EXCALIBUR - 3.8.
Nejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cystNejvýkonnější filtr, odstraní 99,9 % bakterií a cyst
Opravdu profesionální batohy bez kompromisůOpravdu profesionální batohy bez kompromisů
KERBEROS - 2.2.

Sgt. Otto Hanzlíček - pilot RAF

 10. 07. 2014      kategorie: Vojenská historie      0 komentářů

Otto Hanzlíček, československý pilot ve službách RAF, se narodil 18. 6. 1911 v ulici Sandhóhe - Ktinigshtihe - Králova výšina čp. 21 v Ústí nad Labem a zemřel 10. 10. 1940. Následující článek se snaží popsat jeho kariéru válečného pilota.

hanzicek_00
Foto: Sgt. Otto Hanzlíček v uniformě RAF

Otto Hanzlíček se vyučil strojním zámečníkem. Vždycky ho přitahovala letadla, a tak se roku 1930 dobrovolně přihlásil k československému letectvu. Zachovaly se čtyři zápisníky letů, které měl při sobě při útěku za hranice, aby dokázal svoji bojovou schopnost. Zápisník č. 1 byl vydán 19. 5. 1931. Má razítko Vojenského leteckého učiliště v Prostějově - 15. letka 4. leteckého pluku. Tato jednotka byla součástí tohoto pluku v Hradci Králové. Záznamník nese potvrzení o praktickém pilotním výcviku s příslušnými daty a prospěchem, s poznámkami o případných chybách v létání, jakási žákovská knížka. V rámci těchto výcviků a pilotní školy vykonával i prezenční službu. Na závěr bylo potvrzení o absolvování školy pilotů od 1. 10. 1930 do 1. 7. 1932 s dobrým prospěchem. V roce 1934 byla jednotka a s ním i Hanzlíček převeden do leteckého pluku č. 3 Generála - letce M. R. Štefánika ve Vajnorech. Po následném absolvování stíhacího výcviku a po povýšení na četaře se v srpnu 1935 vrátil zpět k pluku.

Od té doby až do rozpadu státu v březnu 1939 létal na stíhacích dvojplošnících Avia B.534 u 37. stíhací letky na letištích Vajnory a Piešťany. Když se stahovaly politické mraky a Češi začali být na Slovensku nepohodlnými, odletěl do Prahy, kde se nechal zařadit do Státního výzkumného leteckého ústavu v Letňanech. V té době se mohl vykázat 3 853 lety s celkovou dobou strávenou ve vzduchu 812 hodin 28 minut. Protože už plánoval útěk do zahraničí, policejně se v Praze nepřihlásil.

Ubytoval se u své sestry, která s rodinou uprchla z okupovaného Ústí n. L. Pak se dvěma kamarády odjel do Ostravy, kde se jim podařilo 8. 6. 1939 na několikátý pokus ilegálně přejít polské hranice. Polsko se začínalo plnit utečenci a země na tuto situaci nebyla připravená. Z Krakowa se po mnoha potížích dostali do Gdyně a 25. 7. 1939 lodí Castelholm odpluli do Francie. 31. 7. přistáli v Calais a byli přesunuti do Paříže. Dostali sice pasy, ale protože Francie ještě nebyla ve válečném stavu s Německem, byli českoslovenští emigranti nejprve zařazeni do cizinecké legie. Neradi s tím souhlasili, ale hrozilo jim odsunutí zpět. Teprve po vyhlášení války Německu bylo oficiálně ustaveno čsl. vojsko a byli převezeni k čsl. letectvu ve francouzském vojsku. Ve výcvikovém středisku v Chartres se od 11. 9. 1939 přeškoloval na americké Curtissy. 2. 12. 1939 odjela první skupina letců na frontu. Hanzlíček byl přidělen ke 3. eskadrille "Sioux" (s namalovanou hlavou indiána) stíhací skupiny GC II/5, která vlastnila letouny Curtiss Hawk 75. Hanzlíčkův letecký deník se plnil bojovými lety, které se zaznamenávaly červeně.

Fungoval jako stihač doprovázející bombardéry. První sestřel zaznamenal 23. 4. 1940. Ve spolupráci s ostatními piloty sestřelil průzkumný Dornier Do 17P z jednotky 1.(H)/13, který s hořícím motorem dokázal doletět na svou základnu. 11. 5. sestřelil Heinkel He 111. 18. 5. 1940 sestřelil společně s Lt. G. Ruchouxem Bf 109 E jenž dotíral na jiný Curtiss. Jeho pilot stodevítky, Ofw. Adolf Walter ze 8./JG 52 (celkem 4 sestřely, KIA 1. 9. 1941) pak musel s těžce poškozeným letounem nouzově přistát poblíž Bad Kreuzbachu. Krátce poté si Hanzlíček nepohlídal zadek a vzápětí byl zasažen jiným Bf 109. Pilotoval ho Lt. Günther Rall z 8./JG 52, pro kterého to znamenal úplně první sestřel z pozdějších celkových 275 sestřelů.

Hanzlíček musel po tomto sestřelu vyskočit a dopadl s padákem u Met. Při dopadu ho obklíčili Angličani v domnění, že se jedná o Němce. Chtěli ho zastřelit. Naštěstí přišli Francouzi, se kterými se domluvil. Po několika dnech se mu podařilo v pořádku se vrátit ke své jednotce. V barvách francouzského letectva provedl 113 letů (100 hodin a 30 minut), přímo ve 28 bojích prožil 44 hodiny a 55 minut.

