Muzeum čs. opevnění - dělostřelecká tvrz Bouda letos slaví 30 let od zahájení zpřístupňovacích prací a 24 let od vyhlášení objektu kulturní památkou ČR. Bouda je nejen unikátní vojensko-historickou a stavební památkou (jediná nepřestavovaná čs. dělostřelecká tvrz), unikátní je rovněž ten fakt, že si na svůj provoz – na rozdíl od jiných památek srovnatelného významu – musí sama vydělat. Nebyla až dosud ze strany státu finančně dotována, či jakkoliv podporována... Několik generací dobrovolníků se zasloužilo o vznik muzea a udržení jeho provozu. Letošek je ve znamení vzpomínání na nelehké začátky a nesnadnou, ovšem optimistickou současnost...

Foto: O vznik muzea a udržení jeho provozu se zasloužilo několik generací dobrovolníků | archiv autora

Připomeňme si, co je tvrz Bouda

Bouda (též Baudenkoppe) představovala jeden z pilířů čs. opevnění na severní hranici předválečného Československa. Je tvořena pěti objekty ve IV. – nejvyšším – stupni odolnosti a značně rozsáhlým systémem podzemních chodeb a sálů, sloužících jako muniční sklady, válečná kasárna, strojovna, filtrovna.. Čelo tvrze tvoří pěchotní sruby K – S 21, K – S 23 a K – S 24 Poblíž vrcholu kopce je situován objekt K – S 22 určený pro otočnou a výsuvnou dělovou věž - hlavní zbraň tvrze. Ve vzdálenosti téměř 1 km od čela tvrze leží v týlu na odvrácené straně kopce vchodový objekt K – S 22a. Tvrz Boudu firma Ing. Kruliš stavěla od 1. října roku 1936 a do podzimu roku 1938 - za neuvěřitelných 600 pracovních dnů - ji téměř plně stavebně dokončila.

Psali jsme:Operace Overlord – dva zdravotníci 101. výsadkové divize ošetřovali v kostele vojáky obou stran

Foto: Vchodový srub K-S 22A v říjnu 1938 | archiv autora

Bouda situovaná do těžce průchodného a zalesněného horského terénu (na stejnojmenném kopci - kóta 844,7 - nad obcemi Těchonín, Lichkov, Dolní Boříkovice cca 5 km jihozápadně města Králíky a 6,5 km severovýchodně od Jablonného nad Orlicí, poblíž Suchého vrchu) měla po svém dokončení disponovat dvojčetem 10 cm houfnice vz. 38 v pancéřové otočné a výsuvné věži (v září roku 1938 teprve ve výrobě), patnácti těžkými kulomety vz. 37 a dvanácti lehkými kulomety vz. 26. Na tvrzi mělo dojít k osazení celkem jedenácti pancéřových zvonů a kopulí. Do konce září roku 1938 se těchto mohutných pancéřových prvků podařilo osadit deset.

Foto: Pěchotní srub K-S 21 v říjnu 1938 | archiv autora

Osádku tvrze mělo po jejím celkovém dokončení tvořit 316 mužů a půl roty (asi 87 mužů) posilové pěchoty. V září roku 1938 tvořilo osádku tvrze 119 mužů, příslušníků V. praporu hraničářského pluku 19. Řada zařízení ve tvrzi se totiž teprve ve výrobních závodech dokončovala, nebo se v horečném tempu na místě montovala. Samotný V. prapor hraničního pluku 19 se nacházel teprve ve výstavbě.

Psali jsme:Britská SAS za druhé světové války: Síla, kterou nebylo radno podceňovat

V době okupace věnovali Němci všem čs. dělostřeleckým tvrzím mimořádnou pozornost a nejinak tomu bylo i na Boudě. „Díky" velmi četným německým zkouškám se tvrz dočkala osvobození ve značně zdevastovaném stavu a jak v podzemí, tak především na povrchových objektech tvrze jsou dobře patrné stopy mnoha různých pokusů dodnes. Koncem 40. let minulého století tvrz opět ožila stavebním ruchem. Armáda měla v úmyslu ve zdejším podzemí vybudovat rozsáhlé muniční skladiště. Náročnost takovéto stavby společně s nedostatkem finančních prostředků však způsobili zastavení stavby a trvalé opuštění tvrze armádou. O něco později se sice ještě objevily úvahy o zřízení chráněného pracoviště v podzemí tvrze, ty se však naštěstí nikdy nepodařilo zrealizovat.

