Největší tanková bitva USMC – Abramsy likvidovaly irácká „téčka“ jako na střelnici

 09. 08. 2022      kategorie: Vojenská historie      10 komentářů
Přidat na Seznam.cz

V moderní válce, a válka v Perském zálivu na počátku 90. let 20. století nebyla výjimkou, jde především o vzdušnou převahu. To však neznamená, že ostatní prostředky nemají význam. Jsou-li správně nasazené, letectvo pak jejich efektivitu násobí. Během bitvy o kuvajtské mezinárodní letiště v únoru 1991 sehrály důležitou roli tanky americké námořní pěchoty. USMC v poslední době tanků zbavuje, chce být efektivní obojživelnou silou využívající moderní technologie. Podívejme se tak na jedno z posledních střetnutí, v nichž byly tanky námořní pěchoty masově nasazeny.

V srpnu 1990 Irák napadl svobodný Kuvajt. Důvodů, proč se tak stalo, bylo hned několik. Prvním z nich byl ochromující dluh, do něhož se Irák dostal v důsledku íránsko-irácké války. Podle oficiálních odhadů země dlužila Kuvajtu přibližně 14 miliard amerických dolarů, které si půjčila na financování boje proti Íránu. Kromě toho irácký prezident Saddám Husajn obvinil Kuvajt z krádeže ropy z ropného pole, které se nacházelo podél irácko-kuvajtské hranice.

t62Foto: Zničené irácké tanky T-62, únor 1991 | J. R. Roark, U.S. Marines / Public domain

Irácká  invaze proběhla rychle, kdy irácké síly tehdy převzaly nad Kuvajtem kontrolu během pouhých dvou dnů. Stejně rychle přišlo i odsouzení ze strany Organizace spojených národů, na Irák byly uvaleny hospodářské sankce a americký prezident George Bush vytvořil koalici na podporu Kuvajtu, do níž se kromě řady dalších zemí zapojily i Velká Británie a Egypt. Velkou část válečných nákladů hradila také Saúdská Arábie.

Mise koalice se zpočátku odehrávala výhradně ve vzduchu, kdy od 17. ledna do 23. února 1991 prováděly USA, Velká Británie, Kanada, Francie, Saúdská Arábie a Itálie bombardování iráckých sil v Kuvajtu i Iráku. Kampaň byla tehdy považována za úspěšnou a po ukončení letecké kampaně následoval pozemní útok s cílem Kuvajt od Iráčanů osvobodit. Důležitým strategickým místem, které bylo třeba během konfliktu dobýt a udržet, bylo Kuvajtské mezinárodní letiště. Iráčané tehdy získali kontrolu nad letištěm během své počáteční invaze a koalice vedená USA byla odhodlána ho získat zpět. 

Bitva o kuvajtské mezinárodní letiště se odehrála 27. února 1991 a je proslulá tehdejším nasazením obrovského množství vojáků, kteří se jí zúčastnili. Americká námořní pěchota nasadila svou 1. a 2. divizi, a bojů se účastnily  také 4. tankový prapor a jednotky 4. divize námořní pěchoty. Americkou armádu zastupovala Tygří brigáda 2. obrněné divize, úkolové uskupení 41. pěšího praporu Straight and Stalwart a prapor polního dělostřelectva. Akce se zúčastnily také speciální jednotky, známé jako Zelené barety, které vyčistily letiště od nepřátelských odstřelovačů a bojovníků odporu.

Iráčané do této bitvy zapojili také řadu svých jednotek, především 3. obrněnou divizi, 449. polní dělostřeleckou brigádu, 1. a 5. mechanizovanou divizi a 6., 7., 8., 11., 14., 15., 18., 19., 29., 36. a 42. pěší divizi. Zapojily se také irácké speciální jednotky. Bitva známá jako "Reveille Engagement", která byla součástí celkových bojů o kuvajtské mezinárodní letiště, pak zůstává dodnes největší tankovou bitvou v historii námořní pěchoty, a s ohledem na vyřazení tanků z výzbroje možná zůstane největší tankovou bitvou USMC vůbec.

Boje sice skončily na samotném kuvajtském mezinárodním letišti, ale začaly už na cestě k letištní ploše. První divize námořní pěchoty tehdy prorazila iráckou linii a zničila více než 250 tanků T-55 a T-62, stejně jako 70 sovětských T-72, nasazených iráckou 3. obrněnou divizí. Druhá divize námořní pěchoty pak rozprášila irácké síly tím, že se s nimi utkala ve druhém směru postupu a vyřadila další tanky, obrněné transportéry a nákladní automobily. Bitva tehdy skončila vítězstvím sil OSN a Američané tehdy ztratili jen 19 vojáků a 11 tanků bylo poškozeno či zničeno. Iráčané naopak utrpěli stovky ztrát a tisíce vojáků byly zajaty. Kromě toho byly zničeny stovky jejich tanků. Již den po této bitvě koalice zvítězila a Iráčané byli z Kuvajtu vyhnáni.

