Po stručném zopakování laické civilní první pomoci se nyní budeme podrobně věnovat tomu, jak poskytnout předlékařskou péči v bojových podmínkách. V mnoha ohledech se liší od toho, co známe z běžného života, nejen povahou zranění a jejich ošetření, ale už proto, že zachránce je sám v ohrožení. Pro výklad využijeme skripta kurzu CLS.

Foto: CLSáci trénují i během nasazení v misi

Kurz Combat Lifesaver (CLS) je podle amerického vzoru v rámci Armády České republiky zabezpečován relativně krátce (od roku 2008), a sice původně 25. protiletadlovou raketovou brigádou (nyní plukem) ve Strakonicích, než byl certifikován i jinde. Účastní se jej přednostně vojáci, které čeká vyslání do zahraniční mise.

Psali jsme:Krátký videoreport z akce BAHNA 2018

Je nasnadě, že pro reálné dosažení kvalifikace Combat Lifesaver je bezpodmínečně nutný praktický výcvik. Náš seriál rozvíjejí základní znalosti první pomoci o zásady jejich praktikování na bojišti, a to v deseti na sebe navazujících lekcích. Zapamatování a pochopení probírané látky si budete moci ověřit v závěrečném testu.

Foto: Oproti zdravotníkům nejsou combat lifesaveři chráněni označením červeným křížem

Seriál vychází z americké předlohy Subcourse ISO0871 Edition C, která je vhodná pro samostudium (korespondenční studium). Dále je rozšířen o některé informace ze skript ke kurzu BATLS/BARTS vydaných na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Je třeba brát v potaz, že poznatky o taktické medicíně se neustále vyvíjejí, jsou nacházeny efektivnější metody a prostředky k záchraně životů, proto některé detaily už mohou být překonány.

1.1 KDO JE COMBAT LIFESAVER

Je třeba si uvědomit, že Combat Lifesaver (doslova bojový zachránce životů) nepatří mezi zdravotnický personál. Jedná se o řadového vojáka, který ale disponuje pokročilými znalostmi poskytování první pomoci a také disponuje rozšířenou lékárničkou. Je mezičlánkem mezi první pomocí, kterou poskytuje raněný voják sám sobě (self-aid) či kolegovi (buddy-aid), a pomocí kvalifikovaného polního zdravotníka (combat medic).

Psali jsme:Chrudimská 4. rota aktivní zálohy v akci

Foto: Cílem CLS je přežití zraněného do jeho evakuace a lékařského ošetření

Combat Lifesaver se angažuje od doby, kdy mu v tom nebrání jeho primární bojový úkol, po dobu předání raněného kvalifikovanému zdravotníkovi (tomu podle potřeby pak asistuje).

COMBAT LIFESAVER VŽDY PLNÍ PŘEDEVŠÍM SVÉ BOJOVÉ POSLÁNÍ ŘADOVÉHO VOJÁKA A VE PROSPĚCH RANĚNÝCH SE ANGAŽUJE, AŽ KDYŽ TO SITUACE UMOŽŇUJE.

Výcvik CLS by měl mít vždy aspoň jeden člen družstva (či obdobně velké jednotky). Tím bude zajištěno, že dojde-li ke zranění, bude nablízku a pomůže (oproti zdravotníkům a lékařské péči, jejichž dosažení může trvat desítky minut až hodin).

Foto: Zachraňovat a opětovat palbu nepříteli

1.2 ZROD KONCEPCE CLS

Koncepce taktické bojové péče o raněné a funkce Combat Lifesavera nebývala (a mnohdy stále není) samozřejmostí. Vyvinula ji americká armáda po zkušenostech z Vietnamu. V něm 90 % úmrtí raněných vojáků nastalo před tím, než byli dopraveni do zdravotnického zařízení. Nabízela se logicky otázka: Nemohou-li být vojáci evakuováni a přepraveni k lékařům rychleji, mohou být na místě ošetřeni tak, aby zůstali naživu do evakuace? Po zavedení CLS klesl počet těch, kdo na své zranění zemřeli na bojišti, na zhruba 73 %.

Foto: Úmrtnost vojáků ve Vietnamu byla obrovská i přes snahu spolubojovníků

Pokud se vám i toto číslo zdá vysoké, je třeba si uvědomit, že podle statistik z vietnamské války utrpělo asi 30 % zesnulých vojáků pronikající poranění hlavy, dalších 25 % chirurgicky nenapravitelný úraz trupu. Na druhé straně dalších 35 % vojáků umíralo v důsledku chirurgicky napravitelných úrazů – krvácení z končetin, amputace končetin, tenzního pneumotoraxu a poškození dýchacích cest.

Navíc 5 % raněných umíralo krátce po přepravě do zdravotnického zařízení v důsledku šoku či infekce. Statistiky z operací Operation Iraqi Freedom a Operation Enduring Freedom ukázaly, že největšími riziky nadále zůstávají tepenná krvácení z končetin, tenzní pneumotorax a obstrukce dýchacích cest. Po první pomoci (self-aid, buddy-aid) je prevencí proti smrtelným komplikacím právě CLS.

Foto: Moderní vojenské škrtidlo si zraněný dokáže nasadit i sám

1.3 TAKTICKÁ BOJOVÁ PÉČE O RANĚNÉ

Taktická bojová péče o raněné (Tactical Combat Casualty Care, TCCC) má 3 fáze:

I. Péče pod palbou = Care Under Fire

1. Combat Lifesaver je v takové situaci velmi limitován;
2. péče se omezuje na nasazení škrtidla (v případě silného krvácení) a přesunutí raněného do bezpečí;
3. primárně ale Combat Lifesaver jedná jako voják – opětuje střelbu a usiluje o likvidaci nepřítele.

II. Taktická polní péče = Tactical Field Care

1. Započíná ve chvíli, kdy Combat Lifesaver ani raněný nejsou pod přímou palbou;
2. stále je třeba být ve střehu, protože situace by se mohla změnit;
3. k dispozici jsou jen takové záchranné prostředky, kterými disponuje Combat Lifesaver a případně další vojáci.

III. Taktická evakuační péče = Tactical Evacuation Care

1. Jedná se o přesun raněného na sběrné místo nebo do zdravotnického zařízení;
2. Combat Lifesaver se na evakuaci angažuje, probíhá-li nezdravotnickými dopravními prostředky = CASEVAC = casualty evacuation;
3. naopak nepodílí se na ní, byl-li raněný předán do ambulance (vozu, vrtulníku), která disponuje zdravotnickým personálem = MEDEVAC = medical evacuation.

V dalších dílech seriálu budeme podrobně probírat postupy a úkony první pomoci v průběhu jednotlivých fází.