Jak armádní sbor „Senegalců“ z Československa vyhnal vyděšené Maďary ze Slovenska

 30. 12. 2020      kategorie: Vojenská historie      12 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Po vyhlášení samostatnosti v říjnu 1918 obsadily československé vojenské jednotky postupně země Horních Uher. Ultimátum dohodových mocností ohledně územních ztrát dalo v Budapešti moc do rukou bolševické vládě, která chtěla obnovit Uhersko a spojit se s Ruskem. Koncem května 1919 maďarská vojska dobyla část Slovenska, ovšem v bojích u Zvolena ve dnech 10. – 13. června byla odražena a československé jednotky přešly do útoku a zajistily slovenské území.

Počátkem listopadu 1918 se vyhlášení nezávislosti rozšířilo po většině území českých zemí. Pohraniční okresy byly do konce roku obsazeny nově vytvořeným vojskem a historické hranice země byly v podstatě zabezpečeny. Velkou otázkou ale zůstávalo Slovensko, které nebylo geopoliticky definováno. Bylo jasné, že jižní hranice dosavadní Horní země budou tam, kde ji narýsují bodáky československého vojska. Demarkační čára mezi Československem a Maďarskem byla válečnou radou Dohody určena 25. listopadu 1918. V polovině února 1919 však byla posunuta na československý nátlak značně k jihu. Tím se k Československu dostala území, která byla obydlena Slováky, kteří byli obětí silné maďarizace. 21. března 1919 vznikla v Maďarsku tzv. Maďarská republika rad, jejíž představitelé vyhlásili diktaturu proletariátu a revoluční válku.

Maďarské vojenské velení se pokoušelo dobýt Horní zemi a přes Karpaty se spojit se sovětskými bolševiky. 28. dubna byla vydána směrnice o postupu československých vojsk na obsazení území, které bylo určeno na základě rozhodnutí válečné rady Dohody. Postup slabých vojenských jednotek na demarkační čáru se však změnil v katastrofu a maďarské revoluční jednotky zahájily v květnu postup dvěma směry – na Prešov vstříc Rudé armádě a přes Lučenec a Zvolen na Žilinu. 16. června v Maďary obsazeném Prešově vznikla tzv. Slovenská republika rad, která nastolila na obsazeném území diktaturu proletariátu. Mezitím došlo v československé armádě ke změně. Málo spolehlivé italské velitele vystřídali francouzští generálové a důstojníci. Do čela nově zorganizované československé 2. pěší divize se postavil plukovník francouzských legií a veterán Cizinecké legie Josef Šnejdárek. Prapory a pluky rozbité v předchozích bojích se zformovaly a spolu s novými jednotkami ustupovaly v hornatém terénu od jedné obranné čáry k druhé. Necelý týden stačil Šnejdárkovi, aby zkonsolidoval podřízená vojska a připravil je k útočným akcím.

Josef_Šnejdárek_v_Banské_Štiavnici
Foto: Josef Šnejdárek před Kalvárií v Banské Štiavnici v červnu 1919 | Wikimedia Commons

Československým jednotkám velel velice schopný voják, legendární Josef Šnejdárek. Československé jednotky však neměly zálohy, takže přímý útok by skončil katastrofou. Josef Šnejdárek tak vymyslel geniální lest. Zavolal si jednoho z důstojníků, kterému vylíčil svůj plán. Stovka československých vojáků měla vyrazit železnicí ke Košicím, měli si obléct plátěné, potrhané uniformy, hlavu i ruce začernit krémem na boty a na hlavu si jako turban uvázat bílý šátek, vojáci měli na každé stanici z vlaku vystoupit, procházet se po peróně a mluvit senegalsky. Nikdo z československých vojáků pochopitelně senegalsky neuměl, Šnejdárek je však ujistil, že Maďaři také ne a stačí, když budou něco nesrozumitelně drmolit a občas zřetelně pronesou slovo "Senegal" a tak se i stalo. Netřeba dodávat, že senegalština ani neexistuje.

60987778_2282827131979307_9114806391872159744_o
Foto: Čs. legionáři z Itálie obsadili Alžbetin most v Komárnu | Wikimedia Commons

Českoslovenští vojáci opravdu na každé stanici vystoupili a drmolili mezi sebou, toho si samozřejmě všimli maďarští agenti a jelikož své vystoupení Čechoslováci dělali poctivě na každé zastávce, brzy se na maďarském velitelství začaly kupit zprávy, že Senegalci byli spatřeni zde, tady a tady taky! A jak to tak bývá, každý si k tomu něco přidal a během pár dní se ze stovky pomalovaných vojáků z pražských Vršovic stalo 6000 Senegalců ve dvou plucích a další tisíce míří na Slovensko přes Rumunsko!

