EXCALIBUR
CZUB - KONFIG
CZUB - ESHOP

Wojciech Najsarek: První oběť 2. světové války

 03. 09. 2020      kategorie: Vojenská historie      0 bez komentáře
Přidat na Seznam.cz

Je 1. září 1939, za deset minut pět hodin ráno. Wojciech Najsarek zřejmě netuší, že před pouhými pěti minutami vypukla největší válka v historii lidstva. Z monotónnosti jeho noční služby ho vytrhne dunění děl v nedalekém přístavu. Záhy zaslechne podivné zvuky, které se vydá prověřit. V momentě, kdy vyběhne ze své kanceláře spatří postupující jednotku námořní pěchoty Kriegsmarine pod velením Georga Wolfa. Okamžitě ho zasáhne dávka z kulometu a postřelený přednosta stanice Gdaňsk-Westerplatte padá k zemi. Na následky střelných poranění umírá, čímž získává dvě smutná prvenství. Stává se totiž prvním mrtvým v Bitvě o Westerplatte a zřejmě i úplně první obětí 2. světové války vůbec.

mike-lee-kanarek-600x300
Foto: Wojciech Najsarek (1900-1939) někdy v období Polsko-sovětské války | Wikimedia Commons

Wojciech se narodil 22. dubna roku 1900 v Jaćmierzi u Sanok na tehdejší rakousko-uherské Haliči. Vychodil místní obecní školu, ale jeho další studia přerušila První světová válka. Po jejím skončení bojovalo Polsko o hranice s téměř všemi svými sousedy a Wojciech se v roce 1920 přihlásil jako dobrovolník do polské armády se kterou se zúčastnil Polsko-sovětské války. Během bojů byl povýšen až do hodnosti staršího seržanta.

Po demobilizaci nastoupil ke státní železnici a pokračoval dále ve studiu. Roku 1926 se oženil s Marií Ostrowskou se kterou měl dceru Boženu. V roce 1933 úspěšně složil zkoušky na gymnáziu v Brestu nad Bugem a byl odeslán na roční kurz pro drážní vedoucí v Poznani. Po absolvování sloužil jako přednosta stanice ve městě Reda, poblíž Gdyně v Gdaňském koridoru. Od 19. dubna 1937 až do své smrti následně zastával funkci vedoucího polské obchodní stanice uvnitř Svobodného města Gdaňsk, která přímo sousedila s vojenským zařízením na Westerplatte

Bundesarchiv_Bild_183-2008-0513-500,_Danzig,_Westerplatte,_WaldFoto: Němečtí vojáci po bitvě na Westerplatte. Tato bitva se také přezdívá polský Verdun kvůli těžkému ostřelovaní, kterému obránci čelili. | Wikimedia Commons

V roce 1945 byl posmrtně vyznamenán řádem Virtuti Militari, nejvyšším polským vojenským vyznamenáním. V 70. letech pak byl jeho hrob označen pamětním kamenem.

Samotná bitva o Westerplatte byla pro německou armádu spíše ostudou. I v nejpesimističtějších odhadech generalita počítala s pádem polských pozic do několika hodin. Poláci se nicméně dokázali udržet celých sedm dní a jejich odvážný boj inspiroval ostatní bojující polské jednotky i civilní obyvatelstvo. Slova znějící z rádiového vysílaní: "Westerplatte broni się jeszcze"  (Westerplatte se stále brání) se stala symbolem odboje a odkazy na událost byly často používány polským hnutím odporu.

Článek byl přejat s laskavým svolením autora a redakce stránky "Válka. Válka se nikdy nemění." 

Komentáře