EXCALIBUR - 3.8.
Nejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cystNejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cyst
Opravdu profesionální batohy bez kompromisůOpravdu profesionální batohy bez kompromisů
KERBEROS - 2.2.

Partička z Vlašimi rozjela pevnostní muzeum u Králík

 16. 07. 2015      kategorie: Vojenská historie      0 komentářů

Bunkrologové, zelení mužíci, blázni. Různé pojmenování patří nejen partě kolem Michala Švestky, který se společně se svým otcem a kamarádem pustil do provozu pevnostního muzea na Kralicku. „Železobetonovou úchylku jsem zdědil," směje se při rozhovoru právě Michal Švestka, se kterým jsme krátce pohovořili o tom, jak je v dnešní době náročné vést pevnostní muzeum a pečovat o objekt československého opevnění, které mělo v minulosti chránit naše hranice.

ks8_00
Foto:  Pěchotní srub K-S 8 "U nádraží"

Michale, jak jste se vůbec k tomuto jistě zajímavému koníčku dostal?

„Dostal jsem se k tomu jednoduše přes svého dědu a tátu. Děda byl u armády a zajímal se o historii od malička a přivedl k tomu i mého tátu a ten i mě. Moje první vzpomínky jsou na Boudu, kde jsme chodili podzemím s lucerničkami. Díky tomu, že mě táta přivedl k této železobetonové úchylce, jsem získal i vlastenecké cítění. Prvopočátky všeho byly právě na tvrzi Bouda, poté následovalo založení Vojenského muzea Králíky, zde jsme se potkali s tehdejšími správci pěchotního srubu K-S8. A jak to bývá, slovo dalo slovo a najednou jsme se ocitli na osmičce, kde jsem se stal nejmladším průvodcem, než přišel jistý pan Paýr se svým synem. (smích) Poté jsme se dostali zpět do muzea a letos hlásíme návrat na osmičku."

ks8_01
Foto: Pěchotní srub K-S 8 na počátku 90. let / autor Martin Ráboň

Jak to bylo s bunkrem, před vaším příchodem letos na jaře?

„Objekt byl zhruba tři roky uzavřen a naše skupina se během té doby podílela na pracích v nedalekém Vojenském muzeu Králíky a během letošní schůze Kralické pevnostní oblasti (KPO) přišla ze strany hejtmana pardubického kraje prosba, aby bylo otevřeno co nejvíce muzeí a tím přišla myšlenka a záhy i realizace znovu zpřístupnění pěchotního srubu K-S8 veřejnosti v pravidelných intervalech. To znamená během společných víkendů v KPO, které probíhají vždy poslední víkend v měsíci."

Jak to v okolí objektu vypadalo po těch třech letech?

„Bezprostřední okolí bunkru potřebovalo osvobodit od všude přítomné trávy a polámaných stromů. Dále bylo potřeba zjistit v jakém stavu je vnitřní vybavení, které naštěstí bylo v pořádku, ale i tak nás čeká spousta práce."

ks8_02
Foto: Jedna z výstavek věnovaná plynovým maskám uvnitř srubu

Jaké konkrétně máte plány na nejbližší období?

„V plánu máme jednak v útrobách objektu upravit a rozšířit expozice a co se týče zevnějšku, čeká nás obnovení nátěru a nutná oprava části omítky u repliky pozorovacího zvonu. Seznam je to sice krátký, ale časově to bude náročné."

Co aktuálně může vaše muzeum nabídnout?

„V útrobách bunkru se nachází expozice toho, jak to v objektu přibližně vypadalo během zářijové mobilizace a také je zde k vidění upomínka toho, jak Němci během okupace zkoušeli odolnost objektu svou výzbrojí, aby se připravili na útok proti mažinotce. Dále se zde nachází výstava vybavení lehkého opevnění tzv. řopíků, ukázka munice, která se používala během druhé světové války a také modernější kusy. Poslední zastávkou během prohlídek bývá ukázka týkající se protichemických ochranných prvků a vzpomenout necháváme i na Karpatsko-dukelskou operaci a Důl Richard. Dále v objektu připomínáme osobnost důstojnického sboru naší předválečné armády - plukovníka Bohumila Boreckého. Samotný objekt K-S8 „U nádraží" je unikátním srubem v celé linii KPO. Důvodem je to, že se nachází na zlomu linie a tím pádem jsou zde střílny řešeny trochu atypicky oproti ostatním pěchotním srubům v okolí. Návštěvníkům se snažíme co nejvíce a nejvěrohodněji přiblížit to, jak naší předci chtěli bránit svou vlast a jaký účel mělo opevnění plnit."

