Odvaha mladého poručíka Johna Gormana zapsala do dějin jeden z nejpodivuhodnějších tankových soubojů druhé světové války. V červenci 1944 se v Normandii rozjel vstříc obřímu Königstigeru – nikoliv s nadějí na přežití, ale s odhodláním zastavit nebezpečný stroj za každou cenu. Co následovalo, překvapilo nejen jeho osádku, ale i samotné Němce.

Foto: Na snímku můžeme vidět dobře známé siluety dvou legend mezi tanky – těžký německý Tiger II, známý jako Königstiger, a americký střední tank M4 Sherman, v tomto případě ve výzbroji britské armády. Oba stroje byly vyřazeny 18. července 1944 během spojenecké operace Goodwood v Normandii | Wikimedia Commons / Public domain

Psali jsme:Naděje, Víra a Láska – tři zastaralá letadla bránila Maltu před celým italským letectvem

Shermanu velel teprve 21letý poručík John Gorman, rodák ze Severního Irska, který vstoupil do armády v prosinci 1942. Na konci června 1944 se jeho jednotka vylodila v Normandii jako součást posil. Dne 18. července 1944 mu byla svěřena trojice Shermanů M4, se kterými se zapojil do útoku na Caen a přilehlý hřeben Bourguébus – cíle, které měly být dobyty už během dne D.

Krátce po zahájení akce musel Gorman přesednout do jiného stroje, protože jeho vlastní uvázl při překonávání potoka. Se zbylými dvěma tanky pokračoval dál, když nedaleko obce Cagny ve vzdálenosti pouhých 270 metrů spatřil čtyři německé tanky: Tiger I, Panther, Panzer IV a Königstiger. Každý z těchto strojů měl technickou i palebnou převahu.

John Gorman se však přesily nezalekl. Jeho výhodou byla momentální poloha na kopci a moment překvapení. Vydal svému řidiči, desátníku Jamesi Baronovi, rozkaz přiblížit se co nejrychleji a narazit do zádě Königstigeru. Němci si řítícího se tanku všimli pozdě – než stačili otočit věž, následoval prudký náraz, který poškodil oba stroje. Šokovaná německá osádka se po chvíli vyškrábala z tanku a dala se na útěk. Krátce nato ji následovala i Gormanova posádka.

Pomocník řidiče/kulometčík měl však problém se zaseknutým poklopem. Když se mu konečně podařilo opustit vozidlo, uprchl do křovin, kde nečekaně narazil na německé tankisty. Ti, stále zřejmě otřeseni, nijak nereagovali, když jim britský voják zasalutoval a odběhl.

Psali jsme:Fukurjú – sebevražední žabí muži měli přispět k záchraně militaristického Japonska

Druhý Sherman, kterému velel seržant Harbison, byl mezitím zasažen salvou ze zbylých tří německých tanků. Stroj shořel a tři členové osádky padli. Gorman se však nehodlal vzdát. Nedaleko narazil na opuštěný Sherman Firefly, jehož velitel byl mrtvý. Díky 17libernímu kanonu byl Firefly schopen prorazit i silný pancíř Königstigeru.

Gorman převzal velení a znovu se vydal do boje. V následném střetu se mu podařilo zničit Tiger I a definitivně zapálit i poškozený Königstiger. Následně zavelel k ústupu, zachránil přeživší tankisty Harbisonovy osádky a opustil bojiště. Za své činy byl John Gorman vyznamenán Válečným křížem a povýšen na kapitána. Vyznamenání obdržel i jeho řidič James Baron.

Jinou verzi událostí ale po válce podal střelec Königstigeru, gefreiter Thaysen, který tvrdil, že právě jejich velitel nařídil couvnout do Shermanu – nikoliv naopak. Zpochybnil také, že jejich tank zničil Firefly. John Gorman se později, v září 1944, zúčastnil operace Market Garden. Jeho tanky se jako první probojovaly k mostu v Nijmegenu přes řeku Waal. Po válce odešel z armády, vrátil se do Severního Irska a vstoupil do policejního sboru. Ve spolupráci s MI5 a MI6 se zapojil do kampaně proti Irské republikánské armádě. Později pracoval jako manažer leteckých společností v Kanadě a Asii. V letech 1996–2002 byl aktivní v politice.

Otec čtyř dětí, John Reginald Gorman, zemřel ve věku 91 let v severoirském Killyleaghu 26. května 2014.

Zdroj: warhistoryonline.com