EXCALIBUR - 3.8.
Nejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cystNejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cyst
KERBEROS - 2.2.

Příprava občanů k obraně – vybrané postupy první pomoci

 18. 05. 2014      kategorie: Armáda ČR v akci      0 komentářů

Pokračujeme v problematice první pomoci. Minulý týden jsme si řekli několik primárních zásad a typů, jak si zajistit pomoc, nyní přejdeme ve stručnosti na postupy při jednotlivých život ohrožujících stavech a úrazech. Jistě to znáte, takže jen pro jistotu... A za týden se pak podíváme na specifika první pomoci v boji.

První pomoc při zástavě oběhu

U jakkoli zraněného nebo nemocného jako první zjišťujeme stav vědomí. Nejprve oslovením („Haló, pane, je vám něco?"), poté lehkým zatřesením (za rameno) a nakonec bolestivým podnětem (štípnutím do krku, ucha – zkrátka tam, kde to opravdu štípne).

pokos_VIII_02
Foto: Pomoc při zástavě krevního oběhu je základ

Pokud dotyčný nereaguje, zprůchodníme mu dýchací cesty záklonem hlavy (jednou rukou zvedáme bradu, druhou tlačíme čelo dolů). Pacient může a nemusí začít dýchat. Nakloníme se nad něj tak, abychom měli tvář nad jeho obličejem a současně se dívali na jeho hrudník. Pokud dýchá, měli bychom to slyšet, vidět na pohybujícím se hrudníku a cítit výdech na tváři (metoda look-listen-feel).

Chroptění a lapání po dechu není dýchání! Za dýchání považujte jen to, které má člověk normálně. Pokud člověk nedýchá (nedýchá správně), předpokládáme zástavu oběhu. Zajistíme pomoc (linka 155, někdo další z okolí na vystřídání při resuscitaci) a poté zahájíme stlačování hrudníku – kardiopulmonální resuscitaci.

Klečíme vedle, ruce zkřížíme uprostřed jeho hrudníku, v loktech propnuté. Tíhou celého těla (proto je důležitý hluboký náklon, ne jako ve filmech) stlačujeme hrudník do hloubky 6 cm rychlostí 100 za minutu. Pokračujeme do příjezdu záchranky nebo vyčerpání.


Video: První pomoc při zástavě krevního oběhu / tvarmy.cz

Budeme-li u toho dávat i umělé dýchání (nezapomenout při vdechu držet hlavu v záklonu – zprůchodnění dýchacích cest – a zacpat nos), pak u dospělých následují dva vdechy běžného objemu po 30 stlačeních hrudníku. U dětí spočívá rozdíl v hloubce stlačení, objemu dechu a navíc se začíná pěti vdechy a pak teprve masáží (děti se častěji dusí, dospělí mají spíše infarkt). U novorozenců vdechujte jen objem tváří a masírujte dvěma prsty, a sice v poněkud šíleném tempu 3 stlačení, 1 vdech.

Pokud máte problém poskytnout umělé dýchání cizímu člověku nebo někomu zraněnému a zakrvácenému v obličeji (a nemáte roušku), nemusíte jej poskytovat – prvních pár minut je krev ještě dostatečně okysličená a stačí tedy provádět masáž hrudníku. Je to o moc lepší než nedělat vůbec nic. Podívejte se, jak to propaguje britská televize.


Video: Vinnie Jones' hard and fast Hands-only CPR / YouTube

První pomoc při masivním krvácení

Tepenné krvácení je velmi nebezpečné a je tedy třeba jej ihned omezit, pokud možno zcela zastavit. V první moment lze postiženou končetinu zvednout (elevace) a do rány vtlačit prsty. To může udělat sám postižený, je-li toho schopen, vám tím uvolní ruce.


Video: První pomoc při zevním tepenném krvácení

Poté je načase nasadit tlakový obvaz. Do rány dáme nerozmotaný obvaz, který teprve obmotáme dalším. To můžeme provést ve třech vrstvách a nestačí-li to, musíme použít škrtidlo. To jinak používáme ihned, pokud se jedná o zvláště krvácivé zranění, které nelze dost dobře ošetřit jen obvazem (amputace, otevřená zlomenina).

pokos_VIII_01
Foto: Český voják učí používat vojenské škrtidlo CAT afghánského kolegu

Škrtidlo se přikládá nad ránu a navíc na horní část končetiny (nad loket/koleno), kde je jedna kost (přiložené přes dvě kosti by tepnu nesevřelo). Musí být aspoň 4 cm široké - proto je provázek zcela nevhodný, zato dobře poslouží přeložený šátek nebo kalhotový opasek. Zapíšeme čas, kdy jsme škrtidlo přiložili. Pochopitelně nejefektivnější jsou speciální vojenská škrtidla typu CAT (combat application tourniqet).

Nakonec zraněnou končetinu znehybníme a chladíme – mírníme tak krvácivost i bolest.

První pomoc při dušení

Dusící se osobu udeříme otevřenou dlaní pětkrát mezi lopatky. Pokud to nezabere, tak tuto osobu zezadu obejmeme - ruce spojíme pod její hrudní kostí (jednu ruku máme v pěst, druhou ji držíme) a opět pětkrát přitáhneme ruce pohybem k sobě a nahoru. Pokud to nezabere, vracíme se k úderům mezi lopatky a tak dokola. Jsou-li výše popsané manévry neúspěšné, dusící se člověk upadne do bezvědomí. Pak postupujeme jako v případě zástavy oběhu, umělým dýcháním se nám může podařit zatlačit vdechnuté těleso do průdušky a zprůchodnit tak aspoň jednu plíci .


Video: Heimlichův manévr / YouTube

Dušení se velmi často vyskytuje u dětí. Použijeme také údery dlaní mezi lopatky, ale miminko si nejprve položíme na předloktí obličejem dolů. Pokud ani tak nezačne dýchat, vyčistíme ústa, hned na to provedete pět úvodních vdechů do úst a současně do nosu. Vdechnete jen obsah vzduchu ve vlastní tváři (jinak by hrozilo roztržení plic novorozence). Pak kombinujte tři stlačení hrudníku dvěma prsty do hloubky 2 cm a jeden vdech. Masírujeme v tempu 120 za minutu do příjezdu pomoci.

První pomoc při termických úrazech

Jedná se o poranění způsobená příliš vysokými nebo naopak nízkými teplotami.

U popálenin jako první odstraníme zdroj tepla, který je způsobuje. Z končetin rychle sundáme prstýnky a jiné škrtící předměty, než se rozvine otok. Popálená místa co nejdéle chladíme tekoucí vodou, pak přiložíme sterilní krytí. Samozřejmě nestrháváme přiškvařené kusy oděvu! Předcházíme rozvoji šoku. Při úrazech elektrickým proudem přerušíme procházení proudu a zahájíme resuscitaci. Při úpalu a úžehu umístíme postiženého do chladu na bok, přikládáme studené obklady.

pokos_VIII_03
Foto: Popáleniny jsou nejen častým úrazem, ale i smrtelným nebezpečím

Omrzliny nejčastěji postihují uši, nos a konečky prstů. Podchlazení se týká celého těla – tělesná teplota klesne pod 35 stupňů. V obou případech zamezíme dalšímu působení zimy, člověka a jeho postižená místa zahříváme postupně, nikoli skokově. Předcházíme rozvoji šoku.

Protišoková opatření

Po velké krevní ztrátě, těžkém termickém úrazu (zvláště rozsáhlé popáleniny), silné alergické reakci nebo selhání srdce se u postiženého rozvíjí šok, který je bez rychlé pomoci smrtelný. Projevuje se zmateností, bledostí, studeným potem, zrychleným tepem, který na končetinách není příliš hmatatelný. Vždy voláme linku 155, postiženého nepřevážíme do nemocnice sami, ale vyčkáme na záchranku (pokud by její dojezd neměl být extrémně dlouhý).

