Byly vzducholodě nasazené za první světové války k bombardování zázemí zejména Velké Británie děsivými obry nebes, nebo zranitelnými a v podstatě nepraktickými prostředky? Zeppeliny se v historii – zejména během první světové války – objevovaly v obou podobách a tyto průkopnické vzducholodě dodnes uchvacují naši představivost.

Počátek 20. století byl dobou neuvěřitelných inovací a převratného technologického pokroku a dítě Ferdinanda von Zeppelina je toho dokonalým příkladem. Německé vzducholodě, vyvinuté koncem 19. století, než se v roce 1910 vznesly do vzduchu, přepravily více než 10 000 civilních cestujících, než se v roce 1914 staly nedílnou součástí válečného úsilí.

Foto: Zeppelin na britském válečném plakátu | Wikimedia Commons / Public Domain

Psali jsme:Vynález hlubinných pum – obávaného a nenáviděného protivníka nutily k vynoření. Z lovce se pak stala kořist

Nabízíme čtyři fascinující fakta o vzducholodích a jejich úloze v první světové válce – od smrtících vzdušných soubojů až po založení první letecké společnosti v historii. Dnes si je často připomínáme jako letecké válečné stroje, ale první vzducholodě nebyly stavěny s ohledem na boj. Ve skutečnosti bylo jejich hlavním účelem přepravovat civilní cestující na výletní vzduchoplavby po Německu.

V roce 1909, pět let předtím, než jeho vynálezy našly svůj nový účel v první světové válce, založil hrabě Zeppelin Německou společnost pro cestování vzducholodí, první leteckou společnost na světě. V rámci propagace tohoto nového a vzrušujícího způsobu dopravy se vzducholoď s názvem LZ 7 Deutschland vydala na propagační cestu s 19 novináři na palubě. Plánem bylo propagovat novou společnost a její vzducholodě, ale věci nešly podle plánu. Poté, co vzducholoď zasáhlo extrémně špatné počasí, selhal motor a vzducholoď prudce klesala a její trup se zachytil mezi korunami stromů. Navzdory tomuto nešťastnému začátku však byly námořnictvo i armáda zaujaty a zakoupily několik vzducholodí pro sebe.

Foto: Zeppeliny se v historii – zejména během první světové války – objevovaly v obou podobách a tyto průkopnické vzducholodě dodnes uchvacují naši představivost. | Wikimedia Commons / Public Domain

Když vypukla válka, mnozí předpokládali, že vzducholodě budou brzy na obloze nad Londýnem a bombardovat nepřátelské hlavní město. Císař Vilém II. však nebyl žádné takové akci nakloněn a přímý útok na Británii, a zejména na Londýn, vyloučil.

Psali jsme:Chesty Puller, nejslavnější mariňák všech dob: „Jsme obklíčeni. To zjednodušuje situaci.“

Bylo to pravděpodobně především ze dvou důvodů. Zaprvé měl vazby na britskou královskou rodinu a zdráhal se přenést agresivní boj na její půdu. Za druhé, stejně jako mnoho dalších lidí na obou stranách předpokládal, že první světová válka bude pouze krátkodobým konfliktem. Uvědomoval si architektonickou a kulturní historii Londýna a chtěl se vyhnout tomu, aby byl obviňován z jakýchkoli škod, které by jeho vzducholodě mohly způsobit městu během války, kterou očekával jako poměrně krátkou.

Nakonec ho samozřejmě opakované požadavky německého námořnictva i armády přiměly k ústupkům, ale i tehdy císař zpočátku odmítal, aby jeho jednotky zaútočily na Londýn. Ve filmech a videohrách, jako je Battlefield 1, vypadají vzducholodě jako děsiví obři oblohy, ale ve skutečnosti byly nesmírně zranitelné.

Nejenže byly velké a snadno zaměřitelné, ale během prvních náletů nemohly ani shazovat skutečné bomby. V době vypuknutí konfliktu nebyly letecké bomby vyvinuty, takže první německé vojenské Zeppeliny se musely uchýlit ke shazování dělostřeleckých granátů na nepřátelské cíle. Prováděly nálety po celé Evropě a při jedné příležitosti byla vzducholoď skutečně sestřelena palbou z ručních zbraní vojáka na zemi. Z VI letěla nízko poblíž belgického Lutychu a byla poškozena ruční palnou zbraní natolik, že se zřítila.

Možná byly zastrašující a vizuálně působivé, ale ne vždy šlo o nejúčinnější válečné stroje. Dne 31. května 1915 došlo k prvnímu leteckému bombardování britského hlavního města. Německé jednotky si nevybraly konkrétní cíle, ačkoli se na císařovo naléhání záměrně vyhýbaly útokům kdekoli východně od londýnského Toweru.

Útok přišel téměř bez varování, protože zpráva o blížícím se vzducholodi – označené LZ.38 – dorazila k úřadům jen několik minut před zahájením bombardování. I když si byli vojáci a policisté na zemi vědomi hrozícího nebezpečí, nebyli schopni vzducholoď nad sebou zahlédnout a jejich světlomety neodhalily po útočníkovi žádné stopy.
Tragédií bylo, že první osobou, která při náletu zahynula, byla tříletá holčička, a než noc skončila, mělo zahynout dalších šest lidí. Jen o týden později však britské letouny bombardovaly hangár, do kterého se LZ.38 vrátila, a vzducholoď byla zcela zničena.

Zdroj: warhistoryonline.com