1 bilion eur, 10 let: Dlouhá evropská cesta k vojenské nezávislosti na USA
Evropa v posledních letech výrazně zvýšila výdaje na obranu a rozjela masivní zbrojní výrobu. Přesto zůstává vojensky závislá na Spojených státech v celé řadě klíčových oblastí. Podle odhadů expertů by skutečné osamostatnění evropských ozbrojených sil od USA vyžadovalo minimálně deset let systematické práce a investice v řádu jednoho bilionu eur.
Foto: Americký voják během arktického cvičení | U.S. Army
Na tuto skutečnost upozorňují analýzy, které vycházejí mimo jiné z hodnocení deníku The Wall Street Journal. Evropa sice dokázala rychle navýšit produkční kapacity, zejména v oblasti klasické munice, ale strukturální mezery přetrvávají.
Typickým příkladem je výroba dělostřelecké munice ráže 155 mm. Evropský průmysl v této oblasti již předstihl Spojené státy – samotný Rheinmetall dnes vyrábí až 1,5 milionu kusů ročně. To však neplatí pro sofistikovanější zbraňové systémy.
V oblasti protiletadlových a protiraketových střel sice koncern MBDA dokázal produkci zčtyřnásobit, ale výsledkem je přibližně 40 střel měsíčně. Takové množství by Ukrajina dokázala spotřebovat během několika dnů intenzivních bojů. Evropa je dnes schopna zajistit vlastní produkci obrněné techniky, lodí, dělostřelectva či ponorek, avšak u pokročilých technologií stále výrazně zaostává.
Mezi nejcitelnější slabiny patří stealth letouny, střely dlouhého dosahu a satelitní průzkum. Práce na náhradních řešeních sice probíhají, ale jejich zavedení do výzbroje je otázkou let, nikoli měsíců.
Celkové obranné rozpočty evropských států dnes dosahují přibližně 560 miliard dolarů, což je dvojnásobek oproti situaci před deseti lety. Přesto je to stále méně než rozpočet amerického ministerstva obrany, který by měl v roce 2026 dosáhnout zhruba 850 miliard dolarů. Do roku 2035 si Evropa klade za cíl přiblížit se alespoň k 80 procentům amerických výdajů.
Zásadním problémem však nejsou samotné peníze, ale roztříštěnost. Francie si dlouhodobě udržuje vysokou míru strategické autonomie, zatímco Německo a řada států východní Evropy nadále nakupují americkou nebo jihokorejskou techniku. Tím se závislost na mimoevropských dodavatelích dále prohlubuje.
V řadě oblastí Evropa stále postrádá vlastní ekvivalent klíčových amerických systémů. Příkladem jsou přesné raketomety typu HIMARS, které nemají plnohodnotnou evropskou náhradu. Ačkoli ve Francii a Španělsku vznikají první projekty, sériová výroba je zatím v nedohlednu.
Situaci komplikují i rozdíly v přístupu jednotlivých států k obranným výdajům. Zatímco Polsko a pobaltské země investují do obrany agresivně, Německo rozšiřuje průmyslové kapacity a Francie se snaží prosazovat reformy, jiné státy postupují výrazně pomaleji. Itálie například započítává do obranného rozpočtu i infrastrukturní výdaje, zatímco Španělsko se dosud vyhýbá výraznému navyšování obranných investic.
Další slabinou je preference národních zbrojních průmyslů. Mnohé státy dávají přednost domácím řešením, i když jsou dražší, technicky slabší nebo existují pouze ve fázi prototypů. To zpomaluje standardizaci a zvyšuje náklady.
Společné nákupy se sice postupně prosazují, jak ukazuje například program obrněných vozidel CAVS, avšak velké projekty narážejí na politické a průmyslové spory. Výmluvným příkladem je program stíhacího letounu šesté generace FCAS, který se dostal do krize kvůli neshodám ohledně rozdělení rolí mezi jednotlivé státy.
Závěr je jednoznačný: vybudování silného evropského pilíře v rámci NATO už není teoretickým snem, ale strategickou nutností. Skutečná vojenská nezávislost na Spojených státech však nebude otázkou jednoho volebního období. Čeká Evropu dlouhá cesta kompromisů, investic a strukturálních změn, která potrvá nejméně deset let.
