V době, kdy svět doufal v diplomatický průlom, provedlo Rusko dosud největší dronový útok na Ukrajinu od začátku invaze. Byl to jen další útok v řadě, nebo promyšlený tah ve hře o moc, území a psychologickou převahu?

Foto: Ukrajinská mobilní palebná skupina při sestřelování ruských vzdušných cílů na noční obloze nad Ukrajinou. Fotografie od 126. samostatné brigády ukrajinských sil územní obrany | war.ukraine.ua

Psali jsme:Německé protiletadlové obrněnce - byly krokem správným směrem?

Nad ránem 18. května 2025 zavalila ukrajinské nebe vlna bezpilotních prostředků. Ruské síly vypustily 273 dronů, převážně íránských typů Shahed-136/131, které zamířily na cíle v oblasti Kyjeva, Dnipropetrovsku a Doněcka. Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 88 z nich, dalších 128 strojů zmizelo z radarů – pravděpodobně vlivem elektronického rušení, klamných cílů nebo změn letových drah. I přes relativně vysokou účinnost obrany měl útok tragické následky: v kyjevské oblasti zemřela 28letá žena, zraněno bylo několik dalších civilistů, včetně čtyřletého dítěte.

Tento útok je strašný sám o sobě, ale jeho časování v sobě nese ještě jedno znepokojivé poselství. Přišel totiž jen několik hodin po krachu mírových jednání v Istanbulu, kde se nepodařilo dohodnout příměří ani základní rámec pro další diplomatický postup. Jediným výsledkem bylo oznámení o výměně 1 000 válečných zajatců. Žádná zmínka o ústupu, zastavení palby ani o snížení napětí.

Rusko už v minulosti opakovaně eskalovalo vojenské operace právě v čase diplomatických iniciativ. Cílem je podle mnoha analytiků získat vyjednávací výhodu, demonstrovat odhodlání pokračovat v boji a zároveň vyslat signál domácímu publiku: „Neustupujeme, vítězíme.“ V tomto duchu lze chápat i aktuální vlnu útoků – nejen jako vojenský čin, ale jako vzkaz Západu a Ukrajině, že žádná vyjednávání nezastaví ruskou „speciální operaci“.

Bezpilotní prostředky, především typu Shahed, jsou ideálním nástrojem pro psychologickou válku a vyčerpání protivzdušné obrany. Jsou levné, snadno vyráběné a mohou být vypouštěny ve velkých počtech. I když jednotlivý dron má omezený účinek, v množství 200+ kusů dokáže zahlcovat radary, vyčerpávat zásoby střel protivzdušné obrany a způsobit škody na kritické infrastruktuře.

Psali jsme:Trump a Rubio chtějí 5 % na zbraně! Evropa zuří – ekonomové bijí na poplach

Navíc slouží i k testování ukrajinské obrany a elektronických protiopatření, včetně nových západních systémů. Pokud Rusko prostřednictvím takového útoku zjistí reakční dobu, rozmístění radarů nebo slabá místa, získává cenné taktické informace.

Někteří experti hovoří i o „trestání Ukrajiny“ za neústupnost v jednáních. Jiní vnímají útok jako snahu o narušení morálky civilního obyvatelstva, což je součást širší ruské strategie od samého začátku války. Nelze zanedbat ani samotnou demonstraci „akce“ – aktivity, byť pouze ve vzduchu.

Tento útok ukazuje, že ruská strategie stále stojí na kombinaci tvrdého vojenského tlaku a kontrolované diplomacie. Zatímco se mluví o míru, Moskva připomíná, že si přeje mír – ale jen na svých podmínkách. A pokud Ukrajina nepřistoupí na kompromisy, bude následovat další fáze eskalace.

Z pohledu Kyjeva jde o jasný signál, že Rusko se zatím nechystá jednat jako rovný s rovným. A pro západní spojence je to důkaz, že deeskalace nebude možná bez posilování obranných kapacit Ukrajiny – protože útoky jako ten květnový nejsou výjimkou, ale součástí strategie.

Zdroj: Institute for the Study of War (ISW), CNN