Před rokem převzal v Bílém domě Medaili cti osmdesátiletý Bennie G. Adkins. Medaili dostal za hrdinství, které projevil v neuvěřitelném dobrodružství ve válce ve Vietnamu. Podle jeho příběhu by se totiž klidně mohl natočit film Rambo.

Foto: Adkins přebírá v roce 2014 Medaili cti z rukou prezidenta Baracka Obamy

Adkins patřil k jednotce Zelených baretů ukryté v horách v malé pevnosti uprostřed džungle. Účelem odříznutého postavení bylo narušovat proud zásob a lidí proudících po známé Ho Či Minově stezce. Jenže jednotky Severního Vietnamu postavení Zelených baretů odhalili a rychle jim došlo, proč tam je. Bylo rychle rozhodnuto, že celé postavení se musí obsadit a všichni Američané zničit.

Psali jsme:Katyňský masakr - neomluvitelný zločin sovětské NKVD na polských důstojnících a inteligenci

Foto: Bennie G. Adkins

Tábor byl kompletně obklíčen. V deštivém ránu 9. května roku 1966 začala čtyřhodinová palba z těžkých děl a minometů. Právě uprostřed tohoto deště střel se ocitnul seržant Adkins. Stihl jen popadnout svou M-16, nějaké granáty a vyběhl ze stanu do své minometné díry, kde byl umístěn jeho minomet ráže 81 mm. Ačkoliv vůbec netušil, odkud na jejich postavení Vietnamci střílí, začal bezhlavě střílet z minometu na všechny strany.

Foto: Bennie G. Adkins (uprostřed)

Vietnamci si šíleného Američana brzy všimli a na jeho postavení dopadl těžký 105 mm projektil, který Adkinse odhodil stranou. Adkins se však postavil na nohy a vrátil se do bitvy. Všude panovala neuvěřitelná vřava, Vietnamci se snažili prorazit, vysílali téměř sebevražedné jednotky k čištění minových polí, snažili se vyhodit do povětří zdi pevnosti pomocí takzvané Bangalorské bomby. Měli obrovské ztráty, ale ty se nevyhnuli ani Američanům. Adkins viděl jednu skupinu zraněných vojáků a vyrazil jim na pomoc.

Psali jsme:Legendy z Bratrstva neohrožených: Warren Muck

Jednoho po druhém odtáhl všechny zraněné muže do lékařského stanu. Nad hlavou mu létaly kulky a granáty, přesto se mu podařilo všechny muže zachránit. Večer Vietnamci útok zastavili a zrána přiletěly první vrtulníky, aby raněné evakuovaly. Další dny však byly ve znamení tvrdých bojů. Adkins střídavě zasypával nepřátele svými minometnými střelami, střídavě nosil raněné a bedny s náboji pro kamarády. Když mu došla munice do minometu, pálil z bazooky. Když neměl ani tu, střílel Vietnamce z M-16.

Foto: Záchranu přinesly vrtulníky, ale ne všem, Adkins musel prchat po svých

Postavení jednotky bylo bezvýchodné a bylo rozhodnuto, že Američané se evakuují. Všude do pevnosti pronikali Vietnamci. Docházelo k zuřivým přestřelkám. Adkins v boji zblízka schytal dávku několika kulek, přesto přežil. Zabil mnoho nepřátel a dokonce se přihlásil, že bude krýt evakuaci celého postavení. Společně s několika dalšími muži pálil do nepřátel, zatímco jejich kamarádi nasedali do vrtulníků. Když se konečně rozhodli stáhnout i Adkins a jeho spolubojovníci, vrtulníky byly pryč.

Foto: Adkins v muzeu věnovaném válce ve Vietnamu

Skupina uprchla do džungle. Dva dny nejedli, pronásledoval je tygr, narazili na několik hlídek Vietnamců a nakonec je zachránil doslova v poslední chvíli vrtulník. Adkins bojoval v bitvě plné čtyři dny, zabil prokazatelně 175 nepřátel pomocí všech typů zbraní včetně kulometu, bazooky i pistole. V těle mu našli několik kulek a 18 zranění. Za tyto mimořádně chrabré činy dostal před rokem od prezidenta Baracka Obamy Medaili cti.

Zdroj: Extrastory.cz