V první polovině roku 2019 by chtěla Armáda ČR rozhodnout o dodavateli bojového vozidla pěchoty, které nahradí zastaralé obrněnce BVP-2. Na nákup je vyčleněno 53 miliard korun, za něž se má koupit celkem 210 vozidel v sedmi variantách, které zahrnují základní obrněnec pro přepravu a podporu osmi pěšáků (čili šestičlenného družstva a dvou specialistů) a dále vozidlo velitelské, průzkumné, dělostřelecké pozorovací, zdravotnické, vyprošťovací a ženijní. Hlavní výzbroj má tvořit 30mm kanon, vedle něhož má být nesen kulomet, protitankové řízené rakety a dýmové granátomety. Požaduje se i modulární pancéřování a možnost nainstalovat systémy aktivní ochrany. Max. rychlost má činit 65 km/h a max. dojezd na silnici 500 km. Armáda ČR v roce 2015 oslovila devět uchazečů, z nichž sedm odpovědělo, a na konci roku 2018 se vláda rozhodla požádat čtyři z nich o definitivní nabídky.

BAE Systems CV90

Konstrukčně nejstarším uchazečem je typ CV90 (Combat Vehicle 90), který od roku 1983 na žádost švédské armády vyvíjely tamní zbrojovky Hägglunds a Bofors. V současnosti se jedná o součást portfolia nadnárodní korporace BAE Systems. Do švédské armády byl CV90 přijat v roce 1993 a poté jej koupilo dalších šest evropských států, a sice Dánsko, Estonsko, Finsko, Nizozemí, Norsko a Švýcarsko. Výrobce zdůrazňuje zejména odolnost, obtížnou zjistitelnost či rozsah výzbroje.

Foto: Bojové vozidlo CV90

Psali jsme:Řidiči AČR: speciální výcvik na technicko-terénním polygonu

Nyní se nabízí pátá generace CV90 s označením Mk IV. Počáteční podoba měla max. hmotnost 23 tun, ovšem současná dosahuje již 37 tun. Vozidlo standardně nese věž s osádkou, která v různých zemích obsahuje kanon ráže 30, 35 nebo 40 mm, avšak lze použít i věž bez osádky, popř. věž s tankovým dělem ráže 105 či 120 mm. Vozidlo existuje i ve všech účelových modifikacích, které Armáda ČR poptává. Pohon CV90 zajišťuje osmiválec Scania v různých verzích, které nabízejí výkon od 410 do 746 kW. Vozidlo CV90 se může pochlubit také zkušenostmi z reálného nasazení, protože se objevilo v Libérii a Afghánistánu, kde došlo též k několika případům, kdy se tyto obrněnce staly cíli explozí improvizovaných výbušných zařízení (IED).

Foto: Bojové vozidlo CV90

V některých případech obstály dobře, ale v jiných došlo k úmrtím či zraněním vojáků. Celkem bylo vyrobeno přes 1280 kusů CV90, které strávily v provozu víc než 70 000 hodin. V Česku již firma BAE Systems podepsala smlouvu o spolupráci se státním podnikem VOP CZ a dále se společnostmi Meopta a Pramacom-HT.

GDELS ASCOD 2

O několik let mladší konstrukci nabízí typ ASCOD, který byl vytvořen jako společný program společností Steyr-Daimler-Puch z Rakouska a Santa Bárbara ze Španělska (odtud zkratka, jež znamená Austrian-Spanish Co-Development), jež se na začátku minulého desetiletí staly součástí nadnárodní společnosti General Dynamics European Land Systems (GDELS). Prototyp první generace vozidla ASCOD vznikl roku 1991, jenže kvůli finančním škrtům obou vlád došlo ke vstupu do služby až roku 2002. Výrobci však využili tuto prodlevu k dalšímu zdokonalování.

Psali jsme:Mýtická pasta Zimmerit: Německá ochrana tanků proti magnetickým minám

Foto: Bojové vozidlo ASCOD 2 

V rakouské armádě nyní slouží 112 vozidel pod jménem Ulan, kdežto Španělé postupně až do dnešní doby zakoupili celkem 356 obrněnců nazvaných Pizzaro a Pizzaro 2. Třetím zákazníkem se stala Velká Británie, kde je vývojová verze ASCOD 2 právě zaváděna do služby v rámci programu Ajax (mělo by být dodáno 589 kusů). Společnost GDELS v současnosti nabízí ASCOD 2, jehož prototyp byl představen poprvé v roce 2004, ve dvou variantách – ASCOD 35 a ASCOD 42, kde čísla uvádějí maximální hmotnost v tunách. Vyšší hmotnost u verze 42 je dána především vysokou úrovni modulární pancéřové ochrany proti balistickým i výbušným hrozbám (např. zdvojená podlaha) i prodlouženou korbou, obě verze vozidla mají i technologie snižující radarový i infračervený obraz, např. chlazení výfukových plynů a jejich odvádění za vozidlo. Mezi zajímavé prvky se řadí integrovaný izraelský elektronický systém Iron Vision pro dokonalý situační přehled po celém okolí vozidla.

