Český obranný průmysl představil nový pásový obojživelník Meander, který dokáže přepravovat vojáky, vojenskou techniku i těžký materiál přes vodní překážky bez nutnosti budování pontonových mostů. Více než jedenáctimetrový stroj s motorem Tatra uveze až 13 tun nákladu a na vodě dosahuje rychlosti přibližně 12 kilometrů za hodinu. Jeho konstruktéři počítají také s budoucími bojovými variantami.

Foto: Meander | CSG

Na pražském veletrhu Future Forces Forum 2026, který probíhá od 21. do 23. října, představila skupina Czechoslovak Group (CSG) první prototyp nového vojenského obojživelného transportéru Meander. Vozidlo vzniklo ve spolupráci společnosti Excalibur Army a české firmy New Space Technologies (NST) ze skupiny Krill Business Partners.

Meander je konstruován pro pohyb po silnicích, v náročném terénu i na vodní hladině. Jeho hlavním úkolem má být přeprava vojáků, materiálu a lehčí techniky přes řeky, mokřady nebo bažinaté oblasti, kde běžná kolová vozidla nemohou operovat a budování ženijních mostů by bylo příliš zdlouhavé.

Výrobce jej prezentuje jako prostředek schopný doplnit tradiční mostní a ženijní techniku. Právě překonávání vodních překážek přitom patří k nejsložitějším úkolům pozemních vojsk.

Třináct tun nákladu a motor Tatra

Meander je poměrně rozměrný stroj. Jeho délka přesahuje jedenáct metrů a maximální celková hmotnost dosahuje 33 tun, z nichž 13 tun může připadat na přepravovaný náklad.

Pohon zajišťuje vzduchem chlazený dvanáctiválcový dieselový motor Tatra o výkonu 440 kW, tedy přibližně 598 koní. Na silnici dokáže vozidlo vyvinout rychlost až 48 kilometrů za hodinu, zatímco při plavbě se pohybuje rychlostí přibližně 12 kilometrů za hodinu.

Pohyb na souši obstarává pásový podvozek, na vodní hladině pak dvojice lodních šroubů. Zajímavostí je elektronický systém řízení steer-by-wire. Řidič vozidlo ovládá pomocí volantu a pedálů na zemi i na vodě.

Standardní osádku tvoří řidič a operátor, v případě potřeby může být rozšířena na tři osoby. K dispozici mají kamerový systém pro sledování okolí vozidla a dotykový displej zobrazující provozní údaje.

Nejdůležitější částí konstrukce je ovšem velká rovná nákladová plocha. Ta umožňuje přepravovat rozměrný materiál, vozidla nebo větší skupiny vojáků.

Přes řeku může přepravit i nákladní Tatru

Meander nabízí ložnou plochu o velikosti přibližně 22 metrů čtverečních. Podle výrobce na ní může přepravovat až 70 stojících vojáků, dvanáct zraněných na nosítkách, středně velký vojenský nákladní automobil nebo standardní dvacetistopý kontejner.

Nakládání zajišťuje elektricky ovládaná zadní rampa s nosností 13 tun.

Z vojenského hlediska je důležitá především schopnost dostat na druhý břeh nejen pěchotu, ale také zásoby, munici, zdravotnický materiál nebo menší dopravní prostředky.

Taková schopnost může být užitečná při rychlém přesunu jednotek, zásobování izolovaných pozic nebo evakuaci raněných z obtížně přístupných oblastí.

Výhodou obojživelné konstrukce je skutečnost, že vozidlo nepotřebuje předem vybudovaný most. Na druhou stranu i při použití podobného prostředku zůstává důležitý průzkum břehů, hloubky vody, charakteru podloží a bezpečnosti celé trasy.

Z hasičského Kalanu vznikl vojenský transportér

Meander nevznikal úplně od začátku. Jeho konstrukční základ představuje obojživelné pásové vozidlo KALAN vyvinuté společností New Space Technologies pro civilní záchranné použití.

KALAN byl veřejnosti představen již v roce 2025 a v současnosti jej zkoušejí čeští hasiči.