Prvořadě musíme zamezit působení příčiny šoku, pokud to lze (uhasit oheň na postiženém, zastavit krvácení). Dále musíme zamezit ztrátě tělesného tepla, tedy postiženého přemístit do tepla, přikrýt. (V případě šoku z alergické reakce chladíme pacientovi navíc krk.) Postiženému zajistíme klid – sami jej uklidňujeme. Ústa otíráme vlhkým kapesníkem, nápoje zásadně nepodáváme. A co nejrychleji zajistíme zraněnému převoz do nemocnice.

První pomoc při zlomeninách

V podstatě všechny zlomeniny ruky je nejlepší vyřešit závěsem do šátku. Při zlomenině nohy provedeme fixaci končetiny přes dva klouby tak, že ji přivážeme k improvizované dlaze (klacek, smeták) nebo ke zdravé noze.

pokos_VIII_00
Foto: Jednoduchý závěs a je to

Totéž se týká otevřených zlomenin, které navíc překryjeme sterilním obvazem. Pokud silně krvácejí, použijeme navíc škrtidlo (v místě zlomeniny nemůžeme přiložit tlakový obvaz).

Nikdy se nesnažíme kosti rovnat! Na začátku sundáme ze zlomené končetiny těsné věci jako prstýnky, náramky a hodinky kvůli otoku. Postižené místo chladíme.

Pokud máme podezření na zlomeninu páteře nebo pánve, s postiženým pokud možno vůbec nehýbeme. Pokud je to přeci jen nutné, snažíme se udržet celého jeho tělo v ose.


Video: První pomoc - manipulace se zraněným při podezření na poranění páteře  / tvarmycz

Dovětek: Spory kolem různých poloh

Možná jste si všimli, že nezmiňujeme klasiku typu zotavovací (dříve stabilizovaná) poloha a protišoková (autotransfúzní) poloha. Je to tím, že jejich užití je v mnoha případech sporné a v jednoduchých poučkách je lepší se jim začít vyhýbat, než aby je pak laičtí zachránci používali bezmyšlenkovitě a tam, kde nemají.

Zotavovací poloha na boku je výborná pro ty, u nichž hrozí zvracení. Když to přeženete s konzumací alkoholu, lehněte si na bok, případně tak uložte kamaráda. Do této polohy máte podle starších příruček uložit i kohokoli, kdo je ohrožen tím, že upadne do bezvědomí, nebo už se v něm nachází, ale samostatně dýchá. Pravdou je, že tak zajistíte, že bude mít i nadále průchodné dýchací

cesty, ale pokud by dýchat přestal a nastala u něj zástava oběhu, všimnete si toho mnohem hůře, než pokud bude ležet na zádech a uvidíte pohyb hrudníku. V boji by to bylo jiné, tam bok funguje.


Video: První pomoc - zotavovací poloha na boku / tvarmycz

Co se týče protišokové polohy, tedy zvednutí dolních končetin při lehu na zádech, ta má smysl a vysokou účinnost u momentálních kolapsů, kdy někomu poklesne tlak, zamotá se mu hlava a složí se na zem. I proto, že účinek polohy je krátkodobý, nemá větší význam pro opravdu těžká poranění, u nichž naopak komplikuje pacientovi dýchání, působí bolest a při vnitřním krvácení do břicha ještě umocňuje ztrátu krve.

Z toho plyne, že pokud to pro pacienta není z nějakého důvodu zásadní, je lépe jej ponechat v původní poloze, respektive mu umožnit, aby zaujal polohu, která jemu samotnému vyhovuje. Tělo si v tomto směru obvykle řekne (při kašli sedíme v předklonu, při bolesti břicha se svineme do klubíčka atd.).

 autor: Redakce

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

AFG