EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Česká odstřelovačská puška vz.54: Zbraň, na kterou historie skoro zapomněla

 06. 02. 2020      kategorie: Vojenská výstroj      5 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Odstřelovačská puška vz.54 patří k méně známým počinům českého zbrojního průmyslu a to i přesto, že byla vyráběna v poměrně hojných počtech a v československých ozbrojených složkách se dočkala poměrně širokého a dlouhého nasazení.

Její vývoj začal po druhé světové válce, která všem ukázala obrovskou důležitost a užitečnost odstřelovačů na bojišti. Ve výzbroji čs. armády tehdy bylo hned několik odstřelovacích pušek různých ráží a zemí původu (původně německé G43, sovětské Mosin-Nagant vz. 91/30 apod.), což samozřejmě nebylo ideální a logická snaha o sjednocení tak vedla k zahájení vývoje zcela nové odstřelovací pušky čs. výroby.

První verze, značená ZG 49 Sn, vznikla ve Zbrojovce Brno v roce 1950 a jednalo se o pušku v ráži 7.92x64mm, což byl experimentální náboj, vzniklý kombinací nábojnice loveckého náboje ráže 8x64mm a střely 7.92mm Mauser. Této experimentální zbraně však vzniklo pouze dvacet kusů, které prošly vojskovými zkouškami, aby byl v roce 1951 tento projekt armádou zamítnut. Následně byl v roce 1952 armádou vznesen nový požadavek na odstřelovací pušku, tentokrát již ve standardní ráži 7.62x54R. 

LCpl. B.D. Young z 1.divize USMC prohlíží Odstřelovací pušku vz.54, nalezenou ve skrýši během operace Oklahoma Hills severozápadně od Da Nang. nam valka
Foto: LCpl. B.D. Young z 1.divize USMC prohlíží odstřelovací pušku vz.54, nalezenou ve skrýši během operace Oklahoma Hills severozápadně od Da Nang | US Army


Podnik Projekta Brno pod vedením konstruktéra Otakara Galeše připravil do roku 1953 hned dvě varianty, přičemž jedna využívala konstrukci závěru pocházející z pušek Mauser a druhá byla zkonstruována na základě pušek Mosin-Nagant vz. 91/30. Obě byly známy pod označením ZG 51 Sn. Kromě toho vznikl například i prototyp se závěrem Mauser a odnímatelným zásobníkem; ostatní varianty měly klasickou nábojovou schránku a nabíjely se přes otevřený závěr, stejně jako původní pěchotní pušky. Pušky zkonstruované na základě Mosin-Nagant se během následného testování ukázaly jako suverénně nejlepší a byly tak vybrány pro sériovou výrobu a zavedení do výzbroje pod označením vz.54.

Detail uchycení zaměřovacího dalekohledu Meopta 2,5 x 6P
Foto: Detail uchycení zaměřovacího dalekohledu Meopta 2,5 x 6P | Militaria


Jednalo se o opakovací pušku klasické konstrukce, jejíž mechanismus byl de facto shodný s puškou Mosin-Nagant. Válcový odsuvný závěr je až na upravenou (prodlouženou a ohnutou, aby jí nepřekážela v pohybu optika) kliku závěru shodný s puškami Mosin-Nagant, stejně tak je shodné i pouzdro závěru a nábojová schránka na pět nábojů 7.62x54R. Hlavně byly nově vyrobené z kvalitní oceli v POLDI Kladno. Puška byla vybavena klasickými mířidly s krytou, stavitelnou muškou a stavitelným hledím, cejchovaným od 100m do 1200m. Standardně byla osazena optikou Meopta s pevným zvětšením 2.5x6, samozřejmě výškově i stranově stavitelnou a umístěnou na boční montáži. Pažbení bylo z mořeného a lakovaného březového nebo topolového dřeva.

