Ukrajinský 3. armádní sbor zveřejnil informace o neobvyklém způsobu nasazení bezpilotních pozemních prostředků. Během operace Vivaldi měly těžké létající drony přepravit kamikaze pozemní roboty více než deset kilometrů za ruské linie.

Foto: Ilustrační foto pozemního dronu | Adobe Stock

Podle velitele 3. armádního sboru brigádního generála Andrije Bileckého byly těžké bezpilotní prostředky využity jako nosiče, které dopravily pozemní robotické systémy do prostoru, kam by se vlastními silami dostávaly jen obtížně.

Ukrajinský sbor označuje použití této kombinace za první bojové nasazení tohoto typu v takové vzdálenosti. Toto tvrzení však vychází z informací ukrajinské jednotky a není možné jej nezávisle ověřit.

Princip je relativně jednoduchý. Místo toho, aby se malý pozemní robot pohyboval mnoho kilometrů obtížným terénem a riskoval ztrátu spojení, vybití baterií nebo odhalení protivníkem, dopraví jej do cílového prostoru větší létající dron.

Pozemní prostředek je následně vypuštěn a pokračuje k cíli po zemi.

Ukrajinské jednotky podobný koncept předvedly již dříve. V srpnu byl například pomocí těžkého dronu přepraven pozemní robot ARK-1. Novinkou při operaci Vivaldi má být podle 3. armádního sboru především použití kamikaze pozemních prostředků ve vzdálenosti přes deset kilometrů za linií protivníka.

Dron, který přepravuje další dron

Vzniká tak další kombinace různých druhů bezpilotní techniky.

Velký multikoptérový dron funguje jako transportní prostředek, zatímco menší pozemní robot představuje samotnou útočnou platformu. Letecká doprava mu umožní obejít řeky, bažiny, hustou vegetaci nebo jiný terén, který by pro malé pásové či kolové vozidlo představoval vážnou překážku.

Současně se výrazně zkrátí vzdálenost, kterou musí pozemní prostředek překonat vlastní silou.

Má to význam nejen z hlediska jeho dojezdu. Pozemní drony jsou při delších přesunech závislé na stabilní komunikaci s operátorem a v členitém terénu mohou snadno ztratit spojení.

Ani transport vzduchem ale není bez problémů.

Nosný dron musí mít dostatečnou kapacitu pro přepravu robota a jeho bojové nálože. Komplikované je také samotné vypuštění. Létající prostředek musí sestoupit relativně nízko nad zem, čímž se zvyšuje riziko jeho odhalení nebo ztráty.

Ukrajinští specialisté proto zatím nepovažují tuto metodu za univerzální řešení. Smysl má zejména při překonávání konkrétních přírodních nebo umělých překážek.

Bezpilotní systémy před pěchotou

Nasazení proběhlo během druhé fáze ukrajinské operace Vivaldi v severní části Doněcké oblasti.

Podle 3. armádního sboru před vlastním postupem pěchoty operovaly bezpilotní systémy, zatímco ukrajinská protivzdušná obrana a prostředky elektronického boje měly omezovat činnost ruských průzkumných dronů.

Dělostřelectvo a bezpilotní systémy současně útočily na velitelská stanoviště, komunikační uzly, logistiku, přechody a zálohy.

Celý koncept dobře ukazuje, kam se během války na Ukrajině posouvá využití robotických prostředků. Jednotlivé typy dronů už nemusí fungovat izolovaně. Letecký dron může nést menší dron nebo pozemní robot, průzkumný prostředek může vyhledat cíl pro jinou bezpilotní platformu a celé seskupení může být chráněno prostředky elektronického boje.

Pokud se podaří vyřešit problémy s nosností, komunikací a bezpečným vypouštěním, může se přeprava pozemních robotů pomocí vzdušných dronů stát zajímavým způsobem, jak dostat relativně levný útočný prostředek hluboko do prostoru protivníka.

Zdroj:
Defense Express