Za celoživotní úspory si koupili tank IS-2, aby mohli bojovat proti Němcům

 16. 05. 2020      kategorie: Vojenská historie      8 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Tento pro někoho neuvěřitelný příběh z 2. světové války se opravdu stal. Hlavními hrdiny jsou Alexandra a Ivan Boikovi, manželé, kteří si za celoživotní úspory koupili tank IS-2, aby mohli bojovat proti Němcům. Pojďme se na tento velmi zajímavý příběh podívat podrobněji.

boi_01
Foto: Sovětský těžký tank IS-2 | tanks-encyclopedia.com

Alexandra se narodila 20. dubna 1918 ve měste Belebej v Baškurdistánu (dnes Republika Baškortostán v Ruské Federaci) jako Alexandra Leontyjevna Moriševovová. Po absolvování střední školy nastoupila na Kyjevskou chemicko-inženýrskou univerzitu, kterou ukončila v roce 1938 a následně pracovala jako chemik v Baškirském lihovaru. Roku 1940 si vzala za muže Ivana Fedoroviče Boika, se kterým se ještě téhož roku přestěhovala do Magadanu.

Během roku 1942 se vydal Ivan Boiko jako dobrovolník zásobovacím vlakem na frontu. Vlak vezl věci, které by vojáci mohli v poli potřebovat a které darovali sami lidé, šlo tedy o trvanlivé potraviny, povzbudivé dopisy, či teplé oblečení. Po návratu své ženě Ivan vypověděl své ženě o strašlivých poměrech na frontě. Následně se oba rozhodli, že své celoživotní úspory utratí za tank a půjdou bojovat také. 16. ledna 1943 tedy odeslali celkem 30 000 Rublů samotnému Stalinovi i s dopisem, aby jim dovolil bojovat v tanku, který se za jejich peníze zhotoví. 10. února 1943 otiskly noviny Sovětskaja Kolyma "Stalinovu" odpověď, která zněla:

"Děkuji Vám, Ivane Fedoroviči a Alexandro Leotyjevno, za Váš dar Rudé Armádě. Vaše přání bude splněno. Posílám Vám pozdravy. J. V. Stalin."

boi_02
Foto: Manželé Boikovi | Wikimedia Commons

Chvíli na to byli Alexandra i Ivan sproštěni pracovní povinnosti a mohli vstoupit do armády. V listopadu 1943 absolvovali manželé zrychlený tankový kurz v Čeljabinsku a byli ustanoveni jako technici do tankové rezervy. To se jim ovšem nelíbilo a tak neustále psali dopisy velení, aby je co nejdříve poslali na frontu. Dočkali se až v květnu 1944, kdy byli přiděleni do 48. Samostatného těžkého tankového pluku, 5. Tankového sboru. Alexandra jako velitel tanku a Ivan jako řidič-mechanik. Dostali těžký tank IS-2 výrobního čísla 40356 a na věž si namalovali slovo "KOLYMA", což je řeka, která protéká Magadanem, kam se přestěhovali.

Křest ohněm prodělali během útoku na Rigu 25. července 1944. Posádka se vyznamenala u města Malinovka, kde zničila jeden tank Tiger a 2 protitanková děla. Ivan byl při útoku lehce raněn, když jejich IS-2 odrazil střelu z tanku Panther. Za tuto bitvu byla Alexandra vyznamenána Řádem vlastenecké války 1. stupně a Ivan Řádem Rudého Praporu. 27. července, když chtěli Němci město opětovně dobýt, zničil jejich tank ještě německé samohybné dělo (pravděpodobně StuG III).

Manželé pokračovali v boji dál, postupně v pobaltských státech, Polsku a Československu, kde byl jejich tank následně v boji vyřazen a oba byli se zraněními převezeni do polní nemocnice. Vrátili se akorát, aby stihli přehlídku vítězství v Praze. Na svém kontě měli za jejich nasazení 4 zničené tanky, jedno samohybné dělo a 2 protitankové kanóny.

boi_03
Foto: Alexandra během protifašistického setkání v Moskvě roku 1944 | Pinterest

Po válce se oba manželé vrátili zpět do Magadanu, kde Ivan pracoval jako zástupce ředitele automobilového skladu a Alexandra jako ředitelka pekařství. V letech 1947 a 1953 byla Alexandra zvolena do městské rady. V polovině 50. let se manželé rozvedli a Alexandra se přestěhovala do Apšeronsku v Krasnodarském kraji. V roce 1989 byli oba zapsáni jako čestní občané města Magadan.

Alexandra Boiko umírá 25. května 1996, 15 dní po svých 78. narozeninách.

 Autor: Tomáš Svoboda

Komentáře

Tomáš Svoboda

26. 05. 2020, 20:25

Vážený uživateli se jménem employee. Smysl Vašeho komentáře nechápu, jelikož je konec článku věnovaný tomu, jak po válce pár dopadl. Chce to ovšem číst článek, ne jen nadpis.

Jura

18. 05. 2020, 13:24

Zajímavé že za celoživotní úspory dvou poměrně mladých lidí se dal koupit těžký tank, no asi jim byl njaký ten Rubl odpuštěn.

Monthy

17. 05. 2020, 10:11

Nechápu lidi co mají pořád něco proti Rusku. Musíme si uvědomit, že Rudá armáda byla to co zastavilo postup wermachtu a obrátilo vývoj druhé světové války za cenu mnohamilionových ztrát na lidských životech. Nebýt tohoto úspěchu, tak dost těžko by existoval dnešní svobodný svět. A za to jim patří dik. Nikdo nepolemizuje o tom zda Stalin byl či nebyl diktátor. Doba ve které vznikla druhá světová válka diktátorům přála ať to byl Stalin, Hitler, Musoliny, či představitelé Španělska, Portugalska, Argentiny a podobně. Hodně státu mělo své diktátory jen se o tom tolik nepíše a nemluví. Tak si myslím, že né vše co je Ruské je špatné, stejně jako to z druhé strany oceánu.
Američané poznali pouze jednou na svém území co znamená válka a poté z těch dalších pouze bohatli a vždy to odnesla Evropa. Tak příště víc myslet.

jivacek

16. 05. 2020, 20:35

Jo, to si pražské politické hnidy, které dovedou pouze, a to ještě ani ne vlastní silou, ale prostřednistvím najatých transportních a dopravních firem, "bojovat" s jednou sochou, a teď mají hnědé trenýrky někde ve sklepě, hrdinové...

Honza

16. 05. 2020, 18:58

Pane employee - cype. i Jako nevěřící (tedy bezvěrec) se modlím, aby lidé jako vy nemuseli někdy v budoucnu bránit tuto republiku!

Bodie Pilot

16. 05. 2020, 18:08

geroji

Ilja

16. 05. 2020, 15:52

Je to silný lidský příběh, vše ostatní jsou jen nenávistné kecy. Není Vám stydno?

employee

16. 05. 2020, 14:17

ano ? a jakpak se jim josiph vysralionovič odvděčil ? kulkou, šibenicí, doživotním kriminálem nebo lágrem ?! banda naivních pitomců jak cyp