Zdroj: Autorský text Vladimíra Vořecha






Komentáře
Pepík Knedlík
26. 02. 2026, 11:12A kdy plánuje Eurohnůj změnit závislost na dovozu?
V roce 2024 přesně dvě třetiny zbraní f
dostala Unie z SSA. Změnit tenhle nepoměr potrvá 10 let? Nebo déle? Jen 500 letadel maji objednaný státy NATO v Evropě a třeba Nizozemsko je závislý na 100% dodávkach podobně Dánsko i Belgie a třeba Polsko na 50%.
Letadla F35 je úplně jiná kategorie a snad se všichni dockaji.
Ano, staví se nový fabriky třeba Rheinmetall nebo Leonardo, ale musím si položit otázku, skončí válka na východě a bude konečně mír, pojedou zbrojarsky firmy na 100%, PROČ??
Slavoslav
26. 02. 2026, 08:14ono je sice pekne povedat, ze FRA vyrobi "len" 40 rakiet pre SAMP/T, ale to nie je daleko od urovne USA a ich Patriotov ktorych sa robilo minuly rok cca 50 mesacne. Plus v EU bezi este produkcia striel pre IRIS-t a dlasich systemov PVO a kazdorocne sa tieto cisla zvysuju. Takze nejake zasadne zaostavanie v produkcnych kapacitach nevidim.
Czertik
26. 02. 2026, 08:07skutecne tady nekdo veri ze evropa yvladne vyvinot letadla 6 generace, kdyz nezvalda ani 5 ?
navic ty evropske spoluprace na letadlech spis ztroskotavaji, nez aby se zlepsily.
Slavoslav
26. 02. 2026, 08:23czertik
hej, je fakt divne, ze Europa ktora sa 5gen ani nepokusial vyvinut ju nevyvinula ..
aby si to pochopil musis sa pozriet na vyvojovy cyklus v Europe ktory je proti USA posunuty a eurodelty su zrejme celosvetovym vrcholom vyvoja gen4 a je to vidiet aj na dobe ich zvadenia. Ale uz v sebe maju implementovane niektore technologie z gen5 ako stealth materialy a ciastocne aplikovanie stealth do dizajnu (rafale) az na interne sachty, ci vykonny motor schopny supercruise. Zakladny vyvoj tu vsak bol cely cas a vsetky technologie su dostupne no v dnesnej dobe nemaz zmysel vyvijat gen 5 ktora by prisla o nejakych 10 rokov keby ju aj zacali vyvijat par rokov dozadu a ma zmysel sa sustredit rovno na gen6 kde je otazka co je vlastne ta charakteristika ktora rozlisuje gen5 od gen6
Marty
26. 02. 2026, 14:35Slavoslav
ono celé to škálování na ty generace je trochu abstraktní a za mě jde spíš o marketingovej tah, u těch Rafal bych dodal že i schopnosti elektronického boje se dost, minimálně blíží 5.generaci, celkově je ale tahle systematika trochu zavádějící, nejnovější letouny 4.generace ve většině parametrů charakterizujících 5. generaci převyšují Su-57 který ale oficielně 5.generací je, spíš než na generace má smysl se dívat jednoduše na parametry, třeba F-35 v elektronickém boji i stealth překonává F-22 ale na rozdíl od Raptora nemá Supercruise, do té doby prohlašovaný za podmínku 5.generace atd... ale ono to u F-35 není potřebné, ne že by zapoměli jak se to dělá, letoun 6.generace co vím tak se má lišit hlavně kolaborativními drony (dnes se testuje jak pro 5. ale i pro 4. generaci) a schopností vlastního bezpilotního letu, opět už testované na letounech 4.generace, kolem a kolem toho nezustává mnoho, nejspíš budou mít lepší stealth, všechny modely jsou bez ocasu/směrovek, ale ani to není nic nového, jednoduše má jít o novější a výkonnější stroj, je pravda že ten FCAS začiná váznout a to z dost malicherných důvodů, otázka je co z toho ale vyplívá, je několik možností: připojení