5898996_900x
Foto: Odpočinek vojáků a čištění zbraní v době bojů proti maďarské Rudé armádě, květen 1919 | Wikimedia Commons

Tyto informace se brzy samozřejmě dostaly na frontu, což způsobilo paniku. Maďarští vojáci nechtěli riskovat padnutí do zajetí africkým lidožroutům, a tak opouštěli pozice. Někteří se vrhali i do řeky! V následující třídenní bitvě slavil Šnejdárek triumf, podařilo se mu obsadit všechny klíčové pozice podél řeky Hron a 13. června 1919 slavily československé jednotky vítězství. Šnejdárkův geniální tah krásně ukazuje sílu dezinformací na bojišti, které mohou rozhodnout bitvu ještě před samotným střetem.

Komentáře

czert

10. 03. 2021, 19:47

adoktorlasko
ano, slovaci byly tak pilno obranci cechoslovakismu, ze po mnichove cechy vahenli se slovy, cecha do mecha a mech do dunaja.
a pak si v 39 "vyrobili " slovak stat.
a proc by meli mit cesi bes slovaku problemy ? vzdyt v 18 si dokazali udelat poradek v pohranici sami, kdzto slovensko si samo s madary poradit nedokazalo.

madar
ano, "zurodnill podunajskou nizinu" - romanticky popis vyhnani domorodu a sebrani jejich pudy.

karel
jak si prisel na to ze slovaku bylo 900k ? bylo jich kolem 2 mil, v 18.
to, ze kazdy 3 byl nmec plati JEN pro ceske zeme, v csr celkove byl nemec kazdy 5.

Tomas

19. 01. 2021, 20:23

České země byly až na Klodsko a Těšínsko, kde se bojovalo o hranice méně problematické. Horní země tak se rikalo Slovensku tam byly obrovské potíže o vytyčení hranic a vedlo to až k válce s Maďarskem 1918az červen 1919.Nase armáda, která bojovala o slovenské hranice, neměla velitele a těžké zbraně. Maďaři měli schopné důstojníky a těžké zbraně. Legie z Francie a Itálie byli málo početné, přesto majorSnajdarek po úspěchu v Tesinsku, bojoval i na Slovensku. Obrat nastal až Rumuni obsadili Budapešť, potom pretnute Slovensko naše armáda vytlačila Maďary. F. Peroutka odhadl naše ztráty na 1500 mrtvých, bojaval tam i četar Gottwald který si cenil vyznamenání a nosil je i jako prezident. Vítězné mocnosti Itálie a Francie rozhodly fa bylo to Maďarsku těžce spočítáno v Trinonske smlouvě, vloni stě výročí, která je jejich obtížnou kapitolou asi jako nas Mnichov ská dohoda. Zitny ostrov prez. Masaryk nepozadoval to požadoval Beneš a Kramar.To jen stručně o této stoleté historii, dnes to je Slovensko.

Jan Valenta

09. 01. 2021, 16:55

lada
07. 01. 2021
Proboha, necítíte jak jste šílení, jestli takhle vyhnali češi maďary, to fakt nevim, ale snad to všechno dobře dopadlo!


Bylo cca před 100 lety .Dobře to nedopadlo protože češí tu republiku museli maďaronům, doslova vnucovat. A  dost jích zahynulo . Tento most konkrétně ,odminovaly čeští Sokolové . Maďaron nabyl v roce 1918 ,ochoten ani prodat lístek na vlak v pokladně ,když zájemce oň mluvil Slovensky. ..........takže to chce vidět jinak.

lada

07. 01. 2021, 22:06

Proboha, necítíte jak jste šílení, jestli takhle vyhnali češi maďary, to fakt nevim, ale snad to všechno dobře dopadlo!

