U příležitosti nedožitých 95. narozenin byla v Podskalské ulici čp. 3 v Praze 2 odhalena pamětní deska Joy Kadečkové, rozené Turner. Ta byla za druhé světové války příslušnicí Ženských dobrovolných leteckých sil (WAAF) a v Československu žila od konce druhé světové války.

Foto: Před pamětní deskou, čestnou stráž stojí Lucie Eliášová a Robert Speychal |Autorka fotografie: Soňa Pokorná

V Podskalské ulici žila až do své smrti. Pamětní desku zrealizovala městská část Praha 2, které Joy Kadečkové udělila v roce 2005 čestné občanství. Ve stejné městské části se také natáčely některé scény filmu Nebeští jezdci, pro který byla Joy odbornou poradkyní, a který radnice nyní připomíná výstavou připravenou naším klubem vojenské historie. Pokud vím, tato pamětní deska je první takovou upomínkou na příslušnice WAAF a doufám, že se jí další města či organizace nechají inspirovat.

Psali jsme:Burkina Faso nabírá 5000 nových vojáků. Mají se zapojit do boje s islámskými teroristy

Foto: Odhalení pamětní desky se účastnilo i několik tříd základních škol | Autorka fotografie: Soňa Pokorná

Joy Turner - Kadečková se narodila 6. prosince 1921 v Londýně. V roce 1941 vstoupila do WAAF. Po šestitýdenním výcviku se stala radarovou operátorkou. Mezi její práci patřila komunikace s posádkami, jejich navádění na cíl i navracení domů. S Československem se spojil její osud ve chvíli, kdy potkala svého nastávajícího manželka, československého pilota Aloise Mžourka ze středočeské obce Hospozín. Ten svou vojenskou kariéru v RAF začal jako pilot 311. bombardovací perutě a posléze jako pilot dopravní letky. S Joy se seznámili, jak vždy vzpomínala, vcelku klasicky na tehdejší poměry. Na taneční zábavě, kdy byla vyzvána k tanci poněkud neotřele: „take off your clothes and go dance", tedy „svlékněte se a pojďte tančit". Joy měla tehdy doručit jen vzkaz komusi, kdo na této zábavě byl, a tak tam stála v kabátu. Vzpomínala, že to byla láska na první pohled. O nějaký čas později se vzali, v květnu 1944 se jim narodil syn, ale o pět měsíců později Alois Mžourek zahynul. Protože Joy svému manželi slíbila, že se spolu po válce vrátí do Československa, svůj slib splnila i přes jeho smrt.

Foto: Pamětní desku odhalili dcery, syn a vnučka Joy Kadečkové, starostka Prahy 2 Jana Černochová a i já jsem měl tu čest | Autorka fotografie: Soňa Pokorná

Když přiletěla, nikdo z jeho rodiny ji v pro ni neznámém Československu nečekal. Telegram o jejím příjezdu dorazil až druhý den. Ten tak strávila v nejistotě ubytovaná u Československého Červeného kříže. Po nějaké době se podruhé vdala, ale podobně, jako byly perzekuovány rodiny československých příslušníků RAF, byla komunisty postižena i její rodina. Ona sama byla vyhozena z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde pracovala, její manžel ze studií. Podobně musela opustit i časopis Czechoslovak Life, a to za svůj postoj k okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Ani tehdy neuvažovala o návratu do vlasti. V té době byla deset let dobrovolnou cvičitelkou ve Slavoji Vyšehrad a spoluzakladatelkou ženského pozemního hokeje v Československu. Joy Kadečková se podílela nejen na filmu Nebeští jezdci a překladu stejnojmenné knihy, přeložila také desítky dalších knih, s angličtinou pomáhala například zpěvačce Evě Olmerové. Angličtinu také vyučovala. Pracovala také jako dobrovolnice v Armádě spásy, Nadace Sue Ryder a v dobročinné organizaci Air Bridge Association. Dne 22. března 2005 jí bylo uděleno čestné občanství městské části Praha 2, kde žila. Zemřela nečekaně 20. dubna 2006. Na její přání se rozloučení s ní konalo k úzkém kruhu rodinném a její popel byl rozptýlen v Motolském hřbitově.

Psali jsme:Nyní si můžete půjčit knížky Martina Marcina, Jiřího „Regi“ Schamse nebo Petra Pavla

Foto: Joy Kadečková za války (vlevo), Joy Kadečková a autor článku na plese Svazu letců (uprostřed), Joy Kadečková na společenské akci Ministerstva obrany ČR (vpravo)

Joy jsem měl možnost poznat při přípravě výstavy o filmu Nebeští jezdci. Seznámili jsme se na setkáních bývalých příslušníků RAF a byla mi cenným zdrojem informací o tomto filmu. Fascinovalo mne, že ani po roce 1948, ale ani později neuvažovala o tom, že by opustila Československo, které jí bylo nepřátelské a kde do svého druhého sňatku neměla nikoho jiného, než sebe, a to i přes to, že bývala pravidelně vyhazována ze zaměstnání. Když jsem se jí ptal, jak by srovnala Československo a Velkou Británii, už nevím v čem, říkala, že srovnávat nebude, že Československo se jí stalo domovem. Asi pochopíte, s jakými pocity jsem přijal pozvání k ní domů na čaj. Na čaj o páté od anglické dámy. Potkávali jsme se pak občas, až jednoho večera zazvonil telefon a Zuzana Husmannová mne informovala, že Joy měla ten den pohřeb. I proto jsem rád, že při vernisáži výstavy o československých letcích RAF v Poslanecké sněmovně jsem se potkal, mimo jiné, se starostkou městské části Praha 2 a poslankyní Janou Černochovou, a že ona pomohla naši prvotní ideu na tuto pamětní desku uskutečnit. Jí a městské části Praha 2 patří i poděkování za finanční příspěvek na výše uvedenou výstavu o filmu Nebeští jezdci, kde si Joy Kadečkovou můžete připomenout až do 15. 12. Na adrese Podskalská 3, Praha 2 ji najdete připomenutou natrvalo.

Filip Procházka
KVH 276th Sqdn (reenacted) RAF