Foto: Pěchotní srub K-S 24 s částí jeřábu na osazování pancéřových prvků v říjnu 1938 | archiv autora

Výzbroj tvrze podle objektů

Pěchotní srub K – S 21 disponoval třemi dvojčaty těžkých kulometů vz. 37 (dvě ve střelecké místnosti, třetí v pancéřové kopuli),  obranu týlu srubu zajišťoval lehký kulomet vz. 26 a se stejnou zbraní se počítalo i v pancéřovém pěchotním zvonu.

Pěchotní srub K – S 23 měl svoji výzbroj instalovánu jen v pancéřových prvcích osazených ve střeše objektu. Disponoval dvojčetem těžkých kulometů vz. 37 v pancéřové kopuli a lehkým kulometem vz. 26 v pancéřovém pěchotním zvonu. Další zvon, který se nepodařilo do září roku 1938 do objektu osadit, měl sloužit k dělostřeleckému pozorování.

Foto: Práce s exponáty | archiv autora

Srub K – S 24 představuje nejsilněji vyzbrojený pěchotní objekt tvrze. Palbu na nepřítele mohl vést třemi dvojčaty těžkých kulometů vz. 37 (dvě ve střelecké místnosti, třetí v pancéřové kopuli), obranu týlu srubu zajišťovaly dva lehké kulomety vz. 26 a stejnou zbraň by měli i střelci v obou pancéřových pěchotních zvonech.

Objekt K – S 22 byl určen pro zabudování otočné a výsuvné dělové věže vyzbrojené dvojčetem houfnic vz. 38. Další výzbroj objektu představoval lehký kulomet vz. 26 v pancéřovém pěchotním zvonu.

Vchodový srub K – S 22a měl ve střílnách těžký kulomet vz. 37, dva lehké kulomety vz. 26 a stejnou zbraní byly vyzbrojeny jeho dva pancéřové pěchotní zvony.

Současnost, expozice a zajímavosti

Dělostřelecká tvrz Bouda je jedinou veřejnosti přístupnou tvrzí z let 1935–1938, již se podařilo v roce 1938 téměř plně stavebně dokončit a která v pozdějším období neprošla žádnou významnější stavební úpravou. Svým stavem, přes značné poničení a devastaci během okupace a v období poválečném, představuje zcela unikátní pevnostní komplex, který na našem území nemá obdobu.

Foto: První úpravy na Boudě | archiv autora

Jen zde může návštěvník zhlédnout poměrně dobře zachovalé rozsáhlé podzemní prostory bez zásadních pozdějších stavebních úprav. Také stav povrchových objektů a jejich typová skladba jsou jedinečné Jen zde je možno prohlédnout si objekt s neuzavřenou šachtou pro otočnou a výsuvnou dělovou věž, vchodový srub je poslední svého druhu bez stavebních úprav. Pěchotní sruby jsou konstrukčně velmi zajímavé a dobře dokládají typovou rozmanitost pevnostních staveb z konce 30. let minulého století. Veřejnosti jsou přístupné všechny objekty tvrze zvenčí, interiéry pak prozatím u čtyř objektů. Objekty tvrze nesou množství stop po zkouškách dělostřelecké a ženijní munice prováděných v období okupace, stejně jako po zkouškách náloží z období poválečného.

Bouda se v časech okupace nevyhnula testům německých tajných zbraní. V jejím případě šlo zejména o výbušný plyn Tajfun a kumulativní nálože velké mohutnosti... Průvodci návštěvníkům místa testů a účinky těchto mimořádných ženijních prostředků během prohlídky představí.

Foto: Největší trápení - elektrifikace tvrze | archiv autora

Přestože mikroklimatické podmínky v interiérech i exteriérech tvrze nepřejí snahám o vybudování expozic, lze shlédnout již dnes řadu zajímavých exponátů. Před vchodovým objektem K – S 22a se nachází unikátní pětistřílnový pancéřový zvon (pozorování a palba lehkého kulometu vz. 26, tloušťka stěn 200 mm). Zejména v podzemí najdete ukázky dobových protitankových a protipěchotních překážek, střílny a jejich torza vytrhané za okupace či později Kovošrotem, četné střepiny pancéřových zvonů, vozíky úzkorozchodné podzemní železnice, včetně jediného původního u nás zachovaného svážnicového vozíku ve srubu K – S 22a, ukázky dělostřelecké munice atd. Další zajímavostí je vystavený 85 mm pevnostní kanón vz. 44/59, jedna z pouhých dvaceti vyrobených zbraní tohoto typu, určených po II. světové válce pro přezbrojení objektů těžkého opevnění na jižní hranici státu. Není to jediná zbraň v expozicích. Při prohlídkách shlédnete různé typy kulometů i pevnostních lafet a také speciální pevnostní minomet Škoda B-10 ráže 5 cm.

