Ministerstvo obrany před časem rozhodlo, že letité houfnice vz. 77 DANA u 13. dělostřeleckého pluku v Jincích nahradí dělostřelecký systém Caesar 8x8 na podvozku Tatra. V plánu je armádě dodat 52 houfnic, přičemž na jejich pořízení chce ministerstvo vyčlenit necelých 6 miliard korun. Nové houfnice přinesou kvalitativní posun ve schopnostech českých dělostřelců, ale budou také znamenat výrazné změny ve výbavě pluku a armády.

Foto: Houfnice Caesar |  Nexter / CC BY-NC-ND

Ministerstvo obrany při volbě náhrady za houfnice vz. 77 stanovilo desítky hodnotících parametrů. Největší váhu měly cena, dostřel, rychlost střelby, nabídka použitelné munice, plná kompatibilita se systémy řízení palby běžnými v NATO a také zapojení českého průmyslu do výroby, včetně podmínky instalace na český podvozek Tatra. Rozhodujícím kritériem bylo také to, aby šlo o ověřený zbraňový systém, který je ve výzbroji některých členských zemí NATO. Volba padla na samohybnou houfnici Caesar (CAmion Équipé d'un Système d'ARtillerie) ve verzi s podvozkem 8x8 z dílny francouzské firmy Nexter (skupina KNDS).

Psali jsme:30 tun demokracie v pumovnici – impozantní B-52 Stratofortress bude americkému letectvu sloužit sto let

Houfnice Caesar disponuje zbraní ráže 155 mm s délkou hlavně 52 ráží a jako základ využívá kolové podvozky v provedení 6x6 nebo 8x8. Systém Caesar se v různých podobách dostal do výzbroje ozbrojených sil Francie, Dánska, Indonésie, Saúdské Arábie nebo Thajska, nedávno si jej objednalo i Maroko. Celkem Nexter vyrobil více než 300 houfnic rodiny Caesar, výroba dalších je v plánu. Například se očekává, že francouzská armáda jen letos získá dalších 32 těchto houfnic. K tomu můžeme připočítat více než pět desítek pro Armádu České republiky a zájem dalších zákazníků, jako je Belgie, jejíž velitel pozemních sil na začátku letošního roku veřejně prohlásil, že očekává jejich brzké pořízení.

Průzkum trhu a cenová nabídka

České Ministerstvo obrany v marketingových průzkumech a konzultacích vybíralo následníka houfnic DANA z typů FH-77 Archer, G6 Rhino, Caesar 8x8, Atmos, T5-52 Condor, AGM 155 mm a slovenských systémů Eva a Zuzana 2. Následně v první polovině roku 2020 napřímo oslovilo francouzský podnik Nexter nabízející právě dělostřelecký systém Caesar 8x8. Ministerstvo na základě průzkumu trhu stanovilo částku 5,9 miliardy korun jako potřebnou na pořízení nových houfnic.

Je na tomto místě důležité zdůraznit, že tato revidovatelná částka je jen deklarativním odhadem na základě průzkumu trhu, nikoliv cenovou nabídkou výrobce či závazná cena celého programu pořízení nových houfnic, která by zahrnovala i vlivy inflace. Konkrétní cenovou nabídku mohla společnost Nexter Systems předložit teprve nedávno, a to až na základě požadavků k novým dělostřeleckým systémům od specialistů ministerstva a armády. Není tedy pravdou, jak líčila některá média, že výrobce „zdražil“, když ministerstvo obdrželo kalkulaci na celou zakázku ve výši přibližně 9,2 miliardy korun.

Při kalkulaci nákladů na pořízení 52 houfnic, počáteční dodávky munice, dvou simulátorů a školení obsluh ministerstvo mohlo vycházet pouze z informací získaných v rámci průzkumu trhu od všech výrobců. V této předběžné fázi všichni výrobci mohou uvádět informace jen o základních, řekněme „katalogových“ provedeních dělostřeleckých systémů za tzv. ceníkové ceny, do kterých nemohou být z logiky věci započítány specifické požadavky budoucího uživatele.

