EXCALIBUR
CZUB
CZUB

Bitevní loď Tirpitz – spoutaná pýcha Hitlerovy Kriegsmarine podlehla až desítkám pětitunových bomb

 16. 09. 2021      kategorie: Vojenská historie      10 komentářů
Přidat na Seznam.cz

Tirpitz byl druhou z legendárních německých bitevních lodí třídy Bismarck, postavenou v letech 1936 až 1941. Obě lodě byly postaveny v reakci na francouzské bitevní lodě třídy Richelieu položené v roce 1935 a měly být ve své době největšími a nejtěžšími loděmi postavenými pro Kriegsmarine, německé válečné námořnictvo. Tirpitz byl díky pozdějším úpravám ještě o 2000 tun těžší než Bismarck a je nejtěžší bitevní lodí, jakou kdy evropské námořnictvo postavilo a uvedlo do služby. 

tirpitz_TITFoto: Převrácený Tirpitz | Daventry B J (Flt Lt) / Royal Air Force official photographer / Wikimedia Commons / volné dílo 

V té době byla hmotnost bitevních lodí stavěných státy, které podepsaly Washingtonskou námořní smlouvu, omezena na 39 000 tun, ale Bismarck i Tirpitz tento limit tajně překročily a nakonec vážily hodně přes 45 000 tun. Tirpitz byl 251 metrů dlouhý, částečně proto, aby se zvýšila jeho rychlost díky efektivnějšímu poměru délky a nosníku. Kromě toho jej poháněl pohonný systém Brown, Boveri & Cie s trojitým šroubem s parní turbínou o výkonu 160 793 shp, což mu dávalo maximální rychlost 30,8 uzlu.

Proti nepřátelské palbě loď chránilo 360 mm oceli na čelech dělových věží, 220 mm na bocích věží, 320 mm nad hlavním pásem a loď chránily také dvě pancéřové paluby o tloušťce 50 mm a 100 mm. Útočnou výzbroj tvořilo osm hlavních děl ráže 380 mm umístěných ve čtyřech dvouhlavňových věžích (jedna věž byla nad a za druhou, aby obě věže mohly zasahovat cíle ve stejném směru). Tirpitz dále nesl dvanáct 150mm děl, šestnáct 105mm děl plus kombinaci dvaceti osmi 37mm a 20mm protiletadlových děl.

Obsluhu této obrovské lodi za války zajišťovalo 108 důstojníků a 2 500 mužů. Kýl byl položen v roce 1936 v loděnici Kriegsmarinewerft ve Wilhelmshavenu a práce na trupu měly skončit v roce 1939. Slavnostního spuštění lodi na vodu se zúčastnil i Adolf Hitler. Vybavení lodi pak bylo dokončeno v únoru 1941. Po celou dobu stavby byly loď i loděnice neustále terčem pozornosti britských bombardérů, přestože se žádnému z nich nepodařilo loď poškodit.

Přes svou prestiž měl Tirpitz poměrně nezajímavou kariéru. Po ztrátě Bismarcku v Atlantiku v roce 1941 Hitler odepřel Tirpitzu jakoukoli akci v oceánu, protože se obával ztráty své nyní jediné zbývající bitevní lodi této třídy. S ohledem na to byl Tirpitz vyslán do Norska s nadějí, že by mohl útočit na lodní dopravu do a ze Sovětského svazu, a zároveň udržovat silnou přítomnost v oblasti, aby poutal síly Royal Navy. Cestu lodi z Wilhelmshavenu do Norska však odhalili Britové, kteří rozluštili německé kódy Enigma, nicméně tehdejší velmi špatné počasí zabránilo jakékoli akci.

Mohutná bitevní loď se poté uchýlila do norského Fættenfjordu a zakotvila u útesu, aby měla určitou ochranu před vzdušným útokem. Po většinu války zůstala loď zakotvena v norských fjordech a kvůli riziku potopení se jen zřídkakdy vydávala na širé moře, což jí vyneslo přezdívku "Osamělá královna severu". Život posádky byl všední, nedostatek paliva omezoval výcviková cvičení a každodenní aktivity se omezovaly především na úklid a sport.

Významným nasazením Tirpitzu byl útok na Špicberky, vzdálenou meteorologickou stanici a tankovací základnu drženou Brity. Tirpitz spolu s křižníkem Scharnhorst a deseti torpédoborci tehdy zaútočil na základnu, přičemž Tirpitz poprvé a naposledy vypálil ze svých 15palcových hlavních baterií na nepřátelský hladinový cíl.

