Rusko během rozsáhlého strategického cvičení Tsentr-2026 nacvičovalo nejen obranu vlastního území, ale také následný přechod do útoku a vytvoření takzvané „bezpečnostní zóny“ na území sousedního státu. Vyplývá to přímo z popisu scénáře, který ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi představil náměstek ministra obrany Junus-bek Jevkurov. Cvičení probíhalo od 28. září do 3. října na jedenácti polygonech a v oblasti Kaspického moře a podle ruských údajů se ho účastnilo více než 47 tisíc vojáků.

Foto: Cvičení Tsentr 2026 | Telegram

Oficiálně Moskva Tsentr-2026 prezentovala jako nácvik odražení vnější agrese ve středoasijském strategickém směru. Praktická část scénáře ale šla podstatně dál. Po zastavení útoku protivníka měly ruské a spojenecké síly obnovit původní situaci, přejít do protiofenzivy, osvobodit obsazené území a následně pokračovat přes hranici, kde měly vytvořit bezpečnostní pásmo na území nepřítele.

Obrana skončila až na území sousedního státu

Právě poslední část scénáře je nejzajímavější. Termín „bezpečnostní zóna“ totiž Rusko nepoužívá pouze při cvičeních. Stejnou argumentaci Moskva opakovaně využívá také při popisu vojenských operací na Ukrajině, kdy tvrdí, že vytvářením pásma na ukrajinském území chce zabránit útokům proti vlastním pohraničním oblastem.

Na Tsentr-2026 tak ruské ozbrojené síly procvičovaly model, který už dobře znají z reálného bojiště: protivník zaútočí, ruské síly jeho postup zastaví a následná protiofenziva nekončí obnovením původní hranice, ale pokračuje hlouběji na území sousední země.

Rusko konkrétního protivníka nejmenovalo. Někteří analytici ale upozorňují, že geografii scénáře nejlépe odpovídá Kazachstán. Hlavní fáze cvičení se odehrávala mimo jiné na polygonu Čebarkul v Čeljabinské oblasti, která s Kazachstánem přímo sousedí. Kazachstán je zároveň klíčovým státem středoasijského regionu a má rozsáhlé pobřeží Kaspického moře, kde probíhala další část manévrů.

To samozřejmě neznamená, že Rusko během Tsentr-2026 otevřeně nacvičovalo budoucí invazi do Kazachstánu. Moskva nic takového neuvedla a označení Kazachstánu za modelového protivníka zůstává analytickým závěrem vycházejícím z geografie cvičení. Samotný přeshraniční charakter závěrečné části scénáře je ale potvrzený ruskou stranou.

Přes 47 tisíc vojáků a dva tisíce kusů techniky

Tsentr-2026 patřil rozsahem mezi největší letošní ruská vojenská cvičení. Podle Kremlu se do něj zapojilo přes 47 tisíc vojáků, více než 2 000 kusů zbraní a vojenské techniky, přibližně 90 letadel a vrtulníků a 77 plavidel. Samotné závěrečné fáze na polygonu Čebarkul se účastnilo více než šest tisíc vojáků.

Vedle ruských jednotek se do manévrů zapojily také zahraniční kontingenty. Přítomni byli vojáci z Běloruska, Číny, Kyrgyzstánu, Mongolska, Pákistánu a Tádžikistánu, zatímco další státy vyslaly pozorovatele. Zajímavá je především účast Číny, jejíž jednotky tentokrát nebyly pouze v roli diváků, ale aktivně se zapojily do společných operací.

Samotné Rusko přitom otevřeně přiznává, že během cvičení využívá zkušenosti získané ve válce proti Ukrajině. Cvičení proto již nepřipomínají předválečné manévry založené na velkých kolonách obrněné techniky a předem připravených útocích. Výraznou roli dostaly drony, elektronický boj, malé útočné skupiny i bezpilotní pozemní prostředky.

Stovky dronů a zkušenosti přímo z Ukrajiny

Podle ruského ministra obrany Andreje Bělousova bylo při cvičení nasazeno přes 600 bezpilotních prostředků a více než 60 pozemních robotických systémů. Právě rozsah použití dronů je jedním z nejviditelnějších důsledků války na Ukrajině.

Ruské jednotky procvičovaly průzkum, navádění palby, údery pomocí FPV dronů i obranu proti nepřátelským bezpilotním prostředkům. Součástí manévrů byly také systémy elektronického boje a taktika malých pěších skupin, které se na ukrajinském bojišti staly běžnějšími kvůli prakticky neustálému vzdušnému průzkumu.

Pro čínské vojáky je právě tato část cvičení mimořádně zajímavá. Čínská armáda má sice obrovské množství moderní techniky, na rozdíl od Ruska ale nemá současnou zkušenost z rozsáhlé války proti technologicky vyspělému protivníkovi. Tsentr-2026 jí tak umožnil přímo sledovat postupy, které Rusové několik let upravují podle zkušeností z Ukrajiny.

Cvičení se přitom neomezovalo pouze na pozemní boj. Čtyři ruské dálkové bombardéry nacvičovaly údery proti kriticky důležitým objektům protivníka a do operací byla zapojena také taktická letadla, dělostřelectvo a lodě Kaspické flotily.

Putinovi Rusové ukázali i nové Gerany

Závěrečnou fázi osobně sledoval Vladimir Putin, kterému armáda zároveň představila některé nové zbraňové systémy. Mezi nimi byly například nejnovější proudové útočné drony Geran-4 a Geran-5, které jsme na Armywebu rozebírali samostatně.

Jejich přítomnost dobře ilustruje, jak rychle se charakter podobných ruských cvičení mění. Ještě před několika lety byly hlavními hvězdami strategických manévrů tanky, bojová vozidla pěchoty, raketomety nebo taktické raketové systémy. Dnes vedle nich stojí stovky bezpilotních prostředků, pozemní roboti a systémy určené k jejich ničení.

Tsentr-2026 tak není zajímavý jen počtem vojáků. Mnohem důležitější je způsob, jakým se do ruské doktríny promítla více než čtyřletá zkušenost z války na Ukrajině.

„Bezpečnostní zóna“ není nevinný pojem

Samotné vojenské cvičení samozřejmě automaticky neznamená přípravu skutečné vojenské operace. Armády běžně procvičují různé scénáře, včetně těch, jejichž realizace je málo pravděpodobná. Tsentr-2026 je přesto zajímavý tím, jak otevřeně Rusko do oficiálně obranného scénáře zahrnulo pokračování bojových operací za státní hranicí.

Zvlášť v případě Ruska není termín „bezpečnostní zóna“ neutrální. Moskva jej používá také při zdůvodňování kontroly cizího území na Ukrajině. V ruském pojetí tak může obrana vlastní hranice znamenat nejen odražení protivníka, ale také vytvoření dostatečně hlubokého pásma na jeho straně hranice.

Cvičení zároveň ukazuje, že ruské ozbrojené síly se navzdory obrovskému vytížení na Ukrajině snaží udržovat schopnost vést rozsáhlejší operace i v dalších strategických směrech. Střední Asie přitom zůstává pro Moskvu mimořádně důležitým prostorem, ve kterém se stále výrazněji střetávají ruské, čínské a další regionální zájmy.

Tsentr-2026 proto není důležitý jen tím, že na jedenáct poligonů přijelo 47 tisíc vojáků. Podstatnější je scénář, který dostali za úkol nacvičit: nejprve zastavit nepřítele, poté přejít do protiútoku a nakonec pokračovat až za jeho hranice.

A zkušenosti potřebné k takové operaci už dnes ruská armáda nemusí hledat v učebnicích. Čerpá je přímo z Ukrajiny.

Zdroj: Kremlin.ru | Ministerstvo obrany Ruské federace | AP | Kyiv Post | Militarnyi | Institute for the Study of War