Eurofighter Typhoon FGR4 ze stavu RAF (Britské královské letectvo) sestřelil nedávno v Sýrii nepřátelský ozbrojený dron.

Tuto událost komentoval i britský ministr obrany Ben Wallace: „Tento úder je působivou ukázkou schopnosti RAF ničit nepřátelské cíle ve vzduchu, které představují hrozbu pro naše síly. Společně s našimi koaličními partnery i nadále děláme vše, co je v našich silách, abychom potlačili teroristickou hrozbu a chránili naše vojáky i naše partnery.“

Foto: Plně vyzbrojený víceúčelový letoun Eurofighter Typhoon | RAF

Ke střetu došlo 14. prosince 2021, kdy byla zjištěna aktivita neznámého dronu blížícího se ke koaliční základně Al-Tanf v Sýrii. Když dron nezměnil trasu ani v nejbližším okolí základny, bylo jisté, že tento bude představovat nebezpečí. K prověření situace byly vyslány dva stroje Eurofighter Typhoon Britského královského letectva které hlídkovaly v dané oblasti. Navzdory malé velikosti dronu, která z něj činí velmi náročný cíl, byl dron úspěšně sestřelen raketou MBDA AIM-132 Advanced Short-Range Air-to-Air Missile (ASRAAM). 

O jaký dron se jednalo, dosud nevíme. S největší pravděpodobností se však jednalo o malou kvadrokoptéru s náloží bomb, která se v Sýrii teroristy běžně používá. Jedná se především o malé levné drony, které se dají běžně zakoupit. Povstalci je následně vybaví kamerou (pokud na dronu již není) a primitivním vypouštěčem, na který umístí náklad výbušnin. Může se jednat o širokou škálu použitých výbušnin, od podomácku vyrobených bomb až po minometné granáty.

Takhle vyzbrojený dron se pak ve velké výšce dostane nad svůj cíl, kdy je často díky svým malým rozměrům pouhým okem téměř neviditelný a ve výšce několika desítek metrů nejsou slyšet ani motory. Nad cílem pak dron za pomoci kamery a vypouštěče shodí výbušniny a odletí zpět. Velkou výhodou takového dronu je nízká pořizovací cena (která se pohybuje v rozmezí 20-30 000Kč) a tím i případná postradatelnost. Pokud je tedy takový dron během útoku ztracen, nejedná se o žádnou katastrofu.

Video: Na tomto videu můžeme vidět, jak takový útok za pomoci dronu vypadá. Bombardování probíhá mnohdy z vysoké výšky. | YouTube

Zasažení takového dronu se může pro lajka zdát jako bezvýznamný, možná až směšný úspěch, zvlášť pokud porovnáme cenu dronu (zhruba 30 000 korun) a cenu rakety AIM-132 ASRAAM (necelých 6 milionů korun). Úspěch však spočívá v tom, že letoun Typhoon dokáže lokalizovat a zaměřit i tak titěrný letecký objekt, který má mnohdy rozpětí pouhých 30 cm. Velice zajímavý je i fakt, že raketa AIM-132, která byla vyrobena mnohem dříve, než se začaly drony používat na bojišti, je schopna takto malý cíl zasáhnout. 

Obrana proti takovým dronům je samozřejmě složitá, a to hlavně z hlediska již uvedené ceny, kdy je cena vypálené rakety několikanásobně vyšší, než cena dronu, avšak dostatečně levné a zároveň účinné obranné prostředky proti dronům dosud v podstatě neexistují.

Foto: Právě kvadrokoptéry využívají teroristé nejčastěji, kdy na stroj umístí vypouštěč s bombami a získají tak účinný a levný prostředek k útoku. (Ilustrační obtázek) | Wikimedia Commons

Co se týče povstaleckých dronů existují ovšem i sofistikovanější řešení. Například Íránem podporované síly v Sýrii často v boji využívají dělostřelecké granáty, které íránští inženýři upravují tak, že na ně připevní kameru, křidélka a motor. Takto upravený dělostřelecký granát se pak využívá jako sebevražedný dron, který lze díly křidélkům a kameře navést přesně na cíl. Tento dron se odpaluje především z rampy. 

Rebelové jsou schopni vyrobit také velké množství různých druhů podomácku vyrobených bomb. Například v noci 6. ledna 2018 se ruská letecká základna Hmímím v Sýrii dostala pod útok dronů, které shazovaly bomby naplněné ložiskovými kuličkami, jejichž cílem byla ruská letadla. Přestože bylo tehdy několik dronů okamžitě sestřeleno systémem Pancir-S1, několik jich však proniklo až nad základnu a shodilo bomby. Výsledkem pak byly čtyři poničené letouny Su-24, dva Su-35S a transportní letoun An-72. Stroje sice nebyly zničeny úplně, avšak vyžádaly si nákladnou opravu. Letouny měly proražené palivové nádrže, prasklá skla kokpitu, nebo porušený plášť. Takový letoun ovšem není schopný operačního nasazení.

Jen mezi léty 2018-2020 Rusové sestřelili na stovku útočících dronů. Některé pomocí elektronické deaktivace na dálku, další pak pomocí raket systému Pancir-S1. I tak jsou však náklady na obranu několikanásobně vyšší, než cena útočících dronů. 

Zdroj: airlive.net, forces.net, raf.mod.uk