Jedná se o prvosledovou pevnůstku lehkého opevnění vzor 37, typ A-160 zesílený, šikmý vlevo. Objekt byl vystavěn ve stavebním podúseku XXXV Dolní Lipka, rozprostírající se mezi dělostřeleckými tvrzemi Bouda a Hůrka v nejopevněnějším místě tehdejšího Československa. Tento stavební podúsek byl zadán dne 4. června 1938 a stavební práce započala stavební firma Čeněk Ruler 15. června 1938. Z 38 plánovaných objektů se podařilo do konce září 1938 vybudovat 8 objektů v prvním sledu a 14 ve druhém sledu.

Foto: Kralický řopík - současný vzhled

Následující válečná a poválečná historie nebyla tolik barevná, jako je tomu u jiných pevnostních objektů na Kralicku. Během okupace tento řopík nebyl nijak zkušebně postřelován ani jinak využit během rozsáhlých testů prováděných německou armádou. V poválečných letech byl vchod do objektu zabetonován až do roku 1999. Díky těmto skutečnostem se vše dochovalo v dobrém stavu a na konci srpna roku 2000 započala rekonstrukci skupina nadšenců z Králík v té době ve věku 12 až 14 let.

Psali jsme:Hrůzná kolonizace Jižní Ameriky pod taktovkou Španělů a šílený conquistador Lope de Aguirre

Vzhledem k nízkému věku zúčastněných byli v naplánované rekonstrukci omezené možnosti. V úplném začátku proběhla úprava okolního terénu,vyklizení vnitřních prostor, očištění a natření kovových částí. Přibližně rok trvalo než se podařilo sehnat první kusy vnitřního vybavení a tak návštěvníci mohli vidět pouze nabílené zdi. To, že někdo chodí na prohlídky a poslouchá výklad během prohlídek motivovalo pokračovat.

Foto: Kralický řopík - historická fotografie

Během druhého roku započaté rekonstrukce se podařilo sehnat velkou část vnitřního vybavení. Tímto krokem začínal být „Kralický řopík" v blízkém okolí nejlépe vybaveným řopíkem té doby.

V roce 2003 po konzultaci s kolegy ve Vojenském muzeu Králíky bylo provedeno očištění omítky od mechu a nátěr maskovacími barvami. Tato práce je díky drsným klimatickým podmínkám na Kralicku přibližně každých pět let opakována.
V dalších letech přibyla nová výdřeva a další části vybavení včetně lehkého kulometu.

Psali jsme:Legendy z Bratrstva neohrožených: Joseph „Joe“ Toye

V roce 2014 se podařilo získat brněnskou lafetu vz.37 a tím doplnit poslední chybějící kousek vnitřní výbavy, aby vše vypadalo jako v roce 1938.
Začátkem tohoto století okolí městečka Králíky zažívalo jeden z boomů otevírání nových pevnostních muzeí a to nejen mezi těžkým opevněním, ale hlavně i lehkých objektů, kde se počítalo s posádkou většinou sedmi mužů. Brzy se pro tak velký počet pevnostních muzeí zažil název „Kralická pevnostní oblast".

Při nedávnem vzpomínání jsme napočítali 13 řopíků, včetně našeho, kde probíhala v letech 2000 až 2010 jakákoliv snaha či pokus o rekonstrukci a provoz.
Postupem času díky velkému zájmu o větší bunkry v řadách pěchotních srubů a dělostřeleckých tvrzí těžkého opevnění v okolí se malé řopíčky stávají trochu opomíjeny.

Foto: Jedna ze střílen s lehkým kulometem vz. 26 v Kralickém řopíku

To je jeden z mnoha důvodů, proč je v současné době na Kralicku o zpřístupněné bunkříky tohoto typu nouze. I to je důvod proč v této činnosti stále pokračujeme.
Je důležité připomenout, že při mobilizaci 23.záři 1938 , byla z převážné většiny obrana našich hranic tvořena právě těmito řopíky. Bez pochyby můžeme říci, že díky tomu by na jejich bedrech ležel osud našeho státu nemalým dílem. Do lehkého opevnění se mobilizovali příslušníci hlavně z řad záložníků a stali se tak s nadsázkou symbolem naší zmobilizované armády v pohraničí připravené bránit Československou demokracii.

Foto: Kralický řopík

V současnosti je Kralický řopík vždy zpřístupněn druhý a poslední víkend v měsíci od května až do září. Prohlídku mimo otevírací dobu lze domluvit na e-mailu kralickyropik@seznam.cz další informace a fotografie na http://cihelna.militaryclub.info/ropik.htm nebo Facebooku.