Šest měsíců. Přesně tolik času může mít Evropa na přípravu na jednu z největších změn evropské bezpečnostní architektury za poslední desetiletí. Spojené státy totiž zahájily revizi své vojenské přítomnosti v Evropě – a její výsledek může zásadně změnit fungování NATO.

Foto: Cvičení U.S. Army v německém Hohenfelsu | army.mil

Americké ministerstvo války tento týden zahájilo tzv. Europe Posture Review, jehož cílem je přehodnotit velikost a strukturu amerických ozbrojených sil rozmístěných v Evropě. Proces má trvat až šest měsíců, přičemž jeho dokončení může přijít i dříve.

A právě tato lhůta je podle ukrajinského Defense Express mimořádně důležitá.

Amerika chce, aby se Evropa začala bránit sama

Podle náměstka amerického ministra války pro politiku Elbridge Colbyho má revize zajistit, aby NATO „rychle a nevratně“ směřovalo k modelu, ve kterém hlavní odpovědnost za konvenční obranu Evropy převezmou samotné evropské státy.

Nejde tedy pouze o přesun několika jednotek nebo úpravu počtu vojáků na evropských základnách.

Washington podle všeho připravuje hlubší přestavbu role Spojených států v NATO.

Nový přístup je označován jako NATO 3.0.

Konec jedné éry?

Myšlenka NATO 3.0 vychází z předpokladu, že původní Aliance vznikla především kvůli zadržování Sovětského svazu. Po skončení studené války pak přišla další etapa NATO, která trvá od roku 1991.

Nyní má přijít další fáze.

A ta má být postavena na jednoduchém principu: evropské problémy mají být především evropskou odpovědností.

To představuje zásadní změnu oproti desetiletím, kdy byla americká vojenská síla hlavním pilířem evropské bezpečnosti.

Podle amerických strategických dokumentů se navíc těžiště americké pozornosti stále více přesouvá do oblasti Indo-Pacifiku, především kvůli rostoucímu významu Číny. Evropa tak pro Washington přestává být hlavním strategickým bojištěm.

80 000 amerických vojáků v Evropě

V Evropě se v současnosti nachází přibližně 80 000 amerických vojáků.

To ovšem neznamená, že by všichni měli kontinent opustit.

Podle současných předpokladů si Spojené státy pravděpodobně ponechají síly schopné reagovat na konkrétní hrozby, které mohou přímo ohrožovat americké území – například ruské jaderné, vesmírné, kybernetické nebo ponorkové kapacity.

Mnohem citelnější by však mohl být odchod části pozemních jednotek a významné části amerických leteckých kapacit do jiných oblastí světa.

A právě tady se skrývá největší problém.

Evropa má peníze. Má ale i schopnosti?

Na první pohled může být situace paradoxní.

Evropské členské státy NATO bez Spojených států mají podle údajů citovaných Defense Express dohromady ekonomiku přibližně třináctkrát větší než Rusko. Potenciál tedy existuje.

Otázkou však je, zda dokáže Evropa tento ekonomický náskok dostatečně rychle proměnit v reálnou vojenskou sílu.

Nestačí totiž pouze nakupovat více tanků, letadel nebo munice.

Evropa potřebuje vlastní kapacity v oblastech, kde byla dlouhodobě silně závislá na Spojených státech – například v oblasti strategické mobility, průzkumu, satelitních systémů, velení, protivzdušné obrany, tankování ve vzduchu nebo některých druhů přesných zbraní.

A právě vybudování těchto schopností může trvat roky.

Rusko není jediný důvod

Washington přitom podle své obranné strategie nepovažuje Rusko za sílu schopnou získat dominanci nad celou Evropou. Moskva má však nadále představovat dlouhodobou hrozbu pro východní členy NATO.

Spojené státy proto podle současného přístupu Evropu neopouštějí úplně.

Pouze mění prioritu.

Americká strategie se stále více orientuje na ochranu samotných Spojených států a na odstrašení Číny. Evropa má proto převzít větší část odpovědnosti za vlastní konvenční obranu, zatímco Washington si ponechá schopnosti, které považuje za klíčové pro své globální zájmy.

Šest měsíců, které mohou rozhodnout

Největší otázkou proto není, zda se americká vojenská přítomnost v Evropě změní.

Otázkou je, jak rychle a jak hluboko.

Europe Posture Review má přinést odpověď během následujících šesti měsíců. A evropské státy tak získávají poměrně krátké období na to, aby ukázaly, zda jsou skutečně připraveny převzít odpovědnost, o které se v Evropě mluví už řadu let.

NATO 3.0 tak nemusí znamenat konec Aliance.

Může ale znamenat konec NATO, jaké Evropa znala posledních několik desetiletí.

A pokud se americké pozemní a letecké síly skutečně začnou přesouvat z Evropy jinam, bude muset starý kontinent velmi rychle odpovědět na jednu nepříjemnou otázku:

Dokáže se Evropa ubránit bez toho, aby za ni hlavní část práce opět odvedla Amerika?

Zdroj: Defence Blog