Na prohlídkové trase shlédne návštěvník též maketu podzemní elektrárny (v roce 1938 zůstala nevybavena), expozici ražby podzemí (v jedné ze dvou nedokončených štol poválečného původu). V prostoru válečných kasáren je nejen ukázka ubikace poddůstojníků z osádky tvrze, ale také se zde nachází pietní místo opatřené pamětní deskou se jmény padlých a zabitých obránců čs. hranic. Připomíná, že ačkoliv v období od května 1938 do dubna 1939 nedošlo k vyhlášení války, ztratilo Československo v bojích s Německem, Maďarskem a Polskem nejméně 171 mrtvých a 404 raněných příslušníků čs. armády, četnictva, státní policie, finanční stráže a Stráže obrany státu.

Foto: Naše první technika | archiv autora

Návštěva tvrze Bouda je ojedinělým zážitkem, je to přesvědčivá ukázka rozsahu, kvality a velkorysosti opevňovacích prací a příprav na obranu republiky z konce 30. let minulého století. Zároveň jde o nejchladnější veřejnosti přístupnou památku na území ČR. I v parných letních dnech nepřesáhnou teploty v prostoru podzemních válečných kasáren (57 m pod povrchem země) teplotu 5°C!

V letošním roce na finanční náklady s provozem tvrze spojené přispěl poprvé Pardubický kraj. Stále však nepřestává v případě Boudy platit: Kolik přijde návštěvníků, tolik se vybere vstupného a tolik se bude moci dát na zajištění provozu, na údržbu a investice. Návštěvnost tvrze tak ovlivňuje i počet nových, nebo počet rekonstruovaných exponátů. Zdaleka nejde vše tak rychle, jak by si provozovatelé muzea třeba přáli...

Foto: Království petrolejek aneb před elektrifikací tvrze | archiv autora

Obrovským úspěchem posledních čtyřech let je fakt, že zásadní projekty financuje Pardubický kraj. Ze vstupného by tvrz totiž elektrifikovat nikdo nedokázal... A elektrifikace tvrze představovala klíčovou podmínku nezbytnou pro realizaci dalších významných projektů. Pro stavbu provozního zázemí a rekonstrukci vchodového srubu - objektu K - S 22a Krok - do původního stavu. Je potřebe vyzdvihnout fakt, že Pardubický kraj financuje všechny tři etapy projektu revitalizace tvrze Bouda ze svých prostředků a nejde cestou často problematických grantových projektů.

A právě stavba provozního zázemí muzea se v prvních dubnových dnech letošního roku rozběhla! Budova, které mimo jiné obsáhne pokladnu, sociální zázemí pro návštěvníky i obsluhu muzea, dílnu, sklady, ubikace obsluhy a další prostory, vyrostla cca 60 m daleko od vchodového srubu, u lesní silničky vedoucí směrem k Suchému vrchu, značené zelenou a červenou pásovou značkou KČT. Firma Stating s. r. o. ji má předat hotovou v prosinci tohoto roku. Stavba provozního zázemí nijak neovlivňuje provoz vlastního muzea.

Provozovatel, provozní doba a další informace

Provozovatelem muzea je Společnost přátel čs. opevnění, o. p. s. Pro veřejnost je otevřeno každý den od 1. května do 30. září, v říjnu o víkendech a ve státní svátek. Prohlídka trvá cca 45 až 360 minut dle typu, který určuje provozovatel. Doporučuje se teplé oblečení (půjčovna zimních bund pro zapomětlivé je na místě) a pevná turistická obuv. Také v zimním období je pořádáno několik vstupů pro návštěvníky. Konkrétní datum lze zjistit na níže uvedeném telefonním čísle, internetových stránkách muzea, nebo v Turistickém informačním centru čs. opevnění při Vojenském muzeu Králíky (provoz celoročně). Kontaktní adresa pro komunikaci je: tvrz@boudamuseum.com, tel.: 777 647 114

Přístupové trasy:

Od parkoviště u Kramořovy chaty s rozhlednou na Suchém vrchu vede červená turistická značka směr Mladkov (cca 45 minut), z Mladkova – železniční zastávky červená značka NS - Betonová hranice směr Suchý vrch (cca 85 minut). Z Těchonína železniční zastávky po zelené značce (cca 75 minut). Z Lichkova od železniční stanice po zelené značce (cca 75 minut). Všechny přístupové trasy jsou výlučně pro pěší a vedou krásnou přírodou a lesem.