Po celou dobu své kariéry byla loď pod neustálými útoky britských letadel v rámci misí jako byla operace Tungsten či operace Goodwood, v rámci kterých byl Tirpitz i několikrát zasažen, avšak neutrpěl žádné vážné škody. Během útoků loď odpovídala neúnavnou protiletadlovou palbou a sestřelila tak mnoho letadel. Proti letadlům byla použita i 15palcová hlavní děla, která střílela tříštivé náboje.

Osudná operace Paravane pak začala 15. září 1944. Tentokrát s sebou Britové přivezli bomby Tall Boy, 12 000 liber (bezmála 5,5 tuny) těžké bomby určené k pronikání hluboko do země, aby ničily bunkry tlakovou vlnou vyvolávající zemětřesení. Jedna Tall Boy během útoku na Tirpitz zasáhla příď, prorazila celou loď, vyšla z kýlu a explodovala na dně fjordu. To Tirpitz vážně poškodilo a degradovalo na plovoucí dělovou baterii. Pod lodí byl zoufale vytvořen písečný val, aby se nepotopila.

Tyto útoky vyvrcholily 12. listopadu 1944 operací Catechism. Na Tirpitz zaútočilo 32 Lancasterů z 9. a 617. perutě, které shodily 29 bomb Tall Boy. Dvě až tři z nich loď zasáhly, přičemž jedna pronikla mezi její přední věže, ale nevybuchla, zatímco další pronikla doprostřed lodi a prorazila díru skrz pásový pancíř a skrz dno. Třetí bomba se odrazila od jedné ze zadních věží. Mnoho dalších Tall Boys minulo, ale explodovalo na dně fjordu a vyhloubilo velkou část písečného valu, který bránil Tirpitzu v potopení.

Během několika minut se Tirpitz začal silně naklánět na levobok a byl vydán rozkaz k opuštění lodi, načež obrovská exploze vynesla jednu ze zadních věží do vzduchu, přistála ve vodě a zabila množství námořníků snažící se dostat ke břehu. Loď se nakonec převrátila a obnažila svůj kýl, a takto ležela až do 50. let, kdy byla rozřezána a odstraněna z fjordu. Zkáza Tirpitzu si vyžádala smrt 900 až 1 200 mužů.

Zdroj: warhistoryonline

 Autor: Petr Žák

CENOVÉ BOMBY 258)

Komentáře

Mark

16. 09. 2021

Béďa

To ano, ale takovou flotilu by musely doprovázet i křižníky a torpédoborce jako ochrana a v té chvílí by byli jak magnet pro všechny složky námořnictva i letectva.
Z jednoho přístavu ta flotila vyplout nemůže v době dálkového letectva, někde se musí sejít, pravděpodobně by museli všechny proplout někde kolem Islandu, Grónska. Taková velká flotila by se určitě nedala přehlédnout. V samotném Atlantiku by nastal problém s logistikou. Byli by doslova štvanou zvěří, celou UK flotou s letadlovými loděmi v čele. Při přiblížení k Francouzským přístavům by se ještě stali terčem dálkových bombardérů z pevniny. Vše by nakonec dopadlo z největší pravděpodobností pro Němce katastrofou. To vše do přepadení SSSR.
Po přepadení SSSR by mělo smysl i zůstat v Norském moři, ale dopadlo by to stejně a co víc dosah letectva by byl ještě větší.
Takže tato sestava s nedobytou Británií v zádech by to vyšlo pro Němce stejně jako v reálu. Co by nebylo potopeno, zůstalo by to uvězněno ve vlastních přístavech.

Czert

16. 09. 2021

Beda
Ano, cela ta jejich flotilka 4 bb s eskortou mohla vyplout najednou do atkantiku a udelat britum problemy, ale realita je takova ze rn by proti nim vyslala celou home fleet a pokud by se nejakym zazrakem nemcum podarilo prorazit je jiste ze z atlantiku by se dom uz nikdy nevratili, maximalne do francie.

