Ani 40 raket nestačí? Problém ruských ponorek Jaseň-M je větší, než Moskva přiznává
Na papíře vypadají jako zbraň, která má Západu připomínat, že ruské námořnictvo stále patří mezi nejnebezpečnější na světě. Jaderné víceúčelové ponorky projektu 885M Jaseň-M mohou nést střely Kalibr i Zircon, tedy zbraně, které Moskva spojuje nejen s odstrašováním NATO, ale i s válkou proti Ukrajině.
Foto: Spuštění jaderné ponorky projektu 885M Jaseň-M K-571 Krasnojarsk na vodu v roce 2021 | Ruské Ministerstvo obrany
Jenže za působivými čísly se skrývá nepříjemná realita: ani 40 střel na jedné ponorce nemusí stačit, pokud chce Rusko provést skutečně rozsáhlý a koordinovaný úder.
A právě to je slabina, kterou odhaluje analýza britského think-tanku RUSI, na niž upozornil server Defense Express.
40 střel zní hrozivě. Ve skutečné válce to ale nemusí být dost
Ponorky Jaseň-M jsou navržené jako univerzální plavidla pro lov nepřátelských lodí, útoky na pozemní cíle i jaderné odstrašení. Jejich výzbroj může zahrnovat řízené střely Kalibr nebo hypersonické střely Zircon.
Podle dostupných údajů může jedna taková ponorka nést až 40 střel Kalibr, případně 32 střel Zircon. To na první pohled působí jako obrovská síla. Jenže moderní válka ukazuje, že samotný počet raket ještě nerozhoduje.
Pokud má úder zasáhnout několik důležitých cílů najednou, překonat protivzdušnou obranu a vyvolat strategický efekt, 40 střel je poměrně omezená salva. Rusko to poznalo i při útocích proti Ukrajině, kde se opakovaně ukazuje, že k nasycení obrany a zasažení více cílů je potřeba kombinovat velké množství střel, dronů a dalších prostředků.
Jaseň-M tedy není „zázračná ponorka“, která sama změní průběh války. Je to drahá a nebezpečná platforma, jejíž síla závisí na tom, kolik takových ponorek Rusko skutečně má, kolik jich dokáže nasadit a zda jim umí dodat přesné informace o cílech.
Ruský problém: ponorek je málo
Největší omezení ruského námořnictva není jen technické, ale početní.
Podle článku Defense Express má ruské námořnictvo v aktivní službě jednu ponorku původního projektu 885 a čtyři modernizované ponorky projektu 885M Jaseň-M. Další dvě ponorky modernizovaného typu už byly spuštěny na vodu, ale zatím nevstoupily do služby.
Rusko přitom plánuje postavit celkem 11 ponorek Jaseň-M. Ty mají postupně nahradit starší sovětské víceúčelové jaderné ponorky projektů 971 Ščuka a 949A Antej.
Jenže plán a realita jsou dvě různé věci. Stavba jaderných ponorek je mimořádně složitá, drahá a časově náročná. A i když má Rusko v této oblasti dlouhou tradici, válka, sankce a tlak na vojenský průmysl mohou celý proces zpomalovat.
Výsledek? Z pěti ponorek, které jsou dnes ve službě, může podle RUSI pouze jedna udržovat nepřetržitou bojovou hlídku.
To je zásadní údaj. Znamená totiž, že Rusko sice může Jaseně-M využívat jako symbol strategické hrozby, ale jeho schopnost dlouhodobě a soustavně promítat tuto sílu je omezená.
Proto Moskva sází i na psychologický efekt
Když není možné mít ve světových oceánech trvale větší počet moderních ponorek, přichází na řadu jiná taktika: maximalizovat politický a mediální dopad každého nasazení.
