Informovaným zájemcům o vojenskou historii asi není potřeba zvlášť připomínat skutečnost, že příprava obrany Republiky československé ve 30. letech 20. století byla svázána s budováním moderního a velmi rozsáhlého pevnostního systému.

Foto: Lehký objekt č. 104 úseku Červený Potok - příklad pevnůstky nového typu (vz.37 - A-140 Z)

O ten se měla mobilní armáda opřít v počátečním období hrozící války. Vůbec nejsilněji opevněný úsek státní hranice ČSR pak představovala na konci 30. let oblast okolo města Králíky, tvořící nejvýchodnější část dnešního Pardubického kraje. Pevnostní pásmo mezi kótou Maliník a Zemskou bránou zároveň tvořilo jeden z nejsilněji opevněných úseků hranic v Evropě před 2. světovou válkou. Intenzivní prací se zde v letech 1935–1938 stavebním firmám řízeným Ředitelstvím opevňovacích prací (ŘOP) podařilo vybudovat celkem 247 pevnostních objektů různého typu, pro pevnostní jednotky zde armáda nechala postavit moderní kasárna, pevnostní silnice, rozsáhlou pevnostní telefonní síť a kilometry překážek proti nepřátelským tankům a pěchotě.

Psali jsme:Generál, který miloval cibuli, vedl hloubkové mise za nepřátelské linie v Barmě. Montgomery ho nesnášel

Foto: Pohled přes střechu srubu K - S 12 (objekt pro otočnou a výsuvnou
dělovou věž) na srub K - S 13 (oba objekty jsou ze sestavy tvrze Hůrka)

Ačkoliv není vše zdaleka dokončeno, hustota obranných objektů zde dosahuje (bez ohledu na typ) více než 10 pevnostních staveb na 1 km délky hranice.

S těmito kdysi přísně tajenými pevnostními stavbami se dnešní návštěvník regionu může seznámit prostřednictvím celé řady muzeí ve zpřístupněných pevnostních objektech. Právě na Králicku se jich nachází nejvíce a prostor proto dostal název Králická pevnostní oblast (KPO). O československém opevnění toho bylo napsáno mnoho. I v tomto případě ale platí, že lepší je vidět na vlastní oči.

Foto:  Pravá strana pěchotního srubu K - S 13 se stopami zkoušek speciální
protibetonové munice.

Psali jsme:Americké stíhací eso rozstřílela vlastní protivzdušná obrana. Jeho bratr padl v Českých Budějovicích

Čím je KPO tak mimořádné?

1. V KPO je největší počet stavebně dokončených pevnostních objektů na nejmenším prostoru. Na podzim v r. 1938 představoval tento úsek opevnění –přes svoji rozpracovanost – jeden z nejvíce dokončených a nejlépe připravených úseků HOP (hlavního obranného postavení).
   
   
   Foto: Pěchotní srub K - S 17 je jedním z míst, kde se testovaly tajné zbraně - v tomto případě speciální protibetonová munice.
   
   
2. Nachází se zde tři stavebně dokončené dělostřelecké tvrze z celkového počtu pěti, které mohou být za dokončené považovány (Adam, Bouda a Hůrka). Dvě z nich jsou veřejnosti přístupné (Adam využívá AČR ke skladovacím účelům).
   
   Foto: Obrovitý monolit těžce poškozeného dělostřeleckého srubu K - S 11 ze sestavy tvrze Hůrka. Zde se v době okupace testovaly nejméně dvě německé tajné zbraně
   
   
3. Tvrz Bouda je objektem, který v podmínkách ČR představuje nejzachovalejší objekt typu dělostřelecká tvrz. Nachází se zde stavební části, které jsou ve stavu z roku 1938. Části podzemí a některé objekty „s původní atmosférou" jsou neopakovatelné.
   
   Foto: Srub K - S 22a je vchodovým objektem dělostřelecké tvrze Bouda. Také jeho poškodily zkoušky v době okupace. Rekonstrukce provedená v roce 1949, mu však vrátila původní podobu a díky ní je nejlépe dochovaným vchodovým objektem u nás.
   
   
4. Tvrz Hůrka je největším pevnostním objektem z let 1935–1938 přístupným veřejnosti a zároveň představuje skladbou svých objektů a výzbroje jakousi učebnicovou tvrz – má vše co tvrz má mít a splňuje i teoretická pravidla pro budování objektů této kategorie.
   