Tyto pušky byly oblíbené hlavně pro svoji jednoduchost a spolehlivost a v armádě sloužily až do počátku 70. let, kdy byly nahrazeny poloautomatickými SVD (Dragunov) ruské, resp. sovětské výroby.

77085848_10212586723661731_7799819600635363328_o_1
Foto: Puška vz.54 | Archiv VHÚ

U SNB a především jejího 14. útvaru, tedy de facto předchůdce dnešního URNA, však sloužily dále. Na přelomu 90. let byly pušky ve vlastnictví (tehdy už) Policie vybaveny novými, moderními, stavitelnými dřevěnými pažbami, sklopnými dvojnožkami a lištami, umožňujícími montáž známých a podstatně lepších optik PSO-I 4x25, používaných i na armádních Dragunovech. V této podobě a pod označením vz.54/91 je URNA i další zásahové jednotky Policie používaly ještě několik let, než byly nahrazeny výrazně modernějšími puškami, jako například Sig Sauer SSG 3000. Zbraně vyřazené armádou byly uvolněny do civilního prodeje a samozřejmě se staly poměrně oblíbenými mezi sportovními střelci, myslivci, lovci a dalšími nadšenci a dodnes je s trochou štěstí možné pušku vz.54 sehnat. Kam se poděly modernizované vz.54/91 není známo, na civilním trhu se podle všech dostupných informací neobjevily.

Video: Střelba z pušky vz.54 / YouTube

 Autor: Griffon

Komentáře

Perry

13. 06. 2020, 10:52

Kdysi ve SR byl fundovaný článek o vzniku pušky vz.54. Autor výslovně uváděl, že se zbraň nevyráběla kompletné nová, ale pouzdra závěrů a závěry pocházely ze skladových Mosinů po čs . armádním sboru v SSSR. Pušky byly rozebrány, vytříděny, proměřeny a díly s vyhovujícími tolerancemi slícovány a použity. Závity pro uchycení hlavně do pouzdra musely být kvůli nevyhovujícím tolerancim přestruženy a vyrobeny nové hlavně se závity příslušných rozměrů. Nové pažby samozřejmě také. Nakolik byly použity další drobné díly spoušťového a zásobovacího mechanizmu už uvedeno nebylo.

Kamil Plíšek

31. 05. 2020, 11:10

Článek je plný nepřesností. Ostřelovací pušky ZG 49 Sn. nebyly prvními prototypy OPu vz. 54, ale vycházely z lovecké pušky ZG 47, vyráběné v mnoha rážích, mimo jiné i v 8x57 JS. Náboj 8x64 není žádný experiment, ale běžný lovecký náboj, vzniklý prodloužením náboje 8x57 na 64 mm délky nábojnice. Omyl vzniká z měření vývrtu, kdy Němci je od počátku měří v polích, kde má 7,92 mm, kdežto my jej měříme v drážkách, kde má 8,22 mm. Konstruktér se nejmenoval Otokar Galeš, ale GALAŠ, byl to znýmý český konstruktér a vášnivý myslivec. Nepřesnosti autora by vydaly na několik dalších článků.

Jura

29. 03. 2020, 14:51

Puška asi nebyla špatná, ale nic převratného čím by se zapsala do historie to nejni, kombinace známých osvědčených věcí z kvalitního materiálu a předpokládám kvalitně zpracováno takže přijít k njaké uložence by mohlo dávat smysl.

gogo

19. 03. 2020, 13:19

chlap, co pušku vymýšlel, se jmenoval Galaš, nebyl to vedoucí, ale spíš lovec a obchodník, puška používala součástky z Mosinů a většina jich skončila ve Svazarmu...tolik rádio Jerevan...nebylo by lepší psát pohádky, pane autore?

Armyboy

06. 02. 2020, 15:23

V roce 1961 až 1963 byla tato puška v každém jednom družstvu motorizovaných praporů 1. Pohotovostní brigády MV ČSR. Tedy každá rota jich měla devět, prapor 27 ks.