Společnost Saab 11. června oznámila, že byly provedeny tři zkušební lety v rámci projektu Beyond – programu integrujícího systém umělé inteligence Centaur, vyvinutý německou společností Helsing, do sériově vyráběného stíhacího letounu Gripen E. Lety se uskutečnily mezi 28. květnem a 3. červnem ve švédském civilním vzdušném prostoru a představují první veřejně potvrzený případ, kdy systém využívající umělou inteligenci pilotoval stíhací letoun v situacích mimo vizuální dosah.

Foto: JAS-39 Gripen E | SO Johnson / CC BY-SA 2.0

Psali jsme:B-2 Spirit - Nejdražší bombardér na světě, který stál více jak 500 miliard korun

Projekt je plně financován švédskou Správou obranného materiálu (FMV) a spadá do švédského programu Concept pro budoucí stíhací systémy. Saab a Helsing chtějí prozkoumat, jak může umělá inteligence (AI) podporovat letecké bojové operace prostřednictvím jejího zabudování do avioniky letounu Gripen E. Tyto zkoušky zahrnovaly bojové situace v reálném čase, včetně jedné mise, při níž se Gripen E řízený umělou inteligencí utkal s pilotovaným Gripenem D v reálných podmínkách mimo vizuální dosah (BVR).

Během prvních dvou letů 28. května a třetího letu 3. června řídil letoun systém AI Centaur společnosti Helsing, který prováděl manévry BVR a dával lidskému pilotovi pokyny, kdy má vystřelit. Třetí let zahrnoval dynamickou integraci dat v reálném čase a jako protivník byl použit skutečný letoun Gripen D. Tým měnil počáteční rychlosti, vzdálenosti a nástupní úhly cílů, a v některých scénářích deaktivoval spojení pro velení a řízení (C2), aby otestoval odolnost systému AI. Společnost Saab uvedla, že Centaur byl schopen autonomního provozu při sledování cílů pomocí palubních senzorů a odpovídajícího přizpůsobování manévrů.

Zkoušky byly provedeny pomocí standardní platformy Gripen E společnosti Saab, která umožnila plnou integraci systému AI bez nutnosti použití speciálních zkušebních letadel nebo omezení provozu na vojenské zkušební střelnice. Společnost Saab zdůraznila, že lety byly provedeny v civilním vzdušném prostoru a vyzdvihla soulad letounu s bezpečnostními protokoly během operací AI. Systém AI Centaur společnosti Helsing byl trénován pomocí posilujícího učení, které simulovalo intenzivní vzdušný boj v rozsáhlých časových škálách. Podle Antoina Bordese, viceprezidenta pro umělou inteligenci ve společnosti Helsing, dosáhla verze Centaur použitá během letu 3. června ekvivalentu 50 let pilotních zkušeností za pouhých několik hodin.

Systém byl trénován v simulátorech, kde „hrál sám proti sobě“ v tisících souběžných iteracích. Celkem systémy absolvovaly přes 500 000 simulovaných letových hodin, během nichž vyvinuly řadu taktických postupů BVR a objevily netradiční vzorce postupu. Společnost Helsing uvedla, že tento rozsáhlý výcvik AI byl speciálně přizpůsoben požadavkům moderního vzdušného boje, se zaměřením na spolehlivé provádění manévrů, stanovení priorit cílů a přizpůsobivost. Tyto vlastnosti jsou hodnoceny nejen pro současné platformy, jako je Gripen E, ale také pro budoucí pilotované a bezpilotní letecké systémy – včetně letounů typu Loyal Wingman a účasti v evropských programech, jako jsou FCAS a GCAP.

Psali jsme:Speciální kurz smyku (Armáda České republiky)

Pro integraci systému Centaur byla klíčová avionická architektura letounu Gripen E. Na rozdíl od tradičních platforem je v konstrukci letounu bezpečnostně kritický letový software oddělen od aplikací specifických pro danou misi. Toto oddělení umožnilo instalaci, testování a úpravy softwaru AI bez ovlivnění certifikace systémů kritických pro let. Peter Nilsson, vedoucí pokročilých programů ve společnosti Saab Aeronautics, potvrdil, že integrace projektu byla zahájena v březnu 2025, po oficiálním zahájení projektu 1. ledna, a že první let se uskutečnil pouhých osm týdnů poté.

Společnost Saab zdůraznila, že softwarový systém nefungoval na samostatném procesoru, ale byl přímo zabudován do avionické infrastruktury a propojen se senzory, systémy řízení letu a komunikačním zařízením. To týmu umožnilo rychle aktualizovat software a testovat změny ve vzduchu v rámci krátkých vývojových cyklů. Saab popsala tento integrační přístup jako klíčový pro cíl projektu Beyond – urychlení vývoje schopností bez čekání na nové letecké platformy.

Marcus Wandt, ředitel pro inovace společnosti Saab, absolvoval jeden z letů s podporou umělé inteligence a popsal své zkušenosti s aktivací systému Centaur. Uvedl, že AI se chovala předvídatelně a nepřekročila provozní limity letounu. Wandt pozoroval, že v některých situacích systém použil kreativní taktiku podobnou lidským pilotům, včetně předstírání odpálení rakety před opětovným útokem. Potvrdil, že piloti si v současné době zachovávají svou roli, ale poznamenal, že jejich náskok před AI se zmenšuje. Uvedl, že schopnost systémů AI rychle zpracovávat nové scénáře bude v budoucnu představovat výzvu pro lidskou adaptabilitu. Dodal, že výcvik pilotů pro spolupráci s AI, nebo naopak proti ní, bude vyžadovat změny v doktríně. Saab a Helsing také poznamenaly, že architektura jejich systému umožňuje implementaci aktualizací během několika dní, což umožňuje rychlou iteraci a provozní testování v reálných letových podmínkách. Tento vývojový proces kontrastuje s tradičními systémy, které často vyžadují víceleté plány pro zavedení nových funkcí.

Projekt Beyond je součástí švédské studie o vzdušném boji Krigsberedskapens framtida system (KFS). Švédská vláda by měla do roku 2031 rozhodnout, zda bude pokračovat ve vývoji nového stíhacího letounu vlastní výroby, který by mohl kombinovat pilotované a bezpilotní letouny. Společnost Saab byla dříve spojena s britským programem Tempest, ale od té doby omezila svou účast, aby se mohla soustředit na národní výzkum v oblasti autonomie a softwarově definovaných bojových systémů. Projekt Beyond je považován za ověření koncepce, které má posloužit jako podklad pro toto rozhodnutí.

Budoucí testy plánované v rámci projektu Beyond mohou zahrnovat nové konfigurace, jako jsou například Gripeny řízené umělou inteligencí, které se zapojí do koordinovaných operací proti dvěma pilotovaným letounům. Společnosti Saab a Helsing v současné době analyzují letová data z první testovací kampaně a plánují vylepšit chování systému Centaur. Společnosti nezveřejnily harmonogram operační integrace, ale potvrdily, že v průběhu roku 2025 budou provedeny další lety. Tyto testy budou zahrnovat rozšířené bojové scénáře s cílem vyhodnotit škálovatelnost systému, jeho spolehlivost a potenciální roli v budoucích švédských a evropských vzdušných silách.

Společnost Saab rovněž uvádí, že její systém je v souladu se západními operačními normami, podle nichž mají lidští operátoři při kritických bojových rozhodnutích nadále vyšší pravomoc. Domnívá se, že budoucí nasazení systémů AI, jako je Centaur, by se mohlo rozšířit i na jiné úkoly, včetně průzkumu, podpory elektronického boje a plně autonomních platforem.

Zdroj: armyrecognition.com