Foto: Zadní část bojového vozidla ASCOD 2

O pohon se starají různé verze dieselových jednotek MTU, jenž mají u nejnovějších variant výkon od 530 kW až po 800 kW. První generace vozidel ASCOD má věž s osádkou a kanonem ráže 30 mm, avšak u verze ASCOD 2 lze použít různé typy věží s osádkou i bez ní a s různou výzbrojí, což dokazuje mj. verze s tankovým dělem ráže 120 mm. Dalším zajímavým derivátem je provedení Griffin III, které bylo vyvinuto pro US Army a nese kanon ráže 50 mm. Navíc ASCOD existuje ve všech účelových verzích, které požaduje AČR. Rakousko jej vyslalo do mise KFOR, takže nabízí i zkušenosti z operačního nasazení. Mezi plusy patří také mezinárodní charakter projektu, který dokládá možnost transferu technologií a výroby, podobně jako tomu je v rámci britského programu Ajax. Na případné výrobě pro Česko by se mohly podílet například firmy holdingu Czechoslovak Group, podnik VOP CZ, Meopta nebo Letecké přístroje Praha a Ray Service, se kterými už má GDELS podepsány memoranda či partnerské smlouvy. Již dnes vozidla ASCOD 2 využívá například světla a kabeláž právě od české firmy Ray Service.

PSM Puma

Německé vozidlo Puma se zrodilo v návaznosti na několik programů s cílem vytvořit náhradu za obrněnec Marder. Design společně vyvinuly firmy Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme, jež kvůli tomu utvořily podnik PSM (Projekt System Management), pod jehož hlavičkou se dnes Puma nabízí na světovém trhu.

Foto: Bojové vozidlo Puma

Prvních pět zkušebních vozidel Bundeswehr obdržel v roce 2004 a v listopadu 2007 bylo objednáno 405 sériových kusů, ale tento počet se pak snížil na 350, z nichž přes 200 je již dodáno. Konstrukce typu Puma akcentuje především vysokou odolnost, čemuž odpovídá mj. modulární pancéřování; v základní podobě Puma váží 31,5 tuny, s přídavným pancířem 43 tun. Významným prvkem designu je věž bez osádky, jež nese kanon ráže 30 mm a kulomet ráže 5,56 mm. V současnosti se na trhu nabízí zdokonalená verze Puma S1 a plánuje se varianta S2, kde se počítá s kulometem ráže 7,62 mm. O pohon se stará diesel MTU o výkonu 800 kW, který propůjčuje obrněnci dobrou pohyblivost. Hodně se mluví také o úrovni elektroniky, jež má výrazně zvyšovat schopnost vozidla efektivně působit na moderním bojišti, ale tento aspekt zároveň patří mezi zdroje problémů.

Foto: Bojové vozidlo Puma

Puma je totiž velmi nákladná (cena je oproti typům CV90 a ASCOD takřka dvojnásobná) a provází ji četné potíže v provozu. Kromě těch týkajících se elektroniky k nim patří problém s malou výškou prostoru pro pěšáky, neboť v Pumě může bezpečně sedět jen voják s max. výškou 184 cm (výrobce ale aktuálně tvrdí, že problém už vyřešil, resp. že prostor byl zvýšen na 194 cm). Z hlediska české armády představuje slabinu i nedostatečná přepravní kapacita (pouze šest mužů, zatímco AČR požaduje osm) nebo neexistence speciálních variant.

Rheinmetall Lynx

Nejnovějším z uchazečů ve výběrovém řízení je vozidlo Lynx, které nabízí již zmíněná firma Rheinmetall. Obrněnec vznikl v podstatě jako levnější alternativa k nákladnému typu Puma a zjednodušeně lze říci, že je to kombinace konstrukce Marder a některých technologií projektu Puma.

Foto: Bojové vozidlo Lynx

O vývoji není známo téměř nic a první prototyp verze Lynx KF31 byl představen coby velké překvapení v roce 2016. O dva roky později následoval prototyp větší a těžší varianty KF41, u níž může max. hmotnost činit 50 t, kdežto u KF31 je to max. 38 tun. Pohon zajišťuje diesel Liebherr o výkonu 560 nebo 850 kW. Chybějí konkrétní informace o odolnosti vozidla (výrobce uvádí obecně balistickou odolnost vůči „kanonům střední ráže“), pouze je známo, že má modulární pancéřování. Lynx KF31 je vybaven věží Lance, v níž je umístěný 30mm kanon a nezvyklý 7,62mm kulomet se třemi hlavněmi, a verze KF41 má věž Lance 2.0 s 35mm kanonem. Tyto věže standardně mají osádku, ovšem v případě potřeby je lze ovládat i dálkově. Výrobce zveřejnil i grafické podoby několika účelových variant, avšak zatím existují jen ony dva prototypy. Lynx vznikl jako soukromá exportní iniciativa, a tudíž není zaveden ve službě a postrádá zkušenosti z provozu, avšak již se zapojil do výběrového řízení v Austrálii a v prosinci 2018 se jeden kus KF41 zúčastnil přehlídky v Kataru, což vzbudilo spekulace, že se právě tato země stane prvním odběratelem. Firma Rheinmetall uvádí, že Lynx využívá mnoho osvědčených komponentů, akcentuje rovněž jeho modularitu a uvádí, že dokáže téměř kdekoli v zákaznické zemi vybudovat novou produkční linku.

