Albert I., rodným jménem Albert Leopold Clément Marie Meinrad (8. dubna 1875 – 17. února 1934) byl třetí belgický král. Ve své vlasti je především obdivován za svoji chrabrost při obraně belgické neutrality za první světové války. Mezi jeho koníčky patřilo horolezectví, které se mu stalo osudným.

Narodil se v Bruselu v paláci Régence 8.dubna 1875. Jako královský princ postupoval na žebříčku vojenských hodností a mnoho cestoval. Měl trochu komplex méněcennosti a děsil se možnosti, že by mohl nastoupit na královský trůn, neboť se obával tíže povinností, kterým dle svého mínění nemohl dostát.

V roce 1909 se však proti své vůli ve 34 letech ujímá vlády. Nic nenasvědčuje tomu, že tento tichý, skromný, stydlivý a plachý chlapec bude velikým králem.

Psali jsme:PBR: mohutně vyzbrojené říční hlídkové čluny pro operace ve Vietnamu byly postrachem Vietkongu

2.srpna 1914 dá Německo Belgii ultimátum, v němž žádá, aby bylo jeho vojskům povoleno překročit belgické území. Nesmělý král odpovídá císaři Vilému II., který se jej snaží přesvědčit připomínáním vzájemné příbuznosti "Ano, jsem Coburg, ale také Orléans a především Belgičan a Belgie je národ, nikoli silnice," který řekl císaři Vilémovi II. a sám se postavil do čela belgické armády"

Odmítnutí krále mělo za následek invazi do Belgie - už 4.srpna navzdory belgické neutralitě, vpadly německé divize do země. Král se osobně ujal velení své armády a svedl několik bitev, které zbrzdily postup německé armády dokud nedorazily posily z Francie a Němci nebyli zastaveni ve Flandrech. Po čtyři dlouhé roky sdílel osud svých vojáků na frontě na řece Yser, kde bránil svůj "kousek vlasti". I když byla belgická vojska zařazena na levém křídle spojeneckých vojsk, zůstala po celou dobu války pod výhradním velením svého krále, jenž je odmítl zapojit do velkých ofenziv, které oprávněně považoval za zbytečná jatka.

Během celé války zůstával král i s královnou na kousku svobodné Belgie, v La Panne - na dostřel německých děl. Nebál se navštěvovat své muže zákopech první linie a dokonce přelétávat v pozorovacím letadle frontu...- jaký rozdíl oproti politickým vůdcům, ba i generálům ostatních států, kteří se často za celou válku nepřiblížili k frontě ani na 20 km....

Psali jsme:V srpnu 1945 skupina fanatických japonských důstojníků plánovala svržení císaře Hirohita

22. listopadu 1918 společně s královnou a svými vojáky vstoupil triumfálně do Bruselu jako miláček svého národa i světa. Ještě 22.listopadu pak ve své trůnní řeči oznámil reformy: zavedení všeobecného volebního práva, rovnost obou národních jazyků, svobodu odborů a sociální zákonodárství.

Po válce jej všechny země kam zavítal přijímaly s neskutečným nadšením, jako "krále rytíře", on však zůstal skromný a jediná chvála, kterou přijímal bez rozpaků, bylo, že "šetřil krev svých vojáků".

Jeho velkou vášní byly hory a on byl velmi zkušeným horolezcem... 17. února 1934 se ve věku 59 let zřítil ze skály Grand Bon Dieu nad řekou Meuse: když vylezl na skálu vysokou 32 metrů utrhl se kus skaliska a vzal s sebou krále, jenž hlavou udeřil o stěnu. Byla to smrt jakou si přál - neshledával "že by bylo tak moc krásné umřít v posteli". Podle jedné teorie byl zavražděn nacisty, kterým muž jeho kvalit stál v cestě.

Zdroj: wiki, youtube a historie světa