Ruské vojenské námořnictvo se rozhodlo zlikvidovat několik starých velkých plavidel. Rozhodnutí o likvidaci má postihnout šest jaderných křižníků a ponorek, konkrétněji dva těžké jaderné raketové křižníky Projekt 1144 Orlan (lodě Admirál Ušakov a Admirál Lazarev), tři jaderné ponorky Projekt 667BDR Kalmar (ponorky K-221 Petropavlovsk-Kamčatskij, K-433 Svjatoj Georgij Pobědonosec a K-232 Podolsk) a jednu jadernou ponorku Projekt 671RTM Ščuka (B-414 Daniil Moskovskij).

Foto: Těžký jaderný raketový křižník Admirál Lazarev | printscreen z YouTube

Plán likvidace bude dokončen do konce roku 2021. Náklady se odhadují na 2,7 miliardy rublů.

Psali jsme:Vozy Tatra a Armáda České republiky patří neodmyslitelně k sobě

Bývalý náčelník hlavního štábu námořnictva, admirál Valentin Selivanov, se k likvidaci vyjádřil v tom smyslu, že tyto lodě byly perfektní ve své době, ale jejich resurs není neomezený. Admirál Ušakov - první sovětský jaderný křižník, byl zařazen do flotily v roce 1980 a sloužil déle než 30 let.

Foto: Sovětský jaderný raketový křižník Kirov (Admirál Ušakov) | Wikimedia Commons

Po takové službě nezadržitelně nastupuje opotřebení trupu a hlavních systémů lodi, takže již nemá smysl ho přebudovávat. Navíc, ne všechny lodě mohou být přizpůsobeny pro nové zbraňové systémy. Je účelnější postavit nový, modernější křižník nebo ponorku.

Projekt 667BDR (v kódu NATO třída Delta III) je třída raketonosných ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem. Třída představuje třetí verzi rozsáhlé skupiny celkem 43 raketonosných ponorek třídy Delta, tvořící od 70. let páteř sovětských námořních strategických sil. Liší se především použitím raket nové verze R-29R. Část ponorek stále slouží v Ruském námořnictvu.

Psali jsme:Turecká vrtulníková loď Anadolu bude moci nově vypouštět i drony

Vývoj ponorek projektu 667BDR byl zadán roku 1972 konstrukční kanceláři Rubin. Sovětské loděnice v Severodvinsku postavily celkem 14 ponorek této třídy. Do služby byly zařazeny v letech 1976–1982. 

Foto: Projekt 667BDR / třída Delta III  v září 1983. Věž je poškozená po kolizi s ledovcem. Patrná je vysoká nástavba pro rakety | Wikimedia Commons

Torpédovou výzbroj představují čtyři 533mm torpédomety a dva 406mm torpédomety. V rozměrné nástavbě za bojovou věží je, ve dvou řadách, umístěno 16 balistických raket R-29R (v kódu NATO SS-N-18 Stingray), odpalovaných pomocí systému D-9R. Jedná se o první sovětské balistické rakety s vícenásobnou jadernou hlavicí (MIRV). Střela nesoucí tři hlavice o síle 200 kT TNT měla dolet 6500 km. Pokud ovšem nesou jen jednu hlavici o síle 450 kT, dolet se zvětší na 8000 km. Nejvyšší počet hlavic na jedné raketě je sedm.

Pohonný systém ponorek tvoří dva tlakovodní reaktory OK-700A a dvě parní turbíny TZA-635. Nejvyšší rychlost ponorek dosahuje 14 uzlů na hladině a 25 uzlů pod hladinou.

Foto: Projekt 1144 / Třída Kirov | Wikimedia Commons

Projekt 1144 (jinak též třída Kirov) je třída sovětských raketových křižníků s jaderným pohonem z doby studené války. Jsou to největší raketové křižníky na světě. Proto jsou někdy označovány jako křižníky bitevní. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Poslední z nich byla dokončena ve vylepšené verzi Projekt 1144.2. Po rozpadu SSSR je převzalo ruské námořnictvo. Jeden křížník byl ze služby vyřazen, ostatní byly převedeny do rezervy a Rusko zvažuje možnost jejich modernizace.

Video: Těžký jaderný raketový křižník Projekt 1144 Orlan v akci / YouTube

Všechny jednotky postavila loděnice v Leningradu. Postaveny byly celkem čtyři jednotky této třídy. Admiral Ušakov (ex Kirov) byl dokončen v roce 1980. Ze služby ho v roce 1990 vyřadila havárie reaktoru, po které již nebyl zcela opraven. Jednotky Admiral Lazarev (ex Frunze) z roku 1984 a Admiral Nachimov (ex Kalinin) z roku 1988 byly odstavené ze služby roku 1999, spekuluje se o jejich možné opravě a modernizaci. V 90. letech byl dokončen ještě křižník Pjotr Velikij (ex Jurij Andropov).

Zdroj: Militarybox, CC BY-SA, Wikipedia, YouTube