Při vývoji vojenské verze konstruktéři upravili například pohon při plavbě, konstrukci nákladového prostoru a některé další prvky podle předpokládaných požadavků ozbrojených sil.

Spolupráci na projektu stvrdily společnosti Excalibur Army a NST v červnu 2026 na pařížském veletrhu Eurosatory. Excalibur Army odpovídá především za vojenské a uživatelské požadavky, zatímco NST zajišťuje technický a konstrukční vývoj.

První prototyp se podařilo veřejně představit již po několika měsících spolupráce.

Ukrajina ukazuje, proč jsou podobné stroje potřeba

Zkušenosti z války na Ukrajině připomínají, že překonávání řek zůstává mimořádně nebezpečnou vojenskou operací. Mosty patří mezi důležité cíle dělostřelectva a raketových útoků. Budování pontonových přechodů navíc vyžaduje čas, ochranu ženijních jednotek a koordinaci většího množství techniky.

Obojživelné vozidlo může některé tyto požadavky omezit a umožnit přepravu menších objemů materiálu i mimo stálé komunikace.

Meander ovšem není přímou náhradou za těžké pontonové mosty. Jeho třináctitunová nosnost znamená, že nemůže přepravovat hlavní bojové tanky nebo jinou výrazně těžší techniku. Uplatnění má především v logistice, přepravě lehčích vozidel a podpoře pozemních jednotek.

Další zásadní otázkou je ochrana proti nepřátelskému průzkumu a bezpilotním prostředkům.

Velký transportér pohybující se po otevřené vodní hladině představuje potenciálně zranitelný cíl. V prostředí, kde protivník používá průzkumné i útočné drony, proto schopnost překonat řeku sama o sobě nezaručuje bezpečnost přepravované jednotky.

Veřejně představená základní transportní varianta není prezentována jako těžce obrněné bojové vozidlo. Její využití v bezprostřední blízkosti frontové linie by proto vyžadovalo odpovídající zabezpečení a ochranu před vzdušnými hrozbami.

Do budoucna se počítá i se zbraněmi

Konstrukce Meanderu podle výrobce umožňuje vznik dalších specializovaných variant, včetně verzí vybavených zbraňovými systémy.

Teoreticky by tak společná platforma mohla sloužit nejen jako transportér, ale také jako nosič dalšího vojenského vybavení nebo specializovaných prostředků.

Při premiéře v Praze však byla představena pouze základní transportní varianta. Ozbrojené konfigurace zatím představují možnosti dalšího vývoje, nikoliv potvrzené sériově vyráběné verze.

Podstatná bude také schopnost konstruktérů přizpůsobit jednotlivé varianty konkrétním požadavkům budoucích zákazníků.

Od prototypu k armádním zakázkám vede dlouhá cesta

Představení Meanderu rozšiřuje nabídku českého obranného průmyslu o poměrně specifickou kategorii techniky. Excalibur Army se již dlouhodobě věnuje ženijním vozidlům, mostním systémům a dalším prostředkům logistické podpory. Nový obojživelník na tento segment navazuje.

Důležitým faktorem při jeho dalším vývoji bude nejen nosnost nebo maximální rychlost, ale také spolehlivost v různých typech terénu, schopnost opakovaného nasazení, jednoduchost údržby a náklady na provoz.

K 23. říjnu 2026 nebyla veřejně potvrzena objednávka Meanderu pro Armádu České republiky ani jeho zavedení do výzbroje zahraniční armády.

První prototyp tedy představuje důležitý vývojový milník, nikoliv hotový a bojově prověřený prostředek.

Zkušenosti ze současných konfliktů nicméně ukazují, že pozemní armády budou i nadále potřebovat techniku schopnou fungovat mimo silniční síť a překonávat poškozenou nebo zničenou infrastrukturu.

Právě na tuto potřebu chce český Meander odpovědět. Zda se mu podaří prosadit také v reálných armádních zakázkách, ukáže až další vývoj, zkoušky a zájem potenciálních zákazníků.

Zdroj: CSG – představení vozidla Meander | Janes – Future Forces Forum 2026