V srpnu roku 1942 začala sériová výroba tanků Tiger I, ale už na podzim téhož roku zadal Waffenamt zakázku na těžký tank s novým kanonem 8,8 cm KwK 43 L/71 (tento kanon vyvinuly Kruppovy závody v roce 1941). Tento tank měl postupně nahradit dosavadní PzKpfw VI Tiger Ausf. H1 (E).

Foto: Tiger II PzKpfw VI Ausf. B

Nový kanon KwK 43 byl těžší než KwK 36 v Tigeru I, měl delší hlaveň (6,5 m oproti 5,3 m u KwK 36) a tím i větší úsťovou rychlost. Při použití protipancéřové střely dokázal prorazit 180 mm pancíř na vzdálenost 500 metrů (KwK 36 dokázal na 500 metrů prorazit 112 mm silný pancíř). Vývoje nového tanku se opět ujaly firmy Porsche a Henschel. V únoru 1943 navíc Waffenamt vyslovil požadavek, aby nový tank byl co nejvíce unifikován s plánovaným Pantherem II, který vyvíjely závody MAN.

Psali jsme:Austin-Putilov: Jeden z prvních obrněných vozů

Porsche přišel s návrhem VK 4502 (P) (označován i jako Typ 180/181), který navazoval na jeho předchozí neúspěšný VK 4501 (P). Měl stejný kombinovaný systém pohonu s elektromotory. Dva spalovací motory o výkonu 150 kW měly pohánět generátory, která by dodávaly el. proud dvěma elektromotorům pohánějícím pásy. Tento systém se zdál náchylný k závadám a navíc na výrobu elektromotorů bylo potřeba značné množství měďi, a proto byl Porscheho návrh zamítnut. Ještě před zamítavým rozhodnutím si ale Porscheho závody Nibelungenwerke objednaly u Kruppa 50 výborně tvarovaných věží Porscheho konstrukce s šikmým pancéřováním, které byly použity u úspěšnějšího modelu od Henschela. Návrh Henschelu VK 4503 (H) navazoval také na předchozí VK 4501 (H). Bylo zesíleno pancéřování, čelní až na 150 - 180 mm, pohonnou jednotkou byl stejně jako u Tigeru I motor Maybach HL 230 P30 o výkonu 515 kW. Bylo použit systém dvojitých pojezdových kol (4 v zadní řadě, 5 v první řadě). Tento model byl v únoru 1943 schválen do výroby pod názvem PzKpfw VI Tiger II Ausf. B (SdKfz 182) a byly objednány tři prototypy.

Modifikace tanku Tiger II

Velitelské PzBfWg Tiger II (SdKfz 267 a SdKfz 268) - velitelské tanky SdKfz 267 byly vybaveny radiostanicemi FuG 5 a FuG 7 pro komunikaci na úrovni praporu a roty, SdKfz 268 měly radiostanice FuG 5 a FuG 8 pro spojení s plukem a divizí. Pro instalaci druhé radiostanice byl demontován jeden kulomet MG 34 a snížen počet nábojů. SdKfz 268 se daly rozeznat podle hvězdicové antény radiostanice FuG 8, FuG 5 a FuG 7 měly standardní prutové antény. Na velitelské tanky bylo předěláno asi 10 tanků Tiger II.

Panzerjäger Tiger II (Jagdtiger) (SdKfz 185 a 186) - 70 tunový stíhač tanků na základě Tigeru II od firmy Henschel s kanonem 12,8 cm PaK 44 L/55 (střílel protipancéřové střely o hmotnosti 28 kg, KwK 43 v Tigeru II "pouze" protipancéřové střely o hmotnosti 10 kg). Tento kanon mohl na 1000 metrů prorazit 230 mm silný pancíř. Čelní pancíř Jagdtigeru měl tloušťku 250 mm. Vyzbrojen byl ještě jedním kulometem MG 34 nebo MG 42 ráže 7,92 mm. Od června 1944 do konce války bylo vyrobeno asi 75 kusů tohoto likvidátora spojeneckých tanků. Kvůli velké hmotnosti a použití standardního motoru Maybach HL 230 P30 o výkonu 515 kW měl ale Jagdtiger velké problémy pohyblivostí. Několik kusů bylo v roce 1945 přezbrojeno kanony 8,8 cm PaK 43 L/71 a tato verze dostala číslo SdKfz 185.

Foto: Panzerjäger Tiger II (Jagdtiger) (SdKfz 185 a 186)

Psali jsme:Letecké muzeum Libořezy: Malé muzeum s velkým srdcem

Bojové nasazení

Do výzbroje byly tanky Tiger II zařazeny na jaře 1944 a poprvé bojově použity na východní frontě v květnu 1944. Nejznámější je jeho nasazení v ardenské ofenzivě v prosinci 1944. Zde se ale negativně projevila jeho hmotnost a jízdní vlastnosti. Po vyčerpání pohonných látek musely posádky často nechat Tiger II stát na místě a nechat ho napospas nepříteli. Tigery II byly také použity v poslední ofenzívě německé armády - operaci Jarní probuzení k znovudobytí Budapešťi v březnu 1945. Po nadějném začátku operace se Tigery zamotaly do nepříznivého bahnitého terénu, což byl konec ofenzivy. Jinak ale na Tiger II s jeho vynikající palebnou silou a pancéřovou ochranou, pokud operoval na vhodném terénu a s dostatkem paliva (což byl chronický německý problém), neměli Spojenci odpovídající protizbraň. Např. amerického Shermana mohl Tiger II zničit na vzdálenost 3,5 km!

Video: Tiger II v pohybu

Technická data

Posádka: 5 mužů (velitel, miřič, nabíječ, řidič, střelec)
Hmotnost: 69 800 kg
Rozměry: délka 10 300 mm (samotná korba 7250 mm), šířka 3750 mm, výška 3100 mm
Pancéřování: 40 až 180 mm
Pohon: dvanáctiválec Maybach HL 230 P30 chlazený kapalinou
Výkon motoru: 515 kW při 3000 ot/min
Max. rychlost: 38 km/h na silnici
Dojezd: 110 km po silnici, 100 km v terénu
Překonávání překážek: stěny 80 cm, brody 120 cm, okopy 230 cm, stoupání 70%
Výzbroj: kanón 8,8 cm KwK 43 L/71 s 70 náboji, náměr -8 stupňů až +15 stupňů, dva kulomety MG 34 (ráže 7,92 mm) s 4800 náboji