Foto: Zadní část bojového vozidla Lynx

Shrnutí 

Ze srovnání čtveřice typů vychází pro Armádu ČR jako nejméně vhodný Lynx. Existuje totiž jen v několika prototypech, tedy nenabízí zkušenosti z provozu a reálně neexistuje v účelových verzích. Rheinmetall a němečtí výrobci vojenské techniky i výzbroje obecně nemají zkušenosti se spoluprací s českým průmyslem, stejně tak česká armáda nemá zkušenosti s německou technikou (až na nechvalně proslulá vozidla Dingo 2). Problematické jsou i některé parametry. Přes moderní až futuristické tvary, nejnovější vybavení a velkorysý vnitřní prostor jde o nejtěžší vozidlo ze všech čtyř vytipovaných kandidátů. Operační váha KF41 ve verzi bojové vozidlo pěchoty dosahuje hodnoty 44 tun, maximální hmotnost pak 50 tun, přičemž vozidlo nemá vyšší stupeň odolnosti, než jaký je u ostatních BVP (výrobce uvádí, že KF41 může váži 34 tun, ovšem v této konfiguraci jde pouze o obrněný transportér vybavený jen lehkou bojovou věžičkou opatřenou kulometem a základní odolností). Jen pro srovnání, Puma zbavená přídavného pancéřování má hmotnost 31,5 tuny, v maximální výbavě a odolnosti 43 tun, základní verze bojového vozidla pěchoty ASCOD 2 v provedení 35 může vážit až 35 tun (v základu 31 tun), provedení 42 v základu váží 38 tun, v maximálním vybavení a nejvyšší odolnosti porovnatelné s typem Puma hmotnost vozidla ASCOD 42 činí 42 tun. U CV90 se maximální váha rovná 35 tunám, u nejnovější modifikace CV90 MKIV je to pak 37 tun.

Nejvíce kontroverzí přináší typ Puma, jenž je sice technologicky vysoce pokročilý a je zaveden v sousedním Německu, ale nesplňuje kapacitní požadavky AČR, která požaduje konfiguraci 3+8, Puma má totiž interiér určený pro osádku 3+6. Německá armáda v této souvislosti nyní i řeší nedostatečné vnitřní rozměry interiéru, což bylo vozidlu dáno do vínku už při zadávání specifikací a takticko-technických dat budoucího uživatele. Puma je vozidlo navržené přesně podle představ Bundeswehru, proto mohou být některé jeho parametry pro jiné uživatele nevhodné. Stejně jako v případě Lynxu neexistují ani další účelové verze. V současnosti navíc stroje ve výzbroji Bundeswehru trpí řadou poruch, mají problémy se zastaralým elektronickým vybavením, které si německá armáda objednala a nyní řeší dodatečné modernizace, přitom ale jde o velmi nákladnou techniku na pořízení. 

Podstatně lepší možnosti představují typy CV90 a ASCOD, jež jsou zavedeny v evropských armádách, existují ve všech požadovaných verzích, jejich výrobci již mají vybudované i vazby na český průmysl a nabízejí příznivou cenu. CV90 má o něco starší konstrukci, a proto i více zkušeností z provozu. Jde jen o to, do jaké míry a jakým způsobem lze konstrukčně a koncepčně nejstarší, ale osvědčené vozidlo adaptovat pro současné, ale především budoucí požadavky moderního bojiště. Odpovědí by mohla být modifikace CV90 MKIV, kterou firma BAE Systems v minulém roce na několika akcích a veletrzích představila. V provozu je navíc několik účelových verzí, které bude požadovat i česká armáda. Obrněnec ASCOD 2 představuje současníka typu Puma, jeho prototyp byl představen ve stejném roce (2004), kdy vznikly první prototypy Pumy. ASCOD 2 vychází z osvědčeného staršího designu, a proto kombinuje vysokou úroveň spolehlivosti, odolnosti a pohyblivosti, ale zároveň nabízí možnost používat různé typy moderních věží a nejnovějšího vybavení a systémů podle požadavků provozovatelů. Existuje navíc ve dvou hmotnostních verzích a v celé řadě účelových variant. V neposlední řadě jeho výrobce společnost GDELS má nejsilnější a nejdelší vazby na domácí průmysl, a to už od dob vývoje a výroby vozidel Pandur II CZ 8x8 v České republice a jejich zavádění do české armády.