Psali jsme:Prototyp nového ruského vrtulníku Minoga bude k dispozici asi za pět let

Jde především o požadavky na konkrétní provedení kolové platformy, elektronické a další vybavení, přenos výroby či technologií a know-how, v případě podmínky zapojení lokálního průmyslu do výroby a servisních služeb, či v neposlední řadě návaznost na podpůrné systémy potřebné pro činnost houfnic, jako například systém řízení palby. Faktem tedy je, že „katalogová“ cena dělostřeleckého systému jakéhokoliv výrobce se musí zákonitě lišit od konkrétní cenové nabídky stanovené na základě požadavků budoucího uživatele, v tomto případě AČR.

Foto: Houfnice Caesar |  Nexter / CC BY-NC-ND

Otázkou tedy je, jakou podobu mají mít houfnice Caesar 8x8 pro české ozbrojené síly. Požadavek zapojit český obranný průmysl do výroby a dodávek houfnic pro AČR ze 40 procent přináší procesy, které se musejí zákonitě promítnout do ceny. Přenos technologií, vyškolení pracovníků zapojených do výroby, certifikační procesy pro české výrobce atd. znamenají další náklady. Ovšem jsou to zároveň výdělečné investice do české ekonomiky, jež mají pro ni multiplikační efekt, stejně jako například v případě nedávno dokončeného programu výroby a dodávek dvaceti kusů speciálních verzí obrněných vozidel Pandur II pro AČR. Ten přinesl české ekonomice a státu trojnásobnou návratnost finančních prostředků, které do něj byly státem investovány, v případě projektu Caesar 8x8 to může být podobné.

Do českého podílu v projektu Caesar bude jistě započítán vývoj a výroba podvozkových platforem Tatra 8x8 od společnosti Tatra Trucks. Ostatně verze Caesar 8x8 dodávaná dánské armádě je postavena právě na podvozku Tatra T815-7. Už nyní je jasné, že další kopřivnický podnik Tatra Defence Vehicle (TDV) dodá pro nové houfnice balisticky zodolněné kabiny. Integrace české kabiny samozřejmě znamená změnu proti „katalogové“ podobě houfnice Caesar 8x8, tedy potenciálně náklady navíc, ale také zvýšení českého podílu na výrobě houfnic. 

Do ceny projektu Caesar 8x8 se mohou promítnout i další položky, například podpůrná a muniční vozidla a jejich konkrétní podoba. Ministerstvo také stále nerozhodlo, jaký systém řízení palby pro nového houfnice pořídí, nelze tedy říci, zda se do nabídkové ceny nových houfnic již mohl promítnout požadavek na zástavbu konkrétního hardwaru potřebného pro jeho instalaci. Armáda také počítá s testováním houfnice Caesar 8x8 v rámci vojskových zkoušek, které může přinést potřebu určitých změn jak konstrukčních, tak ve výbavě. I to je položka, jež se může do nákladů na program přezbrojení dělostřelectva promítnout.

Caesar 8x8 přinese významné změny

Samohybná houfnice Caesar 8x8 se oproti letitým houfnicím vz. 77 DANA liší vedle ráže především lafetací hlavní zbraně. DANA disponuje bojovou věží, ve které je umístěna zbraň, nabíjecí automat i obsluha. Caesar 8x8 je bezvěžový dělostřelecký systém s poloautomatickým nabíjením (v anglické terminologii Truck-mounted Gun/Howitzer). Konstruktéři firmy Nexter Caesar navrhli jako vysoce mobilní dělostřelecký systém s možností velmi rychlého nasazení na různých bojištích. Caesar se také může jako jeden z mála ve své kategorii prokázat intenzivním nasazením v reálných konfliktech, a to s pozitivními zkušenostmi.