vývoje a produkce k Tempestu, nebo si jako již v minulosti pujde každný vlastní cestou, když všechny dnes produkované stroje v Evropě začínali jako jeden program, hned na začátku se osamostatnil Grippen, následně se zbytek vývoje rozdělil na Typhoon/Rafal a myslim že nic hrozného se tim nestalo, naopak, každý stroj má jiné přednosti, proto se vzájemě při společné obraně dokáží výborně doplnit, není možné postavit stroj tak aby splňoval přednosti všech strojů, co se ostatních zbraní týče, nejduležitější je produkce nějakého nástupce/upgradu systému Stromshadow/Scalp/Taurus ale nemyslím že by to bylo něco mimo současné schopnosti průmyslu, spíš naopak, když i u nás se vyprodukovala menší obdoba (principielně) tak na cleoevropské úrovni to určitě nebude problém
Slavoslav
26. 02. 2026, 14:43Marty
v podstate suhlasim. Len jedna fakticka. Svedsky Gripen bol vlastny vyvoj ktory s tzv eurodeltou, tzn Rafale a EF nema nic spolocne a je to samostatny svedsky projekt kde s deltami mali prave oni velke skusenosti v pripade Drakena a Vigena kde Draken bolo lietadlo na ktorom SVedi koboru skolili sovietou nad baltom
Marty
26. 02. 2026, 14:50Slavoslav
ta vývojová linka ve Švédsku je mi jasná, ale měl sem za to že to oni tenhle prvek přinesli do psolečného projektu, díky:thumbsup:
Slavoslav
26. 02. 2026, 14:57Marty
nie, delty ale boli v europe celkovo velmi rozsirene a oblubene u vsetkych hracov v tom priemysle plus nastupujuce FBW ulahcovalo aj ich pilotaz. Osobne si myslim, ze aj dalsie EU lietadlo bude delta, ale je to len taky fanusikovsky tip
musketer
26. 02. 2026, 16:02Čínské J-10C si prý Indické Rafale namazaly na chleba.
Marty
26. 02. 2026, 16:51musketer je prý hermafroditní koza...
už trochu odrbanej příběh kterej je kapku složitější, máš k průběhu těch událostí nějaké nové či detailnější poznatky? obohať nás prosím
PS: pokud Rafal bereš jako Indický - podle toho kde slouží, tak ty J-10C nebyli Čínské ale Pakistánské
Pepík Knedlík
26. 02. 2026, 18:05musketer
Neni snadný dohledat fakta, ale Čínský stroj je převelice těžký soupeř.
"Indické Rafale se měly ocitnout pod rušivým útokem. Ztratily spojení, ztratily přehled – a musely se stáhnout. Nikdo to zatím oficiálně nepotvrdil. Ale mluví se o tom hodně. Na sítích, v médiích, i mezi odborníky. A to samo o sobě něco naznačuje.
Zajímavé ale je, že nejde o to, kdo měl větší bombu nebo rychlejší letadlo. Tentokrát šlo o něco mnohem méně viditelného – o elektromagnetické spektrum. O schopnost oslepit a znejistit. A když někdo dokáže zneviditelnit letoun jako Rafale, je to na pováženou. Mluví se o čínském J-10C, který měl pomocí rušiček úplně rozhodit systémy Rafale."
Více informací: https://tvujmagazin.cz/armada/j-10c-vs-rafale-elektronicky-boj-ktery-umlcel-indicke-stihacky/petra-prochazkova/
Czertik
26. 02. 2026, 23:32slava
ano, ma to jistou logiku jit rovnou na 6 generaci...ale jen aby eurohujeri nedopadly jak onn jisty minist csr ktery rekl ze nebudem predcasne zavadet polovodice a pockame si na celovodice.
u euracke 6 gen ocekavam zpozdeni tak 5 az 15 oproti tomu kdyby uz meli vyvinutou 5 gen.
zdenek54
26. 02. 2026, 11:23:japanese_ogre:Čertík:japanese_ogre:
Oprava: yvladne vyvinot nezvalda ...má být: zvládne, vyvinout, nezvládá ! :thumbsup: