Opět tu máme pondělí a s ním další filmový tip. Dnes vybíráme obzvláště pečlivě a trochu netradičním způsobem. Zapomeňte na akční scény, tisíce vystřílených nábojů a hollywoodské efekty! Dnes dáme na českou klasiku, která si mezi českými a slovenskými fanoušky vede dle hodnocení v kategorii válečných film nejlépe. Vysoké hodnocení 90% na CSFD a vynikající recenze jasně napovídají, že tahle ,,černobílá pecka" nenechá jedno oko suché!

Foto z filmu: Slavná věta, kterou můžete ve filmu slyšet: ,,Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem"

Slavné okupační drama Vyšší princip natočil v roce 1960 režisér Jiří Krejčík podle jedné z povídek Jana Drdy ze sbírky Němá barikáda o statečnosti starého profesora postaveného tváří v tvář smrti. A příběh, který Jan Drda popsal, se skutečně stal. V tragické době heydrichiády, v červnu 1942, byl šestnáctiletý student příbramského gymnázia Antonín Stočes zatčen. Jeden ze spolužáků ho udal za to, že z časopisu Zdroj vytrhl fotografii Hitlera a hodil ji do koše. 29. června 1942 byl mladík spolu se svým otcem zastřelen. V Drdově povídce se oběťmi fašistické zlovůle stali tři maturanti. Jediný, kdo veřejně projevil nesouhlas s tímto nelidským činem, je starý profesor klasických jazyků.

Psali jsme:Tip na film: Statečné srdce

Režiséra Jiřího Krejčíka povídka zaujala již v roce 1945, kdy vyšla v novinách. Ve spolupráci s autorem povídky se podařilo vytvořit scénář pro strhující filmové drama, které dodnes patří k tomu nejlepšímu, co bylo v 60. letech u nás natočeno. Na úspěchu filmu se podílely velkou měrou i herecké výkony. František Smolík v titulní roli zde vytvořil svou snad nejlepší filmovou postavu.

Film získal mnohá ocenění doma i ve světě. Jiří Krejčík si v roce 1960 přivezl z mezinárodního filmového festivalu v Locarnu cenu Mezinárodní federace filmového tisku, Jana Brejchová zde dostala Stříbrnou plachtu za nejlepší ženský herecký výkon. A navzdory tomu, že na filmovém festivalu v Benátkách ve stejném roce byl Vyšší princip odsunut do mimosoutěžního předvádění, nebylo možné pominout působivost díla a vynikající mistrovství Františka Smolíka, který zde získal Zlatou medaili za nejlepší mužský herecký výkon.

Video: Ukázka z filmu Vyšší princip / YouTube

Skutečné pozadí tragických událostí na příbramském gymnáziu

Dokument s názvem Skutečný Vyšší princip je unikátní, protože se poprvé zabývá autentickými událostmi, které sloužily jako inspirace spisovateli Janu Drdovi a režisérovi Jiřímu Krejčíkovi. Miliony diváků zhlédly příběh statečného starého profesora z filmu Vyšší princip (1960), který režisér Krejčík ztvárnil na základě povídky Jana Drdy sepsané již v roce 1945. K tragickým událostem došlo v době heydrichiády nikoliv ve fiktivním Kostelci, ale na gymnáziu v Příbrami. Film byl natočen v Hradci Královém a na dalších místech. Autorovi námětu a scénáře Pavlu Taussigovi se podařilo najít žijící pamětníky – studenty příbramského gymnázia, kteří vypovídají ve filmu režiséra Zdeňka Všelichy o tomto případu lidské statečnosti a jejích následcích. Skutečnými hrdiny událostí byli ředitel gymnázia PhDr. Josef Lukeš, (ve filmu to byl profesor latiny František Smolík) a 17letý student Antonín Stočes.

Psali jsme:Velký flám - legendární komedie se skvělým hereckým obsazením

Video: Neznámí hrdinové: Skutečný Vyšší princip / YouTube

Na závěr se společně podíváme na pár zajímavostí, které jste o filmu jistě nevěděli

• V poslední scéně, kde profesor Málek (František Smolík) pronese větu: "Vražda na tyranovi není zločinem," pustili při natáčení československou hymnu Kde domov můj, aby herci - studenti měli slzy v očích, což se povedlo napoprvé. 
• Povídka Jana Drdy popisuje skutečnou událost. V době heydrichiády, v červnu 1942, byl na příbramském gymnáziu zatčen šestnáctiletý student Antonín Stočes. Jeho spolužák jej tehdy udal za to, že z časopisu Zdroj vytrhl fotografii Hitlera a hodil ji do koše. Pár dnů nato byl zastřelen spolu se svým otcem a ředitelem gymnázia, Josefem Lukešem.
• Natáčelo se v Praze, Pardubicích a Hradci Králové. Ve filmu se například z Pardubic mihl dnešní obchodní dům Grand a palác Hybských z roku 1898. V Hradci Králové se natáčelo na Velkém náměstí a ve zdravotnické škole. Scéna schůzky Jany (Jana Brejchová) a Vlastíka (Ivan Mistrík) byla natočena u rybníka v průhonickém parku. Školní chodby a schodiště se natáčely na malostranském gymnáziu Jana Nerudy. Scény popravy se natáčely na dvoře dnes již neexistujících kasáren na Náměstí republiky. 
• Ve scéně schůze učitelského sboru ve sborovně po zastřelení studentů měl Václav Lohniský (profesor Richter) pronést větu: „To máte z té vaší masarykovštiny!“ Na zásah politických a filmových činitelů musel být výrok upraven na: „To máte z té vaší rebelanštiny!“ 
• Film byl několik let zakázán v Západním Německu, kvůli údajnému antiněmectví.