončil s 168 bojovými vzlety a celkem deseti sestřely, což z něj dle leteckých zvyklostí činí dvojité eso. | Wikimedia Commons

Korejskou válku nakonec ukončil s 168 bojovými vzlety a celkem deseti sestřely, což z něj dle leteckých zvyklostí činí dvojité eso. Většina jeho zářezů byly Migy-15, ale jeho poslední vítězství a zároveň poslední sestřel celé války, je součástí jisté kontroverze v jeho kariéře. Útok proti osamocenému sovětskému dopravnímu letounu IL-12 se udál jen pár hodin před podepsáním příměří mezi oběma Korejemi. Sověti tehdy tvrdili, že nákladní letadlo, letící z Port Arthuru přes čínskou provincii Mandžusko do ruského Vladivostoku, převáželo jen skupinu lékařů a nevojenský materiál. Dokonce vznesli proti Parrovi žalobu k mezinárodnímu soudu pro válečné zločince a požadovali náhradu škody ve výši 18,6 milionů dolarů. Americká strana celou událost popřela, s tím že vojenské letadlo letělo v korejské válečné zóně a tudíž bylo legitimní cíl. Sověti nakonec své obvinění stáhli, což podle Američanů ukazuje, že se jen chytali příslovečného stébla kvůli frustraci ze střetů s F-86 Sabre. Ve skutečnosti ovšem byl poměr zničených Migů-15 k F-86 jen 1,2, což je poměrně vyrovnané skóre.

95333255_259348908784456_12920704735379456_n
Foto: Do důchodu Parr odešel v roce 1976, přesto zůstal aktivním pilotem. Pravidelně navštěvoval důstojnický klub letecké základny Randolf Air Force Base, kde rád předával své zkušenosti a rady mladším pilotům. | Wikimedia Commons

Parr dále pokračoval u letectva v trénování nových pilotů ve vzdušné taktice v době proudových letounů. Později létal na F-4 Phantom během Vietnamské války, kde se opět vyznamenal jako vynikající a inovativní pilot. Během dvou turnusů odlétal více než 400 misí. Ralph Parr získal přes 60 vyznamenání a pochval. Sloužil ve Druhé světové, Korejské i Vietnamské válce. Je držitelem Stříbrné hvězdy, deseti leteckých záslužných křížů, tří Záslužných legií, kříže za vynikající službu a Leteckého kříže. Do důchodu odešel v roce 1976, přesto zůstal aktivním pilotem. Pravidelně navštěvoval důstojnický klub letecké základny Randolf Air Force Base, kde rád předával své zkušenosti a rady mladším pilotům. Dokud mu to zdraví dovolovalo tak byl i aktivním členem veteránské asociace. Zemřel na rakovinu v roce 2012 ve věku 88 let.

Na jeho počest byl důstojnický klub Randolph přejmenován na Parr O'Club a Asociace pilotů-veteránů, jejíž byl členem, se rovněž přejmenovala na Ralph Parr Pack.

Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění." 

Komentáře

Habermann

10. 05. 2020, 09:41

Jan: Zřejmě přehlédnutí: Valley - údolí, Alley - alej, cesta

Jan

09. 05. 2020, 22:34

Udolí Migů?.... To čtu poprvé.....nemá tam být spíše Alej Migů?