Czert

16. 09. 2021

Mysak z
Madarsky cigan

Béďa

16. 09. 2021

Pokud by Hitler poslechl své admiráli a počkal až bude Tirpitz po zkouškách tak flotila Bismarck, Tirpitz, Sharnhorst a Gnesenau, pokud by se podařilo ji takto vytvořit což na přelomu let 41/42 se mohlo opravdu stát , by byla pro Brity hodně těžký oříšek, bez výrazné Americké pomoci jen a v těžko řešitelný oříšek...

nwh

16. 09. 2021

taknějak mne mrzí, že autor ani náznakem nezmínil útok X-boats (čili miniponorek), kterým se Tirpitze v Altenfjordu podařilo poškodit poprvé, takhle to vypadá, že celý souboj s Tirpitzem svádělo jen letectvo.

Milan Z

16. 09. 2021

Czert

Čauky, rád bych se zeptal pod jakým jazykem mám hodit do google překladače tvůj text. Díky.

Czert

16. 09. 2021

Mark
Kdyby adla pocital s tim ze valku nemuze vyhrat, nikdy by nezacal.
Ano adla byl hazarder, a proto se mu za 2 roky podarilo s malymy ztrtamy to co se nepodarilo trenovanym generalum za celou 1sv.
Vyhrat na zapade.

Ano vom o tom ze za vv meli nemci upechy a ze ponotkari si vedli lip nez hladovi, ale to je tak vse.
Staci se podivat na potopenou tonaz, pocty lodi atd. Za vv se nikdy neoriblizili k tomu aby britanie krvacela a citila ponorkare, tak jak to bylo po padu francie pozdeji.

Mark

16. 09. 2021

czert

Z dlouhodobého hlediska Hitler nemohl válku vyhrát, tak proto měl Hitler vsadit na větší jistotu ve vítězství a to čerpání zdrojů před válkou do těchto lodí určitě nebylo.
Nemuselo to být nutně jen ponorkové loďstvo, vždyť jestli Hitler někdy jen trochu pomýšlel na invazi do UK, tak transportní, vyloďovací loďstvo bylo taky nedostatečné.
Hitler byl jen obyčejný hazardér, megaloman, ale stratég ne.
Víš o tom ,že na počátků a vlastně v průběhu celé Velké války měli taky přístavy jen s přístupem do Severního moře? (samozřejmě i Balt). A přesto ponorkové loďstvo bylo úspěšnější než hladinové.

Prestiž ti je k ničemu, když nemůžeš vyhrát válku. Prvotní nápor Německa na pevnině byl drtivý, během krátké doby obsadili skoro celou Evropu od Bretaně až po "Volhu". Na moři zpočátku byli taky úspěšní, ale ne dostatečně.
UK se prostě nedalo porazit v námořní bitvě, šance byla zpřetrhat zásobovací cesty a samotná invaze.

Czert

16. 09. 2021

Mark
Jenze zas tak moc by se nezmenilo, kdyby nemci stavely ponorky misto bismarka tirpitze.
Stale by musely plout dlouho pres nebrzpecne severni more do atlantiku, s tim ze britum by stacilo hlidat velmi malou plochu. na0rosto stejne problemy meli soveti za studene valky s giuk? Mezerou za studene valky.
To co umoznilo efektivni nasazeni ponorek byl pad francie, a adla se chtel valce proti zapadu vyhnout.
A prece jenom 1 bitevni lod da daleko vice prestize a respektu v cizine nez 100 ponorek.

Mark

16. 09. 2021

Nedávno se tu vedla diskuse ohledně ne-využití velkých hladinových lodí typů Bismarck, Tirpitz, Scharnhorst...(ne těžkých křižníku, které jsou vhodné i pro doprovod konvojů) a Tirpitz je jeden z příkladu špatného rozhodnutí v plánu Z.
Už za Velké války bylo ponorkové loďstvo úspěšnější než hladinové. A to Německo mělo silnější loďstvo než za WW2. Nevyužité zkušenosti, uchlácholení admirálu s vidinou ohromného loďstva Hitlerem došlo k mrhání zdrojů, které mohli využít jinde v prvopočátečním tlaku na UK, Francií.
Bitevní lodě v Německu by měly smysl, kdyby Hitler začal válku aspoň minimálně o 5 let pozdějí, spíš více. Takhle v 39,40 Němci neměli na to se postavit UK v námořní bitvě.
Ukázka toho jak sám Hitler nevěřil svému námořnictvu je to, že na počátku války nechal radějí přejmenovat kapesní bitevní loď (těžký křižník) Deutschland na Lützow, z důvodu možného potopení a následnému zneužití jména této lodě.

Přidat komentář

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Více informací