EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Na naše válečné veterány nesmíme nikdy zapomenout

 07. 11. 2017      kategorie: Události      1 komentář
Přidat na Seznam.cz

Den veteránů se blíží (11. 11. 2017) vzpomeňme proto na všechny, kteří bojovali za naši svobodu. v ČR žije ještě asi 600 bývalých vojáků a odbojářů z období 2. světové války. Bojovali za naši svobodu a jejich vzpomínky přitom často neznají ani jejich nejbližší. Je na nás, aby se na jejich příběhy nezapomnělo! Přispět na natáčení vzpomínek válečných veteránů pořízením vlčího máku lze na denveteranu.cz.

Jedním z druhoválečných veteránů byl i plk. Karel Brhel (1922—2006), jehož příběh si můžete přečíst níže:

V roce 1943 je Karel Brhel, sokol a čerstvý maturant z Hranic na Moravě, nasazen na nucené práce do Rakouska. Později se dostává do vládního vojska, které ovšem spadá pod protektorát, měl by tedy hájit „zájmy Říše". Když je se svou četou v roce 1944 odvelen do Itálie, spojí se s místním odbojem a brzy se přidávají k partyzánům. V září 1944 jeho skupinu obklíčí příslušníci SS a Karel Brhel spolu s dalšími prchá přes Alpy do Francie. Tam se schází asi tři sta Čechů, on je zařazen k dělostřeleckému pluku československé tankové brigády. Obsluhovat dělo se učí za chodu. V říjnu 1944 se dostává do Dunkerque, kde zůstává až do konce války a za své činy později dostává medaili za chrabrost.

Po válce ho příliš štěstí nečeká. V roce 1948 ho udají známí z řad agentů chodců a Karel Brhel je odsouzen na osm let do komunistického kriminálu. Sedí na Borech, pracuje na uranu v Jáchymově. Pátý rok po odsouzení dostává tuberkulózu a je propuštěn. Pracuje jako popelář, pak vystuduje průmyslovou školu. V roce 1991 je povýšen na podplukovníka ve výslužbě.

„Byl bych rád, kdyby se lidi vzpamatovali a mysleli také na to, že patří k nějakému celku, kterému se říká národ," říká šedesát let po válce v rozhovoru pro Paměť národa.


Video: Den veteránů / YouTube

Zdroj: pametnaroda.cz

 Autor: Michal Pivoňka

Komentáře

runner

15. 11. 2017, 10:05

Tohle byli opravdoví hrdinové, kteří bojovali za svou vlast, bez nároku na žold a bez záruky, že se kdy vůbec vrátí domů. Ti, kteří jezdí pomáhat okupovat cizí země nejsou hrdinové. Jsou to okupanti. Já ty muslimský čmoudy nesnáším, ale je to jejich zem, tak jim ji nemá právo nikdo brát, tak jako nám tu naši. A nedivím se jim, že útočí na naše vojáky. Kdyby sem přijely jednotky nějakých arabášů, taky bych proti nim bojoval.