EXCALIBUR
CZUB

Unikátní nález německého druhoválečného kulometného hnízda "Kugelstand"

 04. 12. 2018      kategorie: Vojenská historie      13 komentářů

V 90. letech minulého století, když jsme se začali poohlížet, kde získat nějaké exponáty do budovaného Muzea čs. opevnění – dělostřelecké tvrze Bouda, navázali jsme kontakty také s pracovníky Poličské strojírny a.s. Předměty, které jsme tehdy nákupem od podniku získali (různé bedny a obaly, odborně delaborovaná munice…), jsou součástí expozic ve tvrzi Bouda, tvrzi Hůrka i ve Vojenském muzeu Králíky dodnes. 

Pod názvem Poličské strojírny se skrývá ve skutečnosti bývalá „První vojenská muniční továrna“, zřízená v Bořinách u Poličky již roku 1920. Tehdy šlo o přímou reakci na potřebu zvýšení obranyschopnosti republiky v období po 1. světové válce. V té době se výroba v muničce zaměřila zejména na produkci ručních granátů a dělostřeleckého střeliva a továrna v této oblasti představovala za první republiky velmi významný podnik. Její význam neupadl – z pochopitelných důvodů – ani v době okupace. Výroba zde běžela naplno. Po válce se zaměření podniku nijak zásadně neměnilo. Rozšíření výrobního programu přišlo až roku 1958, kdy se továrna stala pobočným závodem Adamovských strojíren Adamov. Od této doby se datuje vznik strojírenské výroby. Postupně se zde rozvíjela výroba pneumatických prvků a od roku 1965 měřicí a čerpací techniky kapalin.

1 - KOULE Č. 2 V MÍSTĚ NÁLEZU - VLEVO FRAGMENTY LÍMCE
Foto: Betonový bunkr "koule" č. 2 v místě nálezu - vlevo jsou patrné fragmenty límce

Psali jsme: Na kamarády z vojny se nezapomíná

Již při naší první návštěvě areálu roku 1993 jsme si povšimli podivné, rozměrné betonové koule, povalující se naproti vrátnice továrny. Byla sice plná odpadků, ale svým tvarem a zpracováním nás značně přitahovala. Informací bylo tehdy poskrovnu. Podle místních znalců se snad mělo jednat o německý objekt z doby okupace, určený k ukrytí strážného při náletu… To bylo vše, co jsme se dozvěděli… Teprve o 12 let později téma „bunkr koule“ zpřístupnil Petr Kunc na webu fortifikace.net. Díky zveřejněným informacím se mohli zájemci o druhoválečné fortifikace dozvědět základní historii podivného objektu a také to, že další dva kusy se nacházejí uvnitř areálu továrny a že jsou na poměry ČR ojedinělé. Krátký text doplněný fotografiemi dále sděloval, že daleko větší počet „koulí“ se vyskytuje na Slovensku, např. v Piešťanech, nebo okolí Bratislavy.

2 - KOULE Č. 5 - POSLEDNÍ OBJEVENÝ KUS V MÍSTĚ NÁLEZU
Foto: Koule č. 5 - poslední objevený kus v místě nálezu

S přibývajícími informacemi a v souvislosti s budování expozice druhoválečných fortifikačních objektů ve Vojenském muzeu Králíky, přišel čas, pokusit se získat „kouli“ válející se v odpadcích nedaleko tzv. staré vrátnice Poličských strojíren, do expozice muzea. Koule leží na pozemcích města Polička, proto žádost našeho muzea směřovala před několika lety právě tam. V odpovědi na ni jsme se dozvěděli, že jde o významnou památku na období 2. světové války a že tento objekt zůstane i nadále v majetku města. Péči o významnou památku na období 2. světové války si sice představujeme jinak, nicméně jsme vzali na vědomí, že „kouli“ do expozice VMK od Poličky nezískáme.

Psali jsme: Vánoce ve válce

Začali jsme tedy pátrat jinde. Velké vstřícnosti jsme se nakonec dočkali ze strany vedení Poličské strojírny a.s. Popřáli nám sluchu, seznámili se s našimi záměry a nabídli pomocnou ruku. Výsledkem je nový přírůstek do postupně vytvářené expozice druhoválečných fortifikací ve Vojenském muzeu Králíky… V průběhu měsíce listopadu došlo za pomoci těžké techniky k přesunu nově získaných exponátů do areálu muzea.

3 - KOULE Č. 1 - POHLED DOVNITŘ - UKÁZKA OTISKU DOKONALE ZPRACOVANÉHO BEDĚNÍ
Foto: Pohled dovnitř koule včetně ukázky otisku dokonale zpracovaného bednění

Návštěvníci se tak mohou na vlastní oči přesvědčit, že koule je opravdu koule a ne válec s kulovitou střechou zahrabaný do země. A že jde o mistrovský kousek tesařského a betonářského umění. „Koule“ nemají na povrchu omítku ani potěr, a tak je možno obdivovat podle otisků tvar a výrobu bednění. Mají průměr cca 160 cm a tloušťku stěny 8 až 10 cm. Vstupní otvor je kruhového tvaru s výkrojem na jedné straně. Šířka otvoru je cca 65 krát 50 centimetrů. 