Typickým příkladem byla návštěva ruské ponorky schopné nést střely Zircon na Kubě v červnu 2024. Z vojenského hlediska šlo o omezenou demonstraci síly. Z hlediska propagandy a psychologického tlaku ale Moskva mohla vyslat jasný vzkaz: ruské ponorky se dokážou objevit blízko Spojených států.
Právě v tom spočívá dnešní význam Jaseňů-M. Nejsou jen zbraňovým systémem. Jsou také politickým nástrojem. Mají vyvolávat nejistotu, nutit Západ sledovat ruské námořní aktivity a připomínat, že Moskva má stále prostředky k ohrožení pobřežních cílů.
Další slabina: bez přesných dat jsou střely jen drahá munice
Ani nejlepší ponorka a ani nejmodernější střela nestačí, pokud chybí přesné informace o cílech.
Podle článku ruské síly stále narážejí na potíže při získávání zpravodajských dat a při poskytování cílových údajů pro údery konvenčními řízenými střelami. To je klíčový problém.
Řízená střela potřebuje správný cíl, správné souřadnice a správné načasování. Pokud zpravodajský řetězec nefunguje dostatečně rychle a přesně, roste riziko, že drahá munice zasáhne méně důležitý objekt, prázdné místo nebo cíl, který už ztratil význam.
To vysvětluje, proč Moskva hledá způsoby, jak kompenzovat omezenou přesnost či nedostatek kvalitních dat. Jednou cestou je větší počet střel. Druhou je kombinace různých typů útoků. Třetí — a nejnebezpečnější — je posun k jadernému zastrašování.
Jaseň-M jako nosič jaderného odstrašení
Ruská námořní doktrína počítá s možností použití jaderných zbraní proti námořním základnám a dalším pobřežním cílům západních států. V případě plnohodnotné války mezi Ruskem a Západem by proto ponorky Jaseň-M mohly hrát roli nejen jako nosiče konvenčních střel, ale i jako potenciální nosiče jaderných zbraní. To dramaticky mění jejich význam.
V konvenční válce je 40 střel omezená salva. V jaderném scénáři je ale i jediná ponorka s vhodnou výzbrojí strategickým problémem. Západ musí takové plavidlo sledovat, počítat s jeho možným nasazením a investovat do protiponorkové obrany.
Pro Kreml má ale i tato karta svou slabinu. Jaderné zbraně na ponorkách mohou být zranitelnější z hlediska kontroly, ztráty nebo operačního rizika než zbraně umístěné na pevnině. Ponorka je sice obtížně odhalitelná, ale jakmile je ztracena, poškozena nebo odříznuta od velení, problém má úplně jiný rozměr.
Co z toho vyplývá?
Ruské ponorky Jaseň-M jsou bezpochyby vážnou hrozbou. Jsou moderní, výkonné a schopné nést střely, které mohou zasahovat cíle na velké vzdálenosti. Moskva je bude dál používat jako nástroj odstrašení, propagandy i tlaku na Západ.
Zároveň ale nejde o neomezenou sílu. Rusko má těchto ponorek málo. Nepřetržitou bojovou hlídku dokáže zajišťovat jen omezeně. Salva 40 střel nemusí stačit pro rozsáhlý úder proti více cílům. A účinnost takových útoků závisí na zpravodajských datech, s nimiž má Rusko podle dostupných informací stále problémy.
Jaseň-M proto není důkazem ruské námořní převahy. Spíše ukazuje dilema Moskvy: má velmi drahé a nebezpečné zbraně, ale ne v takovém počtu a operačním tempu, aby samy o sobě změnily strategickou rovnováhu. Rusko tak bude pravděpodobně pokračovat ve dvou směrech najednou. Bude se snažit stavět další ponorky této třídy a zároveň z každého jejich nasazení vytěžit co největší psychologický efekt.
Jinými slovy: Jaseň-M má nahánět strach. Ale právě potřeba tento strach neustále inscenovat ukazuje, kde jsou hranice skutečné ruské síly.
Zdroj: Defence Blog