Po francouzském debaklu Hanzlíček odletěl 20. 6. 1940 s jednotkou přes Středozemní moře do Severní Afriky. Po uvolnění od GC II/5 k čemuž došlo 4. 7. 1940, pak spolu s dalšími Čechy odjel do marocké Casablanky.

hanzicek_01
Foto: Sgt. Otto Hanzlíček v uniformě RAF

9. 7. 1940 odpluli z Casablanky lodí Royal Scotsman do Gibraltaru a pak odtud 21. 7. 1940 lodí David Livingston do Cardiffu v Anglii, kde přistáli 5. 8. 1940. V té době právě začínala bitva o Británii.

15. 8. složil přísahu anglickému králi a stal se příslušníkem britského královského letectva RAF. V Duxfordu 19. 9. 1940 se stal pilotem 312. československé stíhací perutě, která se tam formovala. O týden později byl přeložen s jednotkou na základnu Speke u Liverpoolu, kterou měla jednotka bránit před nálety Luftwaffe.

10. 10. 1940 ve 13.30 odstartoval Otto Hanzlíček na cvičný let s Hurricanem Mk. I L 1547. Byl to první stroj tohoto typu dodaný RAF. Jednalo se o vůbec nejstarší sériový Hurricane, vyrobený v roce 1937! Ve 14.15 byl na domovském letišti spatřen kouř z jeho motoru letadla. Jeho porouchaný motor začal hořet. Pilot hned vyskočil padákem a stroj se zřítil do řeky.

Farmář pracující nedaleko na poli viděl pilota spadnout do vody pouhých 200 metrů od břehu. Rozběhl se tam, ale za 10 minut, které mu cesta trvala, už nic neuviděl. Seskočil padákem poblíž Oglettu, ale větrem byl zahnán do rozbahněného koryta řeky Mersey u Elesmere Pointu. Byl právě odliv. Pilot měl těžkou leteckou kombinézu, žádnou plovací vestu a mohl být raněn či popálen, čemuž nasvědčovaly jeho hodinky chované v rodině jako vzácná památka.

Jeho tělo bylo vyloveno policií ve Widnessu, 8 km východně od Speke, dne 1. 11. 1940. Byl prvním zahynulým pilotem 312. čs. perutě. Byl pohřben 5. 11. 1940 na liverpoolském hřbitově West Derby se všemi vojenskými poctami. Rakev byla zahalena britskou vlajkou. Na hrobě č. 11-RC-392 je kamenný obelisk s vytesaným československým lvem. Je také vzpomenut na pamětní desce padlých v bitvě o Británii v RAF muzeu v Hendonu.

6. června 1945 dostal Hanzlíčkův otec dopis s hlavičkou Inspektorátu čsl. letectva ve Velké Británii od div. generála K. Janouška, inspektora čs. Letectva ve Velké Británii: "S největším politováním Vám potvrzuji zprávu, kterou jste pravděpodobně již obdržel telegraficky. Četař Otto Hanzlíček, narozený 18. 6. 1911 v Ústí nad Labem, byl od počátku války vynikajícím příslušníkem čs. zahraničního stihacího letectva. Po příchodu do Anglie konal výcvik na stihače a dne 10. října 1940 havaroval nad Anglií. Dne 5. 11. 1940 byl pohřben ve West Derby u Liverpoolu v Anglii. Položil svůj život v boji s nepřítelem jako věrný syn své země a statečný obhájce našich společných ideálů a svobody. Byl vyznamenán francouzským válečným křížem s palmou, čs. válečným křížem a čs. medailí za chrabrost. Tato vyznamenání, jakož i osobní majetek, který po sobě zanechal, budou Vám odevzdány, jakmile to okolnosti dovolí. Cítím s Vámi, vážený pane, Vaši bolest a děkuji Vám jménem svým i jménem všeho československého letectva za společnou oběť a vítězství, o něž se rotný Hanzlíček zasloužil. Čest jeho jménu, práci i památce. "

Podle dekretu velitelství letectva a PVO - OH na základě morální a politické rehabilitace byl rozkazem ministra obrany ČSFR ze dne 29. 5. 1991 mimořádně povýšen do hodnosti plukovníka v. v. in memoriam. Datováno 17. 6. 1991. V citaci k udělení francouzských válečných vyznamenání charakterizoval O. Hanzlíčka francouzský velitel a stihací eso z 1. světové války Cdt. Marcel Hugues slovy: "Excelentní stihací pilot, který vždycky prokazoval velkou statečnost a hluboké pohrdání nebezpečím...".

Naše poválečné noviny pak psaly: "Byl skvělým vojákem a věrným kamarádem ve vzduchu i na zemi. Náš národ a naše letectvo jej počítá mezi své nejlepší příslušníky. Zasloužil se o osvobození vlasti, a ta nikdy nezapomene jeho oběti. " Jeho rodina za války postižena nebyla, protože Otto Hanzlíček byl prvním mrtvým nově utvořené 312. letecké perutě. Teprve později se nacisté dostali k seznamům československých zahraničních letců a vyhledávali jejich rodinné příslušníky.

Město uctilo památku svého rodáka Otty Hanzlíčka přejmenováním ulice 9. května na Skřivánku na ulici Hanzlíčkovu.

Komentáře

Článek nemá žádný komentář. Buďte první!

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

AFG