Britské špionážní letouny kroužily u Kaliningradu. Po Putinově jaderném varování NATO zpozornělo
Když Vladimir Putin začal znovu mluvit o jaderných zbraních v souvislosti s Kaliningradem, nezůstalo jen u diplomatických prohlášení. Nad Baltem se krátce poté objevila zvýšená aktivita britských průzkumných letounů RC-135W Rivet Joint, které patří k nejcennějším sledovacím prostředkům Královského letectva.
Foto: Letoun Royal Air Force RC-135W Rivet Joint od 51. perutě z RAF Waddington na letecké základně Offutt v Nebrasce, 2. května 2018 | Wikimedia Commons / Public domain
Podle informací, na které upozornil obranný reportér Tom Cotterill, provedly britské stroje v říjnu 17 misí zaměřených na sledování ruské vojenské aktivity. Řada z nich vedla právě kolem Kaliningradské oblasti — strategické ruské enklávy sevřené mezi Polskem a Litvou.
To je výrazný nárůst. V květnu měly podobné britské lety proběhnout pouze čtyřikrát. Říjnová aktivita tak nebyla běžnou rutinou, ale zřetelným signálem, že spojenci chtěli mít o ruském dění u hranic NATO co nejpřesnější přehled.
Kaliningrad jako nervový bod Evropy
Kaliningrad je malý kus ruského území, ale jeho význam je obrovský. Leží u Baltského moře, nemá pozemní spojení se zbytkem Ruska a z vojenského hlediska představuje jeden z nejcitlivějších bodů celé Evropy.
Nachází se zde velitelství ruské Baltské flotily v Baltiysku, protivzdušná obrana, raketové systémy a další prostředky, které mohou zasahovat hluboko do prostoru NATO. Pro Moskvu je Kaliningrad předsunutou pevností. Pro NATO je to naopak trvalý zdroj rizika, který leží přímo mezi členskými státy Aliance.
Napětí kolem oblasti vzrostlo po Putinově vystoupení na Valdajském diskusním klubu v Moskvě 1. října. Ruský prezident tehdy varoval, že pokud by došlo k přímému útoku na Ruskou federaci, včetně Kaliningradu, otázka použití „všech zbraní“, které má Rusko k dispozici, by se podle něj okamžitě dostala na stůl.
Jinými slovy: Moskva znovu připomněla svůj jaderný arzenál.
Britové vyslali své „uši“ nad Balt
Na takové výroky NATO nemůže reagovat jen politicky. Potřebuje vědět, co se skutečně děje na zemi, ve vzduchu i v elektromagnetickém prostoru. A právě zde přichází ke slovu RC-135W Rivet Joint.
Na první pohled jde o nenápadný, upravený proudový letoun. Ve skutečnosti je to létající zpravodajské centrum plné antén, přijímačů a specializovaného vybavení. Nenese zbraně. Jeho úkolem není útočit, ale poslouchat.
Rivet Joint zachytává rádiovou komunikaci, radarové signály a další elektronické emise. Z těchto dat pak analytici skládají obraz o tom, jak se protivník chová: které radary jsou aktivní, jaké jednotky komunikují, zda se mění pohotovost protivzdušné obrany nebo zda se v oblasti objevuje neobvyklý pohyb.
Právě proto je takový letoun mimořádně cenný. A také proto je jeho nasazení v takové intenzitě významné.
Jeden z obranných zdrojů citovaný v souvislosti s těmito lety uvedl, že použití takto „exkluzivního“ prostředku naznačuje velmi specifický požadavek na informace, na který mohly odpovědět právě pouze stroje Rivet Joint.
Šlo o rutinu, nebo varování?
Lety kolem Kaliningradu samy o sobě nejsou ničím novým. Britské průzkumné stroje se v oblasti objevují pravidelně, pohybují se v aliančním vzdušném prostoru nebo nad mezinárodními vodami a jejich trasy bývají často viditelné i na veřejných sledovacích webech.
Neobvyklá byla ale intenzita.
Sedmnáct misí během jednoho měsíce ukazuje, že Británie a NATO chtěly po Putinově jaderném varování získat co nejpodrobnější obraz o aktivitě ruských sil. Neznamená to automaticky, že se Rusko chystalo k přímé akci. Znamená to ale, že Aliance nechtěla riskovat slepotu v oblasti, kde i malý incident může mít velké následky.
