První stíhací létající eso britského Královského letectva (RAF) druhé světové války nepocházelo z Velké Británie, což nepřekvapí, víme-li, jak pestré bylo národnostní složení pilotů i pozemního personálu. Novozélanďan Edgar "Cobber" Kain si během krátké doby, kdy bojoval v zámoří během bitvy o Francii, vydobyl mimořádnou pověst, než ho potkal tragický a zbytečný konec. Jeho hrdinství mu vyneslo Záslužný letecký kříž.

Edgar James Kain se narodil 27. června 1918 na Novém Zélandu. Jako chlapec se zajímal spíše než o studium o atletiku. Když byl o něco starší, navštěvoval Christ's College v Christchurchi, nedaleko letiště Wigram. Odtud mohl pozorovat piloty Královského novozélandského letectva (RNZAF), jak vyrážejí na cvičné mise, což podnítilo jeho zájem o létání.

Foto: Formace stíhacích Hawker Hurricane 73. perutě RAF, 1939–1940 | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Nová stopa zmizelého pokladu Slovenské národní banky

Když ukončil školu, pracoval na získání pilotního průkazu a snil o vstupu do letectva. Výcvik zahájil na letounu de Havilland Tiger Moth a zanedlouho získal licenci. V listopadu 1936 odcestoval do Anglie, aby na ministerstvu letectví požádal o přijetí do služby. Bohužel mu během cesty prudce stoupl krevní tlak, a v důsledku toho neprošel lékařskou prohlídkou.

Edgar Kain se nicméně mohl pokusit projít testy znovu. Podruhé uspěl a byl poslán na desetitýdenní výcvikový kurz. Těsně před absolvováním základního výcviku byl dotázán, zda chce být dále cvičen na stíhače, nebo bombardéry – vybral si první možnost. V březnu 1937 byl Kain přijat do krátkodobé služby jako poručík (pilot officer). Odtud pokračoval v dalším výcviku a 25. června téhož roku získal pilotní odznak. V té době již byl mimořádně zdatným letcem, který dokázal provádět složité akrobatické manévry, ačkoli byl často kárán za to, že je prováděl příliš blízko země.

V listopadu 1937 byl Kain přidělen k 73. peruti RAF, kde nejprve létal na dvouplošném stíhacím Glosteru Gladiator a poté přestoupil na Hawker Hurricane Mk I. U jednotky si vysloužil přezdívku "Cobber" – novozélandský slangový výraz pro "přítele". Přestože měl řadu drobných nehod, byl Edgar Kain v červenci 1939 povýšen na nadporučíka (flying officer). Když o měsíc později začala druhá světová válka, byla 73. peruť RAF okamžitě mobilizována. Dne 8. září 1939 byli piloti nasazeni na letišti Le Havre – Octeville ve Francii, kde působili jako letecká podpora britských expedičních sil (BEF). Přestože byli v dosahu nepřítele, měli v tomto období, které se stalo známým jako falešná, podivná válka či válka v sedě (Sitzkrieg), s Němci jen velmi malý kontakt.

Dne 8. listopadu 1939 dosáhl Kain prvního vzdušného vítězství své perutě, a současně také prvního vítězství nebritského pilota. Když letěl se svým Hawkerem Hurricane, spatřil střední bombardér Dornier Do 17. Letoun se mu podařilo zachytit. Pronásledoval německý bombardér a sestřelil jej nad vesnicí Lubey. Zapojil se i do dalších drobných leteckých střetů a zničil postupně tři další letouny. V březnu 1940 se pátým úspěchem stal stíhacím esem.

Psali jsme:Samuraj oblohy – napůl oslepený letěl se svým poškozeným Zerem pět hodin zpět na základnu

Tehdy se Edgar Kain utkal se dvěma stíhacími Messerschmitty Bf 109 a jeden z nich sestřelil. Bylo mu řečeno, že za to bude vyznamenán Záslužným leteckým křížem. Byl vůbec prvním stíhacím esem RAF války. Tímto oznámením se Kain stal známou osobností ve všech spojeneckých zemích. Jeden reportér zašel tak daleko, že o něm řekl, že "nese prapor Dominionu přes německé hranice ve velkém stylu."

Zatímco jeho sláva rostla, Kain pokračoval v leteckých misích nad Francií. Zasnoubil se také s Joyce Phillipsovou a ještě téhož roku se plánoval oženit. To však muselo počkat, protože Němci zahájili bleskovou válku (Blitzkrieg) ve Francii a 73. peruť RAF se ocitla v oblasti nejprudších bojů. Netrvalo dlouho a Kain zvýšil počet svých sestřelů. Mezi 10. a 12. květnem 1940 sestřelil tři nepřátelské letouny a další dva 19. května.

Prožívat neustálou akci, zatímco se vás snaží sestřelit neustávající příval nepřátelských letadel, si však vybírá svou daň. Edgar Kain byl 22. května postaven mimo službu a poslán zpět do Anglie, protože jeho velící důstojník viděl, že je stále více rozrušený, nervózní, až paranoidní. Tato přestávka od bojů netrvala dlouho, protože bitva o Francii byla příliš zásadní a Kain byl jedním z mála zbývajících zkušených pilotů 73. perutě RAF, kteří ještě mohli létat. Do vzduchu se vrátil 25. května, tedy po pouhých třech dnech odpočinku.

Podle většiny záznamů Kain do začátku června 1940 sestřelil 17 německých letadel. Protože létal soustavně a s malým odpočinkem, dostal 6. června rozkaz vrátit se do Anglie, jakmile dorazí náhradníci. To se stalo následujícího dne a Kain, vyčerpaný těžkými boji, se připravil k odjezdu. Muži ze 73. perutě se seřadili na letišti Échemines, aby ho vyprovodili.
Jakmile se Edgar Kain dostal do vzduchu ve svém Hawkeru Hurricane, rozhodl se provést sérii přemetů, aby předvedl své schopnosti. Při třetí sérii však letěl příliš blízko země. Při nárazu do ní byl vymrštěn z letadla a při dopadu zahynul ve věku pouhých 21 let. O den později byl pohřben v Troyes. Jeho tělo bylo nakonec převezeno na válečný hřbitov Choloy, který patří Komisi pro válečné hroby Commonwealthu, a na jeho náhrobku stojí: "'Cobber Kain' You Inspired Our Little Nation. Nový Zéland vzpomíná. Adieu."

Jak již bylo řečeno, Kain měl v plánu se během pobytu v Anglii oženit s Joyce Phillipsovou. Jeho matka a sestra proto cestovaly z Nového Zélandu. Ale již se jen dozvěděly o jeho smrti. Byly požádány, aby se v září 1940 zúčastnily soukromého obřadu v Buckinghamském paláci, kde mu král Jiří VI. posmrtně předal Záslužný letecký kříž. Protože byl velmi medializovanou osobností, zpráva o jeho smrti se rychle rozšířila po celém Commonwealthu. Byl mu uznán stejný počet sestřelů jako Josefu Františkovi.

Zdroj: warhistoryonline