   Foto: Srub K - S 12a - vchodový objekt dělostřelecké tvrze Hůrka. Ještě nedávno jej zcela zakrývala poválečná přístavba.
   
   
5. Prostor dnešní KPO představoval oblast, ve které bylo testováno v době okupace nejvíce zbraní, munice a vojenských technologií. A to včetně nově vyvíjených systémů z kategorie „přísně tajné". Význam KPO pro zkoušky nových technologií války podtrhuje skutečnost, že byl explicitně zmiňován i v dokumentech z přípravy Norimberského procesu s nacistickým ministrem války Albertem Speerem.
   
   Foto: Tato obrovská hromada železobetonových trosek ležící dnes uprostřed lesa, bývala kdysi pěchotním srubem K - S 3. Teprve nedávno se podařilo objasnit, jak ke zničení objektu došlo. Byl za ním další z testů německých tajných zbraní.
   
   
6. Přes poměrně obtížný terén je v KPO použit značný počet objektů těžkého opevnění v těch nejvyšších odolnostech. Z 56 stavebně dokončených objektů těžkého opevnění je jich 17 ve IV. a 7 ve III. stupni odolnosti. Také v prakticky neprostupných lesních masivech je užito téměř vždy srubů ve II. odolnosti. Zastoupeny jsou však i nejmenší těžké objekty ve formě tří exemplářů v „arabské" odolnosti 2.
   
   Foto: Nenápadná legenda - utržený bunkr. Náloží posunutý pěchotní srub K - S 24 tvrze Bouda. Také zde se za okupace testovala tajná zbraň.
   
   
7. Rovněž v rámci výstavby opevnění lehkého je KPO prostorem velmi zajímavým. Své zástupce tu mají pevnůstky staršího typu (vz. 36) a nachází se zde velký počet pevnůstek nového typu (vz. 37). Řopíků se podařilo v prostoru, který je dnes označován za KPO, stavebně dokončit 187. Zastoupeny jsou všechny základní typy, chybí tu jen provedení C. Najdeme zde objekty zesílené, objekty vložené, šikmé či v provedení stupněném – tato typologická pestrost je dána členitostí terénu a významem této obranné pozice.
   
   Foto: Lehký objekt nového typu - pevnůstka vz. 37 D1 u Vysokého kamene, na trase naučné stezky Betonová hranice.
   
   
8. V KPO lze najít takové rarity, jako je výškově stupněný dělostřelecký srub (K – S 45), třípatrová dělostřelecká pozorovatelna (K – S 12b), čtyřzvonový třípatrový pěchotní srub (K – S 13), tři sruby, v jejichž výzbroji se počítalo s otočnou kulometnou věží – z toho dva ve IV. odolnosti (K – S 10 a K – S 40) a jeden ve III. (K – S 18), značné množství objektů s vyšším počtem pancéřových zvonů a kopulí (K – S 3, K – S 5, K – S 6, K – S 8...), vzácně používané provedení objektu těžkého opevnění – objekt bezkřídlý (K – S 23, K – S 53b), objekty s výraznými pozůstatky testů z doby okupace – převrácený bunkr (č. 64 úseku A – Mladkov), pevnůstka vz. 37 s diamantovým příkopem (č. 60 úseku A – Mladkov), dodatečně zesílený řopík (č. 41 úseku XXXVI Červený Potok), těžké objekty se stopami zkoušek některé z německých tajných zbraní (např. K – S 2, K – S 3, K – S 7, K – S 10, K – S 11, K – S 13, K – S 14, K – S 17, K – S 18, K – S 24...) a tak by se mohlo ve výčtu pokračovat velmi dlouho...
   
   Foto: Pevnůskta č. 60 úseku Mladkov - objekt nového typu (vz. 37) upravený v době okupace pro testy a výcvik. V rámci úprav přibyl například malý diamantový příkop pod pravou střílnou objektu.
   
