Ruské bitevní vrtulníky mají být podle rozhodnutí ruského ministerstva obrany nově vybaveny systémem pro přesné bombardování a vyzbrojeny neřízenými těžkými trhavými bombami (mělo by jít tedy o bomby řady FAB, ale použití jiných bomb je možné).

V příštích dvou letech se plánuje modernizace 22 bitevních vrtulníků Mi-28N Night Hunter a Ka-52 Alligator. Tyto vrtulníky obdrží speciální pumové závěsníky jaké mají i bojové letouny MiG a Suchoj pro neřízené těžké trhavé bomby a bombardovací systém (obdoba různých variant SVP na bojových letounech).

Foto: Ruské bitevní vrtulníky Mi-28N | Wikimedia Commons

Psali jsme:SVD Dragunov - legendární odstřelovací puška, která je dodnes používaná v naší armádě

Posádky modernizovaných bitevních vrtulníků vybavených bombardovacím systémem budou muset projít odpovídajícím výcvikem v jeho používání.

Rozhodnutí o vybavení vrtulníků systémem pro přesné bombardování je jasnou reakcí na dosavadní výsledky nasazení vrtulníků v bojových akcích v Sýrii.

Bitevní vrtulník Mi-28

Mil Mi-28 (kód NATO "Havoc") je sovětský, resp. ruský bitevní vrtulník určený k boji proti tankům a obrněným vozidlům. Vznikl během 80. let 20. století z typu Mi-24. Jeho vývoj inicioval vývoj AH-64 Apache, jehož má být Mi-28 protiváhou. Mi-28 je úzce specializován pro boj s obrněnými vozidly a tanky a není určen pro převoz osob nebo nákladu jako Mi-24, přesto však disponuje malým prostorem pro transport 3 pasažérů, který měl umožnit záchranu posádek sestřelených vrtulníků.

Foto: Bitevní vrtulník Mi-28N | Wikimedia Commons

Psali jsme:Když běžná neprůstřelná vesta prostě nestačí...

Při konstrukci se počítalo s možností snadného leteckého transportu a sestavení v místě nasazení. Maximální rychlost vpřed činí asi 300 km/hod, rychlost do boku a vzad asi 100 km/hod. Rychlost otáčení kolem vertikální osy v Hover modu (nehybné zavěšení ve vzduchu) se pohybuje kolem 45°/sec. První prototyp stroje vzlétl 10. listopadu 1982. Vývoj vrtulníku dále pokračoval a sériově se začal vyrábět od roku 1987. Postupně docházelo k modernizacím, které využívaly technického a technologického pokroku. V létě roku 1996 byl vyroben prototyp verze Mi-28N, který je určen k boji i v noci. Vrtulník je vyzbrojen automatickým leteckým kanónem Šipunov 2A42 ráže 30 mm, řízenými i neřízenými raketami různých variant. Mi-28 má plně pancéřovanou kabinu včetně skel, která by odolá zásahům projektilů ráže 7,62 a 12,7mm a střepinám munice do ráže 20mm. Ruská armáda obdržela první prototypy Mi-28 k testům v roce 2004.

Video: Prezentace bitevního vrtulníku Mi-28N / YouTube

Dne 23. ledna 2008 bylo oznámeno, že firma Rostvertol zahájila v Rostově na Donu velkosériovou výrobu vrtulníku Mi-28N Night Hunter. V únoru roku 2011 bylo ve výzbroji ruských vzdušných sil 24 kusů Mi-28.

Bitevní vrtulník Kamov Ka-52

Kamov Ka-52 Alligator (v kódu NATO: "Hokum-B") je ruský dvoumístný bitevní vrtulník, schopný operací za každého počasí, odvozený z jednomístného typu Kamov Ka-50 (v kódu NATO: "Hokum-A"). Prototyp byl zalétán v roce 1997 a v roce 2010 převzala ruská armáda první čtyři operační kusy. Ruské ozbrojené síly zatím objednaly 30 strojů.

Pro Ruskem objednané vrtulníkové výsadkové lodě třídy Mistral byla vyvinuta palubní verze Ka-52K. Po stornování dodání plavidel Francií a prodeji obou postavených výsadkových lodí Egyptskému námořnictvu bylo Egyptem objednáno 46 bitevních vrtulníků Ka-52K. 

Foto: Bitevní vrtulník Kamov Ka-52 | Wikimedia Commons

Ka-52 je vybaven multifunkčním elektronickým letovým, navigačním a zbraňovým systémem, má pasivní i aktivní vyhledávací systémy, které umožňují lokalizovat a zničit cíle za všech povětrnostních podmínek, ve dne i v noci.

Z typu Ka-50 byla převzata střední a zadní část vrtulníku (oba typy sdílí až 80% konstrukčních dílů a skupin). Přední část trupu obsahuje dvoumístnou kabinu s vystřelovacími sedačkami Zvezda K-37-800 umístěnými vedle sebe. Posádku vrtulníku tvoří dvě osoby. První je pilot-velitel stroje a druhou pilot-navigátor-operátor zbraňového systému. Oba mají k dispozici plnohodnotné řízení, čtyři multifunkční displeje a dva menší displeje (velitel má též průhledový displej HUD).

V kulovém pouzdru pod přídí je elektro-optický pozorovací systém TOES-520 vybavení televizní a termovizní kamerou. Vrtulník je dále vybaven centrálním bojovým systémem Argument-2000 (piloti mají přilbové zaměřovače), systémem ochrany vrtulníku L370 Vitebsk a zbraňovým řídícím systémem SUO-806P. Palubní radiolokátor je typu Phazotron Arbalet-52.

Foto: Bitevní vrtulník Kamov Ka-52 | Wikimedia Commons

Základní výzbrojí vrtulníku je rychlopalný kanón 2A42 ráže 30 mm s celkovou zásobou 470 nábojů, umístěný na pravoboku. Dále může nést až 2000 kg podvěsné výzbroje na čtyřech podkřídlových závěsnících a dvou závěsnících na koncích křídel. Neseny mohou být například bloky neřízených raket, kulometné a kanónové kontejnery, bomby a pumové kontejnery, protitankové řízené střely 9M120/9M220 Ataka, protizemní střely Ch-25ML či protiletadlové řízené střely Igla-V a R-73. Na koncích křídel jsou umístěny rovněž výmetnice klamných cílů.

Video: Prezentace bitevního vrtulníku Kamov Ka-52 / YouTube

Vrtulník pohánějí dva turbohřídelové motory Klimov VK-2500 o maximálním výkonu po 1987 kW. Motory roztáčí dva souosé protiběžné rotory o průměru 14,5 m, každý s trojicí kompozitových listů. Je to řešení typické pro vrtulníky společnosti Kamov. Palivo je neseno ve dvou samosvorných hlavních nádržích, přičemž je možné podvěsit též čtyři přídavné palivové nádrže.

Zdroj: Militarybox, CC BY-SA, militaryfactory.com, Wikipedie, YouTube