A nyní pár slov k historii. Autorem myšlenky „bunkr koule“ – německé označení pro tento objekt znělo Kugelstand – byl Dipl. Ing. Sylvester Laibe, známý rodák ze Stuttgartu. Jako architekt postavil mimo jiné jeden z tamních kostelů. Kugelstand si nechal patentovat 15. 2. 1944, ale tehdy se jednalo o kulový podzemní kryt pro 8 lidí.  Pro tento patentovaný objekt se v německých podkladech také objevil jako název strašlivý jazykový novotvar „Luftschutzspliterschutzzelle“, což v podstatě nelze adekvátním českým názvem vůbec vyjádřit! Konstrukce objektu, který měl dobře odolávat tlakovým vlnám, zřejmě zaujala příslušné orgány III. říše natolik, že se rozhodlo o jeho využití v rámci prefabrikovaných polních fortifikací. Koncem roku 1944 vytvořil Dr. Hubert Rusch ze stavební firmy Dyckerhoff & Widmann řadu návrhů pro různá provedení a využití těchto bunkrů. Některé z nich měly mít průměr cca 215 cm a poskytnout bezpečí čtyřem spícím mužům. Jiné byly menší a jednalo se o zodolněné polní kulometné hnízdo. Tak se dochovaly – zakryté vrstvou zeminy – v zákopových systémech na Slovensku – kde představují součást obranného postavení Südostwall (SOW). Německá armáda myšlenku přijala a objednala několik tisíc kusů. Zde se dostupné údaje liší, snad mělo jít o 40.000, ale také o 50.000 exemplářů… Vyrábět je mělo zhruba 20 betonářských podniků v Říši. Realita konce války byla zřejmě jiná. Doložena je výroba v Dornbirnu u Bodamského jezera – několik desítek hotových koulí zesílilo obranné pozice proti nedaleké švýcarské hranici. Bunkry se vozily do obranných postavení na nákladním přívěsu a vzhledem k rozměru a své nevelké hmotnosti se překlápěly přímo na místo určení v polním obranném postavení. 

4 - DVA EXEMPLÁŘE KOULE PO SLOŽENÍ NA MÍSTO PROVIZORNÍHO VYSTAVENÍ VE VMK
Foto: Dva exempláře koule provizorně vystavené ve VMK

Kugelstand je důkazem technologického hroucení III. říše, které vyústilo v naprostém koncepčním a vývojovém chaosu. Jaké pocity by musel mít obránce takové miniaturní fortifikační stavby na hranici se Švýcarskem, kdyby alespoň matně tušil, jakou podobu, rozsah a odolnost mají pevnostní objekty, chránící muže v uniformách švýcarské armády na druhé straně hranice? Co by si kulometník, nedostatečně chráněný v betonové kouli na konci války, myslel o všech těch propagovaných teoriích „Bleskové války“, o mohutných tankových klínech valících se do vnitrozemí hroutícího se protivníka, zobrazovaných za ryčné pochodové hudby ve filmových týdenících? Nic povzbudivého by to asi nebylo… Každá teorie, platí totiž jen za určitých, přesně definovaných podmínek. Pokud se podmínky zásadně změní, přestávají teorie platit… A právě v Králické pevnostní oblasti se budou moci návštěvníci, při porovnání takticko-technických parametrů Kugelstand-u a poblíž stojících řopíků (čs. pevnůstek vzor 37), nebo dokonce v porovnání s blízkým pěchotním srubem K – S 14 U cihelny zamyslet nad tím, jak 2. světová válka praxí změnila představy o vedení válečného konfliktu. Taktická hodnota a bojová hodnota obranných staveb, mezi kterými je jen cca 8 let časového rozdílu, je propastně odlišná… O mohutné a takticky hodnotné pevnosti se často díky zhroucení politických představ i selhání politických autorit nebojovalo, jinde vojáci bojujících stran umírali v obranných objektech nevalné kvality a nulové taktické hodnoty… 

5 - SOUČASNÝ STAV - DVA VYSTAVENÉ EXEMPLÁŘE VE VMK
Foto: Současný stav dvou vystavených exemplářů vystavených ve VMK

Dipl. Ing. Laibe byl uchvácen utkvělou představou odolného kulového objektu i po válce – byl silně ovlivněn extrémně vysokou relativní pevností vaječné skořápky, která ovšem existuje pouze do první praskliny... Projekt upravil na protiatomové podzemní kryty pro 10 lidí, budované u rodinných domků. Jaký počet se jich ve skutečnosti podařilo postavit, to se nám bohužel v dostupných zdrojích zjistit nepodařilo. 

Vedle exemplářů které budou vystaveny ve Vojenském muzeu Králíky (prozatím provizorně uloženy) je možné si pěkný exemplář objektu Kugelstand prohlédnout v Arsenálu ve Vídni (není zapuštěn do terénu), další tři kusy, tentokrát umístěné s vysokou pravděpodobností tak, jak bylo plánováno, najde zájemce nedaleko čs. pěchotního srubu B – S 4 „Lány“ na Bratislavském předmostí Petržalka.

Vojenské muzeum Králíky přivítá další informace o objektech typu Kugelstand.

Text: M. Ráboň, B. Škraňka, M. Blum
Foto: M. Večeř, T. Kaštánek, M. Ráboň, J. Špinar

 Autor: Martin Ráboň

ARMY24

Komentáře

Krtek

06. 12. 2018

Jeden "​einmannů je za lávkou přes řeku Moravu v Otrokovicích ještě na původním místě.

Tomáš O

04. 12. 2018

.......a v domečku návnada :skull_crossbones::rofl:

Davidass

04. 12. 2018

Dva v diskuzi zmíněne “einmann” bunkry jsou vykopané a uložené u odbočky na Napajedla na cestě z Otrokovic do Uherského Hradiště. Leží tam už docela dlouho.

Petr

04. 12. 2018

Protistřepinová buňka protivzdušné obrany:wink:

ale-dá

04. 12. 2018

Luftschutzsplitterschutzzelle -ochraná buňka před troskami (úlomky/třískami/střepinami) behěm náletu. :wink:

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací