EXCALIBUR - 3.8.
Nejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cystNejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cyst
KERBEROS - 2.2.

Pražská čára, část 2.

 02. 09. 2015      kategorie: Vojenská historie      0 komentářů

V první části článku o Pražské čáře se čtenář mohl dočíst o obecné historii této pevnostní linie. V tomto pokračování se dozví něco o zdejších muzejních objektech, které díky péči dobrovolníků ožívají a připomínají pohnutou historii Československa na konci 30.let minulého století.

A4-17 foto KVH Doksy – kopie
Foto: Krásný zrekonstruovaný řopík v Doksech u Prahy

Ve směru od jihu na sever první rekonstruované řopíky najdeme v Karlštejně ve stavebním úseku B7 – Budňany. Ve zdejším úseku se sousedním úsekem B6-Beroun se nachází nejvíce dochovaných objektů, které byly ušetřeny odstřelu a byly znehodnoceny zabetonováním interiéru.

Expozieze MLOK foto Zdeněk Jenčík – kopie
Foto: Expozieze MLOK / foto Zdeněk Jenčík

Jako první zde byl rekonstruována pevnůstka číslo B-7/13/D2. Díky tomu, že se nacházela ve skále, byla opatřena atypicky několikametrovou přístupovou chodbou. Během vybourávání betonové směsi při rekonstrukci bylo odhaleno téměř kompletní vnitřní bednění, což je u muzejních objektů rarita.

Navíc zde byli nalezeny i dochované věšáky na výstroj osádky včetně saka uniformy prvorepublikového vojáka. Bohužel díky podnikatelskému záměru majitele okolního pozemku byl tento muzejní objekt se zdařilou rekonstrukcí uzavřen a dnes zmizel v zástavbě letní zahrádky restaurace.

Muteum lehkého opevnění Karlštějn (MLOK) foto Zdeněk Jenčík
Foto: Muzeum lehkého opevnění - Karlštějn (MLOK) / foto Zdeněk Jenčík

Hned sousední objekt číslo B-7/12/A-160Z je intenzivně rekonstruován od léta 2014 a od roku 2015 bude nově zpřístupněn jako muzeum.

Snaha o rekonstrukci proběhla i na pevnůstce B7/9/A – 200Z. Po odcizení mříže bylo však od rekonstrukce upuštěno.

V sousedním úseku B-6 Beroun se nachází další muzejní objekt B-6/51/E. Jeho největší zvláštnost není vidět neboť je ukryta pod pevnůstkou. Jde o základovou desku, která byla původně pro pevnůstku typu D (pevnůstka pro boční palbu s jednou střílnou). Další zvláštnost, která je už více patrná, jsou zbytky původního maskovacího nátěru na týlové stěně objektu. Hlavním úkolem „padesátjedničky" bylo postřelovat silnici vedoucí od Berouna směrem na Prahu (V tu dobu hlavní silniční tah na Prahu v tomto prostoru. Blízká dálnice byla postavena později.) a údolí s železnicí. Původně zabetonovaný interiér byl vybourán a dnes je zrekonstruován do podoby z roku 1938.
Více info na: csopevneni.xf.cz

Nedaleko od tohoto místa na okraji autobusového nádraží v Berouně se nachází také rekonstruovaná pevnůstka 116/128/A-160Z . Díky její poloze v zástavbě města nebyla za okupace odstřelena a byla znehodnocena jen zabetonováním interiéru. Díky poloze na říční navigaci se zde nepočítalo s provedením kamenné rovnaniny a hliněného záhozu. V případě povodní se předpokládalo odplavení tohoto prvku lehkého opevnění. Z tohoto důvodu měla být opatřena čelní stěna nasměrovaná k předpokládanému útoku nepřítele opatřena netypicky maskovacím nátěrem a háky pro uchycení maskovací sítě.

116_128_A-160z foto Zdeněk Jenčík – kopie
Foto: Další zrestaurovaný řopík v Berouně

Během rekonstrukce bylo zjištěna další zajímavost v podobě nedokončených podlah a návštěvníci tak mohou uvnitř objektu vidět jejich rozpracovanost. Jednou ze zvláštností je i abstinence indukční šachty. Ta byla stavěná před vchodem pevnůstek v záplavové oblasti. Vidět takovou šachtu lze u nedalekého řopíku B-6/42/A-200Z.
Více info na: csopevneni.xf.cz

Bez zajímavosti ani není vysoký počet objektů lehkého opevnění v blízkosti Berouna. V tomto prostoru se předpokládal jeden z hlavních směrů útoku nepřítele a stavební úseky B6-Beroun a 116-Berounka tu tvořily čtyři za sebou jdoucí sledy pevnůstek a tím pádem nejsilněji opevněný prostor Pražské čáry.

Nejbližší muzejní objekt ve směru od jihu k severu je umístěn pod silnicí Bratronice-Dolní Bezděkov.

legendární prodloužený řopík pod silnicí Dolní Bezděkov-Bratronice (A4_51) foto Zdeněk Jenčík
Foto: Legendární prodloužený řopík pod silnicí Dolní Bezděkov-Bratronice / foto Zdeněk Jenčík

Jedná se o atypický řopík A4/51/A-200-speciální, který je zapuštěn do silničního náspu a díky tomu je extrémně prodloužený a v jeho střední části je šest metrů dlouhá místnost využívána jako prostor expozice věnované našemu opevnění. V roce 1992 zde musela být při zahájení rekonstrukce opět pracně vybourána betonová zazdívka.
Více info na: codyprint.cz/muzeum/bratronice_bunkr.html

Expozice pod silnicí v A4_51 foto Zdeněk Jenčík – kopie
Foto: Expozice řopíku pod silnicí / foto Zdeněk Jenčík

Podobné atypické umístění měla i pevnůstka A3/11/A-140Z, která byla zapuštěna do železničního náspu bývalé úzkorozchodné železniční trati Slaný-Smečno. V době výstavby byla tato bývalá trať využívána jako místní komunikace. Díky takovému umístění nebyl narušen systém paleb. Vstup byl řešen z obou stran úzkou chodbou v týlu objektu.

V Dolním Bezděkově na návrší nad místní hospodou byl v minulosti také rekonstruován řopík 112/113/D2Z. Díky neoprávněným nárokům majitele sousedního pozemku na tento objekt byly v roce 2006 rekonstrukční práce přerušeny. Jako zajímavost lze uvést netypické provedení nasměrování objektu. Pevnůstky typu D byli projektovány jako jednostřílnové pro boční palbu, ale zde byla postavena tak aby postřelovala čelně údolí Kačeckého potoka. Pro takovou čelní palbu byly většinou stavěny pevnůstky typu E, které měly uzpůsobenou konstrukci právě pro takové čelní postřelování.

Jediná pevnůstka typu E dochovaná na Pražské čáře foto Miloš Doležal
Foto: Jediná pevnůstka typu E dochovaná na Pražské čáře / foto Miloš Doležal

Díky nezvyklému natočení mohla být osádka ohrožena nepřátelskou střelbou a vchod do bunkru musela chránit kamenná předprseň. Navíc byla roura granátového skluzu osazena pod nezvyklým úhlem. Směr vyústění skluzu byl navíc zalomen směrem do týlu.

Dalším dochovaným a rekonstruovaným objedktem je řopík s označením A-4/17/A-180Z poblíž obce Doksy u Kladna. Zajímavý je svým zapuštěním v prudkém svahu. Díky této skutečnosti jeho kamenná rovnanina plnila více drenážní účel pro odvod vody než ochranu před nepřátelským dělostřelectvem a proto byla i zúžena na polovinu. Zdejší řopík se navíc může pyšnit tím, že během vybourávání betonového vyplnění interiéru při rekonstrukci byla odkryta zachovalá původní vnitřní výdřeva a plechové lapače pro odvod kouře při střelbě.
Více info na: kvh-doksy.wgz.cz/rubriky/objekt-a-4-17-a-180

Poblíž Kladna vedle zámku ve Smečně se nalézí také řopík A-3/41/B2-80. Jedná se o první objekt lehkého opevnění v ČR zrekonstruovaný do původního stavu!

První zrekonstruovaný řopík do původního stavu v čr foto Vojenský skanzen Smečno
Foto: První zrekonstruovaný řopík do původního stavu v ČR / foto Vojenský skanzen Smečno

Před odstřelem za okupace jej zachránila obava z poškození barokní sochy v zahradě blízkého zámku. Dnes je součástí Vojenského skanzenu Smečno kde je vystavována i historická vojenská technika. K tomuto skanzenu také patří jediný dochovaný objekt lehkého opevnění vz.36 na Pražské čáře u obce Drnov.
Více info na: vojensky-skanzen-smecno.webnode.cz

jediná dochovaná pevnůstka starého typu (vz.36) foto Vojenský skanzen Smečno – kopie
Foto: Jediná dochovaná pevnůstka starého typu (vz.36) / foto Vojenský skanzen Smečno

Poslední z muzeí ve směru od jihu na sever v okolí Prahy je jeden z nejzajímavějších objektů našeho opevnění. Unikátní pevnůstku je možné vidět v obci Sazená. Působí nenápadným dojmem obecní váhy a ani místní obyvatelé do zahájení rekonstrukce netušili, že útroby této budovy skrývají objekt opevnění. Za jeho existenci se zasloužil sám ředitel opevňovacích prací generál Karel Husárek, který dodatečně navrhl zesílit zdejší obranu zadáním dvou pevnůstek ve zmiňované obci.

Pevnůstka vestavěná do obecní váhy v Sazené foto  Tomáš Halanič
Foto: Pevnůstka vestavěná do obecní váhy v Sazené / foto Tomáš Halanič

Druhý dodatečně zadaný objekt je také považován za unikát našeho opevnění. Do patra barokního mlýna tu byla vestavěna pevnůstka s jednou střílnou a dvěma vchody.

pevnůstka vestavěná do barokního mlýna v Sazené v označeném okně je zazděná střílna, patrný je  zbytkem periskopu čouhajícího ze zdi foto Tomáš Halanič
Foto: Pevnůstka vestavěná do barokního mlýna v Sazené v označeném okně je zazděná střílna, patrný je zbytkem periskopu čouhajícího ze zdi / foto Tomáš Halanič

Stabilitu pevnůstky zajišťoval masivní železobetonový pilíř, na který byla stavba následně postavena.
Více info na: www.ropiksazena.cz

Sazena mlýn interier foto Pražská čára Československé opevnění z let 1936-38 autor Radan Lášek
Foto: interiér vestavěné pevnůstky / foto Pražská čára Československé opevnění z let 1936-38 autor Radan Lášek

Použité prameny:

„Pražská čára" Československé opevnění z let 1936-38 autor: Radan Lášek
www.codyprint.cz
www.csopevneni.xf.cz
www.ropiksazena.cz

 autor: Zdeněk Jenčík

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

AFG