   
9. Mezi významná místa KPO patří rovněž pietní místo věnované památce obránců hranice ČSR, kteří své životy položili v září 1938 až březnu 1939. Toto nejhlouběji situované pietní místo v ČR se nachází ve válečných kasárnách tvrze Bouda – cca 55 m pod zemským povrchem. Dále je to expozice věnovaná životu a smrti četaře Arnošta Hrada, hraničáře, který se nemohl smířit s vydáním pohraničí nepříteli a spáchal dne 3. 10. 1938 protestní sebevraždu. Další pamětní deska je situována ve vstupu pěchotního srubu K – S 8. Je věnována gen. in mem. Bohumilu Boreckému – veliteli hraničářského pluku 6. Pamětní desku mají v KPO také budovatelé a obránci čs. opevnění z let 1935–1938. Nachází se ve srubu K – S 12a – vchodovém objektu tvrze Hůrka.
   
   Foto: Zatím to tak zvenčí nevypadá, ale v interiéru pěchotního srubu K - S
   25 se nachází obrovské množství původní výbavy (filtroventilace), která se jen díky mnoha náhodám dochovala dodnes. Žádný jiný objekt v ČR takové štěstí neměl.
   
   
10. Několikrát do roka veřejnosti přístupné pevnostní objekty koordinují svoji provozní dobu a umožňují tak návštěvníkům i ze vzdálenějších míst republiky strávení netradičně zaměřeného víkendu cestou za poznáním nedávné historie, po rozsáhlých pozůstatcích pevnostního systému, krásnou přírodou.
    
    Foto: Jedna z legend a další atrakce na trase naučné stezky Betonová
    hranice - převrácený bunkr. Výbuchem nálože zničená pevnůstka č. 64 z úseku Mladkov. Jde o zesílený objekt vz. 37 typu A 160.
    
    
11. V rámci Společných víkendů muzeí v KPO některá muzea připravují speciální prohlídky nebo zvláštní program. Podrobné informace o pevnostních muzeích, včetně přístupů a otevírací doby, najde zájemce zde: www.kpo1938.com
    
    
12. Z pohledu návštěvníků leží jádro Králické pevnostní oblasti (KPO) v prostoru ohraničeném třemi muzei: Vojenským muzeem Králíky (VMK), Muzeem v pěchotním srubu K – S 14 U cihelny a Muzeem opevnění – dělostřeleckou tvrzí Hůrka. Právě sem je totiž situována každoročně významná vzpomínkové akce Cihelna s historickými bojovými ukázkami nebývalého rozsahu (www.akcecihelna.com).
    
    Video: Akce Cihelna 2013 / YouTube
    
    
13. Od „jádra" KPO směrem na západ se nachází tři významné pevnostní lokality – muzea: unikátně zachovaná dělostřelecká tvrz Bouda, Muzeum Vysoký kámen a Vojenské Muzeum Lichkov. Opačným směrem – tedy na východ – je několik dalších muzeí, která stojí za návštěvu: dělostřelecká pozorovatelna K – S 12b Utržený – místo nádherných rozhledů, Památník obránců vlasti ve srubu K – S 8 a nejvýchodněji situovaný pěchotní srub K – S 5 U potoka, který je díky rekonstrukci v současnosti nejvíce přiblížen stavu těžkého pevnostního objektu na podzim roku 1938.
    
    Foto: Hlavní galerie v prostoru německých posuvných uzávěrů v podzemí
    dělostřelecké tvrze Bouda. I zde se za okupace testovalo.
    
    
14. KPO je zároveň oblastí s nejvyšší hustotou naučných stezek (NS) věnovaných čs. pevnostnímu systému. Tři klíčové NS jsou realizovány (a další se připravují) podle jednotného scénáře, v jednotné grafické podobě a se sjednoceným mobiliářem. NS – Betonová hranice Mladkov, NS – Dělostřelecké tvrze Bouda, NS – Vojenské historie Králíky jsou v provedení s informacemi v pěti jazykových mutacích (česky, anglicky, německy, francouzsky a polsky). Zpřístupňují tak pozoruhodnou historii čs. pevnostního systému i zájemcům ze zahraničí. Koncepce NS – Betonová hranice je řešena tak, aby mohla být využita v rámci výuky dějepisu na školách.
    
    
15. Aktivity v Králické pevnostní oblasti představují většinou práci nadšenců –dobrovolníků, kteří nechtějí zbytky slavné Československé zdi nechat upadnout v zapomnění...

O čs. opevnění nejen v KPO (ale především tam), o nových poznatcích, objevech, ale i historických faktech, o zajímavostech a technických parametrech, o událostech, připravovaných či uskutečněných akcích, ale také o lidech bude tento nepravidelný „pevnostní seriál" na stránkách ARMYWEBU.