Vojenské sledování v takové situaci slouží hned několika účelům. Pomáhá včas odhalit změny v rozmístění sil, potvrdit nebo vyvrátit ruské signály a zároveň vysílá Moskvě jasnou zprávu: NATO se dívá.
Jaderná rétorika jako nástroj tlaku
Putinova slova o „všech zbraních“ zapadají do širšího vzorce ruského chování. Moskva opakovaně používá jaderné hrozby jako způsob, jak odradit Západ od podpory Ukrajiny nebo od tvrdšího postupu vůči Rusku.
Podobná rétorika má vyvolat nejistotu, zpochybnit rozhodnost NATO a přinutit evropské státy k opatrnosti. Kaliningrad je pro takové výhrůžky ideální téma, protože leží v mimořádně citlivém prostoru mezi dvěma členskými státy NATO.
Podle dřívějších informací měla Aliance krátce před Putinovým vystoupením obdržet i diplomatickou nótu, v níž Rusko varovalo před možností použití jaderných zbraní v případě, že by se NATO pokusilo Kaliningrad odříznout.
To je extrémně vážný signál, i když podobné hrozby mohou být součástí psychologického nátlaku. NATO proto musí reagovat opatrně, ale zároveň pevně.
Nebezpečná hra ve vzduchu
Britské průzkumné mise nejsou bez rizika. RC-135W Rivet Joint je neozbrojený letoun, který se spoléhá na ochranu mezinárodního práva, doprovod spojenců a profesionální chování ostatních aktérů. Jenže právě to poslední není vždy samozřejmostí.
V dubnu se ruské stíhačky Su-35 a Su-27 přiblížily k neozbrojenému britskému Rivet Jointu nad Černým mořem na vzdálenost pouhých šesti metrů. Britské ministerstvo obrany tehdy incident označilo za nejnebezpečnější podobnou událost od roku 2022.
To ukazuje, jak tenká může být hranice mezi sledovací misí a krizovou situací. Stačí špatný manévr, technická chyba nebo příliš agresivní pilot a z běžné zpravodajské operace se může stát mezinárodní incident.
Británie posiluje dohled i jinde
Zvýšená aktivita u Kaliningradu není jediným příkladem britského důrazu na sledování ruských sil. V poslední době RAF nasadila také bezpilotní letoun Protector k operačním letům v britském vzdušném prostoru. Ten pomáhal Královskému námořnictvu sledovat ruskou fregatu Neustrashimy v Lamanšském průlivu.
Obraz je tedy jasný: Británie bere ruskou vojenskou aktivitu v Evropě velmi vážně. Nejde pouze o vzdálené mise u Ukrajiny nebo v Černém moři. Sledování probíhá také v Baltském regionu, nad Severním mořem a v okolí britských ostrovů.
Rusko testuje hranice, NATO sleduje reakce a obě strany si dobře uvědomují, že informace jsou v současné bezpečnostní situaci stejně důležité jako samotné zbraně.
Tichá odpověď NATO
Zvýšený počet britských misí kolem Kaliningradu není spektakulární vojenskou demonstrací. Nejde o přesuny tanků, odpálení raket ani ostré manévry. Přesto jde o velmi výmluvnou odpověď.
NATO tím dává najevo, že ruské výhrůžky nepřehlíží, ale zároveň na ně nereaguje panikou. Místo toho posiluje přehled, sbírá data a pečlivě sleduje, zda se za ostrými slovy z Moskvy neskrývají konkrétní vojenské přípravy.
Kaliningrad zůstává jedním z nejnebezpečnějších bodů evropské bezpečnostní mapy. A právě proto nad Baltem krouží stroje, které nebojují raketami, ale informacemi.
V době, kdy Rusko znovu používá jaderné hrozby jako politický nástroj, může být schopnost včas slyšet, vidět a pochopit dění na druhé straně hranice rozhodující. Britské Rivet Jointy nejsou viditelným symbolem síly jako stíhačky nebo bombardéry. Přesto mohou být v krizi jedním z nejdůležitějších nástrojů, které NATO má.
Zdroj: Defence Blog