ks8_03
Foto: 4,7 cm protitankový kanón vz. 36 tzv. L1

Jak je vůbec finančně náročné udržovat vše v chodu? Daří se vám náklady nějakým způsobem hradit?

„Je to poměrně náročné, a to nejen finančně, ale také časově. My z Vlašimi to máme do Králík tři hodiny cesty. Takže už jen samotná cesta nás stojí určité finance a k tomu musíme přičíst materiál na opravy a další věci. Jsme neziskovou organizací a veškeré vybrané finanční prostředky z dobrovolného vstupu jdou na opravy a nutnou údržbu objektu. Vše děláme ve svém volném čase, takže o tom, že si přivyděláme, nemůže být ani řeč. Snažíme se všemožným způsobem nás zpropagovat a snažíme se sehnat i sponzory, kteří by nás podpořili ne jen finančně, ale třeba i materiálně."

Jaká byla zatím návštěvnost?

„Jsme rádi, že za první tři víkendy jsme přivítali více než sto padesát návštěvníků, kteří byli straně rádi, že je náš srub opět otevřen a vyjádřili nám podporu, což nás hodně potěšilo a dodalo nám sílu a odhodlání do dalších prací."

Čím se může srub pochlubit? Co je největší lákadlo podle vás?

„Naší největší chloubou bezesporu je v republice první replika pevnostního kanónu L1 ráže 47 milimetrů, kterou jsme sami vlastními silami dokázali po částech složit do dnešní podoby. Práce nám trvaly zhruba dva roky. Dále pro zpestření prohlídek jsme se s kolegy rozhodli navléci se občas do dobových uniforem. Já budu reprezentovat Třetí říši v uniformě polního četníka a prvorepublikovou armádu bude zastupovat dva z mých kolegů."

ks8_04
Foto: Michal Švestka (v popředí) ve své uniformě vyhlíží návštěvníky. (Ilustrační foto: F. Procházka)

Německá uniforma na československém opevnění?

„Není to jen o Československé armádě, ale i o té německé, která paradoxně na našem opevnění trávila více času. Z toho důvodu ta německá uniforma. Není to o tom, že bychom podporovali myšlenky hnutí potlačujících lidská práva a svobody, ale jedná se čistě o připomínku našich dějin, kam patří i německá okupace."

Když už jsme u toho. Jaký je váš soukromý názor na období září 1938?

„Kralická pevnostní oblast patřila v září 1938 k nejvíce vybaveným a stavebně dokončeným úsekům, který by byl schopen vést obranné boje. Vše je věc pohledu, ale můj osobní názor je ten, že jsme se bránit rozhodně měli! Víte, kdy se podíváte na tu dobu, jak se národ dokázal semknout a muži byli ochotni položit své životy, tak to už se nikdy neopakovalo a opakovat podle mého názoru ani nebude. Mnichovskou zradou přišel národ o svou hrdost. Mnoho lidí tvrdí, že by nás Němci jednoznačně přejeli, ale to není tak jisté. Samotní němečtí generálové se po obsazení našich pevností vyslovili s velkým vděkem Adolfu Hitlerovi, že nemuseli československé pevnosti dobývat, ale že je mohli využít jako cvičiště pro pozdější útok na Francii. Na toto téma by se dalo hovořit hodiny a hodiny. Prostě můj názor je ten, že jsme se bránit měli a tím bych to celé uzavřel."

Více informacích o borcích, kteří se starají o pěchotní srub K-S 8 "U nádraží" se dozvíte na jejich webových nebo facebookových stránkách.

 autor: Jiří Paýr

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

AFG