Vykopávky v oblasti masového pohřebiště v Rioja Alavesa na severu Španělska a analýza zranění na kosterních pozůstatcích ukázaly, že zhruba před 5 tisíci lety zde proběhla dlouhá válka trvající několik měsíců a vyžádala si mnoho mrtvých. Vědci si donedávna mysleli, že neolitické konflikty probíhaly jako krátké lokální nájezdy, kterých se účastnilo přibližně 20-30 bojovníků. Nevěřili, že by v té době byly logisticky proveditelné delší a rozsáhlejší vojenské konflikty.

Foto: Vykopávky v oblasti masového pohřebiště v Rioja Alavesa na severu Španělska a analýza zranění na kosterních pozůstatcích ukázaly, že zhruba před 5 tisíci lety zde proběhla dlouhá válka trvající několik měsíců a vyžádala si mnoho mrtvých. | Shutterstock

K nim podle původních představ mělo docházet nejdříve v době bronzové, maximálně před 4 tisíci lety. Poslední dobou se tak ukazuje, že Evropané v období neolitu rozhodně nežili žádnou zemědělskou idylku. Spíše šlo o éru rozsáhlých brutálních konfliktů, o nichž ale dosud víme jen velmi málo. Zpět ale ke zmíněnému objevu v oblasti Baskicka.

Psali jsme:Dukelský průsmyk 1944 - jak jsme šli po stopách 2. světové války

Vědci zde analyzovali kosterní pozůstatky 338 lidí, pochovaných asi před 5 tisíci let na jediném masovém pohřebišti, v jeskyni v oblasti Rioja Alavesa. Bylo zde též objeveno celkem 52 pazourkových hrotů šípu, přičemž 36 z nich je poškozeno způsobem, který odpovídá zásahu nějakého cíle. Teresa Fernández‑Crespová z Universidad de Valladolid, University of Oxford a Aix-Marseille Université se svými kolegy objevila 23 % (89) zkoumaných jedinců se zhojenými kostmi po traumatickém zranění, dalších 10 % (65) neslo nezahojená poranění, což je vcelku spolehlivou známkou toho, že dotyčný krátce po zranění zemřel.

Tato čísla přitom podstatně přesahují odhady počtů zranění při běžném životě té doby, které se pohybují kolem 7-17 % u všech zranění a 2-5 % u nezahojených zranění. Vědci rovněž zjistili, že obzvláště postiženou skupinou jsou dospívající a dospělí muži (45 % ze 107 identifikovaných).

Takový nepoměr vůči zraněním u žen přitom není známý ze žádného jiného hromadného pohřebiště evropského neolitu. Uvedené důkazy vedly Fernández‑Crespovou a její kolegy k závěru, že šlo o skutečnou válku, která mohla trvat nejméně několik měsíců.

Zdroj: New Scientist, Current Archaeology, Kabinet kuriozit

Psali jsme:Izraelský MiG-21 „James Bond“ – mimořádný úspěch Mossadu v operaci Diamant nebyl zadarmo