EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Nejznámější válečné zločiny jednotek Waffen-SS: Wormhoutský masakr

 02. 04. 2020      kategorie: Vojenská historie      3 komentáře
Přidat na Seznam.cz

Wormhoutským masakrem se označuje masová vražda 80 britských a francouzských válečných zajatců vojáky Waffen-SS z 1. divize SS Leibstandarte SS Adolf Hitler během bitvy o Francii v květnu 1940. Pojďme se na tento incident podívat podrobněji.

V rámci organizovaného ústupu britského expedičního sboru (British Expeditionary Force, BEF) do Dunkerque, měla 144. pěší brigáda 48. (jižní Midland) pěší divize za úkol držet silnici, která se rozprostírala na jih od francouzské obce Bergues přes města Wormhout, Cassel a Hazebrouck, s cílem zpomalit německý postup.

The_British_Expeditionary_Force_(BEF)_in_France_1939-1940_F4689
Foto: Britský expediční sbor (British Expeditionary Force, BEF) ve Francii, 1940 | Wikimedia Commons

Po těžkých bojích a vyčerpání zásob střeliva se nakonec britští vojáci ve Wormhoutu vzdali jednotkám SS, za předpokladu, že budou uvězněni podle Ženevské úmluvy.

Po jejich kapitulaci byla 28. května 1940 velká skupina vojáků z 2. praporu královského warwickshirského pluku, 4. praporu cheshirského regimentu a střelců 210. baterie 53. protitankového pluku královského dělostřelectva spolu s francouzskými vojáky převezena do stodoly v La Plaine au Bois poblíž měst Wormhout a Esquelbecq. Na cestě ke stodole byli spojenečtí zajatci stále více znepokojeni brutálním jednáním vojáků SS, které zahrnovalo chladnokrevné postřílení řady zraněných vojáků. Po příjezdu do stodoly se nejstarší britský důstojník skupiny, kapitán James Lynn-Allen, snažil protestovat, avšak byl okamžitě pokárán jedním z vojáků SS.

1280px-Wkroczenie_wojsk_niemieckich_do_Taganrogu_(2-949)
Foto: Příslušníci 1. tankové divize SS Leibstandarte SS Adolf Hitler | Bundesarchiv

Muži pak byli násilím přinuceni natlačit se do místní stodoly. Když pak bylo uvnitř všech téměř 100 zajatců, vojáci z Leibstandarte SS Adolf Hitler, do budovy hodili tyčové granáty a zabili tak mnoho mlužů, včetně Charlese Ortona, kapitána královského válečného pluku.  Granáty však nedokázaly zabít všechny, hlavně díky statečnosti dvou britských poddůstojníků, seržanta Stanleyho Moorea a CSM Augustuse Jenningse, kteří se na odjištěné granáty vrhli a zalehli je svými těly, aby potlačili sílu výbuchu a ochránili své kamarády před výbuchem. Když to příslušníci SS zjistili, přikázali, aby ze stodoly vyšly dvě skupiny po pěti mužích. Muži, kteří následně vyšli, byli okamžitě zastřeleni. Tuto formu popravy přežil jeden z britských vojáků Brian Fahey, který následně o celém incidentu podal svědectví. Výše uvedený způsob popravy se vojákům SS zdál příliš pomalý, a tak začali vojáci následně střílet přímo do stodoly.

britsti_vojaciFoto: Když to příslušníci SS zjistili, přikázali, aby ze stodoly vyšly dvě skupiny po pěti mužích. Muži, kteří následně vyšli, byli okamžitě zastřeleni. (ilustrační foto) | The National WW2 Museum

Několika britským vězňům se podařilo v nastalém zmatku uprchnout. Kapitán Lynn-Allen zemřel při pokusu o útěk, přesto však stihl umožnit vojínovi Bertovi Evansovi uniknout. Evans byl posledním mužem, kterému se podařilo masakru uniknout. Celkem bylo zabito 80 mužů. 15 zajatců bylo zraněno a jejich zranění byla tak závažná, že během 48 hodin kromě 6 všichni následně zemřeli. Za několik dnů byli Fahey a několik dalších zraněných nalezeni zdravotníky německé armády (Wehrmacht) a následně byli odvezeni do nemocnice. Po jejich ošetření byli vojáci  posláni do válečných zajateckých táborů v okupované Evropě.

LabLazhadegLaPlaineauBoisLuc'skKlaodanDuigou
Foto: Opětovně postavená stodola slouží jako memento Wormhoutského masakru | Wikimedia Commons

1. tanková divize Waffen-SS, Leibstandarte SS Adolf Hitler, byla pod celkovým velením Oberstgruppenführera Seppa Dietricha. Z poválečného svědectví se tvrdilo, že pachatelé masakru byli konkrétně vojáci 2. praporu pod velením tehdejšího Hauptsturmführera Wilhelma Mohnkeho. Mohnke však nikdy nebyl za tento masakr (i jiné válečné zločiny) soudně stíhán. Mohnke svá obvinění důrazně popíral a po válce historikovi Thomasovi Fischerovi řekl: „Nevydal jsem žádné příkazy, aby se nebrali angličtí zajatci a ani aby se popravili.“ Mohnke zemřel v srpnu 2001.

mon
Foto: Wilhelm Mohnke | Wikimedia Commons

V roce 1947 se řada přeživších k masakru vrátila spolu s úředníky v rámci jednotky pro vyšetřování válečných zločinů. Ukázalo se však, že je nemožné sestavit dostatečně silný důkazní materiál k zahájení trestního stíhání. Řada klíčových svědků z řad Waffen-SS údajně zemřela na východní frontě, zatímco jiní se odvolávali na "přísahu SS" a odmítli vypovídat.

V roce 1988, po kampani britského poslance Jeffa Rookera, byl tento případ znovu otevřen, ale německý žalobce dospěl k závěru, že neexistují dostatečné důkazy k podání obvinění. Celý incident byl veřejnosti znovu připomenut v televizním dokumentu BBC Dunkirk z roku 2004.

Zdroj: Imperial War Museum, The National Archives

 Autor: Petr Svoboda

Komentáře

Dlouhan

04. 04. 2020, 19:01

Naprosto s Vami souhlasim Rudolfe 16 , nasledky ktere bude mit jednani Merkelove jsou nedozirne , mozna horsi nez chovani Hitlera, dojde ke zniceni evropske komunity ,
ktera bude nahrazena islamskou a pravem Saria , to je zamer teto zeny a tez vedeni cele EU .

lojza z lačnova

03. 04. 2020, 16:27

gombík ty jsi značka ren.

Rudolf16

03. 04. 2020, 11:53

Ten člověk má svůj názor a může se Vám líbit nebo ne. Pouze tupé hovado Vašeho ražení reaguje tak, že místo diskuse nalepí nálepku komunista. Jste obyčejný blbec a patrně eurohujer. Já s pánem celkem souhlasím, ikdyž nejsou všichni stejní. To co provedla Merkelová Evropě ve formě přijímání těch inženýrů a vědců tmavé pleti, je a bude ve svých důsledcích daleko horší, než to co světu udělal Hitler. Tak asi tak, blbečku.