Foto: Houfnice Caesar |  Nexter / CC BY-NC-ND

První prototyp houfnice Caesar společnost Nexter (tehdy nesla ještě jméno GIAT Industries) představila v roce 1992, a to v podobě Caesar 6x6. Francouzská armáda tuto zbraň do své výzbroje zařadila v druhé polovině prvního desetiletí tohoto století a od té doby tvoří páteř jejího dělostřelectva. Verze Caesar 8x8, resp. její demonstrátor, se představil v roce 2015, první prototyp světlo světa spatřil o dva roky později. Osmikolová verze může vážit až 30,2 t, na délku měří 12,3 m, na šířku 2,8 m a na výšku 3,1 m. Osádku tvoří 5 mužů, v případě potřeby lze její počet zredukovat až na 3 muže.

Kapacita vezené munice u Caesaru 8x8 činní 36 střel ráže 155 mm a příslušný počet dělených prachových náplní. Rychlost střelby se pohybuje v rozmezí 6 až 8 ran za minutu při kontinuální palbě nebo jsou to 3 rány během 15 sekund v případě rychlopalby. Hlavní zbraň je opatřena hydraulickým automatickým systémem nastavování náměru a odměru se záložním ručním ovládáním. Náměr zbraně se pohybuje v rozmezí -4 až 72 stupňů, odměr činí 17 stupňů vpravo i vlevo od podélné osy vozidla. Maximální dostřel se standardní municí má hodnotu kolem 40 km, s municí s raketovým pomocným pohonem přesahuje hranici 55 km. Caesar 8x8 je schopen vést palbu v modu MRSI (Multiple Rounds Simultaneous Impact), může působit i proti konkrétním cílům přímou palbou do vzdálenosti 2 km.

Jedním z parametrů, který mluvil při výběru ve prospěch systému Caesar 8x8, je paleta použitelné munice ráže 155 mm standardu NATO. Vedle vysoce explozivní, osvětlovací, kouřové nebo výcvikové munice to jsou i přesně naváděné projektily a střely s raketovým pohonem. Mezi inteligentní střelivo kategorie „odpal a zapomeň“ patří typ BONUS, určený k ničení pancéřované techniky, včetně kolových a pásových obrněných vozidel a tanků. K dispozici je i přesně naváděná munice s koncovým navedením KATANA vyvinutá společností Nexter s dostřelem až 30 nebo 60 km či typ M982 Excalibur.

Koncepce dělostřeleckého systému Caesar 8x8 umožňuje přechod z pochodového do bojového modu za méně než minutu. Důležitým časovým údajem je i doba od posledního výstřelu do opuštění palebného stanoviště, jež činí zhruba půl minuty. Tyto údaje odpovídají požadavkům současného bojiště na moderní samohybné dělostřelecké systémy a Caesar je plní i s koncepcí poloautomatického nabíjení. Právě poloautomatické či asistované nabíjení s osádkou operující mimo kabinu je jednou ze změn, které nová zbraň přinese českým dělostřelcům. U houfnice DANA má osádka k dispozici automatické nabíjení a během palby zůstává v kabině podvozku a bojové věži.

Právě v tomto ohledu se nejvíce řeší výhody a nevýhody věžové a bezvěžové koncepce samohybných houfnic. Věžová koncepce houfnic DANA nebo také Zuzana 2 poskytuje osádce ochranu i při vedení palby a ulehčuje bojovou činnost díky automatickému nabíjení. Naproti tomu však bezvěžová koncepce ve většině případů znamená nižší cenu a menší riziko poruchy zbraně, která je konstrukčně jednodušší. Nevýhody bezvěžové koncepce se však u moderních dělostřeleckých systémů do značné míry eliminují jejich schopnostmi i taktikou nasazení, přičemž pasivní ochrana pancéřováním věže by dnes neměla být přeceňována.

Co se týče hojně probírané zranitelnosti osádky během činnosti houfnice, která musí u Caesaru vystoupit z pancéřované kabiny, je nutné vzít v potaz další skutečnosti. Baterie osmi houfnic Caesar je například schopna za méně než minutu zasypat prostor protivníka 1 tunou projektilů, 1500 kusy submunice či 48 projektily inteligentní munice s koncovým navedením až na vzdálenost 40 km. Tímto je schopna do značné míry zamezit odvetné palbě, která by mohla ohrozit jejich obsluhu. Při nasazení dělostřeleckých systémů proti vyspělému protivníkovi se dnes navíc nepočítá s dlouhodobým působením z jedné palebné pozice. Taktikou bývá rychlý dělostřelecký přepad na cíl přesně lokalizovaný průzkumnými prostředky a následné přemístění na novou palebnou pozici.