rado

02. 01. 2021, 01:09

Tolko historikov čo nevie o čom hovorí v komentároch som dlho nevidel... miestami je to až smutné a človek musí reagovať. V prvom rade ak by československo prišlo o svoju väčšinu bolo by pravdepodobne počas druhej svetovej vojny anektované celé. Druhá vec je že sa posielali profesori a starostovia z čiech preto lebo tu bolo riziko kopaborácie keďže boľševici boli všade. Ďalším problémom bolo že slovenská inteligencia zväčša musela opustiť uhorsko kvôli perzekúcii zo strany vtedajších maďarov. Ďalej som si tu všimol úplne nemieatny komentár na zradu vznikom Slovenského štátu. Ten vznikol len vďaka tomu že vláda vtedy až veľmi jednoducho odovzdávala územia aby sa vyhli boju. Nielen Nemecku ale aj Poľsku. Na územie slovenska si vtedy robili nárok ako Maďarsko tak aj Poľsko a Rakúsko. Keďže však vláda začala odovzdávať svoje územia bolo jednoznačné že by sa to Slovenské zmenšilo a teda pre ochranu územnej celistvosti došlo k vytvoreniu Slovenského štátu pretože Nemecko bolo ochotné aj vojensky podporiť zvrchovanosť dotknutého územia narozdiel od tehdajšej vlády československa. Ďalší komentár o neexistencii slovenského národa ... to ani nejde inak zhodnotiť ako nevzdelanosť. V školách sa to síce nevyučuje ale ak už niekto chce niečo podobného písať mal by si naštudovať fakty ... ale vždy je jednoduchšie nenávidieť ako rozmýšľať prečo došlo k tomu čo sa stalo... Nezabúdajte na to že horné ihry bola priemyselne najrozvynutejšia oblasť uhorska s perfektnou železničnou infraštruktúrou. Bolo pre československo dôležité aj ekonomicky vďaka vaniam , oceliarniam a mnohým závodom hlavne v Bratislave ,Trnave Banskej Bystrici atď.

Jan Valenta

01. 01. 2021, 09:17

Milan Štrupl ......Pravda ale nebude fungovat, což dokazují dějiny. Francie s němcem jde pouze o peníze Francouz němce rozhodně nemusí. Francie oproti němci byla před válkou na technické špičkové úrovni . Fricek je svojí okupací naprosto zničil rozkradl úplně vše, nezaplatil nic . Jaký hospodářský zázrak i ty  marky jim natiskl američan.

Bodie Pilot

30. 12. 2020, 22:29

Když v roce 1918 se z Horních Uher stalo slovensko, tak tam museli přijít z Česka starostové, učitelé, policajti, lékaři, poštmistři i závoráři, neb ti ožralí dráteníci a pastičkáři nebyli schopni postavit státní správu. Můj strýc dělal policajta v Užgorodě a Mukačevu a tak mi vypravoval, jaké to  tam bylo. Obyvatelstvo Poláci, Ukrajinci Rusíni, Rumuni, Maďaři, židi a cikáni. Vyprávěl také jak prchal z Mukačeva, když byl vyhlášen Slovenský štát, který je dodnes ve válečném stavu s USA. Mám takový pocit, že by naši východní kámoši měli líbat holé zadky svým západním kámošům za to, že je vytáhli z těch maďarských sraček a ne si o nás otírat o nás své opilecké Gesichty. Jsem rád, že byl ustřižen ten slovenský penězovod. Ještě by si mohli odstěhovat zpět své cikány.

Liberal shark

30. 12. 2020, 18:44

československý národ je asi takový umělý konstrukt jako je národ německý (1871) nebo italský (1870).

Kokotko

30. 12. 2020, 12:58

milos netolicky - ty si ukazkovy pripad retarda z osobitnej skoky

Madar

30. 12. 2020, 11:36

nebejt Maďarú,tak Slováci dodneška žijou v Tatrách,musel přijít Maďar,abyy zúrodnil Poddunajskou ňížinu....

jerry

30. 12. 2020, 11:22

A rovněž si snažím představit "Horné Uhry" pod nadvádou Maďarů, kdy v už i na základních školách bylo vyúčování v madašťině, ve slovenštině se prakticky nevyučovalop. Chci věřit, že na spojení získaly oba národy.

atodoktorlasko

30. 12. 2020, 11:08

Miloš Netolický
Vidím, že si odborník na históriu, najmä na vznik ČSR. Bez "Horných Uher" by  novovzniknutá ČSR zanikla. Bránili totiž Masarykovskú ideu Čechoslovakizmu, bez ktorej by okrem iného republika nevznikla. Snažím sa predstaviť si existenciu Čechov, Moravanov a Slezanov (bez Slovákov) s 3 miliónmi Nemcov v roku 1917-18 v jednej republike.