Válka však měla dlouhodobé následky. Iráčané během svého ústupu zapálili stovky ropných vrtů, které pak hořely několik měsíců a způsobily ztrátu šesti milionů barelů ropy denně. Požáry také přispěly k silnému znečištění celé oblasti. Před ukončením války přijala Rada bezpečnosti OSN rezoluci č. 661, která na Irák uvalila přísné sankce. Během dvanácti let jejich uplatňování se následně mnoho obyčejných Iráčanů potýkalo s hyperinflací a nedostatkem všeho druhu. Napětí mezi USA a Irákem pak vyvrcholilo po 11. září 2001 invazí spojeneckých sil do Iráku v roce 2003.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

Komentáře

Vaclav Flek

18. 08. 2022, 00:24

pro Vlasta Parkanová : "Držte huby, když tomu nerozumíte..."

Predpokladam, ze tohle nenapsala byvala ministryne obrany, ale nekdo, zbabele se prikryvajici jejim jmenem .

Jinak pani ministryne toho mnoho nedokazala, na jeji pusobeni vzpominame jako na eru financnich skandalu na MO, ktere asi nezavinila, ale kterym nezabranila. A pak take na jednu trapnou pisnicku, ktera sama o sobe nemusela byt spatna, ale nemusela ji zpivat ministryne, zatizena tolika aferami.

Bum

09. 08. 2022, 20:24

Slavoslav - "Ale ked to uz nedotiahli v 91"
No, oni to dotahli kam chteli. Nemyslim si take ze to bylo kvuli verejnemu mineni nebo obavy z nesouhlasu kohokoliv, od spojencu po  OSN jako takove. Starsi Bush byl mazanejsi nezli mu mnozi davaji kredit a myslim ze nechtel zpusobit co presne zpusobil jeho syn. Take jej pred utokem na Irak varoval, mladsi se ale nechal zmanipulovat Cheneym a hlavne Rumsfeldem, ten byl pricinou vetsiny zla.Norman Schwartzkopf mel v umyslu tahnout az do Baghdadu uz v prvni valce ale starsi Bush s Powelem jej po 100 hodinach zastavili.Dobre udelali ale bohuzel byl Clinton nasledne prilis zamestnan svymi aferkami se stetkami na to aby se mohl venovat mezinarodni politice, tak pouze "Vrtel psem"..... A to, spolu s neschopnosti mladsiho Bushe se USA a celemu svetu vymstilo.

Marty

09. 08. 2022, 16:44

tak tomu řikám utnutí :diskuse" :D

Vlasta Parkanová

09. 08. 2022, 16:02

Držte huby, když tomu nerozumíte...

Im Bier steckt Wahrheit

09. 08. 2022, 10:13

Okupace Kuvajtu se Iráku "vyplatila" místo 14 miliard dluhu zaplatil do roku 2013 41 miliard, včetně reparací za válečné škody.
Okupace a následné zničení Iráku v roce 2003, by mělo být předmětem soudního řízení proti státu USA.

Slavoslav

09. 08. 2022, 09:52

Zdenek

v jeho pripaden skor daddy issue :)

Zdeněk

09. 08. 2022, 09:07

Slavoslav, souhlasím, velmi primitivně řečeno v roce 2003 někdo nemyslel hlavou, ale "ptákem" ...

Slavoslav

09. 08. 2022, 08:56

Zdenek

samozrejme, v par riadkovom prispevku sa neda zmienit vsetko s tym spojene a svet nie je ciernobiely. Ale ked to uz nedotiahli v 91 tak sa tam Bush nemal pustat v 2003 tom, kde nemal ziaden realny plan co potom a len rozdrbal aku taku stabilitu na blizkom vychode a posilnil Iran

Zdeněk

09. 08. 2022, 08:45

Slavoslav, souhlasím, i když s výhradami

V roce 1991 mandát OSN byl pouze na osvobození Kuvajtu a prezident Bush se bál ztráty podpory veřejnosti.
Rovněž v roce 2003 byly většinou populace americké jednotky vítány v Iráku s nadšením (nikdy nezapomenu na záběry srandisty Alliho s americkými vlajkami v pozadí), celou situaci zcela změnilo ustavení okupační správy a její, řeknu, zcestna rozhodnutí rozpustit armádu a v podstatě i policií an block ...

Slavoslav

09. 08. 2022, 07:40

dve velke chyby USA. Nezvrhnutie rezimu v 91 om a zvrhnutie rezimu v 2003 tom