Málokterý tank ze čtyřicátých let minulého století se vyznačoval výjimečnou spolehlivostí, zejména těžké tanky jako německé Tigery a Tigery II, ale i střední Panthery se potýkaly v řadou technických nedostatků, problémů a rizik. Pokud však existoval příklad dobře zkonstruovaného stroje, který byl skutečně velmi spolehlivý, byl to M4 Sherman, a ilustrativním příkladem je tank nazvaný svou kanadskou osádkou "Bomba", tank verze M4A2. Bomba si bez jediného zádrhelu prorazil cestu z pláží Normandie v Den D až do Německa, což byl i na poměry spolehlivých Shermanů mimořádný výkon.

Foto: Tank pojmenovaný Bomba je vystaven v Sherbrooke v Quebecu (snímek z roku 2015) | Jaylimo84, CC BY-SA 4.0

Bomba byl variantou tanku M4A2 Sherman, 898. vyrobený stroj v tankovém arzenálu Fisher Tank Arsenal společnosti General Motors v Michiganu. M4A2 byla dieselová varianta tanku Sherman. Poté, co vozidlo dorazilo do Británie, bylo přiděleno k 27. obrněnému pluku Sherbrooke Fusiliers a brzy se mělo zúčastnit invaze v den D. Během druhé světové války bylo vyrobeno téměř 50 tisíc Shermanů všech verzí. Byly příkladem vynikající kombinace mobility, pancéřování, palebné síly, spolehlivosti a snadné výroby. Se svým 75mm kanónem, a později i 76mm kanónem, a čelním pancířem o tloušťce kolem 50 mm byl Sherman považován za horší tank než proslulé konstrukce sloužící v německých ozbrojených silách. Po mnoho desetiletí po druhé světové válce měly nejrozšířenější benzínové verze Shermanů dosti neoprávněně velmi špatnou pověst, zejména kvůli přesvědčení, že hoří mnohem častěji než jiné, podobné tanky.

Psali jsme:Poezie, špagety a fašistická utopie: Když Italové vyhlásí válku Itálii

Dnes se Sherman dočkal spravedlivé rehabilitace a je vnímán v mnohem lepším světle díky práci historiků, kteří o tanku opravili mnoho mylných představ a prokázali, že jeho válečné výkony byly statisticky velmi dobré, zejména proti tankům stejné velikosti a hmotnosti. Opravovat nemuseli to, co bylo zřejmé okamžitě: šlo o technicky spolehlivý stroj vyráběný ve více než dostatečném množství, který byl nasazen v účinné součinnosti s ostatními zbraněmi. A jestliže v situacích jeden na jednoho proti těžším německým tankům zpravidla uspět nemohl, jeho přínos pro konečné vítězství spojenců, a to včetně východní fronty, nelze zpochybnit.

Dne 6. června 1944 dorazil Bomba na pláž Juno, kterou měli vyčistit Kanaďané. Vylodil se chvíli po prvních vlnách a byl vržen přímo do víru bitvy. Pláž byla rozbita a rozorána námořním a leteckým bombardováním, ale dva prapory německé 716. pěší divize kladly tuhý odpor, zatímco část 21. tankové divize čekala za linií v záloze.

Jakmile byla většina obránců pláže neutralizována, nastal čas pro přesun mužů do vnitrozemí, a tohoto postupu se účastnil i Bomba. Když se probíjely do vnitrozemí, tank Bomba a zbytek Sherbrook Fusiliers zničili 41 nepřátelských tanků, a to jen během prvních dvou dnů bojů. V červenci byli velitel a řidič Bomby zraněni a nahrazeni, a vozidlo se stalo velitelským tankem jednotky.

Foto: Dnes se Sherman dočkal spravedlivé rehabilitace a je vnímán v mnohem lepším světle díky práci historiků, kteří o tanku opravili mnoho mylných představ a prokázali, že jeho válečné výkony byly statisticky velmi dobré, zejména proti tankům stejné velikosti a hmotnosti. | Shutterstock

Psali jsme:Unikátní nález německé druhoválečné pušky StG 44 po více jak 74 letech

Bomba se účastnil akcí v okolí Caen, než se přesunul na pomoc při vyklízení města Falaise. Odtud se dostal do Belgie a poté do Holandska, kde na každém kroku bojoval s nepřítelem. V rámci operace Blockbuster bojoval Bomba v lese Hochwald v Německu, kde se odehrály jedny z největších válečných střetů tanků proti tankům.

Poté dosáhl řeky Rýn, přírodní překážky, která spojencům bránila v dalším postupu. Ani řeka však  Bombu a jeho vítězný postup nezastavila. Fusiliers údajně utěsnili všechny otvory ve svých tancích, učinili je vodotěsnými, připojili hadice naplněné stlačeným vzduchem pro vztlak. A poté k překvapení německých obránců přeplavili své třicetitunové tanky přes řeku. Tuto historku ale někteří zpochybňují. Vznikla dlouho po válce na základě on-line publikovaných životopisů členů posádky poručíka Whitea a praporčíka Halla. Historka je ale podle válečných deníků, dobových dokumentů včetně rozkazů na úrovni sboru a sekundárních zdrojů nevěrohodná. Buď jak buď, spojenci Rýn překonali a pokračovali v postupu.

Kanadské tanky pokračovaly Německem a čelily zoufalému, fanatickému odporu. Němci bránili ve zcela ztracené věci svou vlast a neměli zdánlivě co ztratit. O tom, že válka skončila, se osádka tanku Bomba dozvěděla 8. května 1945 prostřednictvím rozhlasu.

Od dne D ujel Bomba 4000 km, vystřílel 6000 nábojů, dostal dva zásahy a na jeho palubě se vystřídalo mnoho členů osádky. Jakmile válka skončila, Bomba už neměl žádné využití a byl zaparkován na vrakovišti v Belgii, kde čekal rozřezání a sešrotování. Naštěstí se tank podařilo zachránit, byl převezen zpět do Kanady, kde byl vystaven. Dnes ho můžete vidět, jak střeží zbrojnici na William Street v Sherbrooke v Quebecu. 

Ernest Mingo z Nového Skotska, poslední velitel tanku, po mnoho let každoročně navštěvoval Sherbrooke a kamarády z Fusiliers, zatímco nizozemské rodiny, vděčné za roli tanku při osvobozování Nizozemska, posílaly každoročně Mingovi a Walteru Whiteovi do West Gore v Novém Skotsku dar v podobě cibulí tulipánů. V roce 2011 byl tank restaurován, dostal plakety popisující jeho bojovou službu a nátěr, který nesel v době druhé světové války.

Zdroj: warhistoryonline