Caesar 8x8 lze také opatřit zbraňovou stanicí umístěnou na střeše kabiny, která může sloužit jako ochranný prostředek například proti průzkumným nebo útočným dronům, jež by mohly předávat údaje o pozici baterie protivníkovi nebo ohrozit jednotlivé houfnice či obsluhu. Výhodou poloautomatického nabíjení je také schopnost osádky vézt nepřetržitou podpůrnou palbu například v podmínkách, kdy nehrozí odvetná palba či útok ze vzduchu. U automatického nabíjení je nutné bojovou činnost houfnice přerušit po dobu doplňování zásobníku munice. V případě houfnice Caesar a dalších typů bezvěžové koncepce není nutné doplňovat transportní schránky munice umístěné přímo na podvozku houfnice. Osádka může do podavačů poloautomatického nabíjení vkládat munici přímo z přepravních beden nebo muničních vozidel. V každém případě je čas potřebný k doplnění palebného průměru houfnice Caesar ve srovnání s věžovými dělostřeleckými systémy výrazně kratší, což také znamená kratší dobu, po kterou je houfnice a její osádka vystavena většímu ohrožení.

Foto: Houfnice Caesar |  Nexter / CC BY-NC-ND

Efektivitu a rychlost nasazení houfnic Caesar lze zásadně zvýšit, a tím i zajistit účinnou ochranu osádek houfnic při bojové činnosti, zavedením moderních zaměřovacích prostředků. Armáda například plánuje pořízení nových průzkumných dronů s delším dosahem, které budou schopny dělostřeleckým bateriím spolehlivě vyhledávat cíle a korigovat přesnost palby nebo navádět řízenou munici. K účinnosti nových houfnic přispějí i nová vozidla TITUS ve verzi MKPP (místo koordinace palebné podpory), která armáda rovněž pořizuje pro 13. dělostřelecký pluk. Právě s nimi bude komunikovat i systém řízení palby houfnic.

Jaké systémy komunikace a řízení palby budou vybrány pro nové houfnice české armády je stále ještě otázkou. Francouzská armáda u svých houfnic Caesar používá komplexní systém Atlas, zajišťující velení, řízení, komunikaci i průzkum. Dále jsou francouzské Caesary vybaveny například počítačovým systémem managementu palby, 3D radarovým měřením úsťové rychlosti střel, navigačním systémem s GPS atd. Co se týče kabiny, české houfnice by měly dostat standardní provedení, kterým disponují například i dánské Caesary, tedy pancéřovanou čtyřdveřovou kabinu s balistickou odolností úrovně 2 s možností navýšení až na stupeň 3 dle normy STANAG 4569, přičemž protiminová ochrana je na úrovni 2a/2b.

Podvozek u verzí 6x6 tvoří vozidla Mercedes-Benz Unimog nebo Arquus Sherpa. U verze 8x8 pro dánskou armádu v Nexteru vsadili na podvozek Tatra T815-7 Force s centrální nosnou rourou a výkyvnými nezávisle zavěšenými polonápravami, což bude platit i v případě české armády. Pro zajímavost, základem pohonného systému dánských houfnic je vzduchem přímo chlazený osmiválec Tatra T3C-928 s výkonem 300 kW, který je spojený s poloautomatickou převodovkou Tatra se systémem Norgren. Pro modelovou řadu Tatra Force je k dispozici i motor Tatra T3D-928 s výkonem až 325 kW. Caesar 8x8 má jízdní dosah 600 km a je schopen na zpevněných komunikacích dosáhnout rychlosti až 100 km/h, v terénu pak 50 km/h. Caesar 8x8 se standardně vezeným palebným průměrem a osádkou může být bez omezení transportován středními a velkými nákladním letouny NATO, jako je například A400M Atlas, C-17 a jiné.