Desítky lidí si u památníku povražděným válečným zajatcům u bývalého zajateckého tábora Stalag Luft III Sagan připomněly jejich památku. Stalo se tak 24. 3., v den 70. výročí útěku z tohoto zajateckého tábora.

Tento pietní akt byl vyvrcholením vzpomínkové akce, která začala již 22. 3. a skončila o týden později a která připomněla největší útěk ze zajateckého tábora za druhé světové války.

Foto: Vlajkonoši RAF před replikou strážní věže u areálu bývalého zajateckého tábora Stalag Luft III Sagan

Psali jsme:Novela zákona o zbraních: Co vše se musí nyní řešit

Mezi účastníky pietního aktu nechyběli bývalí váleční zajatci z tohoto tábora, rodinní příslušníci vězňů a zástupci všech zemí, ze kterých povraždění zajatci pocházeli, kteří k památníku, postaveným u ústí tunelu, kterým tehdy utíkali, položili věnce a kytice.

Foto: Památník u ústí tunelu Harry

V průběhu pietního aktu drželo 50 příslušníků RAF karty s fotografiemi a základními údaji o kažédm zavražděném, jejichž jména při ceremoniálu četli vojenští přidělenci v Polsku. A tak zde česky zaznělo i jméno Arnošta Valenty, radisty 311. československé bombardovací perutě. Při ceremoniálu byla pak slavnostně zpřístupněna i replika strážní věže, která vyrostla na místě, kde tehdy skutečně stávala.

Foto: Vzpomínka na zavražděné uprchlíky ze zajateckého tábora, 50 příslušníků RAF drželo po dobu ceremoniálu karty s fotografií a jménem každého z nich

Psali jsme:Z ČR zamíří na Ukrajinu „Tři prsty smrti“

Protože 70. výročí této události je opravdu významné, začal program celé vzpomínky již v sobotu. Ve městě Żagań byl připraven program pro celé rodiny a před areálem Muzea Obozów Jenieckich se odehrála vzpomínka na osvobození regionu, a to rekonstrukcí bitvy mezi německými vojsky a Rudou armádou.

Druhý den si mohli návštěvníci prohlédnout expozice několika klubů vojenské historie a stejně tak i tank číslo 102 Zrzek (ze seriálu Čtyři v tanku a pes). Hlavním bodem dne byla ukázka, připomínající Velký útěk, respektive život zajatců v zajateckých táborech a jejich pokusy o útěk. Zúčastnili se reenactoři z několika zemí, včetně České republiky, mezi kterými nechyběl člen Klubu vojenské historie 276th Sqdn (reenacted) RAF.

Foto: Z nácviku vzpomínky na Velký útěk, přišel se podívat i bývalý zajatec z tábora Stalag Luft III Sagan Andrew Wiseman, příslušník 466. perutě Royal Australian Air Force
 

Bohužel v tomto roce zde bylo mnohem méně uniforem RAF než při 65. výročí, značně převažovali Němci a Američané. V rámci této ukázky jsem se zúčastnil předvedení neúspěšného útěku a na chvíli, kdy nás uprchlé opět chytili, nevzpomínám rád. Němečtí vojáci, původem Němci, působili opravdu věrohodně a zejména jeden z nich, připomínající mi Borise Rösnera, vypadal hrozivě.

Foto: Z nácviku vzpomínky na Velký útěk

Počasí celé vzpomínce nepřálo, byť bylo lepší, než před sedmdesáti lety, kdy na zemi ležely závěje sněhu a mrzlo. I tak se pietního aktu a celé akce zúčastnily desítky lidí. Čest, položit věnec na památku Arnošta Valenty i jeho spoluzajatců, měl mým prostřednictvím i náš klub vojenské historie. Vzpomínka ale nebyla ukončena po tomto ceremoniálu.

Foto: Areál bývalého zajateckého tábora Stalag Luft III Sagan, vchod do tunelu Harry v někdejším zajateckém baráku 104. V trase tunelu jsou umístěny desky se jmény všech zajatců, kteří tímto tunelem uprchli.

O den později, opět od ústí tunelu Harry, vyšlo na třídenní pochod do Poznaně, kde jsou pohřbeny ostatky většiny obětí Velkého útěku, 50 příslušníků RAF, kteří ta po příchodu uskutečnili další pietní akt. Dále se v Żagańi, v areálu muzea a mauzolea spojeneckých letců, uskutečnily přednášky pro mládež a setkání skautů. Celý program byl uzavřen 29. března 40. ročníkem přespolního běhu Cross Żagański.

Foto: Muzeum utrpení spojeneckých letců – z interiérů muzea – replika zajateckého tábora

Na přípravách tzv. Velkého útěku, při kterém mělo uprchnout na dvě stě vězňů, se podíleli i tři Čechoslováci. Byl mezi nimi již zmíněný Arnošt Valenta, na útěku zatčený a zavražděný gestapem a Ivo Tonder a Bedřich Valenta, kteří sice byli zadrženi také, ale měli to štěstí, že přežili.

Mezi zavražděnými vězni byli Britové, Kanaďané, Novozélanďané, Jihoafričané, Australané, Poláci, Norové, Řek, Belgičan, Francouz a Litevec. Zpátky do Velké Británie se vrátili pouze dva Norové a Holanďan.